185. S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil dále k posouzení, zda dodavatelé mohli
v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat požadovanou migraci dat,
jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset
vynaložit.
186. Úřad konstatuje, že v bodě 1.3 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že v případě systému
CES je součástí díla migrace všech objektů ze stávající verze systému a že při migraci není
tolerována žádná chybovost. V případě systému MES zadavatel uvedl, že součástí díla je
migrace cca 5 milionů sbírkových předmětů z několika sbírek.
187. V bodě 1.2 přílohy č. 1 je mj. uvedeno, že součástí požadovaného systému CES je také
provedení migrace z aktuálního systému CES (celkem cca 500 institucí, 1200 uživatelů, 400 GB
dat, 25 milionů sbírkových předmětů). Dále je v tomto bodě přílohy č. 1 uvedeno, že v případě
systému MES je nutné provést migraci minimálně 5 milionů sbírkových předmětů z různých
lokálních zdrojů do nové aplikace s tím, že data určená pro převod z muzejních evidenčních
systémů jednotlivých institucí do MES jsou v různých datových formátech.
188. V bodě 5.1 technické specifikace zadavatel uvedl, že při migraci dat CES je zapotřebí především
přenést všechny předměty aktuálně v CES, chyba není tolerovatelná, detekovat všechny
mezery v posloupnostech inventárních čísel jednotlivých institucí a informovat o nich,
identifikovat všechny uživatele, kteří se nepřihlásili více než jeden rok a v součinnosti
s Ministerstvem kultury provést úpravu seznamu uživatelů, zachovat a přenést veškerou
(aktuálně v CES uchovávanou) historii pohybů sbírkových předmětů a změn na podsbírkách,
včetně veškeré dokumentace a přenést i s pořadím obrazovou dokumentaci podsbírek.
189. Zadavatel dále v bodě 5.1. technické specifikace k migraci MES uvedl, že součástí
implementačního projektu bude „provedení migrace maximálně 10 podsbírek s různými
výchozími stavy. Počínaje daty evidovanými v XLS souborech až po data v jiném již existujícím
systému. S tím, že uvažované podsbírky mají různé počty sbírkových předmětů a různou čistotu
dat. S ohledem na skutečnost, že zodpovědnost za tento stav nelze přenést na Dodavatele,
39
Č.j.: ÚOHS-09717/2025/500
bude řada činností s migrací spojená se zodpovědností Zadavatele“. Dále zde zadavatel uvedl,
že bude migrováno cca 5 milionů sbírkových předmětů. Zadavatel dále uvedl, že od dodavatele
je očekávána především následující součinnost:
●
„V předložených souborech identifikovat potenciální duplicity v číselnících s vazbou
na příslušné datové záznamy, po jejich odstranění zajistit zodpovědností centrálního
administrátora technicky správnou migraci do cílových struktur
●
Identifikace a návrh nápravy případů, kdy formáty stávajících dat neodpovídají cílovým
formátům
●
Identifikace mezer v řadách evidenčních čísel
●
Kontrolovat výchozí a cílové počty migrovaných sbírkových předmětů, identifikovat příčiny
případného nesouladu a navrhnout odpovídající řešení
●
Zajistit i migraci případných velkoformátových digitálních dat spojených se sbírkovými
předměty
●
Nacenění a závazek podobné součinnosti Dodavatele při migraci dalších 10 podsbírek po
spuštění MES.“
Součástí implementačního projektu má být dle citovaného bodu technické specifikace i
vytvoření migračního nástroje pro migraci z aplikace Demus (Access 2013, 2010–2019) do MES
s tím, že jednotlivé moduly Demus budou k dispozici. Zadavatel dále uvedl, že lze očekávat
přechod na MES primárně od institucí, které dnes Demus používají, a že je nutné vytvořit
migrační sadu standardních nástrojů pro odhalení chyb a usnadnění migrace.
190. V položkové kalkulaci nabídkové ceny jsou k nacenění uvedeny položky „Implementace
a nasazení“ a „Migrace dat (5 mio SP)“, dále „Servis (paušálně za 1 měsíc)“, „Rozvoj (cena
za 1 MD)“ a „Podpora migrace dat (cena za 1 MD)“.
191. Úřad konstatuje, že v případě CES je v zadávacích podmínkách vymezen rozsah migrace, když
zadavatel uvedl, že má dojít k migraci všech objektů (celkem cca 500 institucí, 1200 uživatelů,
400 GB dat, 25 milionů sbírkových předmětů) ze stávajícího systému Centrální evidence sbírek.
Rovněž zadavatel výslovně popsal, které činnosti související s migrací po dodavateli požaduje
(tj. detekovat všechny mezery v posloupnostech inventárních čísel jednotlivých institucí
a informovat o nich, identifikovat všechny uživatele, kteří se nepřihlásili více než jeden rok
a v součinnosti s Ministerstvem kultury provést úpravu seznamu uživatelů, zachovat a přenést
veškerou historii pohybů sbírkových předmětů a změn na podsbírkách, včetně veškeré
dokumentace a přenést i s pořadím obrazovou dokumentaci podsbírek). Ze zadávací
dokumentace dle Úřadu však není zřejmé, jaký je typ a formát dat určených k migraci, datová
struktura, kvalita metadat apod. V zadávací dokumentaci rovněž zcela absentuje bližší popis
zdroje migrovaných dat (popis dat určených k migraci, jejich kvalita, čistota, vazby,
architektura stávajícího systému).
192. Z vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí vyplývá, že zadavatel má za to, že
dodavatelům má být známo, že v případě migrace dat do CES se jedná převážně o data, která
jsou omezena pouze na přírůstková a/nebo inventární čísla, případně přílohy vážící se
k předkládaným změnám.
40
Č.j.: ÚOHS-09717/2025/500
193. Úřad předně konstatuje, že zadavatel své tvrzení o tom, že se v případě migrace dat do CES
jedná „o data, která jsou omezena pouze na přírůstková a/nebo inventární čísla, případně
přílohy vážící se k předkládaným změnám“, žádným způsobem neprokazuje. Úřad dále
konstatuje, že ani shora uvedené tvrzení neposkytuje bližší informace týkající se např. formátu
a kvality zdrojových dat a způsobu jejich dodání. Úřad dále uvádí, že zadavatel na žádném
místě zadávací dokumentace nepopisuje stávající systém CES, stávající procesy evidence
a schvalování, rovněž není nikde v zadávací dokumentaci uvedeno, že určitá data mají
„plochou strukturu“ a budou vyplněna jen ve vzácných případech, tedy Úřadu není zřejmé,
jakým způsobem měli dodavatelé získat informace týkající se fungování systému, z nějž mají
být data migrována. Úřad je toho názoru, že ze zákona o ochraně sbírek muzejní povahy ani
z odborných znalostí nemohli dodavatelé bez dalšího dovodit podrobnou specifikaci dat
určených k migraci ze stávajícího systému Centrální evidence sbírek do CES.
194. Úřad tak shrnuje, že v zadávací dokumentaci byla požadována v případě CES migrace cca 25
milionů sbírkových předmětů, přičemž vyjma předpokládaného rozsahu migrovaných dat
nebyly dodavatelům známy žádné bližší údaje týkající se dat určených k migraci (popis
současného stavu nebo např. formát, struktura a kvalita vazeb, rozsah a kvalita metadat).
195. Následně Úřad shledal, že zadavatel v případě MES v bodě 5.1 technické specifikace zcela
neurčitě uvedl, že se jedná o „maximálně 10 podsbírek s různými výchozími stavy. Počínaje
daty evidovanými v XLS souborech až po data v jiném již existujícím systému. S tím, že
uvažované podsbírky mají různé počty sbírkových předmětů a různou čistotu dat.“ Úřad
s ohledem na uvedené konstatuje, že zadavatel ani v případě migrace dat do MES neuvedl
žádné konkrétní informace týkající se formátu, struktury a kvality vazeb, rozsahu a kvality
metadat dat určených k migraci.
196. Úřad dále uvádí, že v případě MES navíc zadavatel ani neuvedl, z jakých konkrétních stávajících
systémů mají být data migrována, resp. jakých sbírek se požadovaná migrace týká. Zadavatel
sice uvedl, že lze očekávat přechod na MES primárně od institucí, které dnes používají systém
Demus, avšak z uvedeného nelze jednoznačně dovodit, že v případě MES budou data
migrována pouze ze systému DEMUS, přičemž současně zcela absentuje bližší popis zdroje
migrovaných dat (popis dat určených k migraci, jejich kvalita, čistota, vazby, architektura
stávajícího systému).
197. Nad rámec výše uvedeného Úřad podotýká, že zadavatel v bodě 5.1 technické specifikace
uvedl, že „bude řada činností s migrací spojená se zodpovědností Zadavatele“ a uvedl výčet
činností, u kterých očekává součinnost dodavatele. Úřad uvádí, že citovanou zadávací
podmínku nelze rovněž shledat jako jednoznačně vymezenou, když zadavatel dále na žádném
místě zadávací dokumentace neuvádí, za které činnosti spojené s migrací MES bude odpovídat
dodavatel a za které zadavatel. Úřad k uvedenému podotýká, že v položkové kalkulaci
nabídkové ceny měl dodavatel uvést cenu za „Migraci dat“, v textu zadávací dokumentace je
rovněž uvedeno, že součástí díla je v případě MES také „migrace dat“, avšak v citovaném bodě
technické specifikace se hovoří o zodpovědnosti zadavatele za některé blíže nespecifikované
činnosti a o pouhém poskytnutí součinnosti ze strany dodavatele. Z pohledu Úřadu tak není
ani zřejmé, jaký rozsah činností souvisejících s migrací do systému MES měl dodavatel nacenit.
198. Úřad shrnuje, že zadavatel v případě MES požadoval migraci minimálně 5 milionů sbírkových
předmětů, přičemž vyjma předpokládaného rozsahu migrovaných dat nebyly zadavatelem
41
Č.j.: ÚOHS-09717/2025/500
uvedeny žádné bližší údaje týkající se migrace dat do systému MES (popis současného stavu
nebo např. formát, struktura a kvalita vazeb, rozsah a kvalita metadat). Nebyly uvedeny ani
konkrétní zdroje dat.
199. Úřad dále přistoupil k posouzení, zda absence specifikace dat určených k migraci (do systému
CES i MES) mohla mít vliv na cenové nabídky dodavatelů.
200. Úřad v této souvislosti odkazuje na sdělení dodavatelů DGline s.r.o. a Aricoma systems a.s. (viz
bod 42. a 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ze kterých vyplývá, že ze zadávací dokumentace
není jasné, jaká konkrétní data mají být migrována, v jakém formátu, jaký je rozsah potřebných
metadat, jaké jsou vazby migrovaných dat (na autority či slovníky), jaká je kvalita předmětných
dat (zda budou konzistentní), a uvádí, že obě společnosti potvrzují tvrzení navrhovatele, že
bez specifikace dat určených k migraci nejsou schopny stanovit nabídkovou cenu.
201. Úřad opětovně konstatuje, že v případě otevřeného řízení musí být veškeré zadávací
podmínky (nezbytné k rozhodnutí dodavatele o jeho účasti v zadávacím řízení) obsaženy již
v zadávací dokumentaci při zahájení zadávacího řízení a zadávací podmínky současně musí být
připraveny a formulovány v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně
porovnatelné nabídky, neboť v otevřeném řízení není prostor pro jednání o nabídkách, nelze
tak připustit situaci, kdy dodavatel ocení jím nabízené plnění a zadavatel následně až
v průběhu plnění upřesní své požadavky. Zadavatel sice může při stanovení zadávacích
podmínek vycházet z predikce dostatečné odborné úrovně dodavatelů, nicméně v šetřeném
případě dodavatelé nemohli žádným způsobem předjímat zejména strukturu, formát, vazby
a kvalitu dat (včetně metadat) určených k migraci.
202. Úřad akcentuje, že uvedený požadavek má dopad na dodavatele již při tvorbě samotné
nabídky, neboť tuto jsou dodavatelé povinni kvalifikovaně zpracovat a ocenit. Pakliže
specifikaci dat určených k migraci a tím náročnost migrace nebylo možné dovodit ze zadávací
dokumentace ani nebylo popsáno fungování stávajícího systému, resp. systémů (tj. rámcový
popis datových entit, architektura, softwarová infrastruktura, způsob integrace), nebylo
možné ani s jistou mírou podnikatelského rizika ocenění požadované migrace odhadnout tak,
aby zadavatel obdržel srovnatelné cenové nabídky. Jinými slovy řečeno, dodavatelé nemohli
dle Úřadu při zpracování své nabídky předvídat konkrétní informace o zdrojovém systému,
resp. systémech, zejména jaké technologie jsou použity ve zdrojových systémech, jaký je
formát a struktura dat/metadat ve zdrojových systémech, zda jsou data konzistentní, jaké jsou
jejich vazby a kvalita. Úřad podotýká, že v případě milionů migrovaných sbírkových předmětů
se mohou předpokládané náklady jednotlivých dodavatelů výrazně lišit s ohledem na to, jaká
fakta o migrovaných datech budou předpokládat.
203. Z pohledu úřadu tak zadavatel tak požaduje po dodavatelích předložení nabídkové ceny
za plnění, ačkoliv dodavatelé nemají dostatek informací o předmětu plnění. Zadávací
dokumentaci nelze považovat za zpracovanou v dostatečných podrobnostech, pokud na jejím
základě nejsou dodavatelé schopni kvalifikovaně určit nabídkovou cenu. Rovněž pak nelze
přehlížet ani časový aspekt samotného plnění veřejné zakázky, přičemž různé interpretace
zadání mohou výrazně ovlivnit čas potřebný k jejich realizaci (a tím ve výsledku i cenu).
204. Úřad tak dospěl k závěru, že zadavatelem zvolený způsob nastavení zadávacích podmínek
ve vztahu ke specifikaci dat určených k migraci (do systému CES i MES) vykazuje
nedostatečnou míru podrobnosti pro sestavení nabídek dodavateli. Takto nastavené zadávací
42
Č.j.: ÚOHS-09717/2025/500
podmínky přináší dodavatelům nepřiměřenou míru rizika při sestavení nabídky a cenotvorbě,
jelikož neznají dopředu informace o migrovaných datech, jimž by měli svou nabídku
přizpůsobit. Stejně tak nelze přehlédnout, že předmětné zadávací podmínky může mít dopad
i do samotné realizace veřejné zakázky, a to i v kontextu poměrně krátkých lhůt předmětu
plnění. V případě MES nejsou navíc známy konkrétní zdroje migrovaných dat a migrace je
vázána na blíže nespecifikovanou součinnost zadavatele.
205. Nedostatečné stanovení požadavků na migraci dat proto mohlo být jedním z aspektů, který
mohl potenciální dodavatele ovlivnit při rozhodování, zda se předmětného zadávacího řízení
zúčastní či nikoli, a to v tom smyslu, jaká rizika by dodavatel při realizaci veřejné zakázky
vlastně sám reálně nesl. Úřad v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že zadavatel
v zadávacím řízení obdržel jedinou nabídku, ačkoliv zájem projevilo celkem 7 dodavatelů, tedy
je zřejmé, že hospodářská soutěž byla narušena.
206. K tvrzení zadavatele, že dodavatelé měli možnost prostřednictvím žádosti o vysvětlení
zadávací dokumentace vznášet dotazy, pak Úřad uvádí následující.
207. Úřad připomíná, že podle § 36 odst. 3 zákona in fine zadavatel nesmí přenášet odpovědnost
za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Úřad dále uvádí, že není
povinností dodavatelů žádat o vysvětlení zadávací dokumentace, zadavatel se tedy nemůže
zprostit své povinnosti poskytnout zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast
dodavatelů v zadávacím řízení tím, že odkáže dodavatele na využití institutu žádosti
o vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 zákona.
208. Se zřetelem na vše výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel v šetřeném případě nedostál své
zákonné povinnosti stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast
dodavatele v zadávacím řízení, resp. stanovit zadávací podmínky jednoznačným způsobem
tak, aby z jejich obsahu byly všem potenciálním dodavatelům zcela zřejmé požadavky
zadavatele a nároky jím kladené na zpracování nabídky, neboť z bodu 1.2. přílohy č. 1, ani
z jiných ustanovení zadávací dokumentace nebylo zřejmé, jaká je specifikace zdrojové datové
struktury, kvality metadat, typu a formátu dat určených k migraci v rámci CES, a dodavatelé
tak objektivně nemohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat
požadavek zadavatele na zajištění migrace dat ze stávajícího systému Centrální evidence
sbírek, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky
muset vynaložit.
209. Se zřetelem na vše výše uvedené dále Úřad uzavírá, že zadavatel v šetřeném případě nedostál
své zákonné povinnosti stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast
dodavatele v zadávacím řízení, resp. stanovit zadávací podmínky jednoznačným způsobem
tak, aby z jejich obsahu byly všem potenciálním dodavatelům zcela zřejmé požadavky
zadavatele a nároky jím kladené na zpracování nabídky, neboť z bodu 1.2. přílohy č. 1, ani
z jiných ustanovení zadávací dokumentace nebylo zřejmé, z jakých konkrétních zdrojů budou
v rámci MES předmětná data migrována, v jakém formátu a struktuře, a dodavatelé tak
objektivně nemohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat migraci
dat z lokálních zdrojů do nové aplikace pro evidenci sbírkových předmětů v muzejních
institucích, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné
zakázky muset vynaložit.
43
Č.j.: ÚOHS-09717/2025/500
K dalším namítaným skutečnostem týkajícím se nejednoznačnosti a nejasnosti zadávacích podmínek
210. Navrhovatel dále namítal, že zadávací dokumentace obsahuje řadu dalších nesrozumitelných
či nejasných požadavků a nedostatečné zpracování diagramů technické architektury.
211. S ohledem na obecnou argumentaci na straně navrhovatele i zadavatele a na odborný
charakter namítaných skutečností, jež k posouzení vyžadují odborné znalosti, kterými úřední
osoby (momentálně) nedisponují, by v dané věci bylo nutné činit další skutková zjištění, neboť
s ohledem na doposud získané závěry není Úřad schopen přijmout relevantní právní závěr
o zákonnosti či nezákonnosti postupu zadavatele v souvislosti s namítaným, což však Úřad
s ohledem na skutečnost, že výše v tomto rozhodnutí konstatoval, že existují jiné důvody
pro uložení nápravného opatření, neshledal jako účelné, neboť by tím došlo pouze k oddálení
vydání rozhodnutí ve věci.
212. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít vliv na
ukládané nápravné opatření ze strany Úřadu. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou
rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného
opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci
přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu
se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro
uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé
dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží
průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro
uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I
kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř.
potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při
zadávání šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné
opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
Závěr
213. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto
rozhodnutí
K výroku II. tohoto rozhodnutí
K tvrzené diskriminaci komerčních dodavatelů a nekalé soutěži
214. Navrhovatel dále ve svém návrhu uvádí, že zadávací dokumentace zvýhodňuje budoucí
uživatele MES v podpoře interakce a datové integrace s CES, což diskriminuje ostatní komerční
subjekty a produkty. Navrhovatel uvádí, že MES bude na trhu nabízen zadavatelem
za zvýhodněnou cenu díky realizaci z veřejných dotací, že zadávací dokumentace neposkytuje
stejný rozsah funkcionalit pro integraci s CES ostatním komerčním systémům a že zadávací
dokumentace sjednává výhodnost použití MES v paměťových institucích namísto komerčních
či open-source systémů. Navrhovatel je tedy toho názoru, že zadavatel vytváří prostřednictvím
zadávacího řízení konkurenční výhodu sám pro sebe a postup zadavatele vykazuje prvky
nekalé soutěže.
215. Zadavatel ke shora uvedeným tvrzením navrhovatele uvedl, že navrhovatel neuvádí, z čeho by
tvrzené zvýhodnění mělo plynout a jak diskriminuje ostatní uchazeče v zadávacím řízení.
44
Č.j.: ÚOHS-09717/2025/500
V rozhodnutí o námitkách dále zadavatel uvedl, že CES bude otevřen všem ostatním systémům
bez ohledu na výrobce.
216. Úřad předně konstatuje, že dle § 248 odst. 1 zákona Úřad vykonává dozor pouze nad
dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné
zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté.
217. Úřad dále uvádí, že § 36 odst. 1 zákona stanoví, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny
tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční
výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, avšak uvedené ustanovení
je nutné vztahovat pouze na soutěž o veřejnou zakázku. Zadávací podmínky by tedy dle
citovaného ustanovení měly být koncipovány tak, aby byla v zadávacím řízení zaručena
spravedlivá soutěž dodavatelů schopných realizovat veřejnou zakázku.
218. Pokud navrhovatel uvádí, že zadavatel sjednal konkurenční výhodu sám pro sebe, nemůže se
tak jednat o zvýhodnění zapovězené dle § 36 odst. 1 zákona, neboť zadavatel nemůže být
účastníkem šetřeného zadávacího řízení v podobě dodavatele.
219. Navrhovatel neuvádí, že stanovením zadávacích podmínek došlo k omezení hospodářské
soutěže o šetřenou veřejnou zakázku nebo že nastavením zadávacích podmínek mohlo dojít
v rámci šetřeného zadávacího řízení k diskriminaci některého z uchazečů o šetřenou veřejnou
zakázku, resp. ke zvýhodnění určitého dodavatele.
220. S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že neshledal rozpor zadávacích podmínek
s ustanovením § 36 odst. 1 zákona.
221. K tvrzení navrhovatele, že jednáním zadavatele byly naplněny znaky nekalé soutěže, Úřad
uvádí, že znaky nekalé soutěže upravuje ustanovení § 2976 občanského zákoníku, přičemž
Úřad není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které odporují pravidlům
plynoucím z jiných právních předpisů.
K nesplnění projektového záměru
222. Navrhovatel dále v návrhu uvádí, že zadávací dokumentace neodpovídá deklarovanému
záměru projektu, který má spočívat ve vybudování CES za účelem modernizace softwarového
vybavení Ministerstva kultury a jednotlivých správců sbírek muzejní povahy. Navrhovatel
uvádí, že projekt měl zvýšit rozsah a formu elektronické komunikace a modernizovat
metodické standardy.
223. Ke shora uvedené námitce navrhovatele Úřad předně uvádí, že zadavatel je oprávněn stanovit
zadávací podmínky dle vlastního uvážení, pokud tyto nejsou v rozporu se zákonem. Je to tedy
zadavatel, kdo na základě svých odůvodněných potřeb určuje předmět veřejné zakázky,
a obecně tedy lze opovažovat za legitimní rozhodnutí zadavatele, že vedle CES požadoval
rovněž dodání MES, stejně tak mohl zadavatel určit i míru požadované digitalizace či
elektronizace jednotlivých požadovaných procesů. Prohlášení o záměru projektu samo o sobě
nemá žádný vliv na konkrétní požadované plnění veřejné zakázky. Úřad uvádí, že uvedený cíl
projektu se na žádném místě nepromítá do práv a povinností účastníků zadávacího řízení,
deklarovaný záměr je proto nutno považovat pouze za nezávazné informativní vyjádření
očekávání zadavatele.
45
Č.j.: ÚOHS-09717/2025/500
224. Úřad akcentuje, že pouhý případný nesoulad jednotlivých konkrétních požadavků uvedených
v zadávací dokumentaci s deklarovaným cílem projektu proto nelze považovat za porušení
zákona.
225. Úřad rovněž nezjistil, že by tvrzený rozpor deklarovaného záměru projektu a jednotlivých
požadavků na dílo uvedených v zadávací dokumentaci mohl mít vliv na možný okruh účastníků
zadávacího řízení nebo na stanovení porovnatelné cenové nabídky, i proto Úřad v tomto bodě
návrhu neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.
226. Úřad pro úplnost podotýká, že tvrzení navrhovatele týkající se nejednoznačnosti, nepřesnosti
a neúplnosti konkrétních zadávacích podmínek mající dle navrhovatele vliv na cenovou
nabídku posuzoval v odůvodnění k výroku I. tohoto rozhodnutí.
K nehospodárnému nakládání s veřejnými zdroji
227. K námitce navrhovatele, že zadavatel jedná nehospodárně s veřejnými prostředky, Úřad
konstatuje, že není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které odporují
pravidlům plynoucím z jiných právních předpisů (typicky tzv. zásadám 3E), tj. zásadám
účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti obsaženým např. v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční
kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (jejichž
porušení navrhovatel také namítal) apod. Zákon neupravuje postup zadavatele z hlediska
dodržování namítané "zásady hospodárnosti". Cílem zákona nezpochybnitelně je hospodárné,
efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle však zákon dosahuje nepřímo,
a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány na základě
formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tj. zajištěním "fair"
podmínek celého zadávacího řízení, nad kterým Úřad vykonává dozor (viz např. na rozhodnutí
Úřadu č. j. ÚOHS-S0316/2018/VZ-35595/2018/531/VNe ze dne 30. 11. 2018). V této
souvislosti pak lze rovněž odkázat na § 2 odst. 2 správního řádu, ze kterého vyplývá, že správní
orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem svěřena,
a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Z těchto důvodů se Úřad námitkou nehospodárného
jednání zadavatele dále nezabýval.
K časové tísni
228. Navrhovatel dále ve svém návrhu uvedl, že není možné dodat požadované dílo v jednom roce
v profesionální kvalitě. Navrhovatel uvádí, že s ohledem na nízkou kvalitu zadávací
dokumentace by jen analýza a návrh technického řešení zabraly několik měsíců práce.
229. Zadavatel ke shora uvedené námitce navrhovatele uvedl, že v průběhu zadávacího řízení
neobdržel žádnou žádost, jejímž obsahem by bylo rozporování lhůty pro podání nabídek nebo
lhůty pro realizaci díla. Ze skutečnosti, že byla v zadávacím řízení podána nabídka, zadavatel
dovozuje, že existují dodavatelé, kteří jsou schopni šetřenou veřejnou zakázku
v požadovaných lhůtách realizovat. Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel používá pouze
obecné fráze, ke kterým není možné se konkrétně vyjádřit.
230. Úřad uvádí, že zadavatel vymezil harmonogram plnění v příloze č. 3 s tím, že v bodě 19.1.1
návrhu smlouvy zadavatel uvedl, že „plnění dle položek 1 a 2 Přílohy č. 2 Smlouvy je
poskytováno dle Harmonogramu uvedenému v Příloze č. 3 Smlouvy; v případě, že nebude
možné zahájit plnění (tj. fáze CES detailní design, prototyp) dle Přílohy č. 3 Smlouvy v termínu
tam uvedeném, bude doba trvání uvedené fáze posunuta na časové ose tak, aby doba trvání
46
Č.j.: ÚOHS-09717/2025/500
fáze v počtu dnů byla zachována; posun zahájení uvedené fáze nemá vliv na data realizace
ostatních fází tak, jak jsou v Příloze č. 3 Smlouvy vymezeny;“ a dále v bodě 19.1.2 návrhu
smlouvy uvedl, že „plnění dle položky 3 Přílohy č. 2 Smlouvy je poskytováno od ukončení
Akceptačního řízení, a to po dobu neurčitou;“ a v bodě 19.1.3 návrhu smlouvy uvedl, že „plnění
dle položky 4 a 5 Přílohy č. 2 Smlouvy je poskytováno od ukončení Akceptačního řízení na
základě požadavku Objednatele, a to po dobu neurčitou.“ V průběhu jednoho roku tedy měla
být realizována „Implementace a nasazení“ a „Migrace dat (5 mio SP)“.
231. Úřad předně uvádí, že podstata dané námitky spočívá v tom, že navrhovatel opětovně
poukazuje na nedostatky zadávací dokumentace, zejména na skutečnost, že zadavatel
předpokládal v rámci plnění veřejné zakázky analýzu a upřesnění některých požadavků.
Navrhovatel je toho názoru, že tvrzené nedostatky v zadávací dokumentaci mají vliv
na schopnost dodavatelů realizovat dílo v termínu požadovaném zadavatelem.
232. Úřad uvádí, že s argumentací týkající se nejasnosti a nejednoznačnosti zadávacích podmínek
se Úřad vypořádal již v odůvodnění k výroku I. tohoto rozhodnutí.
233. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zadavateli nelze upřít jeho právo stanovit termín plnění
veřejné zakázky dle svých potřeb, jejichž uspokojení realizací veřejné zakázky sleduje.
Ze zadávací dokumentace je jednoznačně zřejmé, v jakých termínech má být veřejná zakázka
plněna, tedy lhůta pro realizaci plnění veřejné zakázky byla nastavena zcela transparentně.
Dodavatelé se tak měli možnost kvalifikovaně rozhodnout, zda se zadávacího řízení budou
účastnit či nikoliv.
234. Úřad nepopírá, že lhůta pro realizaci předmětu plnění veřejné zakázky je jedním ze zásadních
faktorů, které ovlivňují rozhodnutí dodavatelů, zda se vůbec zúčastnit zadávacího řízení.
Navrhovatel nicméně neuvedl a neprokázal žádné konkrétní důvody vztahující se přímo
ke stanovení lhůty pro realizaci veřejné zakázky (resp. implementaci, nasazení a migraci dat),
které brání jeho účasti v zadávacím řízení. K uvedenému Úřad odkazuje dále na odpovědi
oslovených dodavatelů (viz bod 34. až 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kdy žádný
z oslovených dodavatelů neuvedl, že důvodem pro jeho neúčast byla délka lhůty pro realizaci
plnění. Úřad opětovně akcentuje, že dopad nezákonných zadávacích podmínek na realizaci
veřejné zakázky již zohlednil ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
235. K tvrzení navrhovatele, že rovněž dodavatelé ZAT a.s. a Cosmotron Bohemia, s.r.o. nepodali
nabídku do zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně krátké lhůty pro realizaci plnění, Úřad
uvádí, že obě společnosti uvedly, že nabídku nepodaly s ohledem na své nedostatečné
personální a časové kapacity, nikoliv proto, že by shledaly požadovanou lhůtu za stanovenou
v rozporu se zákonem.
236. Úřad tedy uzavírá, že s ohledem na důvody uvedené navrhovatelem nelze konstatovat, že
lhůta pro realizaci veřejné zakázky byla stanovena nepřiměřeně krátká, tudíž v rozporu
se zákonem.
K poskytnutí podkladů
47
Č.j.: ÚOHS-09717/2025/500
237. Navrhovatel dále v návrhu uvádí, že zadavatel nezajistil nepřetržitou přístupnost nezbytných
metodických standardů nutných pro přípravu nabídky, přestože předpokládá obecnou znalost
standardů a metodik oboru muzeí a galerií ze strany uchazečů. V námitkách pak navrhovatel
uvedl, že dne 18. 11. 2024 byl metodický portál zadavatele nedostupný.
238. Zadavatel ke shora uvedené námitce uvedl, že předpokládá znalost legislativy a oborové praxe,
dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že veškeré zadávací podmínky jsou obsaženy v zadávací
dokumentaci a jejích přílohách, přičemž tyto dokumenty byly po celou dobu trvání zadávacího
řízení uveřejněny na profilu zadavatele a neveřejná část zadávacích podmínek byla
navrhovateli na jeho žádost také poskytnuta. Dle zadavatele tak byly podmínky § 96 zákona
splněny bez ohledu na případnou chvilkovou nedostupnost metodického portálu.
239. Úřad konstatuje, že zadavatel neučinil součástí zadávací dokumentace jakékoliv standardy
a metodiky oboru muzeí a galerií, tedy nebyl povinen další podklady zmiňované
navrhovatelem uveřejnit/zpřístupnit dle § 96 zákona. Ze skutečnosti, že zadavatel
předpokládal určitou odbornou znalost dodavatelů a současně ze skutečnosti, že dne
18. 11. 2024 nebyl přístupný metodický portál zadavatele, nelze dovozovat, že zadavatel
porušil povinnosti stanovené zákonem a že zadávací dokumentace nebyla poskytnuta
v podrobnostech nezbytných pro sestavení nabídky. Navrhovatel současně netvrdí
a neprokazuje, jak konkrétně se nedostupnost metodického portálu dne 18. 11. 2024 mohla
promítnout do přípravy nabídek.
240. S ohledem na výše uvedené tedy Úřad námitku navrhovatele týkající se nezpřístupnění
nezbytných metodických standardů zamítl jako nedůvodnou.
Závěr
241. Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.
tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí
242. Podle § 263 odst. 3 zákona věty první stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto
zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
243. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky
veřejné zakázky v rozporu se zákonem.
244. Vzhledem k tomu, že z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky
šetřené veřejné zakázky v rozporu se zákonem, není s odkazem na § 263 odst. 3 zákona možno
nezákonný postup zadavatele napravit jinak než zrušením celého zadávacího řízení. S ohledem
na uvedené proto Úřad uložil v souladu se § 263 odst. 3 zákona nápravné opatření spočívající
ve zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
K výroku IV. rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
245. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění
smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím
řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
246. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu
o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že
48
Č.j.: ÚOHS-09717/2025/500
zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím
řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a je tedy účinný
i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se
zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě
před nabytím právní moci rozhodnutí.
247. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření
spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí
zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení
smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku V. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
248. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření
nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního
řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj
vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální
částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit
v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí
30 000 Kč.
249. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření
spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady
řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
250. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2024001077.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad
proti výrokům I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto
rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků
učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím
datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4
Mgr. Miroslav Dubovský, advokát, Panská 854/2, 110 00 Praha 1
49
Č.j.: ÚOHS-09717/2025/500
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
50