{"html": "<div class=\"doc\"><p>232.     V této souvislosti dále poukazuji na § 254 odst. 6 větu druhou zákona, dle které platí, že pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty 10 dnů od doručení návrhu dále měnit nebo rozšiřovat.</p><p>233.     Zadavatel v nyní řešené věci důvody hodné zvláštního zřetele neprokázal. S ohledem na výše uvedené sděluji, že jsem neshledal důvody pro uplatnění výjimečného opatření v podobě odložení účinnosti uloženého zákazu plnění smlouvy o smlouvě budoucí pachtovní ve smyslu § 264 odst. 3 zákona. Za této situace, kdy nebyly zjištěny podmínky pro uplatnění odkladu ukládaného zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 264 odst. 3 zákona, nejsou dány ani předpoklady pro upuštění od jeho uložení ve smyslu § 264 odst. 4 zákona, které přichází v zásadě v úvahu až po splnění podmínek podle § 264 odst. 3 zákona.</p><p>234.     Pro úplnost doplňuji své přesvědčení, že Úřad v napadeném rozhodnutí rozhodl zcela v souladu se smyslem a účelem zákonných ustanovení, aniž by odhlížel od reálných společenských vztahů, jak poukázal ve svém rozkladu zadavatel.</p><p>235.     Účelem zákona je nepochybně efektivní vynakládání veřejných prostředků. Při dosahování uvedeného účelu však zadavatel nemůže jednat zcela libovolně, nýbrž je v návaznosti na působnost zákona povinen postupovat podle pravidel stanovených pro zadávání veřejných zakázek. Smyslem zákona je totiž i stanovení závazných konkrétních postupů, jakými má být sledovaného účelu dosaženo. Zadavatel tedy není oprávněn zájmu na efektivním vynakládání veřejných prostředků dosahovat vlastními způsoby, jsou-li současně v rozporu se závazným zněním zákona. Zadavateli za daných okolností nic nebránilo v dosažení všech jím tvrzených zájmů postupem podle zákona, přičemž smyslem a účelem přijímání zákona nepochybně nebylo připustit jeho obcházení.</p><p>236.     K výše uvedenému konstatuji, že jsem nedospěl k závěru, že by do práv a oprávněných zájmů zadavatele bylo jakkoliv nepřípustně zasaženo a též argumentaci zadavatele jednáním s péčí řádného hospodáře mám pro posouzení nyní projednávané věci za nedůvodnou.</p><p>237.     Ve vztahu k argumentaci zadavatele péčí řádného hospodáře, jakož i k provedení veřejné soutěže, v níž byl budoucí dodavatel vybrán s určitou mírou naplnění zásady transparentnosti, doplňuji, že se jedná o významné okolnosti vypovídající o závažnosti jednání zadavatele, tyto okolnosti se však typově uplatní spíše v řízení o přestupku.</p><p>K zákonnosti napadeného rozhodnutí</p><p>238.     K obecné zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad ve smyslu § 50 správního řádu opatřil dostatečné množství relevantních podkladů v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí, na jejichž základě, v souladu s ustanovením § 3 správního řádu, zjistil v dostatečném rozsahu skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Úřad současně na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení právních předpisů, která interpretoval ve světle dostupné judikatury, načež dospěl k závěrům uvedeným ve výrocích I. a II. napadeného rozhodnutí, které jsem shledal jako správné a v souladu s právními předpisy. Úřad v napadeném rozhodnutí rovněž uvedl všechny úvahy, jimiž se při svém rozhodování řídil a uvedl dostatek relevantních důvodů, na jejichž základě ke svým závěrům dospěl. Výsledné napadené rozhodnutí hodnotím jako dostatečně odůvodněné a přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem v dotčeném případě nezjistil takovou procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.</p><p>239.     Pro vyloučení všech pochybností poukazuji, že v částech, v nichž jsem vyjádřil právní stanovisko odlišné od právních závěrů napadeného rozhodnutí, se jednalo toliko o přiměřenou korekci odůvodnění, bez dopadu na správnost výroků napadeného rozhodnutí. Uvedený postup mám s ohledem na zásadu procesní ekonomie za přípustný, aniž by tato skutečnost měla vliv na zákonnost tohoto nebo napadeného rozhodnutí, neboť správní řízení v prvním i druhém stupni je též v ustálené judikatuře nahlíženo jako jeden celek, čímž je dovoleno některé nedostatky správního řízení v prvním stupni napravit v řízení odvolacím.</p><p>240.     K tomu odkazuji například na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 82/2014 - 46 ze dne 18. 9. 2014, v němž označený soud s odkazem na prejudikaturu v dané věci obecně uvedl následující: „Při hodnocení sporné otázky, tj. přezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánů, postupoval Nejvyšší správní soud podle ustálené soudní judikatury (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003 - 56, rozsudky NSS ze dne 28. 12. 2007, č. j. 4 As 48/2007 - 80, či ze dne 26. 3. 2008, č. j. 9 As 64/2007 - 98), ze kterých vyplývá, že rozhodnutí správních orgánů I. a II. stupně tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek. V rámci tohoto celku jsou správní orgány povinny zjistit skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Funkcí odůvodnění správního rozhodnutí je zejména doložit správnost a nepochybně i zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného rozhodnutí, jehož jedna z nejdůležitějších vlastností je přesvědčivost.“</p><p>241.     Obdobně lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 31/2008 - 114 ze dne 19. 1. 2010, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 - 159 ze dne 15. 9. 2010, v němž k možné korekci a upřesnění odůvodnění prvostupňového rozhodnutí v odůvodnění druhostupňového rozhodnutí Krajský soud v Brně uvedl: „Na rozhodnutí žalovaného je pak třeba hledět jako na celek, který je tvořen jak rozhodnutím prvního stupně, tak rozhodnutím druhého stupně. Jinak řečeno ve druhostupňovém řízení a rozhodnutí je žalovaný oprávněn napravovat pochybení a nesrovnalosti prvního stupně.“</p><p>242.     K vzájemné zastupitelnosti odůvodnění prvostupňového a druhostupňového rozhodnutí pak Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 112/2013 - 198 ze dne 16. 9. 2016 poznamenal (obdobně v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 161/2013 - 25 ze dne 21. 10. 2014): „Soud tedy potud uzavírá, že z argumentace obsažené v žalobou napadeném rozhodnutí i v rozhodnutí prvostupňovém je zřejmé, že námitky uplatněné v rozkladu a nosné právní a skutkové otázky byly vypořádány. Při soudním přezkumu odvolacího rozhodnutí je třeba vzít v úvahu, že ve správním řízení tvoří rozhodnutí obou stupňů jeden celek. Případné mezery v odůvodnění napadeného druhostupňového rozhodnutí, proto mohou zaplnit argumenty obsažené již v rozhodnutí prvního stupně. Argumentace uvedená v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím prvostupňovým odpovídá kritériím přezkoumatelného správního rozhodnutí a nic nebrání tomu, aby se s ní soud v mezích žalobních bodů vypořádal věcně.“</p><p>243.     Shrnuji proto, že jsem napadené rozhodnutí shledal správným a v souladu s právními předpisy.</p><p>VII.        Závěr</p><p>244.     Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu zadavatele nebo budoucího dodavatele.</p><p>245.     Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.</p><p>Poučení</p><p>Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Ing. Petr Rafaj</p><p>předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže</p><p>Obdrží:</p><p>1.             Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o., Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8</p><p>2.             Mgr. Radovan Kubáč, advokát, advokátní kancelář Nedelka Kubáč advokáti s.r.o., Olivova 4, 110 00 Praha 1</p><p>3.             Mgr. Matěj Skalický, advokát, advokátní kancelář MÜLLER &amp;amp; SKALICKÝ advokátní kancelář s.r.o., Krkonošská 1512/11, 120 00 Praha 2</p><p>Vypraveno dne:</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p></div>", "next": 0}