232. V této souvislosti dále poukazuji na § 254 odst. 6 větu druhou zákona, dle které platí, že pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty 10 dnů od doručení návrhu dále měnit nebo rozšiřovat.
233. Zadavatel v nyní řešené věci důvody hodné zvláštního zřetele neprokázal. S ohledem na výše uvedené sděluji, že jsem neshledal důvody pro uplatnění výjimečného opatření v podobě odložení účinnosti uloženého zákazu plnění smlouvy o smlouvě budoucí pachtovní ve smyslu § 264 odst. 3 zákona. Za této situace, kdy nebyly zjištěny podmínky pro uplatnění odkladu ukládaného zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 264 odst. 3 zákona, nejsou dány ani předpoklady pro upuštění od jeho uložení ve smyslu § 264 odst. 4 zákona, které přichází v zásadě v úvahu až po splnění podmínek podle § 264 odst. 3 zákona.
234. Pro úplnost doplňuji své přesvědčení, že Úřad v napadeném rozhodnutí rozhodl zcela v souladu se smyslem a účelem zákonných ustanovení, aniž by odhlížel od reálných společenských vztahů, jak poukázal ve svém rozkladu zadavatel.
235. Účelem zákona je nepochybně efektivní vynakládání veřejných prostředků. Při dosahování uvedeného účelu však zadavatel nemůže jednat zcela libovolně, nýbrž je v návaznosti na působnost zákona povinen postupovat podle pravidel stanovených pro zadávání veřejných zakázek. Smyslem zákona je totiž i stanovení závazných konkrétních postupů, jakými má být sledovaného účelu dosaženo. Zadavatel tedy není oprávněn zájmu na efektivním vynakládání veřejných prostředků dosahovat vlastními způsoby, jsou-li současně v rozporu se závazným zněním zákona. Zadavateli za daných okolností nic nebránilo v dosažení všech jím tvrzených zájmů postupem podle zákona, přičemž smyslem a účelem přijímání zákona nepochybně nebylo připustit jeho obcházení.
236. K výše uvedenému konstatuji, že jsem nedospěl k závěru, že by do práv a oprávněných zájmů zadavatele bylo jakkoliv nepřípustně zasaženo a též argumentaci zadavatele jednáním s péčí řádného hospodáře mám pro posouzení nyní projednávané věci za nedůvodnou.
237. Ve vztahu k argumentaci zadavatele péčí řádného hospodáře, jakož i k provedení veřejné soutěže, v níž byl budoucí dodavatel vybrán s určitou mírou naplnění zásady transparentnosti, doplňuji, že se jedná o významné okolnosti vypovídající o závažnosti jednání zadavatele, tyto okolnosti se však typově uplatní spíše v řízení o přestupku.
K zákonnosti napadeného rozhodnutí
238. K obecné zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad ve smyslu § 50 správního řádu opatřil dostatečné množství relevantních podkladů v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí, na jejichž základě, v souladu s ustanovením § 3 správního řádu, zjistil v dostatečném rozsahu skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Úřad současně na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení právních předpisů, která interpretoval ve světle dostupné judikatury, načež dospěl k závěrům uvedeným ve výrocích I. a II. napadeného rozhodnutí, které jsem shledal jako správné a v souladu s právními předpisy. Úřad v napadeném rozhodnutí rovněž uvedl všechny úvahy, jimiž se při svém rozhodování řídil a uvedl dostatek relevantních důvodů, na jejichž základě ke svým závěrům dospěl. Výsledné napadené rozhodnutí hodnotím jako dostatečně odůvodněné a přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem v dotčeném případě nezjistil takovou procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.
239. Pro vyloučení všech pochybností poukazuji, že v částech, v nichž jsem vyjádřil právní stanovisko odlišné od právních závěrů napadeného rozhodnutí, se jednalo toliko o přiměřenou korekci odůvodnění, bez dopadu na správnost výroků napadeného rozhodnutí. Uvedený postup mám s ohledem na zásadu procesní ekonomie za přípustný, aniž by tato skutečnost měla vliv na zákonnost tohoto nebo napadeného rozhodnutí, neboť správní řízení v prvním i druhém stupni je též v ustálené judikatuře nahlíženo jako jeden celek, čímž je dovoleno některé nedostatky správního řízení v prvním stupni napravit v řízení odvolacím.
240. K tomu odkazuji například na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 82/2014 - 46 ze dne 18. 9. 2014, v němž označený soud s odkazem na prejudikaturu v dané věci obecně uvedl následující: „Při hodnocení sporné otázky, tj. přezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánů, postupoval Nejvyšší správní soud podle ustálené soudní judikatury (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003 - 56, rozsudky NSS ze dne 28. 12. 2007, č. j. 4 As 48/2007 - 80, či ze dne 26. 3. 2008, č. j. 9 As 64/2007 - 98), ze kterých vyplývá, že rozhodnutí správních orgánů I. a II. stupně tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek. V rámci tohoto celku jsou správní orgány povinny zjistit skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Funkcí odůvodnění správního rozhodnutí je zejména doložit správnost a nepochybně i zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného rozhodnutí, jehož jedna z nejdůležitějších vlastností je přesvědčivost.“
241. Obdobně lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 31/2008 - 114 ze dne 19. 1. 2010, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 - 159 ze dne 15. 9. 2010, v němž k možné korekci a upřesnění odůvodnění prvostupňového rozhodnutí v odůvodnění druhostupňového rozhodnutí Krajský soud v Brně uvedl: „Na rozhodnutí žalovaného je pak třeba hledět jako na celek, který je tvořen jak rozhodnutím prvního stupně, tak rozhodnutím druhého stupně. Jinak řečeno ve druhostupňovém řízení a rozhodnutí je žalovaný oprávněn napravovat pochybení a nesrovnalosti prvního stupně.“
242. K vzájemné zastupitelnosti odůvodnění prvostupňového a druhostupňového rozhodnutí pak Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 112/2013 - 198 ze dne 16. 9. 2016 poznamenal (obdobně v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 161/2013 - 25 ze dne 21. 10. 2014): „Soud tedy potud uzavírá, že z argumentace obsažené v žalobou napadeném rozhodnutí i v rozhodnutí prvostupňovém je zřejmé, že námitky uplatněné v rozkladu a nosné právní a skutkové otázky byly vypořádány. Při soudním přezkumu odvolacího rozhodnutí je třeba vzít v úvahu, že ve správním řízení tvoří rozhodnutí obou stupňů jeden celek. Případné mezery v odůvodnění napadeného druhostupňového rozhodnutí, proto mohou zaplnit argumenty obsažené již v rozhodnutí prvního stupně. Argumentace uvedená v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím prvostupňovým odpovídá kritériím přezkoumatelného správního rozhodnutí a nic nebrání tomu, aby se s ní soud v mezích žalobních bodů vypořádal věcně.“
243. Shrnuji proto, že jsem napadené rozhodnutí shledal správným a v souladu s právními předpisy.
VII. Závěr
244. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu zadavatele nebo budoucího dodavatele.
245. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o., Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8
2. Mgr. Radovan Kubáč, advokát, advokátní kancelář Nedelka Kubáč advokáti s.r.o., Olivova 4, 110 00 Praha 1
3. Mgr. Matěj Skalický, advokát, advokátní kancelář MÜLLER & SKALICKÝ advokátní kancelář s.r.o., Krkonošská 1512/11, 120 00 Praha 2
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy