{"html": "<div class=\"doc\"><p>132.     Úřad vzhledem k výše uvedenému shrnuje, že pokud zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky identifikoval budoucí potřebu do programu, jehož dodání a instalace je předmětem šetřené veřejné zakázky, zasahovat a činit v něm úpravy, bylo jeho povinností nastavit takové zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky, které umožní zadání následné veřejné zakázky v rámci otevřené hospodářské soutěže. Úřad může postavit najisto, že aby zadavatel mohl zadat následné zakázky v rámci otevřené hospodářské soutěže, musí mít oprávnění k výkonu majetkových práv autorských k předmětnému programu. Pokud je součástí předmětného programu software, pro který nelze zajistit výkon majetkových práv autorských, je dle Úřadu nezbytné, aby zadavatel přijal taková opatření, která mu zajistí oprávnění do takového software zasahovat.</p><p>133.     Nadto Úřad dodává, že navrhovatel nikde v návrhu neuvedl jediný argument, proč by mělo být ustanovení čl. 12.6 ve spojení s čl. 1.4 závazného návrhu smlouvy diskriminační, kromě pouhého konstatování, že tak je z důvodu nemožnosti využití proprietárního software. Jak přitom Úřad dovodil výše, čl. 12.6 se pro plnění dle čl. 1.4 závazného návrhu smlouvy nepoužije. Současně ani dle čl. 12.6 (ani dle čl. 1.4) závazného návrhu smlouvy pak použití proprietárního software vyloučeno není, zadavatel pouze možnost jeho použití omezil. Zadavatel přitom však dle Úřadu racionálně zdůvodnil, jaká příčina ho k takovému nastavení smluvních podmínek veřejné zakázky vedla. Tímto důvodem je budoucí potřeba do IS APAO zasahovat a z toho vyplývající potřeba zajištění otevřené hospodářské soutěže při realizaci následných veřejných zakázek, v rámci kterých bude docházet k zasahování do IS APAO. Navrhovatel se však ve svém návrhu omezil na pouhé konstatování, že došlo k porušení zásady zákazu diskriminace z důvodu nemožnosti využít proprietární software pro IS APAO. To, že zadavatel určitým způsobem omezil při plnění veřejné zakázky využití proprietárního software z důvodu zajištění oprávnění do IS APAO zasahovat, dle Úřadu samo o sobě není porušením zákazu diskriminace, neboť se ze strany zadavatele jedná o objektivně zdůvodněnou potřebu.</p><p>134.     Na základě výše uvedeného Úřad shrnuje, že smluvní podmínky v ohledech popsaných výše neshledal zřejmě excesivní. Ustanovení odst. 12.6 závazného návrhu smlouvy, jakož i ustanovení čl. 1.4 je dle Úřadu přiměřené požadovanému cíli, kterým je vytvoření a komplexní zprovoznění IS APAO, postoupení oprávnění k výkonu majetkových práv k IS APAO na zadavatele a poskytnutí podpory provozu a rozvoje IS APAO. Pokud zadavatel identifikoval budoucí potřebu zasahovat do IS APAO, stanovením obchodních podmínek, které tento budoucí zásah do programu umožní v rámci otevřené hospodářské soutěže, postupoval dle Úřadu v souladu se zákonem.</p><p>135.     Vzhledem k výše popsaným skutečnostem Úřad konstatuje, že ve správním řízení neshledal ustanovení čl. 12.6 ve spojení s čl. 1.4 závazného návrhu smlouvy jako rozporné se zásadou zákazu diskriminace, jak v návrhu uvádí navrhovatel. Jelikož tedy zadávací podmínky v tomto ohledu nebyly stanoveny v rozporu se zákonem, a nejsou tak dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, rozhodl Úřad podle § 265 zákona tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele v této části zamítl.</p><p>136.     K poznámce zadavatele uvedené v jeho vyjádření ze dne 12. 1. 2018, kdy se ve vztahu  k podnikatelskému uskupení zmiňuje v souvislosti tzv. „vendor lock-in“ o „zásadě čistých rukou“ a požaduje, aby Úřad v případě, kdy by mu byly známy skutečnosti opravňující tuto zásadu vůči navrhovateli aplikovat, takto učinil (viz bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že rozsah jeho dozorové pravomoci v oblasti zadávání veřejných zakázek je vymezen v § 248 zákona, přičemž Úřad v rámci výkonu této své pravomoci přezkoumává toliko soulad postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek se zákonem. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele v nyní šetřeném případě je přitom otázka naplnění podmínek pro aplikaci „zásady čistých rukou“ vůči navrhovateli irelevantní, tudíž se Úřad touto poznámkou zadavatele blíže nezabýval.</p><p>137.     Úřad závěrem pro úplnost dodává, že o částech návrhu, v nichž navrhovatel namítá nezákonnost postupu zadavatele při poskytování vysvětlování zadávací dokumentace, nezákonnost stanoveného způsobu hodnocení nabídek, nezákonnost čl. 12.3 závazného návrhu smlouvy a nezákonnost postupu zadavatele spočívající v identifikaci účastníka zadávacího řízení, který podal nabídku, rozhodl samostatným usnesením.</p><p>138.     Úřad dále pro úplnost dodává, že závěrečnou pasáž části VI. návrhu navrhovatele, která se týká neprodloužení lhůty pro podání nabídek (které navrhovatel požadoval v námitkách), posoudil s ohledem na její formulaci, kdy ji navrhovatel sám označil pouze jako „poznámku“ ke konstatování zadavatele v rozhodnutí o námitkách, a její obsah, kdy navrhovatel pouze uvádí, proč předmětné konstatování nepovažuje za pravdivé, aniž by však uváděl, že postupem zadavatele mělo dojít k porušení zákona, jako pouhé informativní sdělení, nikoliv jako samostatnou část návrhu, o níž by mělo být ve správním řízení rozhodováno.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>JUDr. Eva Kubišová</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1.      Česká republika – Ministerstvo financí, Letenská 525/15, 118 00 Praha</p><p>2.      TESCO SW a.s., tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>[1]Florian M.: Autorský zákon a zákon o zadávání veřejných zakázek ve vztahu k IT zakázkám in zakázkové právo v oblasti ICT a další aktuální témata, Informační list 1/2017, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: Brno 2017, str. 28. Online: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/informacni-listy.html</p><p>[2]Florian M.: Autorský zákon a zákon o zadávání veřejných zakázek ve vztahu k IT zakázkám in zakázkové právo v oblasti ICT a další aktuální témata, Informační list 1/2017, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: Brno 2017, str. 28-29. Online: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/informacni-listy.html</p><p>[3]Přestože se závěry soudu učiněné v daném rozsudku vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze závěry soudu ohledně použití jednacího řízení bez uveřejnění v právní úpravě zcela jistě aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu č. 134/2016 Sb. – pozn. Úřadu</p></div>", "next": 0}