187. Jinými slovy, zadavatel tímto ustanovením smlouvy o dílo „nutí“ účastníky zadávacího řízení, aby zadávací dokumentaci, jejíž součástí je i projektová dokumentace, neboť tvoří její přílohu č. 4, prohlásili za bezvadnou a pokud by se v průběhu realizace díla ukázalo, že v ní přeci jenom nějaká vada byla a v důsledku toho by nebylo možné realizovat celý předmět plnění, neuhradí účastníkovi již provedené práce. Lze tedy učinit dílčí závěr, že zadavatel dotčeným ustanovením návrhu smlouvy o dílo převedl odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace na účastníky zadávacího řízení.
188. Když navrhovatel namítal, že odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace nese zadavatel a není tedy možné, aby ji takovým ustanovením smlouvy zadavatel přenášel na účastníky zadávacího řízení, zadavatel význam uvedeného „vyviňovacího“ ustanovení „zlehčoval“ s tím, že jde o zcela standardní součást smlouvy o dílo, přičemž se odvolával na občanský zákoník. Zároveň dodal, že odpovědnost navrhovatele a ustanovení o zbavení nároku na odměnu za určitou část díla by uplatnil pouze v případě, pokud by navrhovatel, i přes svoji proklamovanou odbornost, zadavatele neupozornil na nevhodnost jeho pokynů a příslušnou část díla by provedl. Podle Úřadu však takové závěry, bez dalšího, z obsahu dotčeného ustanovení smlouvy nevyplývají a vzhledem k popsané reakci navrhovatele na dané ustanovení, je zřejmé, že si navrhovatel obsah tohoto ustanovení vyložil tak, že zadavatel na něj přenáší odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace.
189. Úřad nyní reaguje na argumentaci zadavatele, který svůj postup vysvětluje s odkazem na občanský zákoník. Úřad v obecné rovině konstatuje, že zadávací řízení má sice soukromoprávní povahu, avšak s nepřehlédnutelnými prvky veřejnoprávní regulace, představuje tedy zvláštní způsob uzavírání soukromoprávních smluv sui generis. Jedná se o způsob velmi formalizovaný, což se odráží zejména při omezení „kontraktační“ volnosti zadavatele. Zadavatel je striktně vázán zákonem o zadávání veřejných zakázek, neboť disponuje veřejnými prostředky, které musí vynakládat hospodárně. Zadavatel se bude řídit ustanoveními občanského zákoníku do okamžiku, kdy zákon o zadávání veřejných zakázek sám nestanoví, jak má zadavatel v určité fázi zadávacího řízení postupovat. Na výše uvedené ustanovení návrhu smlouvy je tedy třeba pohlížet tak, že je-li obdobné ustanovení jinak běžné v obchodním styku, neznamená to ještě, že jej zadavatel může uplatňovat vůči dodavatelům, pokud mu zákon ukládá zákaz přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
190. Vzhledem k výše uvedenému se Úřad dále pozastavuje nad tvrzením zadavatele, že on, jako laik v oblasti stavebnictví, nemůže být tím, na koho je přenesená odpovědnost za perfektnost odborných podkladů, mezi které patří projektová dokumentace a soupis prací, přičemž se odvolává na občanský zákoník. Podle Úřadu se však zadavatel nemůže ve fázi zadávacího řízení zbavit své zákonné povinnosti, jež vyplývá z ustanovení § 36 odst. 3 zákona, podle kterého je to právě a pouze zadavatel, který odpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace. Pokud zadávací dokumentace vůči zákonnému požadavku bezvadnosti neobstojí, odpovědnost tedy ponese zadavatel.
191. Úřadu v této chvíli nezbývá, než konstatovat, že zadavatel ustanovením obsaženým v návrhu smlouvy o dílo, konkrétně v článku II. odst. 8, který stanoví, že: „zhotovitel prohlašuje, že se podrobně seznámil s předmětem a rozsahem díla, jakož i související dokumentací, zejména dokumentací v příloze č. 1 této smlouvy, a na základě uvedeného výslovně prohlašuje, že neshledává překážky bránící provedení díla způsobem a v rozsahu vymezeném touto smlouvou. Ukáže-li se prohlášení zhotovitele jako nepravdivé, nemá nárok na cenu za část díla provedenou zhotovitelem do doby zjištění takové překážky.“, neoprávněně přenáší na dodavatele odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek.
192. Úřad tedy dospěl k závěru, že zadavatel stanovil v zadávacím řízení zadávací podmínky v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, ve spojení s ustanovením § 36 odst. 3 cit. zákona, když v článku II. bod 8. Smlouvy o dílo, jež tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace, stanovil, že „Zhotovitel prohlašuje, že se podrobně seznámil s předmětem a rozsahem díla, jakož i související dokumentací, zejména dokumentací v příloze č. 1 této smlouvy, a na základě uvedeného výslovně prohlašuje, že neshledává překážky bránící provedení díla způsobem a v rozsahu vymezeném touto smlouvou. Ukáže-li se prohlášení zhotovitele jako nepravdivé, nemá nárok na cenu za část díla provedenou zhotovitelem do doby zjištění takové překážky“, a přenesl tím tak odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
193. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí
194. Navrhovatel ve svých námitkách i v návrhu mimo jiné namítá, že pro objekt rozběhové dráhy jsou v projektové dokumentaci uvedeny dvě různé barvy, a to barva červená a modro/šedá, přičemž červená barva povrchu je výrazně levnější, než „mix“ barvy šedé a modré. Vzhledem k této nejasnosti v zadávací, resp. projektové, dokumentaci nemohl řádně ocenit sportovní povrch pro rozběhovou dráhu.
195. Zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách navrhovatele, na které odkazoval ve vyjádření k návrhu navrhovatele, uvedl, že „Barevnost je specifikována ve výkrese č. 4 Situace zastavovací, kde ve své barevnosti přesně specifikuje barevnosti plošných povrchů v kresbě i legendě povrchů. Zastavovací situace definuje barevné řešení, nedefinuje přesné skladby konstrukcí (EPDM). Zadavatel uvedl, že projektová dokumentace, tak i soupis prací obsahují všechny potřebné a přesné informace a nelze je označovat za vadné či rozporné.
196. Jak již bylo popsáno v bodech 80. a 81. odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0030/2019/VZ-05168/2019/513/JHa ze dne 20. 2. 2019 určil zadavateli lhůtu, aby Úřadu sdělil, zda zadavatelem uváděná skutečnost, že „Barevnost je specifikována ve výkrese č. C4 Situace zastavovací, kde ve své barevnosti přesně specifikuje barevnosti plošných povrchů v kresbě i legendě povrchů. Zastavovací situace definuje barevné řešení, nedefinuje přesné skladby konstrukcí (EPDM). Přesné skladby použitých materiálů jsou uvedeny v jiných přílohách dokumentace (D.1.1.3 Půdorys SO.03b a D.1.1.25 Tabulka skladeb)“, vyplývá ze zadávacích podmínek veřejné zakázky, a pokud ano, nechť zadavatel Úřadu sdělí, které konkrétní části zadávacích podmínek uvedené tvrzení obsahují.
197. Úřad zadavatele k popsanému sdělení usnesením vyzval, aby měl postaveno najisto, zda zadávací dokumentace obsahuje konkrétní způsob, jak z hlediska barevnosti povrchu rozběhové dráhy pro skok daleký, rozklíčovat projektovou dokumentaci, neboť zjistil, že na projektovém výkrese č. 4 „SITUACE ZASTAVOVACÍ“ vyznačil rozběhovou dráhu pro skok daleký v červené barvě a v „LEGENDĚ POVRCHŮ“ uvedl, že se jedná o „GRANULÁT EDPM, ČERVENÁ (ROZBĚHOVÁ DRÁHA)“, zatímco na projektovém výkrese č. 3 „PŮDORYS SO.03b SKOK DALEKÝ“ uvedl v „LEGENDĚ POVRCHŮ“ ke šrafování, které je i na vyznačené rozběhové dráze, „BAREVNÝ GRANULÁT EDPM, BARVA: ŠEDÁ/ŠEDOMODRÁ“. Úřad tedy zaznamenal v projektové dokumentaci zjevný rozpor v barevnosti povrchu rozběhové dráhy pro skok daleký.
198. V reakci na popsané usnesení obdržel Úřad dne 25. 2. 2019 vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém Úřadu sděluje následující: „Barevnost je specifikována v části C – situace, ve výkrese č. C4 Situace zastavovací, kde ve své barevnosti přesně specifikuje barevnosti plošných povrchů v kresbě i legendě povrchů. Zastavovací situace definuje barevné řešení, nedefinuje přesné skladby konstrukcí (EPDM). Výkres je vytištěn barevně a zastavovací situace právě řeší tuto barevnost. Výkres je pohledem shora na území po provedení stavby, tj. přesně stanovuje barevné provedení stavby.“
199. Odpověď, kterou Úřad od zadavatele obdržel, sice obsahovala vysvětlení zadavatele, jak vyložit projektovou dokumentaci z hlediska požadavku na barvu rozběhové dráhy pro skok daleký, tj., že barevnost určuje projektový výkres č. 4 „SITUACE ZASTAVOVACÍ“, který stanoví červenou barvu, zadavatel však Úřadu nesdělil, zda je takové vysvětlení obsaženo i v samotné zadávací dokumentaci, ze kterého by mohli dodavatelé při tvorbě svých nabídek vycházet. Jinými slovy, aniž by zadavatel označil konkrétní část zadávací dokumentace, která obsahuje vysvětlení, jak projektovou dokumentaci v tomto směru správně vyložit, zadavatel sám opět objasňuje, který projektový výkres stanoví tu správnou barvu. Úřad však musí poukázat na fakt, že navrhovatel i další účastníci zadávacího řízení toto vysvětlení zadavatele získali až v rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, poté, co navrhovatel zadavatele na tento možný rozpor v zadávací, resp. projektové, dokumentaci upozornil v námitkách.
200. Úřad v této části odůvodnění rozhodnutí považuje za přínosné opakovaně zdůraznit, že není přípustné, aby zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl informace nedostatečné, vnitřně rozporné, případně aby byl obsah zadávací dokumentace neurčitý tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele. Úřad v tomto smyslu odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, v němž se ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, podle kterého požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. V rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak Krajský soud v Brně dovodil, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ Pro úplnost Úřad dodává, že přestože se závěry soudu učiněné v daném rozsudku vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze je použít i ve vztahu k zákonu, neboť princip zásady transparentnosti zůstal i součástí platné právní úpravy. Úřad předesílá, že byť se citované rozsudky týkaly předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také jako ZVZ), jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu, tj. na zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť smysl a účel nastavení zadávacích podmínek (zadávací dokumentace) je shodný (viz § 44 předchozí právní úpravy a § 36 zákona). Uvedené přitom platí i ve vztahu k navazující odkazované judikatuře.
201. V šetřeném případě Úřad považuje za přiléhavý rovněž rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 40/2013-127 ze dne 18. 9. 2014, kde soud v odůvodnění uvedl, že „při zpracování nabídky musí být jednotlivým uchazečům mimo jiné zřejmé, jak má být nabídka zpracována, aby vyhověla požadavkům zadavatele (…) nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky nevyplývají jasně, přesně, srozumitelně a jednoznačně, tj. která v těchto ohledech objektivně připouští rozdílný výklad.“
202. Na základě výše uvedených zjištění Úřad uvádí, že dva výkresy projektové dokumentace určují jinou barvu rozběhové dráhy, aniž by zadávací dokumentace tento rozpor vysvětlila, tj. odstranila, jak se stalo v šetřeném případě. Účastníci zadávacího řízení tak nemají nade vší pochybnost postaveno najisto, kterou barvu povrchu pro rozběhovou dráhu použít. Jelikož barevnost povrchu rozběhové dráhy je určující pro stanovení její ceny, Úřad dovozuje, že pokud účastníci zadávacího řízení nemají postaveno najisto, jakou barvu povrchu pro rozběhovou dráhu použít, nemohou jí ani řádně ve svých nabídkách nacenit, neboť by se tak vystavili riziku, že jejich nabídky budou v tomto bodě neporovnatelné, a to zvláště za situace, když se podle navrhovatele červená i modro/šedá barva povrchu liší cenou.
203. Na základě shora uvedeného Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil v dotčeném zadávacím řízení zadávací podmínky v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona ve spojení s ustanovením § 36 odst. 3 cit. zákona, když na projektovém výkrese č. 4 „SITUACE ZASTAVOVACÍ“ vyznačil rozběhovou dráhu pro skok daleký v červené barvě a v „LEGENDĚ POVRCHŮ“ uvedl, že se jedná o „GRANULÁT EDPM, ČERVENÁ (ROZBĚHOVÁ DRÁHA)“, zatímco na projektovém výkrese č. 3 „PŮDORYS SO.03b SKOK DALEKÝ“ uvedl v „LEGENDĚ POVRCHŮ“ ke šrafování, které je i na vyznačené rozběhové dráze, „BAREVNÝ GRANULÁT EDPM, BARVA: ŠEDÁ/ŠEDOMODRÁ“, což představuje rozpor mezi uvedenými jednotlivými výkresy projektové dokumentace, která tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace, stran zadavatelem žádané barevnosti granulátu povrchu rozběhové dráhy u skoku dalekého, resp. rozpor v zadávací dokumentaci, a tedynezpracoval zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.
204. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K dalším tvrzením navrhovatele uvedeným v návrhu
205. Úřad uvádí, že s ohledem na skutečnost, že shledal nedodržení zákonného postupu zadavatelem neposkytnutím zadávací dokumentace v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení (viz výroky I. a II. tohoto rozhodnutí) a následně uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení (viz výrok III. tohoto rozhodnutí), není účelné a ani procesně ekonomické blíže se zabývat zákonností dalších zadávacích podmínek, tj. nepřiměřeností lhůty pro podání nabídek, nemožností stanovení nabídkové ceny, vadami projektové dokumentace souvisejícími s povrchem rozběhové dráhy pro skok daleký, požadavkem zadavatele na prokázání technické kvalifikace, jakož i neurčitostí počátku plynutí doby pro doložení referenčních staveb, které navrhovatel ve svém návrhu rovněž napadal (viz body 34. – 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Eventuální šetření týkající se těchto dalších zadávacích podmínek (viz body 34. – 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí) za situace, kdy bylo nutno zrušit zadávací řízení z důvodů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí, by totiž nemohlo mít na nápravné opatření ukládané ve výroku III. tohoto rozhodnutí (tedy na výsledek správního řízení) žádný vliv, proto by již bylo nadbytečné a nebylo by, jak shora uvedeno, v souladu se zásadou procesní ekonomie.
206. Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkazoval na předchozí zadávací řízení s totožným předmětem plnění, které zadávala jeho příspěvková organizace – Servisní středisko – ve kterém byl navrhovatel vybraným dodavatelem a Servisní středisko s ním uzavřelo smlouvu o dílo, od níž však muselo odstoupit, neboť, jak uvádí zadavatel, tuto smlouvu navrhovatel podstatným způsobem porušil. Zadavatel tak obhajoval svoje tvrzení obsažené rovněž v rozhodnutí o námitkách, že měl navrhovatel dostatek času, aby se seznámil se zadávacími podmínkami a následně mohl podat řádnou námitku. Na uvedené tvrzení zadavatele navrhovatel reagoval ve svém návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele tím, že odstoupení od smlouvy bylo zapříčiněno předchozím nezákonným jednáním Servisního střediska.
207. K popsanému Úřad konstatuje, že předchozí zadávací řízení, byť s totožným předmětem plnění, nebylo v rámci dotčeného správního řízení přezkoumáváno, jedná se o ukončené zadávací řízení a Úřad se jím nezabýval, proto se ani dále nebude vyjadřovat ke shora popsaným tvrzením zadavatele a navrhovatele.
208. Zadavatel rovněž ve svém vyjádření k návrhu navrhovatele Úřadu sdělil tu skutečnost, že v rámci předmětného zadávacího řízení podala nabídku i společnost PROLEMAX s.r.o., jejíž jediný jednatel je současně jediným jednatelem navrhovatele, přičemž společnost PROLEMAX s.r.o. podala nabídku v souladu se zadávacími podmínkami a byla řádně hodnocena, následně však zadavatel zjistil, že tato společnost prokazovala část své technické kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, kterým je právě navrhovatel, což zadavatel označil za jednoznačný důvod pro vyloučení nabídky navrhovatele z hodnocení.
209. Navrhovatel na uvedenou skutečnost reagoval v závěru své repliky ze dne 12. 3. 2019, když konstatoval, že se jedná o irelevantní informaci, neboť navrhovatel a společnost PROLEMAX s.r.o. jsou zcela odlišné subjekty a mají „samostatná administrativní zajištění“.
210. K uvedenému Úřad pouze dodává, že z právního hlediska musí navrhovatele i společnost PROLEMAX s.r.o. posuzovat jako dvě autonomní právnické osoby. Jelikož společnost PROLEMAX s.r.o. není účastníkem dotčeného správního řízení, stejně tak i případné vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení není předmětem šetření tohoto správního řízení, Úřad se výše popsanými tvrzeními zadavatele dále nezabýval.
K výroku III. rozhodnutí
211. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
212. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad podle § 263 odst. 3 zákona zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku „Výstavba sportovního hřiště ZŠ B. Hrabala, Praha 8“.
213. Pro úplnost Úřad uvádí, že pokud zadavatel nedodrží zákon již při formulaci zadávacích podmínek, Úřad podle § 263 odst. 3 zákona rozhodne o zrušení zadávacího řízení vždy, aniž by musel zkoumat, zda vada zadávacích podmínek měla či mohla mít vliv na výběr dodavatele. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. K tomu Úřad dodává, že postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení upravuje § 128 zákona.
K výroku IV. rozhodnutí
214. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
215. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout uloženému nápravnému opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
216. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku V. rozhodnutí
217. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
218. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
219. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000030.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
1. městská část Praha 8, se sídlem Zenklova 1/35, 180 00 Praha 8 – Libeň
2. VYSSPA Sports Technology s.r.o., se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň – Východní předměstí
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy