150. Jak dále Úřad zjistil z dokumentu „TECHNICKÁ ZPRÁVA SO 19-203.1 Most Vysočina - pravý most“, na nějž navrhovatel v námitkách odkazuje, předmětný dokument obsahuje podmínky, za jakých je možno nosnou konstrukci mostu zdvihnout, a za jakých podmínek (předpokladů) bylo stanoveno zatížení lisů (viz bod 104. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve shora specifikovaném dokumentu zadavatel mj. stanovil, že „Při zvedání bude v přilehlých polích vyloučen staveništní provoz s výjimkou pojezdu dodávek s hmotností do 3,5 t.“, že „Při zvedání budou v přilehlých polích pozastaveny práce jak uvnitř v komoře nosníku, tak nahoře na mostovce.“, a dále, že „Z mostovky v přilehlých polích musí být odstraněn veškerý skladovaný materiál. Je počítáno pouze se zatížením vlastní tíhou trvalých částí mostu.“. Zadavatel současně v předmětném dokumentu určil, že „Výměna ložisek bude probíhat postupněpo pilířích (s ohledem na zajištění stability nosné konstrukce mostu při podepření na lisech).“. Z uvedeného je tedy zřejmé, že výše stanovené podmínky postupu prací na mostě Vysočina zadavatel vztáhl vždy k přilehlým polím, resp. určil, že výměna ložisek bude probíhat postupně po pilířích, což však z pohledu Úřadu bez dalšího nevylučuje současné provádění prací na ostatních polích či částech mostu, tak, jak uvedl zadavatel v rozhodnutí o námitkách.
151. Úřad tudíž s odkazem na výše řečené konstatuje, že neshledává postup zadavatele při vyřizování námitek navrhovatele za rozporný s § 245 odst. 1 zákona, neboť zadavatel se s předmětnými argumenty navrhovatele přezkoumatelným způsobem vypořádal.
152. Pokud jde o tvrzení navrhovatele týkající se toho, že zadavatel v zadávací dokumentaci neoznačil informace, jež jsou výsledkem předběžné tržní konzultace (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak Úřad sděluje, že k tomuto tvrzení nepřihlížel, a to s ohledem na znění ustanovení § 251 odst. 4 věty druhé zákona, dle kterého k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Navrhovatel v návrhu uvedl, že z vysvětlení zadávací dokumentace č. 140 ze dne 31. 12. 2018 a z rozhodnutí zadavatele o námitkách vyplývá, že zadavatel koncepci technického řešení modernizace mostu Vysočina konzultoval se členy Technické rady generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic ČR a současně byl přizván expert v oboru na ocelové konstrukce doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc. Jedná se tedy o skutečnosti, které mohl navrhovatel nepochybně tvrdit vůči zadavateli v rámci „samostatných“ námitek, které představují procesní institut, jehož účelem je právě primární ochrana dodavatelů před domnělým nezákonným postupem zadavatele, a nikoliv až v návrhu, neboť tyto skutečnosti musely být navrhovateli známy nejpozději v době, kdy se seznámil s vysvětlením zadávací dokumentace č. 140 ze dne 31. 12. 2018. Úřad nepřehlédl argument navrhovatele, že jde o skutečnosti, které nastaly až po podání námitek. Úřad akcentuje, že to, že se navrhovatel o údajném neoznačení předběžných tržních konzultací dozvěděl až na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 140 ze dne 31. 12. 2018, jej nezbavuje povinnosti, pokud chtěl proti tomuto brojit prostřednictvím návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele před Úřadem, primárně uplatnit „samostatné“ námitky v souladu se zákonem. Navrhovatel tedy mohl, resp. „nic mu nebránilo“, pakliže měl za to, že zadavatel v zadávací dokumentaci neoznačil informace, jež jsou výsledkem předběžné tržní konzultace, podat proti zadávací dokumentaci samostatné námitky, jakmile se o tomto dozvěděl z vysvětlení zadávací dokumentace č. 140 ze dne 31. 12. 2018. Jelikož však ve vztahu k tomuto navrhovatel námitky nepodal, kdy daná argumentace prokazatelně nebyla obsahem jeho námitek ze dne 21. 12. 2018 (z logiky věci být ani nemohla, když zadavatel informace o konzultaci se členy Technické rady generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic ČR a s doc. Ing. Tomášem Rotterem, CSc. učinil součástí vysvětlení zadávací dokumentace č. 140 ze dne 31. 12. 2018), po jejichž odmítnutí rozhodnutím zadavatele ze dne 7. 1. 2019 podal navrhovatel návrh ze dne 17. 1. 2019, nelze konstatovat jinak, než že této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
153. Úřad nad rámec shora řečeného poznamenává, že ne každou konzultaci zadavatele s odborníky či jakékoliv mapování trhu zadavatelem lze považovat za předběžnou tržní konzultaci, a to zejména, pokud jde o konzultaci v podstatě s „vlastními“ odborníky či specialisty. Postup zadavatele týkající se toho, že zadavatel koncepci technického řešení modernizace mostu Vysočina konzultoval se členy Technické rady generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic ČR a současně byl přizván expert v oboru na ocelové konstrukce doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc., však v šetřeném případě není možno Úřadem přezkoumat, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, jak již Úřad konstatoval shora.
154. Navrhovatel je konečně přesvědčen, že zadavatel disponuje celou řadou podkladů, jež mohl dotazujícím se dodavatelům předložit v rámci žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, aby rozptýlil pochybnosti o reálnosti doby, po kterou smí být maximálně veden na mostě Vysočina provoz v režimu 2+1, kterou stanovil v rámci dílčího kritéria hodnocení „Doba, po kterou bude veřejný provoz v prostoru mostu Vysočina veden v režimu 2+1 ve dnech“. Navrhovatel namítá, že ačkoliv požadoval po zadavateli na základě žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace vysvětlení nastavení shora jmenovaného dílčího kritéria hodnocení, popř. žádal o přehodnocení tohoto kritéria a zvýšení jeho stanovené limitní hodnoty, zadavatel takové vysvětlení neposkytl. Dle slov navrhovatele tak zadavatel postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, jelikož transparentním způsobem neodpovídal na dotazy dodavatelů a nevyvrátil pochybnosti o zákonnosti zadávacích podmínek.
155. Úřad k tomu v obecné rovině uvádí, že při zadávání veřejné zakázky může dojít k nejasnostem ohledně interpretace zadávací dokumentace. Tato situace opravňuje dodavatele požadovat po zadavateli vysvětlení zadávací dokumentace a zadavateli s tím stanovuje související povinnost požadované vysvětlení řádně a včas poskytnout jak tomu konkrétnímu, tak i všem ostatním dodavatelům. K tomu však Úřad akcentuje, že institut žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace neslouží k odstranění tvrzené nezákonnosti zadávacích podmínek. Pakliže je příslušný dodavatel přesvědčen, že zadávací podmínky trpí nezákonností, musí proti této nezákonnosti brojit prostřednictvím námitek, popř. následně návrhu; žádost o vysvětlení zadávací dokumentace tudíž „nesupluje“ námitky. Navrhovatel v námitkách odkazuje na vysvětlení zadávací dokumentace č. 84 a 85, v rámci nichž zadavatel údajně na jeho dotazy neodpověděl, z jakých podkladů při stanovení „limitní“ doby, po kterou smí být provoz na mostě Vysočina veden v režimu 2+1, vycházel. K tomu Úřad konstatuje, že po přezkoumání předmětných žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace a vysvětlení zadávací dokumentace (viz body 107. a 108. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zjistil, že navrhovatel v rámci těchto žádostí přednesl tvrzení, že splnění předmětné doby není reálné, přičemž zadavatel ve vysvětleních uvedl, že její splnění za reálné považuje, kdy současně konstatoval, že postup prací na mostě Vysočina byl konzultován se specialisty v oboru a diskutován na několika jednáních. Z pohledu Úřadu tak zadavatel na dotazy (žádosti) navrhovatele poskytl zcela transparentní vysvětlení, resp. odpovědím na tyto dotazy se nijak „nevyhnul“, resp. neponechal je nevypořádané, stejně tak těmito vysvětleními nedoznala zadávací dokumentace žádných změn. Úřad tudíž shora uvedenou argumentaci pokládá za irelevantní pro rozhodnutí věci.
156. Ve světle všech shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tudíž Úřad uzavírá, že v šetřeném případě neshledal u postupů zadavatele namítaných navrhovatelem důvody pro uložení nápravného opatření, a proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4
2. Mgr. Jakub Joska, advokát, Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o., Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Předmětný protokol není zadavatelem datován.
[2] Vedení veřejného provozu v prostoru mostu Vysočina v režimu 2+1 je takové dopravně-inženýrské opatření, kdy jsou na dálnici D1 v prostoru mostu Vysočina vyznačeny pouze dva či jeden (provizorní) jízdní pruhy směrem na Prahu a jeden (provizorní) jízdní pruh směrem na Brno, či obráceně.
Předmětem tohoto dílčího hodnotícího kritéria je doba, po kterou bude doprava v prostoru mostu Vysočina vedena v režimu odpovídajícímu etapám 2a1 (2a2) a 2b1 (2b2) SO 19-172.1 Dopravně inženýrská opatření (příloha zadávací dokumentace č. 9 – Výkresy).
Režim vedení dopravy, který je předmětem hodnocení, započne zahájením omezení provozu do jednoho jízdního pruhu v kterémkoliv směru jízdy a bude ukončen odstraněním omezení provozu do jednoho jízdního pruhu v kterémkoliv směru jízdy.