100. Jak bylo Úřadem popsáno a dovozeno v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, část vozidel typu č. 1, č. 3 a č. 5 jsou určena pro policejní účely, jelikož do určité množiny z nich má být dodána a namontována příslušná policejní výbava, resp. sestavy skrytého výstražného a rozhlasového zařízení. Úřad uvádí, že lze legitimně uvažovat o tom, že vozidla sloužící k zajišťování potřeb Policie ČR budou mít jiné zdůvodnění potřebnosti stanovených technických parametrů, oproti ostatním, tj. „nepolicejním“ vozidlům. Zadavatel přitom ve vztahu k vozidlům, která mají sloužit k policejním účelům, uplatnil argumentaci, proč jím stanovené parametry potřebuje. Zadavatel např. ve svém vyjádření ze dne 30. 1. 2019 ve vztahu k technickému parametru vozidel – provedení (homologace) sedan/hatchback – mj. uvádí, že „[v]yužitelnost prostoru vozidla při obsazení 4 či 5 osobami je zcela jiná pro sedan/hatchback a jiná pro kombi, vzhledem ke konstrukci karoserie a možnosti využít prostor nad krytem zavazadlového prostoru (např. převoz služebního psa by byl v provedení sedan/hatchback těžko proveditelný, a to i bez přihlédnutí k zacházení s převáženým psem). (…) vozidla varianty typu kombi se pořizují pouze tam, kde se předpokládá současná přeprava objemově větších zavazadel, které mohou také překračovat výšku a možnosti zavazadlového prostoru varianty sedan/hatchback, například klec se služebním psem nebo vybavení kriminalistických techniků, některé typy radarů pro dohled nad silničním provozem a v neposlední řadě materiál zadržený v rámci odhalování a vyšetřování trestné činnosti.“. Ve vztahu k požadavku na minimální velikost zavazadlového prostoru stanovenou na hodnotu 500 dmᶟ zadavatel v předmětném vyjádření uvádí následující: „Požadavek na velikost zavazadlového prostoru je ovlivněn především obsahem nutné policejní výbavy, která je v zavazadlovém prostoru standardně převážena. (…) Centrální zadavatel počítá s tím, že naprosto drtivá většina poptávaných vozidel bude nakoupena a využívána Policií ČR. Případní ostatní pověřující zadavatelé však poptávaný objem zavazadlového prostoru při případném výjimečném jednotlivém pořízení tohoto typu vozidel, (…) rovněž beze zbytku využijí (např. archivy při převozu archiválií a dalšího materiálu), jinak pověřující zadavatelé mimo Policii ČR budou pořizovat ostatní typy vozidel s menším zavazadlovým prostorem (…)“. Zadavatel současně přílohou tohoto vyjádření učinil tabulku shrnující vybavení přepravované v zavazadlovém prostoru policejních vozidel a dále fotografie, na nichž jsou k vidění jednotlivé prvky základní výbavy pro dvoučlennou policejní hlídku. Co se týče požadavku na pětidveřové provedení karoserie, zadavatel ke zdůvodnění tohoto parametru uvádí, že „tento požadavek je dán jednoznačně níže uvedeným vybavením přepravovaným v zavazadlovém prostoru a je z hlediska služebního nasazení automobilu v policejním provedení nepředstavitelné, že místo pátých dveří bude k dispozici pouze otevírací zadní kapota a mezi prostorem pro zavazadla bude pevná přepážka, jak je tomu standardně u vozidel bez pátých dveří. (…) Pro uživatele poptávaných vozidel je přístup do zavazadlového prostoru vzhledem k jeho obsahu, jednou z nejpodstatnějších potřeb, neboť je třeba mít zajištěn rychlý a operativní přístup zejména ke zbraním a ochranným prostředkům. Nezanedbatelná je i skutečnost vyšší ekonomické výhodnosti vozidel v provedení sedan/hatchback oproti vozidlům v provedení kombi a rovněž skutečnost, že u vozidel v provedení sedan/hatchback je obsah kufru skryt před nepovolanými zraky většinově samotnými pátými dveřmi, popřípadě doplněnými o pevné zadní plato oproti relativně volné roletě u vozů kombi.“. K požadavkům na minimální vnitřní rozměry vozidel zadavatel v jeho vyjádření ze dne 30. 1. 2019 sděluje, že „se jedná vždy o automobil, který je pětimístný a je nutné, aby umožnil dopravu v nutném případě i pěti plně vystrojených a vyzbrojených policistů, kteří samozřejmě naplňují určité fyzické předpoklady. (…) Velikost jednotlivých policistů je samozřejmě různá, nicméně pro účely přepravy policistů musí být počítáno i s rozměrnějšími osobami, s výškou okolo 190 cm a vahou okolo 100 kg. (…) Pro tyto osoby musí být ovšem pro případ jejich přepravy prostřednictvím poptávaných vozidel garantována i určitá míra alespoň základního pohodlí (…). Nadto musí přepravovaní policisté během přepravy bezpečně ovládat automobil (v případě řidiče), v případě potřeby uživatelsky komfortně ovládat vysílačku či notebook.“. K tomu Úřad pro úplnost konstatuje, že v podstatě zcela identickou argumentaci zadavatel uplatnil i ve svých vyjádřeních ve vztahu ke správnímu řízení sp. zn. S0442/2018/VZ, kdy se ve zdůvodnění opodstatněnosti stanovených technických parametrů taktéž omezuje pouze na vozidla v policejním provedení, tzn. absentuje zde bližší zdůvodnění opodstatněnosti těchto parametrů ve vztahu k vozidlům v nepolicejním provedení, jež by vycházelo, resp. mělo oporu v objektivních a hmatatelných (měřitelných) informacích a materiálech, kdy pouze takto provedené zdůvodnění může obstát, resp. může být považováno za dostatečné, jak lze dovodit z již opakovaně zmiňovaného rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0029/2018/VZ-15286/2018/321/Edo/ZSř ze dne 25. 5. 2018.
101. Úřad konstatuje, že u části vozidel typu č. 1, č. 3 a č. 5, jež jsou určena k policejním účelům a mají tak do určité míry specifické „zaměření“, si lze reálnou opodstatněnost technických parametrů u těchto vozidel představit. Avšak je zapotřebí současně podotknout, že zadavatel by měl být kupříkladu schopen řádně zdůvodnit, proč rozlišuje vozidla v provedení kombi/hatchback, proč případně nejsou akceptovatelná vozidla homologovaná jako víceúčelová, když zadavatel stanovil kritérium hodnocení v podobě nabídkové ceny, tj. zadavatel soutěží na cenu. Úřadu se v tomto ohledu nejeví argumentace zadavatele právě cenovým aspektem za přiléhavou. Zadavatel by se tedy měl případně zaměřit na důsledné zdůvodnění daného parametru. Úřad konstatuje, že obecně lze do určité míry připustit zadavatelem předestřenou argumentaci ve vztahu k „policejním“ vozidlům, tj. i k části vozidel typu č. 1, typu č. 3 a typu č. 5, avšak Úřad současně zdůrazňuje, že tímto nijak nečiní konkrétní závěr, že ve vztahu k vozidlům určeným pro policejní účely jsou technické parametry stanovené zadavatelem dostatečně zdůvodněny, a že je tak možno považovat za souladné se zákonem. Nelze tedy z tohoto rozhodnutí legitimně vyvozovat závěr, že pokud jde o technické parametry ve vztahu k vozidlům, jež mají být v praxi určena k zajišťování úkolů Policie ČR, tyto byly zadavatelem stanoveny v souladu se zákonem. Část vozidel typu č. 1, typu č. 3 a typu č. 5, coby policejní vozidla, mají specifické určení, které zadavatel zdůvodňuje (byť Úřad nehodnotí, zda dostatečně či nikoliv). Úřad nicméně v další části odůvodnění tohoto rozhodnutí již ponechává tuto argumentaci stranou, a to s přihlédnutím k závěrům v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0414/2013/VZ-20668/2015/531/JDo ze dne 30. 7. 2015, z něhož lze dovodit, že pakliže zadavatel nezdůvodní, resp. není schopen zdůvodnit zákonnost předmětu plnění veřejné zakázky jako celku, je nutno označit za nezákonné celé zadávací řízení. Úřad se tudíž bude nyní zabývat tím, zda kombinace technických parametrů objem zavazadlového prostoru, karoserie sedan/hatchback v pětidveřovém provedení a vnitřních rozměrů vozidel, která, jak bylo Úřadem popsáno v předchozích bodech odůvodnění, vede k nespornému upřednostnění (zvýhodnění) dodavatele ŠKODA AUTO a.s., byla zadavatelem ve vztahu k části vozidel typu č. 1, č. 3 a č. 5, která nebudou sloužit k policejním účelům, a k vozidlům typu č. 7, jež jako celek nejsou určena k policejním účelům, objektivním způsobem zdůvodněna.
102. Úřad opětovně sděluje, že ze způsobu zadávání posuzované veřejné zakázky je zřejmé, že zadavatel poptává předmět plnění v postavení centrálního zadavatele, tj. výsledkem zadávacího řízení bude uzavření rámcové dohody s vybraným dodavatelem, přičemž nákupy vozidel se budou uskutečňovat postupně v gesci a dle potřeb jednotlivých zadavatelů, pro něž je veřejná zakázka zadávána. Mezi zadavateli, pro které je nákup vozidel plánován, figurují kromě policejních ředitelství jednotlivých krajů i subjekty nepolicejního charakteru, a to např. Národní archiv, Muzeum Policie České republiky, Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra aj. Zadavatel byl tedy povinen předložit zdůvodnění svých potřeb, jež mají být uspokojeny plněním předmětu veřejné zakázky, čili mj. i nákupem vozů č. 1, 3, 5 a 7, nejen ve vztahu k policejním složkám, ale i ve vztahu k ostatním „nepolicejním“ zadavatelům, kteří mohou na základě uzavřené rámcové dohody uskutečňovat odběry vozidel, mj. i vozidel typu č. 1, č. 3, č. 5 a č. 7. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že ve vztahu ke „zbytku“ vozidel, tj. k vozidlům, jež nejsou určena k plnění policejních úkolů, nelze jejich nákup v rámci jedné veřejné zakázky zdůvodňovat toliko hospodárností apod., na což byl ostatně zadavatel již upozorněn rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S0482/2017/VZ-18674/2018/531/VNe ze dne 22. 6. 2018, jež nabylo právní moci dne 11. 7. 2018. Úřad nikterak zadavateli neupírá jeho snahu poptávat dané plnění prostřednictvím centrálního zadávání, stejně tak i pozitivně kvituje snahu o hospodárné zadávání, nicméně tato skutečnost nemůže ve svém důsledku znemožnit jakoukoliv soutěž. Dle přesvědčení Úřadu je třeba rozlišovat, jaké plnění a pro jakou kategorii zadavatelů centrální zadavatel určité plnění poptává. Dle názoru Úřadu se musí jednat o plnění takového charakteru, jež umožňuje jeho univerzální využití a zdůvodnění ve vztahu k jakémukoliv pověřujícímu zadavateli, jelikož jejich potřeby jsou zdůvodnitelné objektivně shodnými skutečnostmi (potřebami). Jako příklad tohoto lze uvést centrální nákup papíru do tiskáren pověřujících zadavatelů – toto plnění je z pohledu Úřadu zdůvodnitelné identickým způsobem pro všechny pověřující zadavatele. Rozdílně však v tomto kontextu Úřad vnímá nákup požadovaných vozidel, kdy nelze potřebami Policie ČR zdůvodňovat potřeby dalších pověřujících zadavatelů, a je tak otázkou, zda je např. zadavatel schopen všechna vozidla poptávat v rámci jednoho zadávacího řízení, pakliže není schopen zdůvodnit pro všechny pověřující zadavatele požadované parametry. Konstatování zadavatele, že dané parametry využijí i jiní zadavatelé (viz např. bod 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nepovažuje Úřad za dostatečné, a to zejména za situace, kdy stanovenými požadavky zadavatele je v zásadě vyloučena jakákoliv soutěž o danou veřejnou zakázku.
103. Pro úplnost lze doplnit, že problematikou střetu hospodárnosti postupu zadavatele při zadávaní veřejné zakázky a otevřeného postupu zadavatele v zadávacím řízení se pak zabýval Krajský soud v Brně např. ve svém rozsudku č. j. 30 Af 105/2016 – 68 ze dne 26. 9. 2018, ve kterém judikoval: „Pro úplnost krajský soud doplňuje, že v případě střetu hospodárnosti při zadávání veřejných zakázek na jedné straně a na druhé straně otevřenosti zadávacího řízení více dodavatelům je třeba dát přednost větší otevřenosti zadávacího řízení. Jednak je tak dodržena zásada zákazu diskriminace, neboť nedochází k omezení hospodářské soutěže dodavatelů; a navíc větší množství dodavatelů zásadně přináší větší konkurenci a v důsledku toho také výhodnější nabídkové ceny vztahující se k jednotlivým dílčím plněním, a tedy v konečném důsledku úsporu finančních prostředků.“. Z citovaného rozsudku tedy vyplývá, že v případě kolize těchto dvou zásad je zadavatel obecně povinen upřednostnit otevřenost zadávacího řízení a rozšíření soutěže o veřejnou zakázku, oproti hospodárnosti jeho postupu; zásada hospodárnosti tedy obecně nemůže převážit nad otevřeností soutěže.
104. Úřad konstatuje, že zadavatel opodstatněnost technických parametrů objem zavazadlového prostoru, karoserie sedan/hatchback v pětidveřovém provedení a vnitřních rozměrů vozidel ve svém vyjádření ze dne 7. 11. 2018 k návrhu navrhovatele, na základě kterého došlo k zahájení správního řízení sp. zn. S0442/2018/VZ, stejně tak i ve vyjádření ze dne 30. 1. 2019, odůvodňuje pouze ve vztahu k vozidlům, jež mají sloužit k policejním účelům, kdy ve vztahu k vozidlům, která nejsou určena k plnění úkolů Policie ČR, kam, jak Úřad dovodil shora (viz bod 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze zařadit i určitý počet vozidel typu č. 1, 3, 5 a všechna vozidla typu č. 7, se omezuje fakticky na strohé konstatování, že i „ostatní zadavatelé poptávaná vozidla s danou technickou specifikací beze zbytku využijí“. Zadavatel tedy v rámci své argumentace nikterak nebere v potaz možnost nákupu vozidel ostatními „nepolicejními“ pověřujícími zadavateli. Je přitom nezbytné mít na zřeteli, že nákupem vozidel určených pro policejní účely nebude předmět plnění veřejné zakázky zcela vyčerpán, neboť dle zadávací dokumentace je evidentně plánován i nákup „nepolicejních“ vozidel. Na tomto nemůže ničeho změnit ani to, že dle znění čl. 2. „PŘEDMĚT PLNĚNÍ“, odst. 2.1, zadávací dokumentace je primárně plánován nákup automobilů v policejním provedení, přičemž při dostatku investičních prostředků bude uskutečněn i nákup automobilů v běžném provedení. Je tedy zřejmé, že v rámci realizace posuzované veřejné zakázky je kalkulováno i s nákupem „nepolicejních“ vozidel, což lze dovodit i z toho, že mezi zadavatele, pro něž je předmět veřejné zakázky poptáván, spadá např. i Zemský archiv v Opavě, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, čili zadavatelé, u nichž nelze mít dle názoru Úřadu spor o to, že tito nenáleží mezi složky Policie ČR. Zadavatel nicméně odůvodněnost svých požadavků ve vztahu k vozidlům, jež v praxi nebudou sloužit k plnění úkolů Policie ČR, nijak nezdůvodňuje, resp. z pohledu Úřadu ji pravděpodobně ani není schopen zdůvodnit, kdy se ve své argumentaci „zacyklil“ pouze ve vztahu k vozidlům určených pro policejní účely.
105. Úřad poznamenává, že zadavatel svou argumentací směřuje k tomu, že se snaží množství poptávaných vozidel, která nebudou sloužit k policejním účelům, bagatelizovat, když např. tvrdí, že naprosto drtivá většina poptávaných vozidel bude nakoupena a využívána Policií ČR, přičemž nákup vozidel typů určených pro policejní provedení bude ze strany ostatních pověřujících zadavatelů výjimečné či nulové (viz bod 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tu Úřad podotýká, že zadavatel ve svém vyjádření ze dne 30. 1. 2019 uvedl, že téměř všechna poptávaná vozidla budou nakoupena a využívána jednotlivými složkami Policie ČR a Hasičským záchranným sborem, kdy však k opodstatněnosti požadavků na technické parametry vozidel pořizovaných pro Hasičský záchranný sbor zadavatel žádnou bližší argumentaci nepředložil, tzn. veškerá argumentace zadavatele je spojena pouze s vozidly určenými k plnění úkolů Policie ČR. Úřad nicméně v dalším akcentuje, že jakkoliv se zadavatel snaží zdůraznit a přesvědčit o plánovaném nákupu pouze policejních vozů, tomuto neodpovídá nastavení zadávacích podmínek. Z přílohy č. 7 „Nacenění osobních automobilů“ zadávací dokumentace, byť se tedy jedná o předpokládaný nákup, je totiž evidentní, že určitý (a nezanedbatelný) počet vozidel „má směřovat“ i k „nepolicejním“ zadavatelům, resp. nemají sloužit pro policejní účely. Úřadem bylo na základě výpočtu zjištěno, že z celkem 1600 vozů, jež zadavatel u typů vozů č. 1, 3, 5 a 7 poptává, nebude minimálně 300 z nich určeno pro policejní účely. Obdobný závěr lze dovodit i z přílohy č. 2 zadávací dokumentace, v níž zadavatel vyjmenoval i zadavatele prokazatelně nespadající mezi složky Policie ČR, např. příslušné Zemské archivy. Úřad současně podotýká, že i pokud by v praxi z libovolných příčin eventuálně došlo k tomu, že by byla v rámci veřejné zakázky nakoupena pouze vozidla pro Policii ČR a na ostatní „nepolicejní“ zadavatele by se již „nedostalo“, neměnila by tato skutečnost ničeho na tom, že v zadávací dokumentaci bylo s nákupem jak policejních, tak i nepolicejních vozidel, počítáno, kdy zadávací podmínky, resp. úroveň technických parametrů poptávaných vozidel byla nastavena identicky pro oba druhy těchto vozidel, přičemž dodavatelé museli, pakliže se chtěli soutěže o veřejnou zakázku zúčastnit, přizpůsobit jejich nabídky předmětu plnění jako celku, tj. museli dostát požadavkům zadavatele ke všem 12 typům poptávaných vozidel. Úřad současně podotýká, že za situace, kdy zadavatel v rámci šetřené veřejné zakázky poptával jak nákup vozidel sloužících pro policejní účely, tak i nákup vozidel, jež nebudou sloužit k plnění úkolů Policie ČR, kdy neumožnil podání nabídky pouze ve vztahu k určitému typu vozidla, měl povinnost řádně odůvodnit opodstatněnost stanovených technických parametrů k předmětu plnění jako k celku, tj. včetně vozidel, která mají v praxi sloužit „civilním“ zadavatelům. Jak totiž vyplývá z již zmiňovaného rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0414/2013/VZ-20668/2015/531/JDo ze dne 30. 7. 2015, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R263/2015/VZ-45133/2016/322/DJa ze dne 10. 11. 2016, zadavatelem tvrzené důvody se musí vztahovat na celý předmět veřejné zakázky, tzn. na veřejnou zakázku jako celek. Úřad pro úplnost doplňuje, že ačkoliv se závěry obsažené ve výše citovaném rozhodnutí týkají předchozí právní úpravy a oprávněnosti postupu zadavatele v jednacím řízení bez uveřejnění, jsou dle přesvědčení Úřadu plně aplikovatelné i na skutkové okolnosti šetřeného případu, jelikož podstata věci je stejná, kdy směřuje k tomu, že postup zadavatele lze označit za souladný se zákonem výlučně tehdy, pokud zadavatel zdůvodňuje své potřeby k celému předmětu plnění konkrétní veřejné zakázky.
106. Úřad shrnuje, že z výsledků jím provedeného průzkumu trhu např. vyplývá, že u vozidel disponujících pátými dveřmi není standardní velikost zavazadlového prostoru min. 500 dmᶟ. Taktéž je třeba zdůraznit, že na první pohled vstřícně vyhlížející parametr týkající se homologace vozidel, kdy zadavatel připouští provedení sedan i hatchback, je do značné míry limitován konstrukčním provedením vozidel s homologací sedan, jelikož sedany jsou zásadně homologovány jako čtyřdveřová vozidla, jak je zřejmé z výsledků provedeného průzkumu. Současně není možné přehlédnout ani to, že zadavatel nezdůvodnil, z jakých příčin vůbec trvá na konkrétním typu karoserie. Jestliže jde zadavateli o velikost zavazadlového prostoru, jak proklamuje, mohl ponechat volnou soutěž v tom, jaký typ karoserie mu bude nabídnut. Stejně tak i argumentace zadavatele ohledně ceny, tj. že vozidlo v provedení kombi je bez dalšího dražší než vozidlo v provedení sedan/hatchback, nemá v tomto ohledu vypovídací hodnotu, byť Úřad nerozporuje, že vozidlo kombi bývá mnohdy v řádu tisíců korun příplatkové. Úřad však opětovně upozorňuje, že zadavatel v šetřeném zadávacím řízení soutěží mj. na cenu, kdy, pokud by byla připuštěna soutěž, tato soutěž mohla „ukázat“, které vozidlo je v tomto směru cenově výhodnější. Právě řečené Úřad ilustruje na tom, že nelze vyloučit, že konkrétní vozidlo dodavatele ŠKODA AUTO a.s. v provedení s otevíratelnými (výklopnými) zadními dveřmi nikoliv v provedení kombi, může být ve svém důsledku dražší, než vozidlo v provedení kombi od jiného výrobce. Z výsledků provedeného průzkumu trhu je dle přesvědčení Úřadu současně nesporné, že požadavky zadavatele na vnitřní prostory vozidel jsou pro dodavatele limitující (kdy Úřad z důvodů popsaných shora v tomto ohledu nesrovnává vozidla luxusní kategorie), přičemž zadavatel zde nebyl ve vztahu k vozidlům v „nepolicejním“ provedení schopen předložit ani žádnou relevantní argumentaci. Nejenže tak některé z těchto technických parametrů izolovaně mohou způsobovat značnou regulaci potenciálních dodavatelů, ale v jejich souhrnu pak vedou ke konkrétnímu dodavateli, tj. dodavateli ŠKODA AUTO a.s.
107. Úřad tak ve světle shora popsaných skutečností konstatuje, že má za prokázané, že zadavatel vzájemnou kombinací technických parametrů objem zavazadlového prostoru, karoserie sedan/hatchback v pětidveřovém provedení a vnitřních rozměrů vozů u typů vozidel č. 1, č. 3, č. 5 a č. 7 vytvořil konkurenční výhodu dodavateli ŠKODA AUTO a.s. Zadavatel přitom minimální úroveň těchto technických parametrů ve vztahu k vozidlům, jež nebudou sloužit k policejním účelům, a která zadavatel v rámci těchto typů vozidel taktéž poptává, nijak nezdůvodnil svými objektivními potřebami, tj. absentuje zde objektivní zdůvodnitelnost takto stanovených zadávacích podmínek. Zjištěná konkurenční výhoda plynoucí pro dodavatele ŠKODA AUTO a.s. tak není ve vztahu k předmětným vozidlům řádně odůvodněna, resp. nevychází z konkrétních logických úvah zadavatele, a jedná se tak ve svém důsledku o výhodu bezdůvodnou, a tím rozpornou se zákonem. Nelze tedy konstatovat jinak, než že zadavatel nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu s § 36 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 zákona, tím, že stanovil technické podmínky diskriminačně, když v příloze č. 1 zadávací dokumentace požadoval, aby typy č. 1, č. 3, č. 5 a č. 7 osobních automobilů, mimo jiné, disponovaly kombinací shora specifikovaných technických parametrů, přičemž kombinace těchto parametrů ve svém důsledku vede k bezdůvodné konkurenční výhodě dodavatele ŠKODA AUTO a.s., a uvedené parametry nejsou přiměřené předmětu plnění veřejné zakázky jako celku, přičemž tímto postupem stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.
108. Úřad nad rámec dodává a opětovně zdůrazňuje, že si je vědom toho, že zadavateli obecně nelze upřít jeho právo stanovit předmět plnění veřejné zakázky dle svých potřeb, jejichž uspokojení realizací veřejné zakázky sleduje. Současně je však zapotřebí znovu podotknout, že zadavatel je při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky povinen důsledně dbát požadavků zákona, a to včetně základních zásad zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v ustanovení § 6 zákona. V případě, že zadavatel svými požadavky na předmět plnění do značné míry determinuje okruh potenciálních dodavatelů, resp. tento okruh zužuje na dodavatele jediného, ačkoliv relevantní trh s poptávanou komoditou je jinak značně široký, musí být schopen toto omezení soutěže, resp. „prolomení“ základních zásad zadávacího řízení náležitě zdůvodnit a podpořit jej relevantními objektivními skutečnostmi. Za takové situace totiž rozhodně k „uznatelnosti“ těchto požadavků zadavatele nepostačuje jeho tvrzení, že předmět plnění splňující dané požadavky „chce“ a že jsou pro něj tyto potřebné. V této souvislosti lze odkázat i na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 69/2012 – 55 ze dne 28. 3. 2013, v němž bylo mj. uvedeno, že „Dále zákon o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení poskytující zadavateli možnost klást na dodavatele konkrétní požadavky (…). S ohledem na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti. Zadavatel může (např. v technických podmínkách, kvalifikačních požadavcích) stanovit konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených zásad. Tyto zásady se navíc přímo promítají i v některých ustanoveních zákona (např. § 50 odst. 3 ZVZ). Protože se jedná převážně o ustanovení dispozitivní, musí být potřeba takového požadavku odůvodnitelná. Zjednodušeně lze říci, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění. (zvýraznění provedeno Úřadem, pozn. Úřadu).“. Byť se shora citovaný rozsudek týká předchozí právní úpravy, jsou závěry v něm uvedené aplikovatelné i na šetřený případ, neboť podstata řádného zdůvodňování požadavků zadavatele nedoznala přijetím zákona žádných změn. Je přitom nezbytné dodat, že toto objektivní zdůvodnění požadavků zadavatele se musí týkat předmětu plnění veřejné zakázky jako celku, tzn. nepostačuje předložit argumenty, jež mají opodstatňovat zákonnost jenom části předmětu plnění veřejné zakázky, byť se případně může jednat o jeho převážnou část. Úřad k tomu poznamenává, že v případě, že zadavatel není schopen svůj požadavek, resp. své požadavky objektivním způsobem zdůvodnit, jako je tomu z pohledu Úřadu ve zde posuzované věci u požadavků zadavatele na technické parametry u poptávaných vozidel typu č. 1, č. 3, č. 5 a č. 7, jež nebudou určena k policejním účelům, resp. ke všem těmto „nepolicejním“ vozidlům, kdy zadavatel obecně argumentuje de facto toliko tím, že i „civilní“ zadavatelé jím stanovené technické parametry plně využijí, měl by revidovat své úvahy o tom, zda skutečně potřebuje poptávat vozidla o daných technických vlastnostech, resp. disponující těmito minimálními technickými parametry.
109. Úřad nad rámec shora popsaného předesílá, resp. opakuje, že byť se výroková část tohoto rozhodnutí vztahuje pouze k typům vozidel č. 1, č. 3, č. 5 a č. 7, lépe řečeno k „nepolicejním“ vozidlům poptávaným zadavatelem v rámci těchto typů, neznamená to, že všechny ostatní typy vozidel, resp. technické parametry zadavatelem u nich požadované byly stanoveny v souladu se zákonem. Úřad totiž nepřehlédl, že typy vozidel č. 1 a č. 3 se od sebe liší toliko druhem motoru (zážehový vs. vznětový), stejně tak typy vozidel č. 5 a č. 7; rozdíl mezi typy vozidel č. 1, č. 3 a typy vozidel č. 5 a č. 7 je pak ve výkonu motoru (130 kW vs. 100 kW), kdy ostatní technické parametry jsou identické. Jak bylo Úřadem uvedeno na jiném místě odůvodnění tohoto rozhodnutí, ze zadávací dokumentace lze mít za to, že v rámci typů vozidel č. 1, č. 3 a č. 5 mohou být, resp. budou nakoupena vozidla pro policejní účely. K tomu Úřad konstatuje, že ve vztahu k opodstatněnosti požadavků na policejní vozidla, rozdílně od požadavků na vozidla nepolicejní, zadavatel určitou argumentaci předložil, byť Úřad neposuzoval, zda se jedná z hlediska opodstatněnosti stanovených technických parametrů o argumentaci dostatečnou a vyčerpávající či nikoliv (v podrobnostech viz výše). I kdyby Úřad připustil, že tato argumentace ve vztahu k policejním vozidlům je dostačující, což však, Úřad akcentuje, nepředjímá a nečiní, tzn. nelze z tohoto vyvozovat závěr, že pokud jde o technické parametry, tyto jsou u vozidel pro policejní účely souladné se zákonem, pak platí, že ve vztahu k vozidlům, jež v praxi nemají být určena k zajišťování úkolů Policie ČR, tzn. budou nakupována „civilními“ zadavateli, toto zdůvodnění v žádném případě dostačující není, kdy zde ve své podstatě jakékoliv zdůvodnění prakticky zcela absentuje. Úřad současně konstatuje, že se při posouzení věci zaměřil u vozidel typů č. 1, 3, 5 a 7 na ty technické parametry, jejichž kombinace se z jeho pohledu může dodavatelům jevit jako nejvíce problematická, a to vzhledem k tomu, že pokud vozidlo splňující tuto kombinaci vůbec nevyrábí, nemohou se nijak přizpůsobit ani dalším požadavkům zadavatele, tj. pokud v jejich portfoliu nedisponují vozidlem splňujícím požadavky zadavatele na minimální objem zavazadlového prostoru, karoserií sedan/hatchback v pětidveřovém provedení a vnitřními rozměry vozidla, pak je pro ně irelevantní zajišťovat si naplnění dalších dílčích požadavků zadavatele na poptávaná vozidla. Úřad k tomu pro úplnost doplňuje, že závěry obsažené v již zmiňovaném rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0414/2013/VZ-20668/2015/531/JDo ze dne 30. 7. 2015, z něhož je možno dovodit, že pakliže zadavatel nezdůvodní, resp. není schopen zdůvodnit zákonnost předmětu plnění veřejné zakázky jako celku, je nutno označit za nezákonné celé zadávací řízení, je nezbytné mít na zřeteli i tehdy, pokud by bylo zadavatelem případně argumentováno tím, že výroková část tohoto rozhodnutí se vztahuje pouze k úzké výseči z celkového objemu poptávaných vozidel, a to vzhledem k tomu, že k této výseči, tj. k „nepolicejním“ vozidlům poptávaným v rámci typů č. 1, 3, 5 a 7, zadavatel technické podmínky v souladu se zákonem nestanovil, resp. není je schopen objektivně zdůvodnit (v podrobnostech viz shora), v důsledku čehož trpí nezákonností celé šetřené zadávací řízení.
110. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K uložení nápravného opatření
111. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
112. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
113. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 zákona, tím, že stanovil technické podmínky diskriminačně, když v příloze č. 1 zadávací dokumentace požadoval, aby typy č. 1, 3, 5 a 7 osobních automobilů, mimo jiné, disponovaly: provedením (homologací) sedan, hatchback; pětidveřovou karoserií (zadní dveře, víko včetně zadního okna, zasahující až ke střeše); konkrétními minimálními vnitřními rozměry; využitelným objemem zavazadlového prostoru při vybavení vozidla nabídnutým rezervním kolem, měřeno od podlahy do výšky krytu zavazadlového prostoru za nastavení sedadel splňujících řádky 14-15: (dmᵌ) dle metodiky ISO 3832 – ISO V210 (VDA210) min. 500, přičemž kombinace těchto požadavků ve svém důsledku vede k bezdůvodné konkurenční výhodě dodavatele ŠKODA AUTO a.s., a uvedené požadavky nejsou přiměřené předmětu plnění veřejné zakázky jako celku, přičemž tímto postupem stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.
114. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
115. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
116. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
117. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K uložení úhrady nákladů řízení
118. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
119. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
120. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000037.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy