172. Dále navrhovatel uvedl, že mu není zřejmé, jak mají účastníci zadávacího řízení posoudit, zda je počet zadavatelem přidělených či stržených bodů v rámci hodnocení nabídek adekvátní, když zadavatel dle navrhovatele v rozporu se zásadou transparentnosti nezpřístupnil hodnocené údaje, vůči kterým byly body v rámci hodnocení nabídek přidělovány či sráženy. Navrhovatel má proto za to, že zadavatel nesplnil povinnost stanovenou v § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1 zákona. Na podporu svých tvrzení navrhovatel odkázal na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R342/2015/VZ-25380/2016/321/BRy ze dne 20. 6. 2016.
173. Navrhovatel dále nesouhlasí s vyjádřením zadavatele ze dne 4. 3. 2019 a považuje ho za rozporné se zákonem. Podle navrhovatele zadavatel tímto vyjádřením de facto přiznává, že v rámci hodnocení nabídek zohledňoval skutečnosti, tj. poskytnutí odpovědí na dotazy zadavatele, které nebyly předem a transparentně vymezeny v zadávací dokumentaci. Podle navrhovatele zadavatel následně tyto skutečnosti hodnotil v případě vybraného dodavatele pozitivně a v případě navrhovatele negativně.
174. Navrhovateli z vyjádření zadavatele ze dne 4. 3. 2019 rovněž vyplývá, že zadavatel nejenom rezignuje na svou zákonnou povinnost vymezit předmětné dotazy, jejichž odpovědi hodlá v rámci hodnocení nabídek hodnotit, ale dokonce tuto povinnost dle navrhovatele přenáší na samotné dodavatele, kteří mají sami identifikovat dotazy, které by na straně zadavatele mohly přijít do úvahy, a na tyto dotazy poskytnout odpovědi. Z předmětného vyjádření zadavatele tak dle názoru navrhovatele vyplývá, že to, co zadavatel v rámci právního rozboru skutečně subjektivně hodnotil, zadavatel rozhodl teprve až rámci faktického hodnocení jednotlivých nabídek, tedy „ex post“, nikoliv „ex ante“, neboť předmětné dotazy mu nebyly známy, ačkoliv mu být známy dle navrhovatele měly. Zadavatel si tak dle navrhovatele mohl v procesu hodnocení vybrat jakoukoliv nabídku a zrovna tuto hodnotit tak, že právní rozbor č. 1 poskytuje odpovědi na zadavatelem „předem nepoložené dotazy“, které by zadavatel „pravděpodobně položil“. Podle navrhovatele je nutné takový postup jednoznačně označit za rozporný se zásadou transparentnosti.
175. K tvrzení zadavatele uvedenému v jeho vyjádření ze dne 4. 3. 2019, že „nikdo nepožádal o vysvětlení ZD v tomto směru, tzn. žádný účastník nepoukázal na to, že by mu v ZD chyběly konkrétní dotazy zadavatele, resp. že by danému aspektu hodnocení nerozuměl nebo ho dokonce považoval za netransparentní“ navrhovatel uvedl, že povinností dodavatele v žádném případě není posuzovat, zda je zadávací dokumentace zpracována tak, že zadavatel bude schopen provést zákonné a transparentní hodnocení nabídek. Podle navrhovatele byli dodavatelé schopni na základě zadavatelem stanovených zadávacích podmínek právní rozbory zpracovat. Skutečnost, zda je zadavatel schopen na základě takových zadávacích podmínek provést hodnocení nabídek a výběr dodavatele v souladu se zákonem, zásadou transparentnosti a rozhodovací praxí, je však dle navrhovatele již záležitostí zcela jinou. Zadavatel však nemůže být dle navrhovatele oprávněn zpětně argumentovat, že ho dodavatelé měli upozornit na neúplnost či netransparentnost zadávací dokumentace.
176. Zadavatel je dle navrhovatele povinen jednoznačně uvést své preference a konkrétní představy o způsobu jejich naplnění a konkretizovat, jakou povahu předmětu plnění ve vztahu k předmětnému kritériu hodnocení považuje za nejvíce žádoucí, aby si nabídka vysloužila v tomto kritériu maximální počet bodů, a za co bude body snižovat a jakým způsobem. Pokud objektivně existuje více možných výkladů týkajících se otázky, co konkrétně a jakým způsobem bude v nabídkách hodnoceno, pak taková interpretační nejistota nemůže dle navrhovatele stíhat žádného z dodavatelů, ale zadavatele samotného.
177. Navrhovatel k tomu na podporu svých tvrzení odkázal na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R306/2015/VZ-37556/2016/321/EDo ze dne 12. 9. 2016.
178. Navrhovatel rovněž odmítá argumentaci zadavatele uvedenou v jeho vyjádření ze dne 4. 3. 2019, že „jím zvolený způsob hodnocení dle jednotlivých parametrů uvedených v ZD je v obdobných veřejných zakázkách na právní služby běžně užíván a tedy je subjektům poskytujícím právní služby znám a je jimi akceptován.“ Podle navrhovatele zadavatel tímto svým vyjádřením všechna subjektivní hodnocení nabídek paušalizuje a legalizuje, aniž by jakkoliv přihlédl ke konkrétním skutkovým okolnostem. Podle navrhovatele je nutné důrazně odmítnout argumentaci typu „takto postupují všichni“.
179. Závěrem svého vyjádření navrhovatel uvedl, že trvá na tom, že zadavatel postupoval v rámci hodnocení nabídek, výběru dodavatele a při vypořádání námitek navrhovatele v rozporu se zákonem, zásadou transparentnosti a v rozporu s rozhodovací praxí. Navrhovatel rovněž trvá na svém návrhu, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele, jakož i jemu předcházející hodnocení nabídek, případně aby zrušil celé zadávací řízení veřejné zakázky, má-li Úřad za to, že na základě stanovených zadávacích podmínek není možné provést hodnocení nabídek a výběr dodavatele v souladu se zákonem.
Další průběh správního řízení
180. Dne 1. 4. 2019 Úřad obdržel rozklad zadavatele proti rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-07600/2019/511/ŠNo ze dne 15. 3. 2019, ve kterém Úřad nařídil předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku zadavateli (dále jen „rozklad zadavatele“).
181. Dne 2. 4. 2019 Úřad obdržel rozklad vybraného dodavatele proti rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-07600/2019/511/ŠNo ze dne 15. 3. 2019, ve kterém Úřad nařídil předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku zadavateli (dále jen „rozklad vybraného dodavatele“).
182. Dne 8. 4. 2019 Úřad vydal usnesení č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-09711/2019/511/ŠNo z téhož dne, kterým určil navrhovateli a vybranému dodavateli lhůtu k vyjádření se k rozkladu zadavatele a zadavateli a navrhovateli lhůtu k vyjádření se k rozkladu vybraného dodavatele.
Rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-10567/2019/511/ŠNo ze dne 12. 4. 2019
183. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 12. 4. 2019 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-10567/2019/511/ŠNo (dále jen „napadené rozhodnutí“), v jehož výroku I. rozhodl o tom, že se správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele ve vztahu k části návrhu, ve které navrhovatel napadá nezákonné stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky, podle ustanovení § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
184. Ve výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o tom, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že v dokumentu „PODROBNÝ POPIS HODNOCENÍ NABÍDEK“, který byl přílohou zprávy o hodnocení nabídek, u kritéria hodnocení č. 3 „Kvalita zpracování právních rozborů“, subkritéria »Vzorová práce č. 1: „Právní rozbor k otázce přímého uzavření nové smlouvy o závazku veřejné služby v železniční dopravě“«, parametru hodnocení č. 2 „Jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů, včetně jasného definování rizik zvažovaných řešení, jakož i případných možností jejich minimalizace či eliminace (v rámci tohoto parametru bude zohledněna též úroveň, resp. míra „zacílení“ odpovědí na dotazy zadavatele)“ uvedl, že právní rozbor vybraného dodavatele poskytuje „odpovědi na dotazy zadavatele související s předmětným kontraktačním procesem v míře naprosto uspokojující potřeby zadavatele“ a že právní rozbor navrhovatele poskytuje „odpovědi na dotazy související s předmětným kontraktačním procesem ve výrazně méně uspokojující míře“, ačkoliv ze zprávy o hodnocení nabídek ani z jiného dokumentu nevyplývá, jaké dotazy měly předmětné právní rozbory zodpovídat, v důsledku čehož je postup zadavatele při hodnocení nabídek nepřezkoumatelný a tudíž netransparentní, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
185. Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu uvedeného ve výroku II. zrušil úkony zadavatele spojené s hodnocením nabídek účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek a všechny následující úkony v předmětném zadávacím řízení.
186. Výrokem IV. napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
187. Výrokem V. napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
Rozklad navrhovatele ze dne 25. 4. 2019
188. Dne 25. 4. 2019 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti výroku I. napadeného rozhodnutí.
189. Navrhovatel ve svém rozkladu namítal, že výrok I. napadeného rozhodnutí je nepřezkoumatelný a spočívá na nesprávném právním posouzení dané věci. Podle navrhovatele z výroku I. napadeného rozhodnutí ani jeho odůvodnění není ve spojení s odůvodněním dalších výroků napadeného rozhodnutí vůbec zřejmé, ke které části návrhu bylo správní řízení zastaveno, tj. která část návrhu dle Úřadu napadá nezákonné stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky, a kterými částmi návrhu se Úřad v duchu zásady procesní ekonomie vůbec nezabýval.
190. Navrhovatel uvedl, že jeho námitky nesměřovaly proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, ale proti provedenému hodnocení nabídek a s tím spojenému výběru dodavatele. Navrhovatel je toho názoru, že provedené hodnocení nabídek a s tím spojený výběr dodavatele byl proveden v rozporu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, zákonem a rozhodovací praxí. Navrhovatel proto navrhl, aby předseda Úřadu výrok I. napadeného rozhodnutí v plném rozsahu zrušil.
Rozklad vybraného dodavatele ze dne 22. 5. 2019
191. Dne 22. 5. 2019 obdržel Úřad rozklad vybraného dodavatele z téhož dne proti výrokům II. až V. napadeného rozhodnutí.
192. Vybraný dodavatel v rozkladu namítal, že Úřad nesprávně vyložil význam výrazu „dotazy zadavatele“ použitého v zadávací dokumentaci a dále ve zprávě o hodnocení nabídek v souvislosti s hodnocením parametru č. 2 (jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů) u právního rozboru č. 1, když namísto správného významu ve smyslu „aspekty dané problematiky“, „témata související s problematikou“, „sporné otázky“ či „problémové okruhy“ přisoudil uvedenému výrazu nepřiměřeně zužující význam ve smyslu „konkrétní otázka“. Tento výklad Úřadu považuje vybraný dodavatel za neudržitelný i z toho důvodu, že samotný Úřad si v průběhu řízení postavil na jisto, že žádné „dotazy“ zadavatelem vzneseny na dodavatele nebyly. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že postup zadavatele byl v tomto ohledu plně v souladu se zásadou transparentnosti a nikterak nevybočil z mezí zákona.
193. Dále vybraný dodavatel uvedl, že i kdyby zadavatel pochybil způsobem uvedeným ve výroku II. napadeného rozhodnutí, nemělo a nemohlo by toto pochybení mít vliv na výsledek zadávacího řízení, a tudíž by nebylo takové pochybení důvodem pro ukládání nápravných opatření dle § 263 zákona.
194. Vybraný dodavatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené výroky (výroky II. až V.) zrušil a řízení v odpovídajícím rozsahu zastavil, případně věc v daném rozsahu vrátil Úřadu k novému projednání.
IV. ROZHODNUTÍ O ROZKLADU
195. Dne 25. 7. 2019 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0070,0097/2019/VZ-20432/2019/322/LKa (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), kterým napadené rozhodnutí zrušil.
196. K důvodům zrušení výroku I. napadeného rozhodnutí předseda Úřadu uvedl, že navrhovatel v návrhu, potažmo v námitkách, nenamítal ničeho proti zadávacím podmínkám, pouze pro dokreslení jím namítaných skutečností – provedeného hodnocení nabídek a s tím spojeného výběru dodavatele, poukázal na zadávací podmínky veřejné zakázky. Podle předsedy Úřadu navrhovatel v návrhu i v námitkách poukazoval na zadávací podmínky jako na možnou příčinu vzniku následku – nezákonného hodnocení nabídek. Navrhovatelem zmíněné zadávací podmínky v návrhu i v námitkách navrhovatel dle předsedy Úřadu uvedl pouze k dokreslení námitek týkajících se provedeného hodnocení nabídek a s tím spojeného výběru dodavatele. Úřad by tak měl dle jeho předsedy přistupovat k částem návrhu, ve kterých navrhovatel zmiňuje zadávací podmínky, jakožto ke shrnutí skutkového stavu, nikoliv je posuzovat jako námitky návrhu, o nichž má být rozhodnuto samostatným výrokem.
197. Předseda Úřadu se v kontextu výše uvedeného vyjádřil rovněž k bodům 184. až 205. odůvodnění napadeného rozhodnutí, v nichž se Úřad zabývá namítanou nezákonností rozhodnutí o námitkách. Podle předsedy Úřadu zadavatel, stejně jako Úřad, při posouzení návrhu navrhovatele při vypořádání námitek navrhovatele nesprávně posoudil, že část námitek navrhovatele směřovala proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, když navrhovatel ve skutečnosti namítal provedené hodnocení nabídek a s tím spojený výběr dodavatele, a zadávací podmínky veřejné zakázky zmínil jako možný důvod, na základě kterého nebyl zadavatel schopen provést hodnocení nabídek v souladu se zákonem, potažmo právě v souladu se zadávací dokumentací. Předseda Úřadu nicméně konstatoval, že odmítnutí námitek navrhovatele „proti zadávací dokumentaci“ zadavatelem nemá vliv na zákonnost rozhodnutí o námitkách jako celek, když navrhovatel takové „námitky proti zadávací dokumentaci“ de facto neuplatňoval, přičemž zadavatel dostatečně a srozumitelně vypořádal námitky navrhovatele týkající se provedeného hodnocení nabídek a s tím spojeného výběru dodavatele.
198. K důvodům zrušení výroku II. napadeného rozhodnutí předseda Úřadu uvedl, že Úřad tím, jak rozhodl výrokem II. napadeného rozhodnutí, postupoval zbytečně formalisticky, přičemž nezohlednil veškeré okolnosti namítané navrhovatelem v návrhu, ale zaměřil se pouze na přezkoumání skutečnosti, jak účastníci zadávacího řízení mohli zodpovědět „dotazy“ zadavatele, které nebyly zadavatelem specifikovány, aniž by se zamýšlel nad kontextem použití výrazu „dotazy“ v zadávací dokumentaci v rámci slovního popisu hodnoceného parametru č. 2 vzorových prací v širším smyslu. Úřad dle jeho předsedy nepřezkoumával, jak zadavatel provedl navrhovatelem namítané hodnocení nabídek, což bylo dle předsedy Úřadu právě stěžejní námitkou v návrhu navrhovatele, ale zabýval se pouze tím, zda účastníci zadávacího řízení mohli zodpovědět „dotazy“ zadavatele, které nebyly zadavatelem na žádném místě zadávací dokumentace specifikovány, neboť ze zprávy o hodnocení nabídek ani z jiného dokumentu nevyplývá, jaké „dotazy“ měly předmětné právní rozbory zodpovídat.
199. Předseda Úřadu k tomu dále uvedl, že Úřad neměl přisuzovat použití výrazu „dotazy“ v zadávací dokumentaci něco jiného, než co sám zamýšlel zadavatel, tedy zužovat jeho význam v kontextu zadávací dokumentace. Podle předsedy Úřadu je nutno výraz „dotazy“ zadavatele vykládat jako úkoly a problémové okruhy vyplývající ze zadání hodnoceného parametru č. 2 vzorových prací. Úřad se tak dle jeho předsedy měl zabývat postupem zadavatele při hodnocení nabídek a neomezit se pouze na, třebaže nešťastně zvolený, výraz „dotazy“. Návrh navrhovatele dle předsedy Úřadu směřoval do procesu hodnocení nabídek, proto předmětem přezkumu v tomto správním řízení je dle předsedy Úřadu posouzení toho, zda zadavatel postupoval při hodnocení podaných nabídek, které vedlo ke stanovení výsledného pořadí nabídek a výběru dodavatele, v souladu se zákonem, konkrétně zda bylo při procesu hodnocení nabídek reflektováno předem stanovené vymezení hodnotících kritérií.
200. Předseda Úřadu uvedl, že Úřad bude při novém projednání věci postupovat v intencích doručeného návrhu a zaměří se na to, zda provedené hodnocení nabídek a následný výběr dodavatele proběhlo v souladu se zákonem a zadavatelem stanovenými pravidly, jak dle předsedy Úřadu namítal navrhovatel v návrhu. Úřad dle předsedy Úřadu nově přezkoumá, zda odůvodnění způsobu hodnocení nabídek splňuje zákonné požadavky, tedy zda je dostatečně konkrétní, srozumitelné a následně přezkoumatelné a to zvláště v situaci, kdy zadavatel svými zadávacími podmínkami vystavěl hodnocení na neměřitelných parametrech. Úřad tak dle jeho předsedy s odkazem na konstantní judikaturu týkající se dodržení zásady transparentnosti ve vztahu k posuzování jednání hodnotící komise přezkoumá dodržení zákonného rámce postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002 – 62 ze dne 16. 3. 2004, kde je uvedeno, že „přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Žalobkyně však v podané žalobě zpochybňuje zákonnost vlastního posouzení nabídky, resp. nevhodnost nabídky vybraného uchazeče. Přitom právě zde je hranice, kterou žalovaný (tj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) nesmí překročit, neboť potom by se stal hodnotitelem jednotlivých nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady, totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl.“), tedy přezkum provedeného hodnocení nabídek a následný výběr dodavatele.
201. Jelikož výroky III., IV. a V. napadeného rozhodnutí, kterými Úřad v návaznosti na pochybení zadavatele vymezené ve výroku II. napadeného rozhodnutí rozhodl o uložení nápravného opatření, o uložení zákazu uzavřít na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu a uložil zadavateli povinnost uhradit náklady správního řízení, jsou závislé na výroku II. napadeného rozhodnutí, přistoupil předseda Úřadu také k jejich zrušení.
202. Závěrem druhostupňového rozhodnutí předseda Úřadu uvedl, že při novém projednání věci je Úřad povinen ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zohlednit závazné právní názory vyslovené v druhostupňovém rozhodnutí, zejména je Úřad povinen přezkoumatelným způsobem posoudit, zda zadavatel postupoval při hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení v souladu se zákonem, zda má postup zadavatele při hodnocení nabídek oporu ve stanovených kritériích hodnocení, popř. provedené hodnocení je zpětně nepřezkoumatelné.
203. Vzhledem k výše uvedenému předseda Úřadu shledal, že nastaly zákonné podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání.
V. NOVÉ PROJEDNÁNÍ VĚCI PŘED SPRÁVNÍM ORGÁNEM PRVNÍHO STUPNĚ
204. Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-20716/2019/511/ŠNo ze dne 30. 7. 2019 účastníky řízení vyrozuměl o pokračování správního řízení.
205. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-22123/2019/511/ŠNo ze dne 12. 8. 2019 určil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
206. Dne 15. 8. 2019 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém zadavatel uvedl, že souhlasí s druhostupňovým rozhodnutím a že se ztotožňuje s jeho odůvodněním. Zadavatel rovněž v plném rozsahu odkazuje na svá předchozí vyjádření a trvá na tom, že se při hodnocení nabídek nedopustil porušení zásady transparentnosti ani žádného jiného porušení zákona. Zadavatel je přesvědčen, že odůvodnění jím provedeného hodnocení nabídek je dostatečně konkrétní, srozumitelné a přezkoumatelné, neboť je z něj dle zadavatele jasně patrné, co konkrétně, jak a proč v právních rozborech obou účastníků hodnotil.
207. Dne 16. 8. 2019 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí, ve kterém navrhovatel uvedl, že má za to, že se již ke všem relevantním skutečnostem a namítaným pochybením zadavatele, o nichž má být ze strany Úřadu rozhodnuto, ve svých předchozích podáních podrobně a dostatečně vyjádřil. Navrhovatel trvá na svém předchozím vyjádření a v plném rozsahu odkazuje na obsah návrhu, na obsah jeho vyjádření ze dne 25. 3. 2019 a na svůj rozklad. Dále navrhovatel ve svém vyjádření uvedl stručné shrnutí jím namítaných pochybení zadavatele.
208. Dne 19. 8. 2019 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí, ve kterém vybraný dodavatel uvedl, že setrvává na svém stanovisku, že považuje návrh za nedůvodný, a je přesvědčen, že zadavatel se v souvislosti s hodnocením podaných nabídek nedopustil žádného porušení zákona. Pokud jde o namítané pochybení, kterých se měl zadavatel dle navrhovatele dopustit při vyřizování námitek navrhovatele, vybraný dodavatel odkázal na druhostupňové rozhodnutí, ve kterém předseda Úřadu dle vybraného dodavatele potvrdil, že rozhodnutí o námitkách bylo z hlediska jeho úplnosti a přezkoumatelnosti zcela v pořádku, neboť ačkoliv z formálního hlediska byly tyto námitky zčásti odmítnuty pro opožděnost, ve skutečnosti se zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách věcně vypořádal i s těmi námitkami, které měly být dle jeho názoru opožděné. Vybraný dodavatel dodal, že ve vztahu k tomuto závěru je Úřad vázán závazným právním názorem předsedy Úřadu, a tudíž je v této části návrhu povinen jej bez dalšího vyhodnotit jako nedůvodný. Pokud jde o zbývající namítaná porušení zákona zadavatelem, vybraný dodavatel odkázal na své vyjádření ze dne 25. 3. 2019. Závěrem svého vyjádření vybraný dodavatel navrhl, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl.
VI. ZÁVĚRY ÚŘADU
209. Úřad, vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným ve druhostupňovém rozhodnutí, přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl ve výroku I. tohoto rozhodnutí o tom, že se návrh navrhovatele v části, která směřuje proti postupu zadavatele při pořízení zprávy o hodnocení nabídek, zamítá, neboť návrh v této části nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle zákona, a ve výroku II. tohoto rozhodnutí o tom, že se návrh v části, která směřuje proti postupu zadavatele při hodnocení nabídek, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle zákona.
210. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K namítané nezákonnosti rozhodnutí o námitkách
211. Navrhovatel v návrhu uvedl, že zadavatel porušil při vyřizování námitek § 245 odst. 1 zákona, neboť námitky navrhovatele zčásti odmítl jako opožděné a vůbec se jimi dle navrhovatele nezabýval. Rozhodnutí o námitkách tak navrhovatel považuje za nedostatečné, nezákonné a netransparentní a navrhuje, aby Úřad rozhodnutí o námitkách zrušil. Úřad se proto nejprve zabýval přezkoumatelností rozhodnutí o námitkách.
212. Po přezkoumání obsahu námitek a rozhodnutí o námitkách Úřad uvádí následující.
Námitky navrhovatele ze dne 31. 12. 2018
213. Úvodem námitek navrhovatel uvedl, že považuje zadavatelem provedené hodnocení nabídek a rozhodnutí o výběru za rozporné se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, zejm. zásadou transparentnosti a rovného zacházení, a v rozporu s povinností dle § 119 odst. 1 zákona a § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1 zákona, a proto podává v souladu s § 241 zákona ve stanovené lhůtě námitky proti hodnocení nabídek a proti rozhodnutí o výběru dodavatele, které dále odůvodňuje.
214. Navrhovatel v námitkách v prvé řadě namítal porušení zákona zadavatelem, kterého se měl dopustit při hodnocení nabídek v rámci hodnotícího kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1. Navrhovatel v námitkách tato jednotlivá jím tvrzená porušení zákona zadavatelem blíže popisuje a odůvodňuje.
215. Dále navrhovatel v námitkách uvedl, že mu ze zadávací dokumentace nebylo zřejmé, co zadavatel zamýšlí hodnotit pozitivně a co negativně, protože to zadavatel v zadávací dokumentaci dle navrhovatele neuvedl. Podle navrhovatele zadávací dokumentace nedávala dodavatelům návod k tomu, na jaké aspekty se mají zaměřit a zohlednit je v jimi zpracovaných právních rozborech, aby jejich nabídka byla konkurenceschopná, potažmo aby mohla být hodnocena vyšším počtem bodů v komparaci s nabídkami ostatních účastníků zadávacího řízení.
216. Navrhovatel ve svých námitkách rovněž uvedl, že zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně neuvedl pro zpracování právního rozboru své preference, požadavky a konkrétní představy o způsobu jejich naplnění. Zadavatel dle navrhovatele nikterak nekonkretizoval, jakou povahu zpracování právního rozboru č. 1 považuje za nejvíce žádoucí, aby si za něj účastník zadávacího řízení vysloužil nejvyšší počet bodů. Dodavatelům se tak dle navrhovatele nedostalo potřebných informací, co zadavatel konkrétně preferuje. Podle navrhovatele tak není zřejmé, jaké zpracování právního rozboru č. 1 je pro zadavatele ideální a jaké naopak zadavatel odmítá či mu nevyhovuje či pro něj není prakticky přínosné.
217. Navrhovatel v námitkách dále uvedl, že tím, že dodavatelé neměli informace o tom, co přesně bude zadavatel v rámci právního rozboru hodnotit, nebylo dle navrhovatele možné přizpůsobit zpracování právního rozboru č. 1 požadavkům zadavatele. Podle navrhovatele nelze vyloučit, že pokud by zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezil konkrétní aspekty, které bude hodnotit, mohli by tomu dodavatelé lépe přizpůsobit jimi zpracované právní rozbory.
218. Navrhovatel v námitkách rovněž uvedl, že z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že pokud zadavatel neuvede své preference pro zpracování právního rozboru č. 1 včetně uvedení konkrétních aspektů, které požaduje zapracovat a které bude nakonec hodnotit, tzn., že nedá dodavatelům nijak najevo, co bude hodnotit příznivě a co méně příznivě, je dle navrhovatele nutné takový postup označit jako neprůhledný a nečitelný, tedy v rozporu se zásadou transparentnosti, a nezákonný.
219. Navrhovatel v námitkách dále mj. konstatoval, že zadavatel nestanovil v zadávací dokumentaci pravidla pro přidělování bodů a nedal tak dodavatelům jasně a transparentně najevo, za co bude strhávat či navyšovat bodové hodnocení. V zadávací dokumentaci zadavatel dle navrhovatele stanovil pouze bodový rozsah, avšak přidělování bodů ve stanoveném bodovém rozsahu blíže nespecifikoval.
Rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 1. 2019
220. Zadavatel námitky navrhovatele odmítl, a to jednak podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona pro opožděnost, a jednak podle § 245 odst. 1 a 2 zákona, neboť neshledal důvod pro vyhovění námitkám.
221. K odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona pro opožděnost zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl, že námitky navrhovatele, a to v nikoliv nepodstatné míře, směřují proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky vymezeným v zadávací dokumentaci, a to konkrétně proti způsobu vymezení jednoho z dílčích hodnotících kritérií. Zadavatel uvedl, že v této části shledal námitky opožděnými ve smyslu ustanovení § 242 odst. 4 zákona, a byl tedy nucen rozhodnout o jejich odmítnutí podle ustanovení § 245 odst. 3 písm. b) zákona.
222. Podle názoru zadavatele uvedeného v rozhodnutí o námitkách navrhovatel sice své námitky formálně směřuje proti provedenému hodnocení nabídek, a to zejména z důvodu tvrzené netransparentnosti provedeného hodnocení, nicméně při obsahovém posouzení těchto námitek je dle zadavatele nutno dospět k závěru, že údajnou netransparentnost navrhovatel shledává především v samotném stanovení subkritéria právní rozbor č. 1 v rámci zadávací dokumentace veřejné zakázky, a to jak pokud jde o stanovené požadavky týkající se způsobu zpracování právního rozboru č. 1, tak pokud jde o stanovenou metodiku hodnocení právního rozboru č. 1. Navrhovatel dle zadavatele v námitkách opakovaně uvádí, že dodavatelé dle jeho názoru neměli přesné informace o tom, co přesně bude zadavatel v rámci právního rozboru č. 1 hodnotit, resp. že nebylo možné přizpůsobit zpracování právního rozboru č. 1 požadavkům zadavatele.
223. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že námitky navrhovatele směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky byly podány po uplynutí lhůty stanovené v ustanovení § 242 odst. 4 zákona, a proto je dle zadavatele nutné tyto námitky v části směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky odmítnout jako opožděné podle ustanovení § 245 odst. 3 písm. b) zákona.
224. Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně vyjádřil k jednotlivým bodům námitek, včetně námitek navrhovatele, které dle zadavatele napadaly způsob stanovení metodiky hodnocení v rámci hodnocení právního rozboru č. 1 v zadávací dokumentaci. Konkrétně k tomu zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že „způsob vymezení předmětného hodnotícího kritéria, ať už jde o požadavky na zpracování Právního rozboru, či pokud jde o samotnou metodiku hodnocení (obsažený na str. 19 – 22 zadávací dokumentace), lze považovat za zcela standardní pro zadání veřejné zakázky na právní služby (všichni dodavatelé se s takovýmto zadáním již nepochybně setkali a připravovali podle něj své nabídky), přičemž Zadavatel je považuje za zcela jasné, konkrétní a naprosto dostačující, čemuž ostatně nasvědčuje i skutečnost, že Zadavatel v předmětném řízení obdržel dvě nabídky, které (ačkoliv vykazují kvalitativní odlišnosti), lze považovat za vzájemně porovnatelné“ a že „(p)okud jde o zadání zpracování Právního rozboru, pak je nutno konstatovat, že každému kvalifikovanému dodavateli musí být nepochybně zřejmé, co má (resp. by měl) kvalitní právní rozbor obsahovat (bez ohledu na jeho věcnou materii), a to jak po stránce obsahové, tak po stránce formální, stejně tak jako je nepochybně obecně zřejmé, co objednatelé právních rozborů od těchto dokumentů očekávají, jakou optikou na ně nahlíží, resp. jak je hodnotí. I (resp. právě) v tomto aspektu se nepochybně projevuje odborná erudice, a tedy i očekávatelná kvalita plnění ze strany jednotlivých dodavatelů.“
225. Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadavatel námitky navrhovatele v části posoudil jako námitky proti zadávacím podmínkám a jako takové je podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona odmítl, neboť nebyly zadavateli doručeny ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona. Přesto se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále zabýval jednotlivými body námitek, včetně těch, které považoval za opožděné (viz bod 224. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
226. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
227. Podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona zadavatel odmítne rovněž námitky, které jsou podány opožděně.
228. Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách.
229. K povaze námitek, resp. návrhu navrhovatele předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvedl: „Navrhovatel v podaném návrhu, potažmo v námitkách, nenamítal ničeho proti zadávacím podmínkám, pouze pro dokreslení jím namítaných skutečností – provedenému hodnocení nabídek a s tím spojenému výběru dodavatele, poukázal na zadávací podmínky veřejné zakázky. Navrhovatel v návrhu i v námitkách poukazoval na zadávací podmínky jako na možnou příčinu vzniku následku – nezákonného hodnocení nabídek“.
230. Dále k tomu předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvedl, že „zadavatel (…) při vypořádání námitek navrhovatele nesprávně posoudil, že část námitek navrhovatele směřovala proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, když navrhovatel ve skutečnosti namítal provedené hodnocení nabídek a s tím spojený výběr dodavatele a zadávací podmínky veřejné zakázky zmínil jako možný důvod, na základě kterého nebyl zadavatel schopen provést hodnocení nabídek v souladu se zákonem, potažmo právě v souladu se zadávací dokumentací“. Nadto však předseda Úřadu konstatoval, že »odmítnutí námitek navrhovatele „proti zadávací dokumentaci“ zadavatelem nemá vliv na zákonnost rozhodnutí o námitkách jako celek, když navrhovatel takové „námitky proti zadávací dokumentaci“ de facto neuplatňoval, přičemž zadavatel dostatečně a srozumitelně vypořádal námitky navrhovatele týkající se provedeného hodnocení nabídek a s tím spojeného výběru dodavatele.«
231. Úřad tak s ohledem na právní názor předsedy Úřadu konstatuje, že přestože zadavatel odmítl část námitek navrhovatele, které posoudil jako námitky proti zadávacím podmínkám, pro opožděnost, ačkoliv se nejednalo o námitky, které by směřovaly proti zadávacím podmínkám, nýbrž o námitky napadající provedené hodnocení nabídek a s tím spojený výběr dodavatele, nemá toto odmítnutí námitek vliv na zákonnost rozhodnutí o námitkách jako celek, neboť zadavatel se podrobně a srozumitelně k těmto námitkám vyjádřil. Úřad tak neshledal důvody pro uložení nápravného opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách.
K výroku I. rozhodnutí
232. Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že se zadavatel dopustil porušení § 119 odst. 2 písm. d) zákona a zásad dle § 6 zákona, neboť v písemné zprávě o hodnocení nabídek neuvedl hodnocené údaje z nabídek odpovídající hodnotícímu kritériu č. 3, tj. zadavatel v písemné zprávě o hodnocení nabídek nepředložil např. právní rozbory zpracované účastníky zadávacího řízení.
Relevantní ustanovení zákona
233. Podle § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení.
234. Podle § 123 písm. a) zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek.
235. Podle § 129 odst. 2 zákona zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu postupuje podle této části (tj. části páté zákona upravující zjednodušený režim) a použije také části první, druhou, desátou až třináctou.
236. Podle § 129 odst. 5 zákona pro zadávací dokumentaci a zadávací podmínky se použijí ustanovení § 96 až 99 obdobně. Zadavatel může stanovit v zadávací dokumentaci jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim.
237. Podle § 129 odst. 7 zákona průběh zadávacího řízení určuje zadavatel s ohledem na specifika zadávaných služeb. Zadavatel může s účastníky zadávacího řízení jednat. Zadavatel může v průběhu zadávacího řízení měnit zadávací podmínky, pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 6. Změněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim.
238. Podle § 129 odst. 9 zákona zadavatel oznámí všem účastníkům zadávacího řízení výběr dodavatele s odůvodněním.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
239. Z oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném režimu podle § 129 a násl. zákona.
240. Dle zjištění Úřadu zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil, že bude pořizovat písemnou zprávu o hodnocení nabídek dle § 119 zákona nebo že na postup při hodnocení nabídek bude aplikován postup dle § 119 zákona.
Právní posouzení
241. Úřad předně uvádí, že šetřená veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném režimu dle § 129 a násl. zákona. Zjednodušený režim je zvláštním druhem řízení, ve kterém jsou zadávány veřejné zakázky na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 zákona. Specifikem tohoto řízení je, že si jeho průběh může zadavatel v souladu s § 129 odst. 7 zákona upravit dle svých potřeb, přičemž by měl jak při stanovení zadávacích podmínek, tak i při samotném průběhu zadávacího řízení, zohlednit zvláštní charakter těchto služeb. Účelem zjednodušeného režimu je zjednodušení a usnadnění zadávání veřejných zakázek na tyto služby.
242. Podle § 129 odst. 2 zákona se na postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu použije část první, druhá, pátá, desátá až třináctá zákona, nicméně zadavatel může v souladu s § 129 odst. 5 zákona v zadávací dokumentaci stanovit jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. V případě, že zadavatel této možnosti využije, je mj. s ohledem na dodržení zásady transparentnosti nezbytné, aby konkrétní pravidla platná pro nadlimitní režim, která hodlá ve zjednodušeném režimu využít, výslovně uvedl v zadávací dokumentaci.
243. Podle § 129 odst. 9 zákona má zadavatel ve zjednodušeném režimu povinnost účastníkům zadávacího řízení oznámit výběr dodavatele s odůvodněním.
244. Zadavatel se dle navrhovatele dopustil porušení § 119 odst. 2 písm. d) zákona a zásad dle § 6 zákona, neboť v písemné zprávě o hodnocení nabídek, která byla součástí oznámení o výběru, neuvedl hodnocené údaje z nabídek odpovídající hodnotícímu kritériu č. 3.
245. Ve vztahu ke zprávě o hodnocení nabídek dle § 119 odst. 2 zákona Úřad uvádí, že z hlediska systematiky zákona je zákonná úprava povinnosti pořizovat písemnou zprávu o hodnocení nabídek zařazena do části zákona, která reguluje zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu a na postup zadavatele ve zjednodušeném režimu se automaticky nepoužije. Povinnost stanovená v § 119 odst. 2 písm. d) bod 1 zákona, tj. pořídit písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které zadavatel uvede popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, se tedy v případě zjednodušeného režimu aktivuje pouze za předpokladu, že si použití uvedeného pravidla zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci.
246. V šetřeném případě z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil, že bude pořizovat písemnou zprávu o hodnocení nabídek v rozsahu § 119 zákona, a vzhledem k výše uvedenému tedy nebyl povinen pořídit písemnou zprávu o hodnocení nabídek tak, jak ji definuje § 119 odst. 2 zákona, tj. nebyl ani povinen v ní uvádět popis hodnocení způsobem, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení.
247. Pokud tedy navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel porušil § 119 odst. 2 písm. d) zákona, neboť v písemné zprávě o hodnocení nabídek neuvedl hodnocené údaje z nabídek odpovídající hodnotícímu kritériu č. 3, tj. zadavatel v písemné zprávě o hodnocení nabídek nepředložil např. právní rozbory zpracované účastníky zadávacího řízení, pak je s ohledem na vše výše uvedené nutno konstatovat, že návrh v této části nesměřuje proti postupu, který by byl zadavatel podle zákona povinen v šetřeném případě dodržovat.
248. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí
249. Stěžejní část návrhu navrhovatele směřuje proti postupu zadavatele při hodnocení nabídek, konkrétně při hodnocení právního rozboru č. 1. Navrhovatel tak napadá provedené hodnocení nabídek, které považuje za netransparentní a provedené v rozporu se zásadou rovného zacházení. Zadavatel dle navrhovatele v rámci hodnocení právních rozborů č. 1 zohledňoval a v případě vybraného dodavatele hodnotil pozitivně a v případě navrhovatele hodnotil negativně aspekty, které nebyly transparentně, tedy v souladu se zákonem, uvedeny v zadávací dokumentaci.
Relevantní ustanovení zákona
250. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
251. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
252. Podle § 129 odst. 2 zákona zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu postupuje podle této části (tj. části upravující zjednodušený režim) a použije také části první, druhou, desátou až třináctou.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
253. V bodě 11.2 zadávací dokumentace je uvedeno, že nabídky budou hodnoceny dle jejich ekonomické výhodnosti, a to dle následujících kritérií:
Kritérium
Váha
1.
Nabídková cena
40 %
2.
Zkušenosti členů realizačního týmu
20 %
3.
Kvalita zpracování právních rozborů
40 %
254. V bodě 11.2 zadávací dokumentace je dále uvedeno, že pro účely hodnocení nabídek v kritériu č. 3 „Kvalita zpracování právních rozborů“ (dále jen „kritérium č. 3“) zadavatel stanovil následující subkritéria:
Subkritérium
Maximální počet bodů
1.
Vzorová práce č. 1: „Právní rozbor k otázce přímého uzavření nové smlouvy o závazku veřejné služby v železniční dopravě"
Zadání: Dodavatel zpracuje právní stanovisko ohledně postupu objednatele, kterým bude Hlavní město Praha (zastoupeno organizaci ROPID ve smyslu § 6 zákona č. 194/2010 Sb.), při přímém uzavření nové smlouvy o poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících s konkrétním vybraným dopravcem v rámci železniční dopravy (linka bude vedena po území hlavního města Prahy a Středočeského kraje). Dodavatel se bude ve vzorové práci zabývat zejména specifikací jednotlivých kroků, které by měl objednatel učinit, identifikací potenciálních problémových situací spolu s návrhem možností jejich řešení a popisem souvisejících rizik včetně doporučení k jejich eliminaci či alespoň zmírnění.
75
2.
Vzorová práce č. 2: „Vypracování zadávací dokumentace"
Zadání: Dodavatel zpracuje zadávací dokumentaci otevřeného zadávacího řízení na nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem bude dodávka a instalace (bez souvisejícího inženýringu, přípravy infrastruktury nebo zajišťování majetkoprávních otázek k místům instalace) nových zastávkových označníků pro autobusové zastávky na území hlavního města Prahy. Zadavatelem bude ROPID. Součástí vzorové zadávací dokumentace bude i vzor smlouvy na plnění takové veřejné zakázky. Součástí vzorové zadávací dokumentace naopak nebudou formuláře podle § 212 zákona.
25
255. V bodě 11.2 zadávací dokumentace je dále uvedeno, že kvalita vzorových prací bude hodnocena podle následujících parametrů:
Hodnocený parametr
Maximální počet bodů
vzorová práce č. 1
vzorová práce č. 2
1.
Celková odborná právní úroveň vzorové práce, tj. zda vzorová práce po právní stránce nevykazuje jakékoliv zjevné nesprávnosti či dokonce rozpor s platnými právními předpisy (v případě právního rozboru též kvalita právní argumentace a náležité odůvodnění uváděných právních závěrů)
30
10
2.
Jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů, včetně jasného definování rizik zvažovaných řešení, jakož i případných možností jejich minimalizace či eliminace (v rámci tohoto parametru bude zohledněna též úroveň, resp. míra „zacílení“ odpovědí na dotazy zadavatele) – tento parametr se týká pouze právního rozboru (tj. vzorové práce č. 1)
10
neuplatní se
3.
Návaznost závěrů na obsah rozboru a formulované argumenty, tj. zda závěry a doporučení obsažené v právním rozboru mají Svůj logický základ v právní argumentaci obsažené v právním rozboru a jsou ve vzájemném souladu – tento parametr se týká pouze právního rozboru (tj. vzorové práce č. 1)
5
neuplatní se
4.
Komplexnost zpracované vzorové práce, tj. zda bylo zadavatelem definované zadání zpracováno vyčerpávajícím způsobem, resp. zda se účastník vypořádal se všemi zadavatelem položenými dotazy, resp. se všemi relevantními aspekty příslušné vzorové práce; v rámci tohoto parametru bude zohledněno i to, zda by účastníkem předložená práce byla pro zadavatele bez dalšího využitelná, anebo zda by bylo zapotřebí dodatečných objasnění/doplnění (v případě zadávací dokumentace a vzorové smlouvy bude přihlíženo k tomu, že se bude jednat pouze o návrhy dodavatele, které by v praxi mohly být dále upraveny s ohledem na konkrétní potřeby či zvyklosti zadavatele)
10
10
5.
Zohlednění relevantní oficiální (autoritativní) rozhodovací praxe v dané oblasti (české, případně též evropské), a to jak pokud jde o rozsah citované judikatury, tak pokud jde o její relevanci - tento parametr se týká pouze právního rozboru (tj. vzorové práce č. 1)
10
neuplatní se
6.
Míra přehlednosti textu (tzv. uživatelský komfort při práci s textem vzorové práce), tj. zejména snadná orientace v textu, vhodná akcentace podstatných informací, v případě právního rozboru též přehledné shrnutí závěrů a doporučení
10
5
256. V bodě 11.2 zadávací dokumentace je pod tabulkou, kde jsou uvedeny hodnocené parametry (viz předcházející bod odůvodnění tohoto rozhodnutí), uvedeno: „Za každou vzorovou práci bude dodavateli v souladu se shora uvedenou metodikou přidělen počet bodů odpovídající míře naplnění jednotlivých shora uvedených parametrů relevantních pro hodnocení vzorových prací; za Vzorovou práci může být v souladu s touto metodikou přiděleno 0-75 bodů (v případě vzorové práce č. 1), resp. 0-25 bodů (v případě vzorové práce č. 2), tj. celkově lze za toto kritérium získat 0 - 100 bodů.
Takto přidělené bodové hodnocení bude následně přepočteno na 100 bodovou stupnici dle níže uvedeného vzorce vyjadřujícího poměr vhodnosti jednotlivých nabídek v rámci tohoto hodnotícího kritéria k nejvhodnější nabídce (nabídce s nejvyšším přiděleným počtem bodů):
(body přidělené v rámci kritéria č. 3 hodnocené nabídce/body přidělené v rámci kritéria č. 3 nabídce s nejvyšším počtem bodů) x 100
Takto získané bodové hodnocení bude zaokrouhleno na 2 desetinná místa, následně bude násobeno vahou kritéria č. 3 (40 %) a toto výsledné bodové hodnocení bude opět zaokrouhleno na 2 desetinná místa.“
257. V bodě 4. zprávy o hodnocení je uvedeno, že podrobný popis hodnocení nabídek je obsažen v podrobném popisu hodnocení, který jako příloha č. 1 tvoří nedílnou součást této zprávy o hodnocení.
258. V podrobném popisu hodnocení je u kritéria hodnocení č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1 uvedena následující tabulka přiděleného bodového hodnocení:
Hodnocený parametr
AK NBN
Společnost pro ROPID
Max. počet bodů
Přidělený počet bodů
Max. počet bodů
Přidělený počet bodů
1. Celková právní úroveň vzorové práce
30
30
30
28
2. Jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů
10
10
10
6
3. Návaznost závěrů na obsah rozboru a formulované argumenty
5
5
5
3
4. Komplexnost zpracované vzorové práce
10
9
10
5
5. Zohlednění relevantní oficiální (autoritativní) rozhodovací praxe
10
10
10
5
6. Míra přehlednosti textu (tzv. uživatelský komfort při práci s textem vzorové práce)
10
10
10
8
259. V podrobném popisu hodnocení je u hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1 uvedeno, že parametrem hodnocení č. 1 právního rozboru je „celková odborná právní úroveň vzorové práce, tj. zda vzorová práce po právní stránce nevykazuje jakékoliv zjevné nesprávnosti či dokonce rozpor s platnými právními předpisy (v případě právního rozboru též kvalita právní argumentace a náležité odůvodnění uváděných právních závěrů)“.
260. V rámci slovního odůvodnění hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1, parametru č. 1 je v podrobném popisu hodnocení u vybraného dodavatele uvedeno následující:
„Vypracovaný vzorový právní rozbor nevykazuje po právní stránce rozpor s platnými právními předpisy, ani mu nelze vytknout žádné zásadní zjevné nesprávnosti. Právní rozbor obsahuje v úvodu výčet použitých podkladů, a to nejen právních předpisů, ale i dalších dokumentů. Výčet právních předpisů lze považovat za komplexní, i když dle názoru zadavatele by v něm měl být pro úplnost uveden ještě zákon o HMP. Jeho absence ovšem není významná, neboť v části týkající se kompetencí zastupitelstva jako nejvyššího orgánu samosprávného celku je tento zákon analogický se zákonem o krajích, který je ve výčtu uveden na prvním místě. Zadavatel kladně hodnotí, že mezi dalšími dokumenty je uveden mj. metodický pokyn MD, který bývá často pro zadavatele důležitým návodem pro jeho postup v konkrétní situaci.
Právní rozbor se v souladu s požadavky zadavatele zabývá specifikací jednotlivých kroků, které by měl zadavatel učinit, identifikací potenciálních problémových situací spolu s návrhem možností jejich řešení a popisem souvisejících rizik včetně doporučení k jejich eliminaci či alespoň zmírnění. Kvalita právní argumentace a odůvodnění uváděných právních závěrů jsou na profesionální úrovni, přičemž zadavatel k jednotlivým bodům právního rozboru uvádí následující:
- bod 3.1, ve kterém jsou reflektovány předpisy označované jako tzv. Čtvrtý železniční balíček; tuto část právního rozboru zadavatel hodnotí velmi kladně a navíc v ní spatřuje velký praktický přínos pro svou činnost, neboť Čtvrtý železniční balíček představuje soubor norem, které jsou pro činnost zadavatele významné a jejich postupné zavádění do praxe je pro zadavatele aktuálním a často diskutovaným tématem.
- bod 3.2, ve kterém je řešen přesah do území jiného zadavatele (tj. SčK); tuto část právního rozboru zadavatel hodnotí kladně a je pro něj také prakticky přínosná, neboť se v rámci své činnosti problematikou přesahu do území jiného subjektu (kraje) poměrně často zabývá.
- bod 3.3, ve kterém jsou řešeny notifikační povinnosti; tuto část právního rozboru zadavatel hodnotí kladně a je pro něj také prakticky přínosná, neboť problematika je pojednána nejen obecně, ale je uveden i konkrétní postup při notifikaci (dostupnost formulářů Úředního věstníku EU – roční notifikace, notifikace na úřední desce zadavatele – 2 měsíce předem, je zmíněna i možnost nechat notifikace marně uplynout), dále jsou uvedeny i zveřejňovací povinnosti vztahující se k již uzavřené smlouvy, včetně upozornění na výjimku pro ČD (§ 3 odst. 2 písm. h).
- bod 3.4, ve kterém je řešena problematika tzv. alternativních nabídek; tuto část právního rozboru zadavatel považuje za důležitou a hodnotí ji velmi kladně, přičemž v ní spatřuje velký praktický přínos pro svou činnost. Podání alternativní nabídky je totiž reálně častý jev, se kterým se zadavatel musí v rámci své činnosti vypořádat, a vzhledem k tomu, že právní předpisy tuto problematiku prakticky neřeší, je pro zadavatele velmi přínosné, že zpracovatel v právním rozboru uvedl praktický návod, jak by měl zadavatel postupovat s ohledem na zajištění potřebné transparentnosti a hospodárnosti, kdy by bylo jen stěží obhajitelné bez dalšího pokračovat v přímém zadání. Jako velmi důležité zadavatel vnímá i upozornění zpracovatele ohledně tzv. „kvazinabídkového řízení“, k němuž by nemělo docházet, neboť by mohlo být posuzováno jako obcházení zákonných ustanovení o nabídkovém řízení.
- bod 3.5, ve kterém je obsaženo doporučení zadavateli ohledně pořízení dokumentace v souvislosti s přímým uzavíráním smlouvy; tuto část právního rozboru zadavatel hodnotí také velmi kladně a spatřuje v ní přínos pro svou činnost, neboť si je vědom toho, že jeho postup musí být za všech okolností transparentní a přezkoumatelný (ze strany ÚOHS či jiného dohledového orgánu), a tudíž je pořízení takové dokumentace zadavatelem zcela nezbytné, i když není ze zákona povinné.
- bod 3.6, ve kterém je řešena problematika námitek možných subjektů, kterým by mohla vzniknout újma; tuto část právního rozboru, zadavatel hodnotí také kladně, neboť zpracovatel v ní podrobně rozebírá problematiku námitek i navazujícího řízení před ÚOHS, což je pro zadavatele v rámci jeho činnosti rovněž přínosné.
- bod 3.7, ve kterém je poukázáno na problém brutto vs. netto smlouvy; tuto část právního rozboru zadavatel hodnotí také kladně, neboť jsou v ní obsažena upozornění na praktické aspekty plnění smlouvy (např. že při přímém zadání může být pro dopravce brutto smlouva nemotivační z hlediska dohledu nad tarifní kázní), jakož i praktická doporučení (např. zahrnout do smlouvy povinnost dopravce poskytnout zadavateli informace nezbytné pro uzavření budoucí smlouvy, což je nová povinnost plynoucí z Nařízení 2016/2338, kterou zadavatel vnímá jako důležitou a velmi citlivou oblast ve vazbě na obchodní tajemství).
- bod 3.8, ve kterém je obsažen výhled do budoucnosti; tuto část právního rozboru zadavatel hodnotí také velmi kladně a má pro něj velký praktický přínos, neboť obsahuje shrnutí povinností vyplývajících zejména ze Čtvrtého železničního balíčku, jakož i upozornění zpracovatele na budoucí omezení přímého zadání v souvislosti s otevřením trhu.
V rámci tohoto parametru se jeví jako adekvátní plné bodové hodnocení.“
261. V rámci slovního odůvodnění hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1, parametru č. 1 je v podrobném popisu hodnocení u navrhovatele uvedeno následující:
- „Vypracovaný vzorový právní rozbor nevykazuje po právní stránce rozpor s platnými právními předpisy, ani mu nelze vytknout žádné zásadní zjevné nesprávnosti. Právní rozbor obsahuje v úvodu výčet právních předpisů, ze kterých zpracovatel vycházel, tento výčet však dle názoru zadavatele nelze považovat za komplexní, neboť v něm např. zcela chybí zákonná úprava vztahující se k územní samosprávě (HMP, resp. StčK), která je s ohledem na zadání právního rozboru relevantní. Zadavatel hodnotí jako mírný nedostatek i to, že zpracovatel nezařadil mezi dokumenty tvořící podklad pro právní rozbor metodický pokyn MD, který bývá často pro zadavatele důležitým návodem pro jeho postup v konkrétní situaci.
- Právní rozbor se v souladu s požadavky zadavatele zabývá specifikací jednotlivých kroků, které by měl zadavatel učinit, identifikací potenciálních problémových situací spolu s návrhem možností jejich řešení a popisem souvisejících rizik včetně doporučení k jejich eliminaci či alespoň zmírnění. Kvalita právní argumentace a odůvodnění uváděných právních závěrů jsou na profesionální úrovni, přičemž zadavatel k jednotlivým bodům právního rozboru uvádí následující:
- Čl. 1., ve kterém je uveden výčet použitých právních předpisů; tuto část právního rozboru lze hodnotit kladně, avšak současně je nutno vytknout zcela absentující zákonnou úpravu vztahující se k územní samosprávě (zákon o HMP, zákon o krajích), která je relevantní s ohledem na zadání právního rozboru (tj. zakázka zajišťovaná jedním krajem na území druhého kraje). Problematika týkající se souhlasu sousedního kraje není v právním rozboru dostatečně řešena (není uveden způsob získání potřebných souhlasů, pravomoci příslušných orgánů, vazba mezi kraji při objednávce jednoho kraje na území druhého daná zákonem 194/2010 Sb., § 3 odst. 2: „Kraj zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu a se souhlasem jiného kraje v jeho územním obvodu“), ačkoliv bez souhlasu sousedního kraje nelze takovou smlouvu uzavřít.
- Čl. 2., ve kterém je popsán výchozí právní stav; tuto část právního rozboru lze hodnotit kladně, avšak současně je nutno vytknout, že obsahuje pouze doslovné citace různých zákonných ustanovení bez jakéhokoliv vysvětlujícího či doplňujícího komentáře, a tudíž v ní zadavatel nespatřuje žádný praktický přínos pro svou činnost.
- Čl. 3., ve kterém jsou uvedeny podmínky pro použití přímého zadání; tuto část právního rozboru lze hodnotit kladně, neboť v ní jsou popsány základní podmínky podle zákona č. 194/2010 Sb. (ZVS) včetně odkazu na § 18 (v bodu 3.1), avšak i zde je nutno vytknout absenci podmínky získání souhlasu s uzavřením smlouvy pro území jiného kraje. Obecné podmínky podle Nařízení 1370/2007 jsou rozebrány v dostatečné míře (v bodu 3.2.). správně je upozorněno i na zvýšený limit smluv malého rozsahu ve výši 7,5 mil. EUR nebo 500 tis. km pro železniční dopravu.
- Čl. 4., ve kterém je popsán postup pro uzavření smlouvy o veřejných službách přímým zadáním podle Nařízení a ZVS; tuto část právního rozboru lze hodnotit kladně, avšak vzhledem k jejímu výrazně teoretickému pojetí nepředstavuje praktický přínos pro činnost zadavatele, chybí v ní jakákoliv praktická doporučení pro postup zadavatele. V této části právního rozboru je poprvé zmíněn souhlas sousedního kraje, není však navrženo na jaké úrovni je souhlas potřeba získat (viz chybějící vazby na zákon o krajích a zákon o HMP). Notifikace 1 rok předem ve věstníku EU a 2 měsíční notifikace jsou v pořádku, včetně upozornění na 15 denní lhůtu stěžovatele/alternativního zájemce, včetně výčtu skutečností, které musí stěžovatel uvést. Dále je řešena související problematika převodu vozidel dle § 20 zákona č. 194/2010 Sb., která je v rámci limitovaného rozsahu právního rozboru popsána dostatečně, i když v praxi představuje problematiku značně složitou. Část o zveřejňování smluv je v pořádku.
- Jako poměrně vážný nedostatek je nutno vytknout, že v právním rozboru zcela chybí doporučení pořizovat dokumentaci o postupu zadavatele v celém kontraktačním procesu, která je nezbytná k tomu, aby byl zadavatel schopen kdykoli (např. na požádání dozorových orgánů) prokázat, jaké kroky při přímém uzavírání smlouvy učinil a jaké měl pro ně důvody. Ačkoliv žádný právní předpis zadavateli přímo neukládá povinnost vést takovou dokumentaci, zadavatel na základě svých zkušeností vnímá tuto povinnost jako velmi podstatnou.
- Jako další poměrně vážný nedostatek je nutno vytknout, že právní rozbor vůbec nezmiňuje, jak by měl zadavatel postupovat v případě obdržení tzv. „alternativní nabídky“. Dle zkušeností zadavatele je tento jev v praxi poměrně častý (např. praxe v dálkové dopravě i v některých krajích), přičemž může mít za následek i vedení tzv. „tržních konzultací“, které je však při přímém zadání problematické, neboť tržní konzultace nejsou nástrojem přímého zadání, nýbrž nástrojem nabídkových řízení. problematičnost jejich využití v přímém zadání spočívá zejména v tom, že mohou přispívat k vytváření úřednicky korupčního prostředí. Zadavatel v právním rozboru postrádá řešení této významné problematiky a je toho názoru, že ani v limitovaném rozsahu právního rozboru neměla být tato problematika zcela vynechána.
S ohledem na uplatněné výhrady je prováděna bodová srážka ve výši 2 bodů.“
262. V podrobném popisu hodnocení je u hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1 dále uvedeno, že parametrem hodnocení č. 2 právního rozboru je „Jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů, včetně jasného definování rizik zvažovaných řešení, jakož i případných možností jejich minimalizace či eliminace (v rámci tohoto parametru bude zohledněna též úroveň, resp. míra „zacílení“ odpovědí na dotazy zadavatele)“.
263. V rámci slovního odůvodnění hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1, parametru č. 2 je v podrobném popisu hodnocení u vybraného dodavatele uvedeno: „Jednotlivé právní závěry, ke kterým zpracovatel dospěl na základě teoretického rozboru, jakož i jejich závěrečné shrnutí uvedené na konci právního rozboru, jsou jednoznačné a srozumitelné, přičemž poskytují odpovědi na dotazy zadavatele související s předmětným kontraktačním procesem v míře naprosto uspokojující potřeby zadavatele. V rámci tohoto aspektu se jeví jako adekvátní plné bodové hodnocení“.
264. V rámci slovního odůvodnění hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1, parametru č. 2 je v podrobném popisu hodnocení u navrhovatele uvedeno: „Jednotlivé právní závěry, ke kterým zpracovatel dospěl na základě teoretického rozboru, jsou jednoznačné a srozumitelné, avšak jedná se většinou o závěry teoretické (citace právních předpisů), jen s minimálním doplněním vlastních závěrů, upozornění, rad či doporučení ze strany zpracovatele, které by plynuly z předloženého teoretického rozboru. Vzhledem k tomu, že právní rozbor neobsahuje žádné shrnutí jednotlivých právních závěrů, je pro zadavatele také obtížnější je v textu právního rozboru „nalézt“, a tudíž mu právní rozbor poskytuje odpovědi na dotazy související s předmětným kontraktačním procesem ve výrazně méně uspokojující míře. S ohledem na uvedené je prováděna bodová srážka ve výši 4 bodů“.
265. V podrobném popisu hodnocení je u hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1 dále uvedeno, že parametrem hodnocení č. 3 právního rozboru je „Návaznost závěrů na obsah rozboru a formulované argumenty, tj. zda závěry a doporučení obsažené v právním rozboru mají svůj logický základ v právní argumentaci obsažené v právním rozboru a jsou ve vzájemném souladu“.
266. V rámci slovního odůvodnění hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1, parametru č. 3 je v podrobném popisu hodnocení u vybraného dodavatele uvedeno: „Právní závěry obsažené na konci právního rozboru plně navazují na obsah právního rozboru a formulované argumenty, tzn. přehledně a jednoduše shrnují obsah právního rozboru a jsou s ním v souladu, obsahují i upozornění na riziko vedení tzv. „kvazinabídkového“ řízení v případě obdržení alternativní nabídky, jakož i doporučení vhodného postupu zadavatele k minimalizaci případných rizik s tím spojených. V rámci tohoto aspektu se jeví jako adekvátní plné bodové hodnocení.“
267. V rámci slovního odůvodnění hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1, parametru č. 3 je v podrobném popisu hodnocení u navrhovatele uvedeno: „Právní závěr obsažený na konci právního rozboru je formulován pouze obecně a velmi stručně, a to ve smyslu, že všechny podmínky předmětného kontraktačního procesu byly uvedeny v předchozím textu právního rozboru. V tomto obecném závěru zcela chybí návaznost na konkrétní právní závěry a argumenty formulované v předchozím textu právního rozboru, neobsahuje výsledek právního posouzení, názory zpracovatele, upozornění na případná rizika, ani doporučení vhodného postupu zadavatele k jejich minimalizaci. Ačkoliv závěr obecně odkazuje na právní argumentaci obsaženou v právním rozboru, nelze ho považovat za dostačující. S ohledem na uvedené je prováděna bodová srážka ve výši 2 bodů.“
268. V podrobném popisu hodnocení je u hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1 dále uvedeno, že parametrem hodnocení č. 4 právního rozboru je „Komplexnost zpracované vzorové práce, tj. zda bylo zadavatelem definované zadání zpracováno vyčerpávajícím způsobem, resp. zda se účastník vypořádal se všemi zadavatelem položenými dotazy/resp. se všemi relevantními aspekty příslušné vzorové práce; v rámci tohoto parametru bude zohledněno i to, zda by účastníkem předložená byla pro zadavatele bez dalšího využitelná, anebo zda by bylo zapotřebí dodatečných objasnění/doplnění“.
269. V rámci slovního odůvodnění hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1, parametru č. 4 je v podrobném popisu hodnocení u vybraného dodavatele uvedeno: „Právní rozbor v přiměřeném rozsahu řeší relevantní aspekty přímého uzavření nové smlouvy o závazku veřejné služby v železniční dopravě (obsahuje veškeré zadavatelem požadované náležitosti – viz též závěry k bodu 1. shora). Kladně lze hodnotit skutečnost, že právní rozbor je dobře zpracován jak v teoretické rovině, tak z hlediska praktické využitelnosti v rámci činnosti zadavatele. Uchazeč pojal právní rozbor tak, aby se zadavatel, který v rámci své činnosti tento kontraktační proces využívá, mohl seznámit nejen se správným postupem v souladu s právními předpisy, ale aby získal i další poznatky a doporučení, resp. návrhy řešení různých situací, do kterých se může v průběhu tohoto kontraktačního procesu dostat. Právní rozbor tím získává na přidané hodnotě, neboť sám zodpovídá řadu dotazů, které by zadavatel při reálném uzavírání smlouvy pravděpodobně vznesl, resp. upozorňuje zadavatele na aspekty, které by jinak mohly zůstat opomenuty. Právní rozbor se tak pro zadavatele stává snadněji využitelný bez nutnosti provádění větších dodatečných konzultací/objasnění se zpracovatelem. Právnímu rozboru lze vytknout jen drobný nedostatek spočívající v tom, že nezmiňuje související problematiku převodu vozidel dle § 20 zákona č. 194/2010 Sb., která se v rámci činnosti zadavatele vyskytuje a v praxi představuje značně složitou problematiku. S ohledem na uplatněnou výhradu je prováděna bodová srážka ve výši 1 bodu.“
270. V rámci slovního odůvodnění hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1, parametru č. 4 je v podrobném popisu hodnocení u navrhovatele uvedeno: „Právní rozbor v přiměřeném rozsahu řeší relevantní aspekty přímého uzavření nové smlouvy o závazku veřejné služby v železniční dopravě, přičemž je velmi dobře zpracován v teoretické rovině (viz např. řeší též upozornění na odkup vozidel podle § 20 zákona č. 194/2010 Sb.), avšak z hlediska praktické využitelnosti v rámci činnosti zadavatele je jeho zpracování výrazně horší. Zpracovatelem popsaný návrh praktického postupu se příliš neodchyluje od teoretické části, zpracovatel nevzal v úvahu praktické problémy, které se u přímého zadání často objevují a jejich řešení je nejasné a mnohdy se u různých zadavatelů liší. Problematiku uzavření smlouvy na území dvou sousedních krajů zpracovatel zmiňuje pouze jednou větou, přitom se v praxi jedná o důležité rozhodnutí, které v územní samosprávě činí zastupitelstva v rámci samosprávných kompetencí. Alternativní nabídka, která je největším rizikem a problémem v procesu přímého uzavření smlouvy, není zpracovatelem řešena vůbec. Rovněž absentuje jasné doporučení vést dokumentaci o kontraktačním procesu, která sice není povinná, ale pro případné řízení před odhledovými orgány je nezbytná. S ohledem na uplatněné výhrady je prováděna bodová srážka ve výši 5 bodů.“
271. V podrobném popisu hodnocení je u hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1 dále uvedeno, že parametrem hodnocení č. 5 právního rozboru je „Zohlednění relevantní oficiální /autoritativní) rozhodovací praxe v dané oblasti (české, případně též evropské), a to jak pokud jde o rozsah citované judikatury, tak pokud jde o její relevanci“.
272. V rámci slovního odůvodnění hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1, parametru č. 5 je v podrobném popisu hodnocení u vybraného dodavatele uvedeno: „právní rozbor v přiměřeném rozsahu pojednává o rozhodovací praxi ÚOHS v dané oblasti, přičemž v malé míře zohledňuje i recentní judikaturu NSS (rozsudek NSS k rozlišení brutto a netto smluv). V rámci tohoto aspektu se jeví jako adekvátní plné bodové hodnocení“.
273. V rámci slovního odůvodnění hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1, parametru č. 5 je v podrobném popisu hodnocení u navrhovatele uvedeno: „Právní rozbor zmiňuje jen velmi okrajově rozhodovací praxi ÚOHS v dané oblasti, přičemž vůbec nezohledňuje recentní judikaturu. S ohledem na uvedené je prováděna bodová srážka ve výši 5 bodů.“
274. V podrobném popisu hodnocení je u hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1 dále uvedeno, že parametrem hodnocení č. 6 právního rozboru je „Míra přehlednosti textu (tzv. uživatelský komfort při práci s textem vzorové práce), tj. zejména snadná orientace v textu, vhodná akcentace podstatných informací, v případě právního rozboru též přehledné shrnutí závěrů a doporučení“.
275. V rámci slovního odůvodnění hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1, parametru č. 6 je v podrobném popisu hodnocení u vybraného dodavatele uvedeno: „Členění textu právního rozboru je přehledné, umožňuje snadnou orientaci v textu, vhodně akcentuje podstatné informace a přehledně shrnuje závěry a doporučení. Uživatelský komfort zadavatele je tudíž na velmi dobré úrovni. V rámci tohoto aspektu se jeví jako adekvátní plné bodové hodnocení.“
276. V rámci slovního odůvodnění hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1, parametru č. 6 je v podrobném popisu hodnocení u navrhovatele uvedeno: „Členění tetxu právního rozboru je relativně přehledné, avšak orientaci v textu znesnadňuje množství citací konkrétních ustanovení zákonných či jiných norem. Podstatné informace jsou sice v textu tučně zvýrazněny, ale nepromítají se do závěrů právního rozboru. Uživatelský komfort zadavatele je tudíž na nižší úrovni. S ohledem na uvedené je prováděna bodová srážka ve výši 2 bodů.“
277. V rámci shrnutí hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1 je u právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele uvedeno: „Vzorová práce 1 předložená AK NBN je jako celek hodnocena lépe než Vzorová práce 1 předložená Společností pro ROPID, protože zpracovatel pojednal svůj právní rozbor nejen v rovině teoretické, ale také v rovině praktické, která je pro činnost zadavatele velmi dobře využitelná a přínosná. Za nejdůležitější skutečnosti mající vliv na lepší hodnocení Vzorové práce 1 předložené zpracovatelem AK NBN zadavatel považuje:
- analýzu a návrh řešení problematiky nutného souhlasu kraje při smluvním zajištění přepravy pro území dvou krajů;
- analýzu a návrh řešení problematiky alternativní nabídky, včetně upozornění na rizika tzv. „kvazinabídkového řízení“, které by ve svém důsledku mohlo vést až k nežádoucímu vytváření úřednický korupčního prostředí;
- jasné doporučení pořizovat dokumentaci o průběhu celého kontraktačního procesu s ohledem na zajištění transparentnosti a pro účely případného přezkumného řízení před dohledovými orgány;
- doporučení ohledně obsahu smlouvy (zakotvit do smlouvy povinnost dopravce ohledně sdílení informací, které bude potřeba postoupit v případě budoucí soutěže vs. riziko ochrany obchodního tajemství).
- Zpracovatel svým praktickým pohledem na zadané téma právního rozboru prokazuje výbornou orientaci v problematice veřejných služeb v přepravě cestujících, která je pro zadavatele naprosto stěžejní.“
278. V rámci shrnutí hodnocení kritéria č. 3, subkritéria právní rozbor č. 1 je u právního rozboru č. 1 navrhovatele uvedeno: „Vzorová práce 1 předložená Společností pro ROPID je jako celek hodnocena hůře než Vzorová práce 1 předložená AK NBN, protože zpracovatel pojednal právní rozbor v příliš teoretické rovině a nevěnoval pozornost praktickému hledisku, čímž jeho právní rozbor poměrně výrazně zaostal za právním rozborem AK NBN i za očekáváním zadavatele. Zadavatel má za to, že profesionálním poskytovatelům právních služeb je zřejmé, že zadavatelé od zpracování právního posudku očekávají nikoliv jen získání strohého teoretického právního rozboru – přehledu a citace právních předpisů, resp. jejich relevantních ustanovení dopadajících na řešenou problematiku, ale též, resp. především skutečnost, že zpracovatel vyvodí z podaného teoretického rozboru konkrétní závěry, rady, doporučení pro daný konkrétní případ, tj. kromě teoretické části by měl právní posudek obsahovat též část praktickou/aplikační, která v tomto případě u Společnosti pro ROPID významnou měrou absentuje. S ohledem na v podstatě „neexistující“ závěrečná shrnutí, jakož i s ohledem na nedostatek vlastních „závěrů“ v textu je tato práce příliš teoretická a pro praktické potřeby zadavatele nedostačující.“
279. V rámci shrnutí hodnocení kritéria č. 3 je v podrobném popisu hodnocení uvedena následující tabulka:
Poř. č. nabídky
Účastník
Součet přidělených bodů
Vzorová práce 1
Součet přidělených bodů
Vzorová práce 1
Přidělené body celkem
Přepočtené body celkem
Vážené body celkem
1.
Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o.
74
23
97
100
40
2.
Společnost pro ROPID
55
24
79
81,44
32,58
280. V části IV. „CELKOVÉ HODNOCENÍ NABÍDEK“ podrobného popisu hodnocení je uvedena následující tabulka znázorňující celkové výsledky hodnocení nabídek
Poř. č. nabídky
Účastník
Nabídková cena
Zkušenosti
Vzorové práce
Body celkem
Pořadí
1.
Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o.
38,82
20
40
98,82
1
2.
Společnost pro ROPID
40
20
32,58
92,58
2
Právní posouzení
281. Navrhovatel ve značné části návrhu napadá hodnocení nabídek, konkrétně hodnocení právního rozboru č. 1, které bylo dle navrhovatele provedeno v rozporu s § 119 odst. 1 zákona a se zásadou rovného zacházení a zásadou transparentnosti, neboť zadavatel při něm zohledňoval parametry, které dle navrhovatele nebyly stanoveny v zadávací dokumentaci.
282. Úřad opětovně konstatuje, že šetřená veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném režimu dle § 129 a násl. zákona. Navrhovatel v návrhu ve vztahu k hodnocení nabídek namítal porušení § 119 odst. 1 zákona a porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Ohledně namítaného porušení § 119 odst. 1 zákona Úřad odkazuje na bod 242. odůvodnění tohoto rozhodnutí, kde konstatoval, že podle § 129 odst. 2 zákona se na postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu použije kromě části páté zákona také část první, druhá, desátá až třináctá zákona. Z hlediska systematiky zákona je ust. § 119 odst. 1 zákona zařazeno do části čtvrté zákona, která reguluje zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu a na postup zadavatele ve zjednodušeném režimu se automaticky nepoužije. Použití § 119 odst. 1 zákona si zadavatel v zadávací dokumentaci v souladu s § 129 odst. 5 zákona ani nevyhradil, a proto nebyl povinen podle § 119 odst. 1 zákona postupovat. K tvrzení navrhovatele, že dle jeho názoru byl zadavatel povinen při zadávání veřejné zakázky dodržet § 119 odst. 1 zákona, neboť ve zprávě o hodnocení nabídek je dle navrhovatele uvedeno, že byla vyhotovena podle § 119 odst. 2 zákona, z čehož navrhovatel dovozuje, že zadavatel při hodnocení nabídek aplikoval § 119 zákona a musel tedy dodržovat i § 119 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že aby byl zadavatel povinen dodržovat § 119 odst. 1 zákona, musel by si jeho aplikaci v souladu s § 129 odst. 5 zákona vyhradit v zadávací dokumentaci. V šetřeném případě však zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil, že bude při hodnocení nabídek aplikovat § 119 odst. 1 zákona, a nebyl tedy povinen se jím při hodnocení nabídek řídit.
283. Zadavatel tedy sice nebyl povinen postupovat podle § 119 odst. 1 zákona, musel však v souladu s § 129 odst. 2 zákona při zadávání veřejné zakázky dodržovat mimo jiné základní zásady stanovené v § 6 (tj. v části první) zákona, tj. zásadu transparentnosti a přiměřenosti, zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace. Úřad se proto s ohledem na obsah návrhu dále zabýval tím, zda hodnocení právního rozboru č. 1 proběhlo v souladu s požadavky transparentnosti a rovného zacházení. Úřad dodává, že i když zadavatel nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v souladu s § 119 odst. 1 zákona, podle kterého je zadavatel povinen provést hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, postup, kdy by zadavatel hodnotil něco jiného, než v zadávací dokumentaci stanovil, že hodnotit bude, by jen stěží mohl být považován za souladný se základními zásadami stanovenými v § 6 zákona, které je zadavatel povinen dodržet i při zadávání šetřené veřejné zakázky.
284. K zásadě rovného zacházení Úřad uvádí, že se jí rozumí takový postup zadavatele, kdy je zajištěn stejný přístup ke všem dodavatelům, tj. stejné příležitosti pro všechny dodavatele. Žádný z dodavatelů nesmí být oproti ostatním zvýhodněn či preferován, a to ve všech stádiích zadávacího řízení. Zásadou rovného zacházení se zabýval Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku sp. zn. 5 Afs 131/2007-131 ze dne 12. 5. 2008, ve kterém judikoval: „Při zadávání veřejných zakázek má zvláštní význam zásada rovného zacházení. Tato zásada v sobě obsahuje rovnost příležitostí všech uchazečů a zadavatel ji musí dodržovat v každé fázi procesu zadávání veřejné zakázky. Jejím cílem je podporovat rozvoj zdravé a účinné hospodářské soutěže mezi subjekty, které se zúčastní řízení o zadání veřejné zakázky, a proto ukládá, aby všichni uchazeči měli při vypracování znění jejich nabídek stejné příležitosti. Předpokládá se tedy, že nabídky všech soutěžitelů podléhají stejným podmínkám.“
285. K zásadě transparentnosti Úřad uvádí, že se jedná o zásadu určující požadavek na postup zadavatele, který musí zajistit zadání veřejné zakázky průhledným způsobem, musí zajistit pořízení dokumentace, jasné vymezení kritérií hodnocení, řádné odůvodnění rozhodnutí a obecně přezkoumatelnost svého postupu (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 104/2012 – 51). Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn 31 Ca 166/2005). Tento závěr je rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie, např. stanoviskem generální advokátky Christine Stix-Hackl ze dne 12. 4. 2005 ve věci C-231/03 Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora, a k problému uvádí, že „transparentnost podle směrnic obsahuje více než pouhé aspekty spojené s publicitou konkrétních zadávacích řízení (…) Kromě toho princip transparentnosti představuje naopak vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení. K tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení“.
286. Úřad dodává, že i když se výše uvedené rozsudky vztahují k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, lze jejich závěry plně vztáhnout i na nynější právní úpravu zásady rovného zacházení a zásady transparentnosti obsaženou v zákoně, a tedy i na šetřenou veřejnou zakázku.
287. Pokud jde o přezkum provedeného hodnocení nabídek, Úřad považuje za důležité upozornit na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002 – 62 ze dne 16. 3. 2004, ve kterém Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Žalobkyně však v podané žalobě zpochybňuje zákonnost vlastního posouzení nabídky, resp. nevhodnost nabídky vybraného uchazeče. Přitom právě zde je hranice, kterou žalovaný (tj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) nesmí překročit, neboť potom by se stal hodnotitelem jednotlivých nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady, totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl.“ K procesu hodnocení nabídek soud dále uvedl: „Vlastní akt posouzení a hodnocení nabídek, pokud je napadán, nemůže podléhat dohledové činnosti, neboť jde o nikoli dodržení zákonem stanovených postupů, ale o myšlenkový proces odehrávající se ve sféře vědomí hodnotitelů. Členové komise nehodnotí shromážděné informace a poznatky podle obecných zásad práva procesního jako důkazy a nejednají a nerozhodují ve správním řízení.“ Vzhledem k uvedenému Úřad prováděl posouzení zejména v té rovině, zda zadavatel skutečně hodnotil nabídky a v nich obsažené skutečnosti tak, jak předem stanovil v zadávací dokumentaci. Podstatou subjektivního hodnotícího kritéria je, že v hodnocení je možné vyjádřit názor hodnotící komise, založený na odborných znalostech a zkušenostech. Úřad tedy nemůže opětovně provádět hodnocení jednotlivých nabídek tak, jak je provedla hodnotící komise, neboť takový postup není v jeho pravomoci.
288. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil následující. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil dílčí kritéria hodnocení: „Nabídková cena“ s váhou 40 %, „Zkušenosti členů realizačního týmu“ s váhou 20 % a „Kvalita zpracování právních rozborů“ s váhou 40 %. V rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita zpracování právních rozborů“ zadavatel hodnotil 2 subkritéria: „Právní rozbor k otázce přímého uzavření nové smlouvy o závazku veřejné služby v železniční dopravě“ (tj. právní rozbor č. 1) a „Vypracování zadávací dokumentace“. Zadavatel stanovil následující zadání právního rozboru č. 1: „Dodavatel zpracuje právní stanovisko ohledně postupu objednatele, kterým bude Hlavní město Praha (zastoupeno organizaci ROPID ve smyslu § 6 zákona č. 194/2010 Sb.), při přímém uzavření nové smlouvy o poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících s konkrétním vybraným dopravcem v rámci železniční dopravy (linka bude vedena po území hlavního města Prahy a Středočeského kraje). Dodavatel se bude ve vzorové práci zabývat zejména specifikací jednotlivých kroků, které by měl objednatel učinit, identifikací potenciálních problémových situací spolu s návrhem možností jejich řešení a popisem souvisejících rizik včetně doporučení k jejich eliminaci či alespoň zmírnění“.
289. Dále zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že kvalitu právního rozboru č. 1 bude hodnotit podle 6 parametrů:
1. Celková odborná právní úroveň vzorové práce, tj. zda vzorová práce po právní stránce nevykazuje jakékoliv zjevné nesprávnosti či dokonce rozpor s platnými právními předpisy (v případě právního rozboru též kvalita právní argumentace a náležité odůvodnění uváděných právních závěrů) (dále jen „parametr č. 1“).
2. Jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů, včetně jasného definování rizik zvažovaných řešení, jakož i případných možností jejich minimalizace či eliminace (v rámci tohoto parametru bude zohledněna též úroveň, resp. míra „zacílení“ odpovědí na dotazy zadavatele) (dále jen „parametr č. 2“).
3. Návaznost závěrů na obsah rozboru a formulované argumenty, tj. zda závěry a doporučení obsažené v právním rozboru mají svůj logický základ v právní argumentaci obsažené v právním rozboru a jsou ve vzájemném souladu (dále jen „parametr č. 3“).
4. Komplexnost zpracované vzorové práce, tj. zda bylo zadavatelem definované zadání zpracováno vyčerpávajícím způsobem, resp. zda se účastník vypořádal se všemi zadavatelem položenými dotazy, resp. se všemi relevantními aspekty příslušné vzorové práce; v rámci tohoto parametru bude zohledněno i to, zda by účastníkem předložená práce byla pro zadavatele bez dalšího využitelná, anebo zda by bylo zapotřebí dodatečných objasnění/doplnění (dále jen „parametr č. 4“).
5. Zohlednění relevantní oficiální (autoritativní) rozhodovací praxe v dané oblasti (české, případně též evropské), a to jak pokud jde o rozsah citované judikatury, tak pokud jde o její relevanci (dále jen „parametr č. 5“).
6. Míra přehlednosti textu (tzv. uživatelský komfort při práci s textem vzorové práce), tj. zejména snadná orientace v textu, vhodná akcentace podstatných informací, přehledné shrnutí závěrů a doporučení (dále jen „parametr č. 6“).
290. Navrhovatel v návrhu popisoval jednotlivé parametry, podle kterých zadavatel hodnotil právní rozbory č. 1 účastníků zadávacího řízení, a u každého parametru uvedl, v čem shledává porušení zákona ze strany zadavatele. Úřad se proto dále zabýval namítanými pochybeními v rámci jednotlivých parametrů hodnocení.
Parametr č. 1 „Celková odborná právní úroveň“
291. Navrhovatel v návrhu uvedl, že zadavatel postupoval v rámci hodnocení právního rozboru č. 1, parametru č. 1 v rozporu se zákonem, neboť při hodnocení právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele zohledňoval výčet použitých podkladů, kladně hodnotil uvedení metodického pokynu Ministerstva dopravy a uvedení tzv. Čtvrtého železničního balíčku, velmi kladně hodnotil řešení přesahu do území jiného kraje, uvedení konkrétního postupu při notifikaci, zveřejňovací povinnosti k uzavřené smlouvě a upozornění na výjimku pro ČD. Dále navrhovatel považuje za rozporné se zákonem, že zadavatel v rámci parametru č. 1 právního rozboru č. 1 kladně hodnotil řešení problematiky tzv. alternativních nabídek, problematiky pořizování dokumentace v souvislosti s přímým uzavíráním smlouvy, problematiky námitek možných subjektů a navazujícího řízení před Úřadem, problematiky rozlišení tzv. brutto vs. netto smlouvy, problematiky informační povinnosti a uvedení výhledu do budoucnosti. Zadavatel dle navrhovatele v zadávací dokumentaci nestanovil, že bude tyto skutečnosti v rámci hodnocení parametru č. 1 právního rozboru č. 1 hodnotit. Pokud zadavatel zamýšlel takové skutečnosti v rámci hodnocení parametru č. 1 právního rozboru č. 1 hodnotit, měl to dle navrhovatele v zadávací dokumentaci uvést.
292. Za nezákonné navrhovatel považuje hodnocení parametru č. 1 právního rozboru č. 1 také z toho důvodu, že zadavatel při tomto hodnocení u navrhovatele negativně hodnotil skutečnost, že navrhovatelem uvedený výčet právních předpisů není komplexní, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci dle navrhovatele nepožadoval, aby byl v právním rozboru uveden nějaký výčet právních předpisů. Zadavatel při hodnocení parametru č. 1 právního rozboru č. 1 podle navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem také tím, že hodnotil jako nedostatek skutečnost, že navrhovatel ve výčtu právních předpisů neuvedl metodický pokyn Ministerstva dopravy a neuvedl „HMP, resp. Stšk“, že navrhovatelův výčet právních předpisů neobsahuje zákonnou úpravu vztahující se k územní samosprávě, že v právním rozboru č. 1 navrhovatele není dostatečně řešena problematika týkající se získávání souhlasu sousedního kraje, že v něm chybí jakákoliv praktická doporučení pro postup zadavatele a doporučení pořizovat dokumentaci o postupu zadavatele v celém kontraktačním procesu, že zde není řešena problematika „alternativní nabídky“. Zadavatel se dle navrhovatele dopustil při hodnocení parametru č. 1 právního rozboru č. 1 porušení zákona také tím, že navrhovateli vytýkal uvedení citací zákonných ustanovení bez uvedení vysvětlujícího či doplňujícího komentáře. Navrhovatel je toho názoru, že pokud zadavatel považoval řešení těchto problematik za důležité, měl to uvést v zadávací dokumentaci.
293. Úřad po přezkoumání obsahu dokumentace o zadávacím řízení zjistil následující.
294. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že v rámci parametru č. 1 bude u právních rozborů č. 1 hodnotit celkovou odbornou právní úroveň vzorové práce, kvalitu právní argumentace a náležité odůvodnění uváděných právních závěrů. Ze zadávací dokumentace dále plyne, že v rámci celkové odborné právní úrovně bude zadavatel hodnotit, zda vzorová práce po právní stránce nevykazuje jakékoliv zjevné nesprávnosti či dokonce rozpor s platnými právními předpisy. Z toho tedy vyplývá, že aby daný právní rozbor č. 1 získal v rámci parametru č. 1 plný počet bodů, nesmí po právní stránce vykazovat jakékoliv zjevné nesprávnosti či rozpor s platnými právními předpisy, musí obsahovat kvalitní právní argumentaci a náležité odůvodnění uváděných právních závěrů.
295. Zadavatel v podrobném popisu hodnocení právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele u parametru č. 1 uvedl, že právní rozbor vybraného dodavatele nevykazuje po právní stránce rozpor s platnými právními předpisy ani mu nelze vytknout žádné zásadní zjevné nesprávnosti. Současně zde zadavatel uvedl, že kvalita právní argumentace a odůvodnění uváděných právních závěrů jsou na profesionální úrovni. Dále zadavatel v podrobném popisu hodnocení právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele popisuje a vyjadřuje se k jednotlivým bodům právního rozboru, přičemž všechny body právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele hodnotí kladně. Zadavatel vybranému dodavateli přidělil v rámci parametru č. 1 plný počet, tj. 30, bodů (viz bod 260. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
296. V podrobném popisu hodnocení právního rozboru č. 1 navrhovatele zadavatel u parametru č. 1 rovněž uvedl, že právní rozbor č. 1 navrhovatele nevykazuje po právní stránce rozpor s platnými právními předpisy ani mu nelze vytknout žádné zásadní zjevné nesprávnosti. Rovněž kvalita právní argumentace a odůvodnění uváděných právních závěrů jsou dle zadavatele v případě právního rozboru č. 1 navrhovatele na profesionální úrovni. Dále se zadavatel v podrobném popisu hodnocení právního rozboru č. 1 navrhovatele vyjádřil k jednotlivým bodům právního rozboru, jakož i k obsahu právního rozboru č. 1 jako celku a popsal, jaké nedostatky v něm shledává. Konkrétně zadavatel navrhovateli v rámci hodnocení parametru č. 1 vytýkal, že jím uvedený výčet právních předpisů není komplexní, že navrhovatel ve výčtu právních předpisů neuvedl metodický pokyn Ministerstva dopravy ani „HMP, resp. Stšk“, že navrhovatelův výčet právních předpisů neobsahuje zákonnou úpravu vztahující se k územní samosprávě, že v právním rozboru č. 1 navrhovatele není dostatečně řešena problematika týkající se získávání souhlasu sousedního kraje, že v právním rozboru navrhovatele chybí jakákoliv praktická doporučení pro postup zadavatele a doporučení pořizovat dokumentaci o postupu zadavatele v celém kontraktačním procesu a že zde není řešena problematika „alternativní nabídky“. Zadavatel v podrobném popisu hodnocení parametru č. 1 právního rozboru č. 1 navrhovatele uvedl, že vzhledem k některým výhradám provedl v rámci parametru č. 1 u právního rozboru č. 1 navrhovatele bodovou srážku ve výši 2 bodů (viz bod 261. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
297. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že pokud zadavatel navrhovateli v rámci hodnocení parametru č. 1 u právního rozboru č. 1 provedl bodovou srážku ve výši 2 bodů za nedostatečné zpracování některých problematik, pak toto hodnocení neproběhlo v souladu se zásadou transparentnosti, neboť zadavatel hodnotil v rámci parametru č. 1 skutečnosti, které nebyly uvedeny v zadávací dokumentaci. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že v rámci parametru č. 1 bude u právních rozborů č. 1 hodnotit odbornou právní úroveň (tj. zda vzorová práce po právní stránce nevykazuje jakékoliv zjevné nesprávnosti či dokonce rozpor s platnými právními předpisy) a kvalitu právní argumentace a náležité odůvodnění uváděných právních závěrů. Jak u právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele, tak i u právního rozboru č. 1 navrhovatele zadavatel v podrobném popisu hodnocení shodně uvedl, že jejich právní rozbory č. 1 nevykazují po právní stránce rozpor s platnými právními předpisy ani jim nelze vytknout žádné zásadní zjevné nesprávnosti a že kvalita právní argumentace a odůvodnění uváděných právních závěrů jsou dle zadavatele na profesionální úrovni. Popis odůvodnění hodnocení aspektů, které zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že bude v rámci parametru č. 1 hodnotit (tj. zda vzorová práce po právní stránce nevykazuje jakékoliv zjevné nesprávnosti či dokonce rozpor s platnými právními předpisy a kvalitu právní argumentace a náležité odůvodnění uváděných právních závěrů), je tedy u obou právních rozborů č. 1 stejný.
298. Zadavatel v rámci popisu hodnocení parametru č. 1 právních rozborů č. 1 vybraného dodavatele a navrhovatele sice dále popisuje jednotlivé body každého právního rozboru, ke kterým se blíže vyjadřuje a uvádí, proč považuje daný právní rozbor za komplexní nebo proč mu v právním rozboru schází nějaká problematika, kterou měl dodavatel vzhledem k zadání do právního rozboru zahrnout. Nicméně to, zda je daný právní rozbor komplexní vzhledem k jeho zadání a zda právní rozbor obsahuje veškeré aspekty, nemělo být předmětem hodnocení v rámci parametru č. 1, kde mělo být hodnoceno pouze to, zda právní rozbor č. 1 po právní stránce nevykazuje jakékoliv zjevné nesprávnosti či dokonce rozpor s platnými právními předpisy, kvalita právní argumentace a náležité odůvodnění uváděných právních závěrů. Úřad je tedy toho názoru, že zadavatel neměl navrhovateli za nedostatky spočívající v nezahrnutí některých problematik do právního rozboru strhnout v rámci parametru č. 1 body. Pro úplnost Úřad dodává, že komplexnost zpracované vzorové práce, tj. to, zda bylo zadavatelem definované zadání zpracováno vyčerpávajícím způsobem, resp. zda se účastník vypořádal se všemi relevantními aspekty vzorové práce, mělo být hodnoceno až v rámci parametru č. 4.
299. Úřad tak uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že navrhovateli v rámci hodnocení parametru č. 1 právního rozboru č. 1 strhnul 2 body za nedostatečné zpracování některých problematik, které měl navrhovatel dle zadavatele vzhledem k zadání do právního rozboru zahrnout, neboť v rámci parametru č. 1 měl zadavatel u právních rozborů č. 1 hodnotit pouze to, zda právní rozbor č. 1 po právní stránce nevykazuje jakékoliv zjevné nesprávnosti či rozpor s platnými právními předpisy, kvalitu právní argumentace a náležité odůvodnění uváděných právních závěrů.
300. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. Úřad proto dále přistoupil k posouzení toho, zda zadavatel tím, že při hodnocení právních rozborů č. 1 v rámci parametru č. 1 nedodržel zásadu transparentnosti, ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele, tj. zda byla naplněna podmínka vlivu netransparentního hodnocení právních rozborů č. 1 v rámci parametru č. 1 na výběr dodavatele.
301. K této otázce se například vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, když uvedl, že „dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud by zadavatel ZVZ neporušil.“. Z toho tedy vyplývá, že v případě, kdy zadavatel nedodrží pravidlo stanovené zákonem, postačuje k uložení nápravného opatření potenciální možnost, že k podstatnému ovlivnění výběru dodavatele mohlo dojít. Ačkoliv se citovaný rozsudek Krajského soudu týkal případu, kdy bylo rozhodováno na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a jednalo se o rozhodování o spáchání správního deliktu zadavatelem, lze z něho plynoucí závěry analogicky aplikovat i na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž je rozhodováno o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, neboť i v tomto případě je uložení nápravného opatření Úřadem podmíněno nedodržením pravidel ze strany zadavatele stanovených pro zadání veřejné zakázky, kdy tento postup současně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele, což je obdobná formulace, jakou ve vztahu ke správnímu deliktu používala předchozí právní úprava.
302. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že nabídky budou hodnoceny dle jejich ekonomické výhodnosti, a to dle dílčích kritérií hodnocení „Nabídková cena“ s váhou 40 %, „Zkušenosti členů realizačního týmu“ s váhou 20 % a „Kvalita zpracování právních rozborů“, tj. kritérium hodnocení č. 3, s váhou 40 % (viz bod 253. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita zpracování právních rozborů“ pak zadavatel hodnotil jednak zpracování právního rozboru č. 1, za který mohli dodavatelé získat maximálně 75 bodů, a jednak zpracování vzorové práce č. 2: „Vypracování zadávací dokumentace“, za kterou mohli dodavatelé získat maximálně 25 bodů. Právní rozbory č. 1 byly hodnoceny dle 6 parametrů.
303. Úřad z tabulky uvedené v podrobném popisu hodnocení zjistil, že nabídka navrhovatele obdržela v rámci hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Nabídková cena“ 40 bodů, v rámci hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Zkušenosti členů realizačního týmu“ 20 bodů a v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita zpracování právních rozborů“ 32,58 bodů. V rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita zpracování právních rozborů“ navrhovatel obdržel za zpracování právního rozboru č. 1 55 bodů a za zpracování vzorové práce č. 2 „Vypracování zadávací dokumentace“ 24 bodů.
304. Nabídka vybraného dodavatele obdržela v rámci hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Nabídková cena“ 38,82 bodů, v rámci hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Zkušenosti členů realizačního týmu“ 20 bodů a v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita zpracování právních rozborů“ 40 bodů. V rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita zpracování právních rozborů“ vybraný dodavatel obdržel za zpracování právního rozboru č. 1 74 bodů a za zpracování vzorové práce č. 2 „Vypracování zadávací dokumentace“ 23 bodů.
305. V rámci jednotlivých parametrů, podle kterých byly právní rozbory č. 1 hodnoceny, obdrželi účastníci zadávacího řízení následující počet bodů.
Hodnocený parametr
AK NBN
Společnost pro ROPID
Max. počet bodů
Přidělený počet bodů
Max. počet bodů
Přidělený počet bodů
Celková právní úroveň vzorové práce
30
30
30
28
Jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů
10
10
10
6
Návaznost závěrů na obsah rozboru a formulované argumenty
5
5
5
3
Komplexnost zpracované vzorové práce
10
9
10
5
Zohlednění relevantní oficiální (autoritativní) rozhodovací praxe
10
10
10
5
Míra přehlednosti textu (tzv. uživatelský komfort při práci s textem vzorové práce)
10
10
10
8
306. Jak Úřad konstatoval výše, zadavatel se při hodnocení nabídek dopustil porušení zásady transparentnosti, když navrhovateli v rámci hodnocení parametru č. 1 právního rozboru č. 1 strhnul 2 body za nedostatečné zpracování některých problematik, které měl navrhovatel dle zadavatele vzhledem k zadání do právního rozboru zahrnout, ačkoliv v rámci parametru č. 1 měl zadavatel u právních rozborů č. 1 hodnotit pouze to, zda právní rozbor č. 1 po právní stránce nevykazuje jakékoliv zjevné nesprávnosti či rozpor s platnými právními předpisy, kvalitu právní argumentace a náležité odůvodnění uváděných právních závěrů. Pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a právnímu rozboru č. 1 navrhovatele by v rámci hodnocení parametru č. 1 přidělil plný počet bodů, tj. 30, pak by nabídka podaná navrhovatelem (po připočtení bodů, které navrhovatel obdržel v rámci ostatních hodnocených parametrů a bodů obdržených za zpracování vzorové práce č. 2 a po přepočítání těchto bodů váhou předmětného dílčího kritéria 40 %) obdržela v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita zpracování právních rozborů“ celkem 33,4 bodů (namísto 32,58 bodů). Nabídka navrhovatele by tedy celkově získala 93,4 bodů, přičemž nabídka vybraného dodavatele získala celkem 98,82 bodů, což znamená, že nejvyšší počet bodů by získala nabídka vybraného dodavatele a nabídka navrhovatele by skončila jako druhá v pořadí.
307. Z výše uvedeného tedy dle Úřadu vyplývá, že porušení zákona zadavatelem popsané v bodě 299. odůvodnění tohoto rozhodnutí neovlivnilo ani nemohlo ovlivnit výběr dodavatele a není tak naplněna podmínka pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele.
308. Vzhledem k výše uvedenému se Úřad zabýval dalšími namítanými pochybeními zadavatele, kterých se měl dle navrhovatele dopustit při hodnocení právních rozborů č. 1 v rámci ostatních parametrů hodnocení.
Parametr č. 2 „Jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů“
309. Navrhovatel v návrhu uvedl, že považuje hodnocení právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele v rámci parametru č. 2 za netransparentní, neboť v rámci podrobného popisu hodnocení zadavatel uvedl, že právní rozbor vybraného dodavatele poskytuje odpovědi na dotazy zadavatele související s předmětným kontraktačním procesem v míře naprosto uspokojující potřeby zadavatele, ačkoliv zadavatel v zadávací dokumentaci žádné konkrétní potřeby, představy či požadavky dle navrhovatele nestanovil. Navrhovatel považuje za netransparentní rovněž konstatování zadavatele, že právní rozbor č. 1 vybraného dodavatele poskytuje odpovědi na dotazy zadavatele, když zadavatel dle navrhovatele žádné konkrétní dotazy nestanovil. Navrhovateli tak není zřejmé, o jaké dotazy se jedná. Úřad k tomu uvádí následující.
310. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že v rámci parametru č. 2 bude u právních rozborů č. 1 hodnotit jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů, včetně jasného definování rizik zvažovaných řešení, jakož i případných možností jejich minimalizace či eliminace, kdy v rámci tohoto parametru bude zohledněna též úroveň, resp. míra „zacílení“ odpovědí na dotazy zadavatele.
311. Zadavatel v podrobném popisu hodnocení právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele u parametru č. 2 uvedl, že jednotlivé právní závěry, ke kterým vybraný dodavatel dospěl na základě teoretického rozboru, jakož i jejich závěrečné shrnutí uvedené na konci právního rozboru, jsou jednoznačné a srozumitelné, přičemž poskytují odpovědi na dotazy zadavatele související s předmětným kontraktačním procesem v míře naprosto uspokojující potřeby zadavatele.
312. Úřad považuje za zásadní uvést, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil následující zadání právního rozboru č. 1: „Dodavatel zpracuje právní stanovisko ohledně postupu objednatele, kterým bude Hlavní město Praha (zastoupeno organizaci ROPID ve smyslu § 6 zákona č. 194/2010 Sb.), při přímém uzavření nové smlouvy o poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících s konkrétním vybraným dopravcem v rámci železniční dopravy (linka bude vedena po území hlavního města Prahy a Středočeského kraje). Dodavatel se bude ve vzorové práci zabývat zejména specifikací jednotlivých kroků, které by měl objednatel učinit, identifikací potenciálních problémových situací spolu s návrhem možností jejich řešení a popisem souvisejících rizik včetně doporučení k jejich eliminaci či alespoň zmírnění“. V souladu s rozhodnutím předsedy pak Úřad konstatuje, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že bude v rámci parametru č. 2 hodnotit mj. míru „zacílení“ odpovědí na dotazy zadavatele, pak je dle Úřadu zřejmé, že dotazy, jejichž zodpovězení mělo být v rámci parametru č. 2 hodnoceno, vyplývají právě z výše uvedené citace zadání právního rozboru č. 1. V zadání právního rozboru č. 1 v zadávací dokumentaci je dle Úřadu jednoznačně uvedeno, čím se měl právní rozbor č. 1 zabývat, tj. že měl specifikovat jednotlivé kroky, které by měl objednatel učinit, identifikovat potenciální problémové situace a obsahovat návrh možností jejich řešení a popis souvisejících rizik včetně doporučení k jejich eliminaci či alespoň zmírnění. Pokud zadavatel v podrobném popisu hodnocení uvedl, že jednotlivé právní závěry právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele poskytují odpovědi na dotazy zadavatele související s předmětným kontraktačním procesem v míře naprosto uspokojující potřeby zadavatele, pak je dle Úřadu zřejmé, že jsou tím myšleny dotazy zadavatele vyplývající právě ze zadání právního rozboru č. 1.
313. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel měl v zadávací dokumentaci specifikovat své potřeby, představy či požadavky, Úřad uvádí, že potřeby, představy či požadavky zadavatele ve vztahu k právnímu rozboru č. 1 vyplývají ze zadání právního rozboru č. 1. Zadavatel v rámci zadání právního rozboru č. 1 uvedl, čím se mají právní rozbory č. 1 zabývat, tj. definoval tak své potřeby, představy či požadavky. Na dodavatelích poté bylo, jak tyto potřeby, představy či požadavky zadavatele zohlední ve svých právních rozborech, což bylo následně předmětem hodnocení právních rozborů č. 1. Požadavkem zadavatele například bylo, aby dodavatelé identifikovali problémové situace. Na dodavatelích poté bylo, jaké konkrétní problémové situace ve svých právních rozborech uvedou. Pokud by zadavatel v zadávací dokumentaci sám stanovil, jaké konkrétní problémové situace mají dodavatelé ve svých právních rozborech č. 1 uvést a zabývat se jimi, neměl by poté fakticky co hodnotit. Dle Úřadu ze zákona nevyplývá, že lze po zadavateli požadovat, aby v zadávací dokumentaci uvedl každý jednotlivý aspekt související s danou problematikou, který bude v rámci hodnocení právních rozborů č. 1 hodnotit kladně nebo záporně. Účastníci zadávacího řízení na základě zadání právního rozboru č. 1 uvedeného v zadávací dokumentaci zpracovávali své právní rozbory. Pokud zadavatel nezná konkrétní znění právních rozborů, nemůže dopředu ani vědět, jakou konkrétní skutečnost jim bude v rámci hodnocení jednotlivých parametrů stanovených v zadávací dokumentaci vytýkat nebo co u nich bude hodnotit kladně. Pokud by navíc zadavatel v rámci zadání právních rozborů přesně specifikoval každý jednotlivý aspekt související s danou problematikou, který bude v rámci hodnocení právních rozborů č. 1 hodnotit kladně, pak by hodnocení právních rozborů postrádalo smysl, neboť by zadavatel pravděpodobně obdržel velmi obdobné právní rozbory, ve kterých by byly uvedeny stejné skutečnosti, a zadavatel by tak vlastně neměl co hodnotit.
314. Navrhovatel v rámci hodnocení parametru č. 2 dále namítal, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když negativně hodnotil skutečnost, že navrhovatel v právním rozboru č. 1 neuvedl shrnutí jednotlivých právních závěrů; dle navrhovatele zadavatel v zadávací dokumentaci žádné shrnutí jednotlivých právních závěrů nepožadoval.
315. K tomu Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že bude v rámci parametru č. 2 hodnotit jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů. Úřad je toho názoru, že neuvedení shrnutí právních závěrů zcela jistě může mít vliv na jednoznačnost a srozumitelnost právních závěrů. Pokud tedy zadavatel hodnotil jednoznačnost a srozumitelnost právních závěrů právního rozboru č. 1 a navrhovateli v rámci hodnocení jednoznačnosti a srozumitelnosti právních závěrů vytknul neuvedení shrnutí jednotlivých právních závěru, nelze dle Úřadu učinit závěr, že by zadavatel hodnotil to, co předem nebylo stanoveno v zadávací dokumentaci. Hodnotící komise dle Úřadu hodnotila to, co zadavatel uvedl, že hodnotit bude, tj. jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů. Úřad opětovně upozorňuje na to, že se jedná o subjektivní hodnotící kritérium, při jehož hodnocení mají nezastupitelnou roli odborné znalosti osoby či osob provádějících hodnocení. Úřad může přezkoumat pouze to, zda zadavatel hodnotil právní rozbory způsobem, který si předem sám stanovil v zadávací dokumentaci, nikoliv opětovně provádět hodnocení jednotlivých právních rozborů, jak jej provedla hodnotící komise.
316. Navrhovatel namítal také to, že zadavatel v rámci popisu hodnocení parametru č. 2 právního rozboru č. 1 navrhovatele uvedl, že „mu právní rozbor poskytuje odpovědi na dotazy související s předmětným kontraktačním procesem ve výrazně méně uspokojující míře“. Navrhovateli není zřejmé, co zadavatel rozumí pojmem „ve výrazně méně uspokojující míře“ a rovněž mu není zřejmé, o jaké dotazy zadavatele se jedná, když zadavatel v zadávací dokumentaci žádné dotazy transparentně nestanovil. Úřad k tomu uvádí, že se neztotožnil s názorem navrhovatele, že z výrazu „ve výrazně méně uspokojující míře“ není zřejmé, co jím zadavatel rozumí. Zadavatel v předmětném zadávacím řízení obdržel 2 nabídky. Pokud tedy zadavatel v podrobném popisu hodnocení uvedl, že mu právní rozbor č. 1 vybraného dodavatele poskytuje odpovědi na dotazy v míře naprosto uspokojující potřeby zadavatele a že mu právní rozbor č. 1 navrhovatele poskytuje odpovědi na dotazy ve výrazně méně uspokojující míře, přičemž v podrobném popisu hodnocení uvedl i důvody, které ho k takovému závěru vedly (tj. že se v případě právních závěrů, ke kterým navrhovatel v právním rozboru č. 1 dospěl, většinou jedná o teoretické závěry s minimálním doplněním vlastních závěrů, upozornění či doporučení a že právní rozbor č. 1 navrhovatele neobsahuje žádné shrnutí jednotlivých právních závěrů, a proto je pro zadavatele obtížnější je v textu „nalézt“), je dle Úřadu zcela zřejmé, že zadavatel prostřednictvím předmětného tvrzení vyjádřil to, že právní rozbor č. 1 vybraného dodavatele dle zadavatele poskytuje odpovědi na dotazy lépe než právní rozbor č. 1 navrhovatele, přičemž tento svůj závěr dostatečně odůvodnil. Ohledně „dotazů zadavatele“ Úřad odkazuje na předešlou část tohoto rozhodnutí (viz bod 312. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
317. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uvádí, že neshledal, že by se zadavatel tím, že v rámci hodnocení parametru č. 2 právního rozboru č. 1 hodnotil míru zodpovězení dotazů zadavatele, tj. že v podrobném popisu hodnocení konkrétně uvedl, že právní rozbor vybraného dodavatele poskytuje odpovědi na dotazy zadavatele související s předmětným kontraktačním procesem v míře naprosto uspokojující potřeby zadavatele a že mu právní rozbor č. 1 navrhovatele poskytuje odpovědi na dotazy související s předmětným kontraktačním procesem ve výrazně méně uspokojující míře, a tím, že v rámci hodnocení parametru č. 2 právního rozboru č. 1 navrhovatele negativně hodnotil skutečnost, že navrhovatel v právním rozboru č. 1 neuvedl shrnutí jednotlivých právních závěrů, dopustil porušení zásady transparentnosti či zásady rovného zacházení.
Parametr č. 3 „Návaznost závěrů na obsah rozboru a formulované argumenty“
318. Zadavatel dle navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem, když v rámci hodnocení parametru č. 3 právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele kladně hodnotil, že vybraný dodavatel upozornil na riziko vedení tzv. „kvazinabídkového“ řízení, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci dle navrhovatele nepožadoval, aby byla tato problematika v rámci právního rozboru č. 1 řešena. Úřad k tomu zjistil následující.
319. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že v rámci parametru č. 3 bude u právních rozborů č. 1 hodnotit návaznost závěrů na obsah rozboru a formulované argumenty, tj. zda závěry a doporučení obsažené v právním rozboru mají svůj logický základ v právní argumentaci obsažené v právním rozboru a jsou ve vzájemném souladu.
320. Zadavatel v podrobném popisu hodnocení právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele u parametru č. 3 uvedl, že právní závěry obsažené na konci právního rozboru vybraného dodavatele plně navazují na jeho obsah a formulované argumenty, tzn. přehledně a jednoduše shrnují obsah právního rozboru a jsou s ním v souladu, obsahují i upozornění na riziko vedení tzv. „kvazinabídkového“ řízení v případě obdržení alternativní nabídky, jakož i doporučení vhodného postupu zadavatele k minimalizaci případných rizik s tím spojených.
321. Z popisu hodnocení parametru č. 3 právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele tedy dle Úřadu vyplývá, že právní závěry právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele dle zadavatele plně navazují na jeho obsah a formulované argumenty, a proto zadavatel přidělil právnímu rozboru č. 1 vybraného dodavatele v rámci hodnocení parametru č. 3 plný počet bodů. Pokud zadavatel v podrobném popisu hodnocení dodal, že právní závěry právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele obsahují i upozornění na riziko vedení tzv. kvazinabídkového řízení v případě obdržení alternativní nabídky, nelze dle Úřadu vyloučit, že tato skutečnost může mít pozitivní vliv na hodnocení návaznosti závěrů na obsah rozboru a formulované argumenty. To, že zadavatel v zadávací dokumentaci explicitně neuvedl, aby byla problematika tzv. kvazinabídkového řízení v rámci právního rozboru č. 1 řešena, ještě neznamená, že její řešení zadavatel nemůže hodnotit kladně. Identifikovat potenciální problémové situace spolu s návrhem možností jejich řešení a popisem souvisejících rizik totiž byl úkol dodavatelů vyplývající ze zadání právního rozboru č. 1. Z odůvodnění hodnocení parametru č. 3 navíc vyplývá, že i bez pozitivního hodnocení toho, že právní závěry právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele obsahují upozornění na riziko vedení tzv. kvazinabídkového řízení, je návaznost závěrů na obsah rozboru a formulované argumenty právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele dle zadavatele v pořádku, a proto vybranému dodavateli přidělil za tento parametr plný počet bodů.
322. Podle navrhovatele zadavatel postupoval při hodnocení parametru č. 3 právních rozborů č. 1 v rozporu se zákonem také tím, že v rámci hodnocení parametru č. 3 u právního rozboru č. 1 navrhovatele negativně hodnotil obsah závěru, ačkoliv v zadávací dokumentaci dle navrhovatele nestanovil, co přesně má závěr právního rozboru obsahovat.
323. Zadavatel v podrobném popisu hodnocení právního rozboru č. 1 navrhovatele u parametru č. 3 uvedl, že „(p)rávní závěr obsažený na konci právního rozboru je formulován pouze obecně a velmi stručně, a to ve smyslu, že všechny podmínky předmětného kontraktačního procesu byly uvedeny v předchozím textu právního rozboru. V tomto obecném závěru zcela chybí návaznost na konkrétní právní závěry a argumenty formulované v předchozím textu právního rozboru, neobsahuje výsledek právního posouzení, názory zpracovatele, upozornění na případná rizika, ani doporučení vhodného postupu zadavatele k jejich minimalizaci. Ačkoliv závěr obecně odkazuje na právní argumentaci obsaženou v právním rozboru, nelze ho považovat za dostačující. S ohledem na uvedené je prováděna bodová srážka ve výši 2 bodů.“
324. Úřad k tomu uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci jasně a srozumitelně stanovil, že v rámci parametru č. 3 bude hodnotit návaznost závěrů na obsah rozboru a formulované argumenty, tj. zda závěry a doporučení obsažené v právním rozboru mají svůj logický základ v právní argumentaci obsažené v právním rozboru a jsou ve vzájemném souladu. To znamená, že předmětem hodnocení v rámci parametru č. 3 byl obsah závěru, tj. to, jak jednotliví účastníci zadávacího řízení právní závěr právního rozboru č. 1 zpracovali, zda jejich závěry a doporučení mají svůj logický základ v právní argumentaci obsažené v právním rozboru a jsou ve vzájemném souladu. Zadavatel v podrobném popisu hodnocení k právnímu rozboru č. 1 navrhovatele uvedl, že jeho právní závěr je formulován velmi obecně a stručně, že zde chybí návaznost na konkrétní právní závěry a argumenty formulované v předchozím textu právního rozboru a že jeho závěr neobsahuje výsledek právního posouzení, názory zpracovatele, upozornění na případná rizika ani doporučení vhodného postupu k jejich minimalizaci. Z popisu hodnocení právního rozboru č. 1 navrhovatele tedy zcela jasně vyplývá, z jakého důvodu zadavatel navrhovateli strhnul v rámci hodnocení parametru č. 3 právního rozboru č. 1 dva body. Úřad přitom považuje za absurdní po zadavateli požadovat, aby v rámci zadání právního rozboru č. 1 explicitně uvedl, co všechno má závěr právního rozboru č. 1 obsahovat, když právě to, jakým způsobem dodavatelé závěr právního rozboru č. 1 zpracovali, bylo předmětem hodnocení v rámci hodnocení parametru č. 3.
325. Úřad tak neshledal, že by se zadavatel tím, že v rámci hodnocení parametru č. 3 právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele kladně hodnotil, že vybraný dodavatel upozornil na riziko vedení tzv. „kvazinabídkového“ řízení, a tím, že v rámci hodnocení parametru č. 3 právního rozboru č. 1 navrhovatele negativně hodnotil obsah závěru, dopustil porušení zásady transparentnosti ani zásady rovného zacházení.
Parametr č. 4 „Komplexnost zpracované vzorové práce“
326. Zadavatel dle navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem, když u vybraného dodavatele v rámci hodnocení parametru č. 4 právního rozboru č. 1 kladně hodnotil, že právní rozbor vybraného dodavatele sám zodpovídá řadu dotazů zadavatele. Podle navrhovatele totiž zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil žádné dotazy, které by měly právní rozbory č. 1 zodpovídat.
327. Úřad zjistil, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že v rámci parametru č. 4 právního rozboru č. 1 bude hodnotit komplexnost zpracované vzorové práce, tj. zda bylo zadavatelem definované zadání zpracováno vyčerpávajícím způsobem, resp. zda se účastník vypořádal se všemi zadavatelem položenými dotazy, resp. se všemi relevantními aspekty příslušné vzorové práce; v rámci tohoto parametru má být zohledněno i to, zda by účastníkem předložená práce byla pro zadavatele bez dalšího využitelná, anebo zda by bylo zapotřebí dodatečných objasnění/doplnění.
328. Zadavatel v podrobném popisu hodnocení právního rozboru č. 1 vybraného dodavatele u parametru č. 4 uvedl, že právní rozbor č. 1 vybraného dodavatele v přiměřeném rozsahu řeší relevantní aspekty přímého uzavření nové smlouvy o závazku veřejné služby v železniční dopravě a obsahuje veškeré zadavatelem požadované náležitosti, k čemuž odkázal rovněž na závěry uvedené k hodnotícímu parametru č. 1. Podle zadavatele lze kladně hodnotit skutečnost, že právní rozbor č. 1 vybraného dodavatele je dobře zpracován jak v teoretické rovině, tak z hlediska praktické využitelnosti v rámci činnosti zadavatele. Zadavatel v podrobném popisu hodnocení uvedl, že vybraný dodavatel pojal právní rozbor tak, aby se zadavatel, který v rámci své činnosti tento kontraktační proces využívá, mohl seznámit nejen se správným postupem v souladu s právními předpisy, ale aby získal i další poznatky a doporučení, resp. návrhy řešení různých situací, do kterých se může v průběhu tohoto kontraktačního procesu dostat. Podle zadavatele tím právní rozbor č. 1 vybraného dodavatele získává na přidané hodnotě, neboť sám zodpovídá řadu dotazů, které by zadavatel dle svého názoru při reálném uzavírání smlouvy pravděpodobně vznesl, resp. upozorňuje zadavatele na aspekty, které by jinak mohly zůstat opomenuty. Zadavatel tak v podrobném popisu hodnocení u parametru č. 4 uvedl, že právní rozbor č. 1 vybraného dodavatele se pro něho stává snadněji využitelný bez nutnosti provádění větších dodatečných konzultací/objasnění. Zadavatel v podrobném popisu hodnocení u parametru č. 4 přesto uvedl, že právnímu rozboru č. 1 vybraného dodavatele lze vytknout jen drobný nedostatek spočívající v tom, že nezmiňuje související problematiku převodu vozidel dle § 20 zákona č. 194/2010 Sb., která se dle zadavatele v rámci jeho činnosti vyskytuje a v praxi dle zadavatele představuje značně složitou problematiku. S ohledem na uplatněnou výhradu zadavatel v rámci hodnocení parametru č. 4 právního rozboru č. 1 provedl u vybraného dodavatele bodovou srážku ve výši 1 bodu.