{"html": "<div class=\"doc\"><p>277.     Na trzích dodávek syrového kravského mléka na území Okruhů Mlékárna Olešnice I i Mlékárna Olešnice II se tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele bude pohybovat [25-35] %, když bude vystaven konkurenci zejména družstev MHD JIH a MHD STČ či společnosti Svaz výrobců mléka. Současně oba trhy jsou nekoncentrované, neboť před i po realizaci navrhované transakce bude hodnota HHI nižší než 1000. Předmětný zpracovatel mléka odebírá SKM pouze od jedné ze spojujících se stran, a to odbytového družstva Morava. Z tohoto důvodu uskutečnění spojení nebude mít za následek změnu ve struktuře dodavatelů této společnosti. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ],[43] dle Úřadu na daných trzích tito nepředstavují blízké konkurenty. V této souvislosti je nezbytné poukázat  na to, že společnost Mlékárna Olešnice v posledních pěti letech nejen že neodebírala syrové kravské mléko od družstva VIAMILK, ale ani s ním o dodávkách nevyjednávala. Současně společnost Mlékárna Olešnice ve svém stanovisku Úřadu konstatovala, že za ekonomicky efektivní vzdálenost, odkud může odebírat syrové kravské mléko, považuje 80 km. V tomto okruhu okolo výrobního závodu předmětného odběratele sice prostřednictvím svých členů působí oba spojující se soutěžitelé, nicméně družstvo VIAMILK na předmětném území představuje až šestého nejvýznamnějšího dodavatele syrového kravského mléka s velmi malým podílem na produkci SKM.</p><p>278.     Na trzích dodávek syrového kravského mléka na území Okruhů Brazzale I i Brazzale II tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele bude [25-35] %, když bude vystaven konkurenci zejména družstva Kunín OD a společnosti Svaz výrobců mléka. Současně nárůst tržního podílu spojením vzniklého soutěžitele bude relativně malý, neboť družstvo VIAMILK nepředstavuje na daných trzích podstatného soutěžitele. Předmětný zpracovatel mléka navíc odebírá SKM pouze od jedné ze spojujících se stran, a to odbytového družstva Morava. Spojující se soutěžitelé na daných trzích ani nepředstavují blízké konkurenty, když v posledních pěti letech tato společnost nejen že neodebírala syrové kravské mléko od družstva VIAMILK, ale ani s ním o dodávkách nevyjednávala. Současně společnost Brazzale ve svém stanovisku Úřadu konstatovala, že dodávky SKM od družstva VIAMILK nepředstavují reálnou alternativu k dodávkám předmětné komodity od družstva Morava.</p><p>279.     Na trzích dodávek syrového kravského mléka na území Okruhů Savencia Přibyslav I i Savencia Přibyslav II tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele nebude dosahovat ani 25 %, když bude vystaven konkurenci zejména družstev MHD JIH a MHD STČ, jejichž postavení bude obdobné jako u spojujících se soutěžitelů. Předmětný zpracovatel mléka navíc odebírá SKM pouze od jedné ze spojujících se stran, a to odbytového družstva Morava. Spojující se soutěžitelé na daných trzích ani nepředstavují blízké konkurenty, když v posledních pěti letech tato společnost nejen že neodebírala syrové kravské mléko od družstva VIAMILK, ale ani s ním o dodávkách nevyjednávala. Současně společnost Savencia Fromage ve svém stanovisku Úřadu nevyjádřila obavy z narušení hospodářské soutěže.</p><p>280.     Na trzích dodávek syrového kravského mléka na území Okruhů OLMA I i OLMA II tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele bude [25-35] %, když bude vystaven konkurenci zejména družstva MHD STČ a společnosti Svaz výrobců mléka, přičemž především prvně jmenovaný soutěžitel zaujímá jen relativně menší tržní podíl než spojením vzniklý subjekt. Současně nárůst tržního podílu spojením vzniklého soutěžitele bude relativně malý, neboť družstvo VIAMILK nepředstavuje na daných trzích podstatného soutěžitele. Předmětný zpracovatel mléka navíc odebírá SKM pouze od jedné ze spojujících se stran, a to odbytového družstva Morava. Spojující se soutěžitelé na daných trzích ani nepředstavují blízké konkurenty, [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ]. Současně společnost OLMA ve svém stanovisku Úřadu konstatovala, že dodávky SKM od družstva VIAMILK [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ].</p><p>281.     Na trzích dodávek syrového kravského mléka na území Okruhů Mlékárna Hlinsko I i Mlékárna Hlinsko II tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele se bude pohybovat [15-25] a [25-35] %, když bude vystaven konkurenci zejména družstev MHD STČ a MHD JIH. Předmětný zpracovatel mléka odebírá SKM od obou spojujících se stran. Nicméně i po realizaci navrhované transakce spojením vzniklý soutěžitel nebude z hlediska množství dodaného syrového kravského mléka největším dodavatelem SKM společnosti Mlékárna Hlinsko.</p><p>282.     S ohledem na skutečnost, že tento zpracovatel mléka ve svém vyjádření projevil obavy z narušení hospodářské soutěže  v případě uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů a současně uvedl, že vzdálenost, odkud lze dle jeho názoru efektivně poptávat syrové kravské mléko, je užší než 100 km, Úřad se zabýval i postavením jednotlivých soutěžitelů na straně nabídky v rámci území vymezeného užší dojezdovou vzdáleností uvedenou v odpovědi společnosti Mlékárna Hlinsko. Z provedeného šetření pak vyplynulo, že na území v této užší dojezdové vzdálenosti od výrobního závodu společnosti Mlékárna Hlinsko bude společný tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele [25-35] %, přičemž tento bude vystaven podstatné konkurenci řady dalších subjektů, zejména pak MHD STČ a OD Sněžné.</p><p>283.     V souvislosti se společností Mlékárna Hlinsko je současně nezbytné konstatovat, že tato společnost, stejně jako její sesterská společnost OLMA, je součástí podnikatelské skupiny, v jejímž čele stojí společnost AGROFERT, a.s., se sídlem Praha 4, Chodov, Pyšelská 2327/2, IČO 26185610 (dále jen „Skupina AGROFERT“), která působí v řadě odvětví, mimo jiné i v zemědělství, potravinářství a chemickém průmyslu, v jejichž rámci dosahuje vysokého obratu, který mnohonásobně převyšuje obrat dosažený spojujícími se soutěžiteli. Zemědělští prvovýrobci, a to i členové odbytových družstev Morava a VIAMILK, pak od Skupiny AGROFERT pro svou činnost nakupují řadu vstupů, mj. krmiva pro hospodářská zvířata. Z tohoto důvodu má společnost Mlékárna Hlinsko relativně podstatnou nákupní sílu při vyjednávání s dodavateli mléka.[44]</p><p>284.     Na trzích dodávek syrového kravského mléka na území Okruhů AGRICOL I i AGRICOL II tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele [25-35] %, když je vystaven konkurenci zejména družstev MHD STČ a MHD JIH a společnosti Svaz výrobců mléka. Předmětný zpracovatel mléka odebírá SKM od obou spojujících se stran. Nicméně i po realizaci navrhované transakce bude mít předmětný odběratel možnost vybrat si svého dodavatele SKM, neboť na předmětných trzích konkurenti společně vyrábějí téměř tři čtvrtiny produkce syrového kravského mléka na daném území.</p><p>285.     S ohledem na skutečnost, že tento zpracovatel mléka ve svém vyjádření projevil obavy z narušení hospodářské soutěže  po uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů a současně uvedl, že vzdálenost, odkud lze dle jeho názoru efektivně poptávat syrové kravské mléko, je pouze 80 km, Úřad se zabýval i postavením jednotlivých soutěžitelů na straně nabídky v takto úžeji vymezeném území. Z provedeného šetření pak vyplynulo, že na území v dojezdové vzdálenosti 80 km od výrobního závodu společnosti AGRICOL bude společný tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele [25-35] %, přičemž tento bude vystaven podstatné konkurenci řady dalších subjektů (mimo jiné pak MHD STČ, Svaz výrobců mléka či OD Sněžné), které na dotčeném území produkují přibližně dvě třetiny syrového kravského mléka.</p><p>286.     Na trzích dodávek syrového kravského mléka na území Okruhů Choceňská mlékárna I i Choceňská mlékárna II tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele se bude pohybovat [25-35] %, když bude vystaven konkurenci zejména družstev MHD STČ a OD Sněžné či společnosti Svaz výrobců mléka. Předmětný zpracovatel mléka odebírá SKM ze spojujících se stran pouze od družstva Morava. Z tohoto důvodu uskutečnění spojení nebude mít za následek změnu ve struktuře dodavatelů této společnosti.</p><p>287.     S ohledem na skutečnost, že Choceňská mlékárna ve svém vyjádření projevila obavy z narušení hospodářské soutěže  po uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů a současně uvedla, že za vzdálenost, odkud lze dle jejího názoru efektivně poptávat syrové kravské mléko, je pouze 50 km, Úřad se zabýval i postavením jednotlivých soutěžitelů na straně nabídky v takto úžeji vymezeném území. Z provedeného šetření pak vyplynulo, že na území v dojezdové vzdálenosti 50 km od výrobního závodu společnosti Choceňská mlékárna bude společný tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele [35-45] %, tento bude vystaven konkurenci některých dalších subjektů, zejména pak Svazu výrobců mléka.</p><p>288.     Ačkoli společnost Choceňská mlékárna považuje spojující se soutěžitele za vzájemné konkurenty a pro ni za zastupitelné dodavatele SKM, z provedeného šetření vyplynulo, že společnost Choceňská mlékárna [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ].</p><p>289.     Na trzích dodávek syrového kravského mléka na území Okruhů BOHEMILK I i BOHEMILK II tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele činil [35-45] %, tj. jako na jediných trzích bude vyšší než tržní podíl ve výši 33 % stanovený článkem 149 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty. Hlavními konkurenty spojením vzniklého soutěžitele pak bude společnost Svaz výrobců mléka a družstvo MHD STČ. Předmětný zpracovatel mléka odebírá SKM ze spojujících se stran pouze od družstva Morava. Z tohoto důvodu uskutečnění spojení nebude mít za následek změnu ve struktuře dodavatelů této společnosti.</p><p>290.     S ohledem na skutečnost, že společnost BOHEMILK ve svém vyjádření projevila obavy z narušení hospodářské soutěže po uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů a současně uvedla, že vzdálenost, odkud lze dle jejího názoru efektivně poptávat syrové kravské mléko, je pouze 40 km, Úřad se zabýval i postavením jednotlivých soutěžitelů na straně nabídky v takto úžeji vymezeném území. Z provedeného šetření pak vyplynulo, že na území v dojezdové vzdálenosti 40 km od výrobního závodu společnosti BOHEMILK bude společný tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele činit [45-55] %, nicméně družstvo Morava dosahuje podílu menšího než 5 %. Tudíž toto množství mléka v případě zhoršení obchodních podmínek by pro společnost BOHEMILK nemělo být problém nahradit. V této souvislosti navíc Úřad konstatuje, že společnost BOHEMILK v posledních pěti letech nejen že neodebírala syrové kravské mléko od družstva VIAMILK, ale ani s ním o dodávkách nevyjednávala. Současně [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ], družstvo VIAMILK nepředstavuje případnou reálnou alternativu k dodávkám družstva Morava pro předmětného zpracovatele SKM.</p><p>291.     Dále se Úřad zabýval otázkou, jakým způsobem by odběratelé spojujících se soutěžitelů pravděpodobně reagovali na přerušení dodávek syrového kravského mléka od spojujících se společností a zda a do jaké míry (popř. v jakém časovém horizontu) by byli jejich odběratelé schopni tento výpadek dodávek SKM pokrýt za pomoci jiných dodavatelů, přičemž současně se Úřad dotazoval odběratelů spojujících se soutěžitelů na předpokládaný dopad posuzované transakce na jejich společnost a vyjednávací podmínky.[45] V této souvislosti se Úřad zabýval rovněž otázkou, zda množství SKM, které mlékárny odebírají od spojujících se soutěžitelů, představuje podstatnou část odběrů na celkových odběrech těchto mlékáren.</p><p>292.     Někteří z odběratelů spojujících se soutěžitelů uvedli, že v důsledku uskutečnění spojení se může zhoršit jejich vyjednávací pozice, a vyslovili obavy z dopadů spojení na svoji společnost. Na základě šetření však Úřad dospěl k poznatku, že ve většině případů, kdy mlékárny uvedly, že dodávky SKM od spojujících se soutěžitelů pro ně představují podstatnou či významnou část jejich spotřeby SKM, byl jejich dodavatelem pouze jeden ze spojujících se soutěžitelů, přičemž s druhým ze spojujících se soutěžitelů, pokud jej uvedli jako potencionálního konkurenta, v posledních 5 letech nezavedli jednání o možných dodávkách SKM. V důsledku realizace posuzované transakce tak nedojde pro tyto odběratele k radikální změně situace oproti stávajícímu stavu. Dále ve dvou případech, kdy mlékárny odebíraly SKM současně od obou spojujících se soutěžitelů, představoval pouze jeden z nich pro ně významnějšího dodavatele SKM, podíl druhého z dodavatelů byl pak spíše zanedbatelný. Ani zde by tedy nedošlo v důsledku uskutečnění spojení k podstatnější změně ve struktuře dodavatelů těchto mlékáren ani v jejich vyjednávacích pozicích. Také v dalších případech, kdy mlékárny odebíraly SKM od obou spojujících se soutěžitelů, přičemž jejich dodávky představovaly podstatnější podíl na jejich odběrech, dospěl Úřad k závěru, že vzhledem k dostatečnému množství konkurenčních dodavatelů SKM zůstane hospodářská soutěž na daných trzích zachována.</p><p>IV.3 Hospodářská a finanční síla</p><p>293.     Hospodářskou sílu lze obecně pojmout jako určitý souhrn konkurenčních výhod, kterými jednotliví soutěžitelé disponují. Jednou z těchto konkurenčních výhod může být zejména vyšší finanční síla jako vyjádření možnosti přístupu k finančním zdrojům. Mezi základní kritéria hodnocení finanční a hospodářské síly může patřit výše investic, výše obratu, schopnost propagovat své produkty, hodnota investičního a finančního majetku, rozsah výrobkového portfolia a dosahovaná výše úspor z rozsahu.</p><p>294.     Z hlediska celkového obratu představuje posuzovaná transakce spojení třetího a čtvrtého nejvýznamnějšího soutěžitele na území České republiky, když obrat družstva Morava v roce 2017 činil více než 2,5 mld. Kč a v roce 2018 téměř 3 mld. Kč,[46] obrat družstva VIAMILK v roce 2017 byl cca 2,2 mld. Kč a v roce 2018 necelé 2,5 mld. Kč.[47] Mezi největší konkurenty spojujících se soutěžitelů působící na území České republiky patří družstva MHD JIH, jehož obrat v roce 2017 překročil 4 mld. Kč a v roce 2018 cca 4,3 mld. Kč,[48] a MHD STČ s obratem v roce 2017 cca 2,7 mld. Kč a v roce 2018 cca 3 mld. Kč.[49] Obrat dosažený ostatními soutěžiteli, ať už mlékařskými odbytovými družstvy nebo samostatně působícími zemědělci nepřesahoval 1 mld. Kč.</p><p>295.     Z výše uvedeného vyplývá, že v důsledku realizace posuzovaného spojení vznikne soutěžitel, jehož obrat, bude v České republice na nabídkové straně trhu obchodování se syrovým kravským mlékem nejvyšší, nicméně bude vystaven konkurenci minimálně dvou subjektů, které budou dosahovat obratu jen relativně mírně nižšího.</p><p>296.     S ohledem na skutečnost, že hlavními soutěžiteli na dotčených trzích jsou mlékařská odbytová družstva, která pouze zajišťují prodej SKM svých členů, ostatní možné ukazatele hospodářské a finanční síly, jako jsou výše investic, hodnota investičního a finančního majetku, rozsah výrobkového portfolia a dosahovaná výše úspor z rozsahu nejsou v daném případě relevantní.</p><p>IV.4 Překážky vstupu na trh</p><p>297.     Významným faktorem pro posouzení toho, jaký prostor existuje na relevantních trzích pro realizaci nezávislého soutěžního chování, jsou bariéry vstupu na trh. Úřad zjišťuje, zda na relevantních trzích bariéry vstupu existují a jaký mají charakter, a současně hodnotí, jakým způsobem jsou tyto bariéry ovlivněny v důsledku posuzovaného spojení.</p><p>298.     Nejčastějšími překážkami vstupu na trh jsou tzv. překážky právní, tedy omezení vyplývající z právních předpisů, která ztěžují vstup na relevantní trh. Může jimi být například nutnost disponovat určitými oprávněními k podnikání na relevantním trhu, jako je získání licence pro danou činnost, celní či množstevní omezení (tarifní a netarifní) při importu, povinná certifikace zboží, existence práv plynoucích z průmyslového a jiného duševního vlastnictví apod. Druhou skupinou překážek vstupu na trh jsou překážky hospodářské, kterými se obvykle rozumí náklady, které jsou se vstupem na relevantní trhy spojeny, například náklady na vybudování vlastních výrobních a distribučních kapacit. Poslední skupinou překážek jsou bariéry vyplývající zejména z nedostupnosti technologie či know-how.</p><p>299.     Překážky vstupu na trh mohou být dále prohloubeny dalšími faktory, jako jsou stagnující nebo klesající poptávka, doba působení na trhu, loajalita odběratelů či zákazníků, význam výzkumu a vývoje či geografické ohledy. Obdobně je třeba pro účely hodnocení dopadů spojení soutěžitelů posuzovat i možnosti rozšíření aktivit soutěžitelů již působících na dotčených trzích.</p><p>300.     Jak uvedli spojující se soutěžitelé, syrové kravské mléko je základní surovinou živočišného původu a není zatíženo žádnými omezeními, která by vyplývala z existence práv z průmyslového či jiného duševního vlastnictví. Z tohoto důvodu nejsou spojující se soutěžitelé, pokud jde o SKM, nabyvateli žádných licencí k předmětům průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví ani jejich poskytovateli.[50]</p><p>301.     Co se týče překážek vstupu ve formě nákladů na vybudování výrobních či distribučních kapacit, tyto mohou být poměrně vysoké. Odbytová družstva sdružují jednotlivé prvovýrobce syrového kravského mléka, kteří vlastní různý počet dojnic. Náklady na pořízení několika dojnic nejsou příliš vysoké, avšak v případě, že se zemědělec rozhodne pro rozšíření stavu dojnic či pro výstavbu dalších ustájovacích kapacit, pak tato změna je finančně i časově náročná. Současně jako bariéra vstupu či podstatného rozšíření stavu dojnic může působit i skutečnost, že v současné době je v České republice poptávka po syrovém kravském mléce plně saturována.[51]</p><p>302.     Z těchto důvodů tedy posílení postavení jednotlivých soutěžitelů, resp. vznik nového podstatného soutěžitele na trzích v oblasti dodávek syrového kravského mléka je pravděpodobný spíše vznikem dalších sdružení prvovýrobců do odbytových družstev, když na území České republiky působí jako samostatné subjekty zemědělští prvovýrobci, kteří nejsou sdruženi do odbytových družstev a jejichž souhrnná výroba SKM činí cca 40 % z celkové produkce syrového kravského mléka na území České republiky.[52]</p><p>IV.5 Možnosti volby odběratelů syrového kravského mléka</p><p>303.     V průběhu svého šetření Úřad posuzoval možnosti odběratelů syrového kravského mléka na území České republiky. V této souvislosti bylo zjištěno, že zpracovatelé syrového kravského mléka toto nakupují primárně od odbytových družstev, se kterými uzavírají odběratelsko-dodavatelské vztahy. V rámci těchto vztahů je pak obvykle domluveno, kteří členové odbytových družstev budou dodávat kterému zpracovateli, přičemž tomu pak obvykle dodávají veškerou svoji produkci SKM. Zpracovatel syrového kravského mléka si pak sám na vlastní náklady zajišťuje dopravu této komodity od jejího producenta do svých zpracovatelských závodů.</p><p>304.     Současně bylo v průběhu správního řízení některými tržními subjekty konstatováno, že v České republice existuje dostatečná kapacita pro výrobu SKM, která je schopna pokrýt současnou poptávku po této komoditě, a to včetně případného jejího exportu.[53]</p><p>305.     V průběhu správního řízení pak řada odběratelů syrového kravského mléka vyjádřila obavy z realizace posuzovaného spojení soutěžitelů, které spočívaly v tom, že pokud by spojením vzniklý soutěžitel požadoval zvýšení výkupní ceny syrového kravského mléka, nemohli by najít alternativního dodavatele předmětné komodity, neboť na trhu jsou uplatňovány dlouhodobé smlouvy. Z tohoto důvodu by pak zpracovatelé mléka byli nuceni akceptovat vyšší nákupní ceny SKM, což by ale mělo za následek, že by jejich výroba byla následně nekonkurenceschopná, neboť výrobci mléčných produktů soutěží na svých trzích mléčných produktů se zahraničními producenty. Odběratelé mléčných produktů, zejména pak velké maloobchodní řetězce, by totiž ještě ve větší míře tyto začali odebírat od zahraničních výrobců. Uvedené by mělo za následek omezení tuzemské produkce mléčných produktů, a tím nižší odběry SKM od místních zemědělců, resp. jejich odbytových družstev.</p><p>306.     V této souvislosti Úřad oslovil vybrané odběratele spojujících se stran (ty, kteří v průběhu tzv. první fáze správního řízení vyjádřili obavy z narušení hospodářské soutěže) se žádostí o předložení smluvní dokumentace vztahující se k dodávkám SKM od pěti jejich největších dodavatelů. Konkrétně se jednalo o společnosti OLMA, Mlékárna Hlinsko, Moravia Lacto, Brazzale, Choceňská mlékárna, AGRICOL, Mlékárna Klatovy, Mlékárna Pragolaktos, BOHEMILK a Mlékárna Olešnice.</p><p>307.     Celkem byly Úřadu doručeny listiny zakládající 52 smluvních vztahů souvisejících s dodávkami syrového kravského mléka, přičemž až na jednoho zpracovatele mezi pět nejvýznamnějších dodavatelů všech vyjmenovaných odběratelů mléka náleží jak odbytová družstva, tak také alespoň jeden zemědělský prvovýrobce, který není sdružen v rámci odbytového družstva. Současně doložené smluvní vztahy představují podstatný podíl pokrytí spotřeby všech výše jmenovaných odběratelů SKM, když pouze u jednoho z nich společný podíl dodávek syrového kravského mléka pěti nejvýznamnějších obchodních partnerů představoval méně než 50 % jeho celkové spotřeby SKM a u osmi z nich tento podíl tvořil 70 – 100 %. Současně předmětnými smlouvami byly pokryty dodávky různého rozsahu syrového kravského mléka, a to od několika jednotek tisíců litrů měsíčně až po více než tři sta tisíc litrů SKM měsíčně. Úřad má tak za to, že v rámci šetření smluvních vztahů vzal v potaz jejich dostatečně reprezentativní vzorek smluvních dokumentů.</p><p>308.     Z uvedeného šetření vyplynulo následující. Co se týče obavy zpracovatelů syrového kravského mléka z nemožnosti nalézt alternativního dodavatele této komodity z důvodu existence dlouhodobých smluv, tato se z předložené smluvní dokumentace nepotvrdila, když ze zkoumaných 52 smluv ve 41 případech tyto vztahy končí (v případě, že byly uzavřeny na dobu určitou) nebo mohou být bez sankce ukončeny v rámci výpovědní lhůty, která obvykle činí 6 až 12 měsíců, do konce roku 2020. V pěti dalších případech pak smluvní vztahy mezi odběrateli a dodavateli syrového kravského mléka končí nebo mohou být ukončeny nejpozději v průběhu roku 2021. Současně 8 z celkového počtu 11 smluvních ujednání, jež mají bez možnosti výpovědi dlouhodobější charakter, jsou uzavřeny pouze dvěma z výše identifikovaných odběratelů syrového kravského mléka.</p><p>309.     Rovněž tak skutečnost, že v současnosti je na území České republiky trh se syrovým kravským mlékem saturován, znamená, že pokud by dodavatel SKM odmítl zásobovat jednoho odběratele, neboť by si našel potenciálního druhého odběratele, bylo by to pravděpodobně na úkor stávajících dodavatelů druhého odběratele, kteří by mohli naopak zásobovat dotčeného prvního dodavatele. V této souvislosti je na druhou stranu pravděpodobné, že by v daném příkladu druhý odběratel měnil své dodavatele, pokud by nový dodavatel nabídl lepší cenové podmínky než stávající, nikoli v případě, že by mu nabídl dodávky SKM ve vyšší cenové hladině.</p><p>310.     Pokud by se ale spojením vzniklý soutěžitel (a nejen on) pokusil zvýšit ceny mléka takovým způsobem, že by se jeho odběratelé stali nekonkurenceschopnými na navazujících trzích velkoobchodního prodeje mléčných produktů, museli by členové tohoto spojením vzniklého odbytového družstva omezovat svoji produkci syrového kravského mléka, protože by neměli kde jej na trhu uplatnit.</p><p>311.     V této souvislosti je nezbytné opětovně poukázat na omezenou dojezdovou vzdálenost, odkud je syrové kravské mléko ekonomicky efektivní svážet do zpracovatelských závodů. Pokud by totiž čeští producenti mléčných výrobků byli nuceni omezit výkupy SKM, odbytová družstva, resp. jednotliví zemědělští prvovýrobci mají pouze omezené možnosti exportu této komodity. Z toho vyplývá, že vyvážet syrové kravské mléko je možné zejména od zemědělských prvovýrobců, kteří sídlí v regionech na hranici se sousedními státy, kde je výkupní cena SKM příznivější než v tuzemsku.</p><p>312.     Z veřejně dostupných statistik vyplývá, že výkupní cena syrového kravského mléka (sledováno v roce 2018) v Polsku a na Slovensku je nižší než na území České republiky, v Rakousku a v Německu pak je vyšší.[54] Tomu odpovídá i statistika vývozu SKM do zahraničí, když podstatná část tohoto produktu je vyvážena právě do Německa (v roce 2018 cca 85 %),[55] kam je exportováno syrové kravské mléko vyprodukované zejména ze sousedících krajů České republiky.</p><p>313.     Ze spojujících se soutěžitelů exportuje mléko do zahraničí, konkrétně do Německa, pouze družstvo Morava, přičemž množství vyvezeného mléka, které pochází od členů tohoto družstva sídlících v okrese Klatovy, představuje méně než 2 % z celkového množství SKM vyprodukovaného tímto soutěžitelem. Absolutní většina produkce syrového kravského mléka spojujících se soutěžitelů (více než 90 % z jejich souhrnné výroby) totiž pochází z krajů, které neleží při hranici České republiky s Německem.</p><p>314.     S ohledem na výše uvedené Úřad považuje za nepravděpodobné, že by v důsledku realizace navrhované transakce docházelo k podstatnému zvýšení ceny syrového kravského mléka.</p><p>IV.6Vliv velikosti dodávek SKM na jeho cenu</p><p>315.     Úřad v průběhu správního řízení obdržel řadu námitek třetích stran, zejména pak odběratelů spojujících se soutěžitelů, proti realizaci návrhového spojení soutěžitelů. Tyto námitky spočívaly především v obavě z posílení vyjednávací pozice spojením vzniklého subjektu, která mu umožní zvýšit výkupní ceny syrového kravského mléka. S ohledem na výše uvedenou skutečnost Úřad v průběhu správního řízení šetřil, jakým způsobem je určována tržní cena SKM.</p><p>316.     Za tímto účelem Úřad prostudoval celkem 52 smluv uzavřených mezi dodavateli syrového kravského mléka (spojujícími se soutěžiteli i jejich konkurenty) a výše uvedenými odběrateli tohoto mléka.</p><p>317.     Z provedeného šetření vyplynulo, že cena, za kterou vykupují jednotlivé mlékárny syrové kravské mléko od jeho producentů či jejich sdružení, je ovlivněna celou řadou faktorů. Obvykle je stanovena základní cena za litr syrového kravského mléka, vztahující se k průměrným vlastnostem mléka (obsahu bílkovin a tuku), které jsou definovány v rámci veřejných statistik, zveřejňovaných na internetových stránkách Ministerstva zemědělství České republiky.[56] Některé mlékárny však základní cenu odvíjí od odlišného obsahu bílkovin či tuku, než jak je definováno ve zmíněných statistikách.</p><p>318.     Řada smluvních ujednání však obsahuje také korektiv, jímž se sjednocuje základní cena SKM, a to tak, že tato musí odpovídat průměrné ceně při základních charakteristikách mléka (jako je zejm. průměrný obsah bílkovin a tuků), jak ji zveřejňují výše uvedené oficiální statistiky Ministerstva zemědělství České republiky, přičemž tento korektiv se pak uplatňuje v některých případech měsíčně, v některých čtvrtletně či ročně. Výše popsaný typ ustanovení byl nalezen ve 40 z celkem 52 Úřadem prostudovaných smluv, přičemž nebyl obsažen pouze u některých smluv na dodávky menšího množství syrového kravského mléka.</p><p>319.     Od základní ceny se odečítají cenové srážky nebo se k ní naopak přičítají přirážky v závislosti na vlastnostech mléka (obsahu bílkovin, tuku či jiných látek). Některé mlékárny pak dále v cenových vzorcích uplatňují množstevní přirážky. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ].</p><p>320.     Přirážky či srážky za obsah bílkoviny a tuku se stanovují podle referenčního množství těchto látek v mléce, které je stanoveno obvykle oficiálními statistikami či individuálně mlékárnou ve smlouvách s dodavateli SKM. Pokud prodávané syrové kravské mléko obsahuje více bílkoviny či tuku, dostane dodavatel za rozdílové množství bílkoviny či tuku v mléce dodatečnou cenovou přirážku, která se odvíjí od velikosti předmětného rozdílu od referenčního množství. Pokud prodávané syrové kravské mléko obsahuje méně bílkoviny či tuku, dostane dodavatel za rozdílové množství bílkoviny či tuku v mléce dodatečnou srážku ze základní ceny, která se opět odvíjí od velikosti předmětného rozdílu od referenčního množství. Ze smluv  prostudovaných v této souvislosti Úřadem obecně nelze vysledovat vztah mezi množstvím prodaného mléka a velikostí přirážky či srážky za větší či menší obsah bílkoviny a tuku v syrovém kravském mléce, neboť jednotliví odběratelé obvykle aplikují stejný postup vůči všem svým významným dodavatelům syrového kravského mléka.</p><p>321.     [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ]</p><p>322.     Pokud se jednalo o množstevní přirážky, které jsou dle smluvních ustanovení uplatňovány v rámci dodávek syrového kravského mléka, z předmětného šetření vyplynulo, že tyto jsou obvykle stanovovány ve vztahu k množství SKM odebíraného z jednoho odběrného místa, a nikoli ve vztahu k množství mléka odebíraného od jednoho soutěžitele (např. odbytového družstva). S ohledem na skutečnosti, že již v současnosti jedno odběrné místo (provozovna zemědělského prvovýrobce) obvykle dodává jednomu odběrateli a že jeden konkrétní zemědělský prvovýrobce může být členem jen jednoho odbytového družstva, v důsledku realizace posuzovaného spojení nebude docházet k navyšování dodávek syrového kravského mléka z jednoho odběrného místa jednomu odběrateli. Proto ani uskutečněním spojení nebude docházet k nárůstu výkupní ceny syrového kravského mléka v důsledku množstevních přirážek plynoucích ze smluvních ujednání mezi odběrateli a dodavateli SKM.</p><p>323.     Pro zjištění vyjednávací síly zemědělských prvovýrobců, resp. odbytových družstev při vyjednávání prodejních cen syrového kravského mléka se Úřad zaměřil na cenový vývoj této komodity za období od roku 2008 do roku 2018, viz Tabulka č. 3.</p><p>Tabulka č. 3: Cenový vývoj SKM v letech 2008-18 ve vztahu k inflaci</p><p>Rok</p><p>2008</p><p>2009</p><p>2010</p><p>2011</p><p>2012</p><p>2013</p><p>2014</p><p>2015</p><p>2016</p><p>2017</p><p>2018</p><p>Prodej SKM[57] (mil. l)</p><p>2 369</p><p>2 292</p><p>2 251</p><p>2 304</p><p>2 382</p><p>2 320</p><p>2 351</p><p>2 435</p><p>2 459</p><p>2 478</p><p>2 525</p><p>Cena v Kč/l[58]</p><p>8,45</p><p>6,14</p><p>7,42</p><p>8,26</p><p>7,67</p><p>8,50</p><p>9,37</p><p>7,66</p><p>6,70</p><p>8,55</p><p>8,57</p><p>Inflace v %[59]</p><p>6,3</p><p>1,0</p><p>1,5</p><p>1,9</p><p>3,3</p><p>1,4</p><p>0,4</p><p>0,3</p><p>0,7</p><p>2,5</p><p>2,1</p><p>324.     Co se týče porovnání průměrné ceny syrového kravského mléka v průběhu uplynulých jedenácti let, tedy od roku 2008 do roku 2018, z šetření Úřadu vyplynulo, že průměrná cena syrového kravského mléka v roce 2018 byla pouze o 0,12 Kč/l vyšší než cena v roce 2008 a současně o 0,80 Kč/l nižší než cena z roku 2014. To tedy znamená, že za období od roku 2008 do roku 2018 došlo k nárůstu ceny syrového kravského mléka o méně než 1,5 %, přičemž cena SKM v roce 2018 byla o více než 9 % nižší než v roce 2014. V  této souvislosti Úřad uvedený cenový vývoj syrového kravského mléka v České republice porovnal s roční mírou inflace v České republice za stejné období.</p><p>325.     Z předmětného porovnání vyplývá, že za sledované období cena syrového kravského mléka vzrostla jen o cca 1,5 %, zatímco inflace jen za rok 2017 činila 2,5 %. Uvedené svědčí o tom, že prodejci syrového kravského mléka nedisponují výraznou vyjednávací silou, která by jim umožňovala prosazovat zvyšování cen syrového kravského mléka, neboť ačkoli v nominální hodnotě dodavatelé syrového kravského mléka v České republice dostávali nepatrně vyšší cenu za jimi prodávané SKM než v roce 2008, reálná hodnota aktuální tržní ceny syrového kravského mléka je podstatně nižší než v roce 2008.</p><p>326.     Oproti tomu zpracovatelé syrového kravského mléka byli schopni ve stejném období, tj. mezi lety 2008 a 2018 navýšit ceny svých výrobků podstatně více. V této souvislosti Úřad porovnal ceny průmyslových výrobců (CPV) mlékárenských výrobků při prodeji z mlékárny (v Kč/kg), za které se prodávaly vybrané výrobky, a to sušená syrovátka bez přidaného cukru, sušené plnotučné mléko (s obsahem tuku 26 %), máslo ve spotřebitelském balení 250g (s obsahem tuku minimálně 82 % a vody maximálně 16 %), sýr ementálského typu – Primátor (s obsahem tuku minimálně 45 %) a sýr Eidam (s obsahem tuku minimálně 30 %), v prosinci 2008, s cenami stejných produktů v prosinci 2018.[60]</p><p>327.     Z provedeného porovnání bylo zjištěno, že zatímco výkupní ceny syrového kravského mléka v daném období vzrostly o necelé 1,5 %, mlékárny navýšily ceny sušené syrovátky o cca 78 %, sušeného plnotučného mléka o cca 14 %, másla o cca 116 %, sýru Primátor o cca 25 % a sýru Eidam o cca 3 %.</p><p>328.     S ohledem na výše uvedené Úřad považuje za nepravděpodobné, že by v důsledku realizace navrhované transakce docházelo k podstatnému zvýšení ceny syrového kravského mléka.</p><p>V. Závěr</p><p>329.     Podstatou posuzovaného spojení soutěžitelů je sloučení družstev VIAMILK a Morava do jednoho družstva nástupnického ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 zákona. Úřad v průběhu správního řízení zvažoval, zda posuzované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích, přičemž zohlednil zejména následující skutečnosti.</p><p>330.     Oba spojující se soutěžitelé působí na trhu syrového kravského mléka, přičemž z hlediska geografického se Úřad při své analýze zaměřil nejen na oblast celé České republiky, ale posuzoval rovněž možné dopady předmětného spojení soutěžitelů v dojezdové vzdálenosti 100 a 120 km v okruhu jednotlivých odběratelů SKM, tedy mlékáren. Při jakémkoli vymezení geografického relevantního trhu by tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele podstatně nepřekračoval [25-35] % (až na jedinou výjimku, jíž byly okruhy kolem mlékárny BOHEMILK, která však odebírá SKM pouze od družstva Morava, takže v důsledku uskutečnění spojení zde nedojde k podstatné změně; navíc přestože společnost BOHEMILK na dotaz Úřadu odpověděla, že družstvo VIAMILK považuje za potenciálního dodavatele SKM, v průběhu uplynulých 5 let se s tímto družstvem ani nepokusila zavést jednání o dodávkách SKM).</p><p>331.     Úřad vzal v potaz také skutečnost, že vzhledem k výši tržních podílů dosahovaných spojujícími se soutěžiteli splňuje posuzovaná transakce rovněž požadavky NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, jež v článku 149 upravuje smluvní ujednání v odvětví mléka a mléčných výrobků, a to tím způsobem, že dle uvedeného ustanovení může organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků jednat jménem zemědělců, kteří jsou jejími členy, o smlouvách na dodávky syrového mléka od zemědělce zpracovateli či odběrateli syrového mléka, pokud jde o jejich celou společnou produkci nebo její část, přičemž jednání organizace producentů mohou probíhat mj. za splnění podmínky, že objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají a který je vyprodukován v kterémkoli členském státě, nepřesahuje 33 % celkové vnitrostátní produkce tohoto členského státu. Zmíněná 33% hranice je v případě posuzovaného spojení soutěžitelů splněna jak na úrovni území celé České republiky, tak na jednotlivých úžeji vymezených trzích v okruzích kolem jednotlivých mlékáren (zde až na jedinou výše uvedenou výjimku týkající se mlékárny BOHEMILK).</p><p>332.     Co se týče sjednávání ceny za dodávky SKM, bylo na základě analýzy smluvních dokumentů odběratelů spojujících se soutěžitelů zjištěno, že ve velké části případů je navázána na veřejně dostupné statistiky, přičemž z prostudovaných smluv  nevyplynulo, že by bylo možno vysledovat jasný vztah mezi množstvím prodaného mléka a velikostí přirážky či srážky za větší či menší obsah bílkoviny a tuku v syrovém kravském mléce, neboť jednotliví odběratelé obvykle aplikují stejný postup vůči většině svých dodavatelů syrového kravského mléka. K obdobnému závěru dospěl Úřad v případě aplikace různých příplatků k základní ceně SKM.</p><p>333.     Častou námitkou, kterou odběratelé SKM uváděli, rovněž bylo, že nebudou mít možnost nahradit dodávky od spojujících se soutěžitelů v případě ukončení smluv s dotyčnými družstvy nebo zvýšení ceny SKM. Tyto obavy však nebyly v rámci šetření Úřadu potvrzeny, neboť jak bylo již uvedeno výše, většina mlékáren odebírá SKM pouze od jednoho ze spojujících se soutěžitelů, a ani v případě, že druhý ze spojujících se soutěžitelů byl mlékárnou na dotaz Úřadu označen jako možný alternativní dodavatel, nezahájila s ním mlékárna v uplynulých 5 letech žádné jednání o odběrech SKM.[61]</p><p>334.     Po zhodnocení všech skutečností, zejména s ohledem na výše uvedené výsledky šetření, dospěl Úřad k závěru, že předmětné spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto rozhodl o povolení posuzovaného spojení soutěžitelů v souladu s § 16 odst. 2 a 5 zákona tak, jak je uvedeno ve výroku, a ve stanovené lhůtě toto rozhodnutí vydává.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 5, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>JUDr. Hynek Brom</p><p>I. místopředseda Úřadu</p><p>Obdrží:</p><p>JUDr. Jiří Všetečka, advokát</p><p>Advokátní kancelář Všetečka &amp;amp; partneři a spol.</p><p>Orlická 163</p><p>500 03 Hradec Králové</p><p>IDDS: tsmfwse</p><p>Vypraveno dne:</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>Rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 11. 2019.</p><p>[1]Družstva VIAMILK a Morava společně dále také jen „Účastníci řízení“ či „Navrhovatelé“.</p><p>[2] Výzvami ze dne 14. 3. 2019 č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-07544/2019/840/JMě a č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-07556/2019/840/JMě a výzvami ze dne 10. 4. 2019 č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-10100/2019/840/JMě a č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-10163/2019/840/JMě.</p><p>[3] Úřad obdržel od Účastníků řízení doplnění informací k této výzvě dne 17. 7. 2019 (dokumenty spisu č. 78-93).</p><p>[4] Výzvami ze dne 29. 5. 2019 č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-14989/2019/840/JMě a č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-15000/2019/840/JMě.</p><p>[5] Viz dokument spisu č. 70.</p><p>[6] Viz dokument spisu č. 100.</p><p>[7] Připadne-li dle § 40 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.</p><p>[8]Viz rozhodnutí Úřadu vydané ve správním řízení sp. zn. S396/2011/KS – AGROFERT HOLDING/Loredana Corporation.</p><p>[9]Viz rozhodnutí Úřadu vydaná ve správních řízeních sp. zn. S396/2011/KS AGROFERT HOLDING/Loredana Corporation a sp. zn. S281/2011/KS AGROFERT HOLDING/Mlékárna Hlinsko.</p><p>[10]Viz bod 50. Rozhodnutí Úřadu vydaného ve správním řízení S396/2011/KS AGROFERT HOLDING/Loredana Corporation.</p><p>[11] Výzvami k poskytnutí podkladů a informací č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-07544/2019/840/JMě ze dne 14. 3. 2019 a č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-10100/2019/840/JMě ze dne 10. 4. 2019 bylo osloveno celkem 22 mlékáren (odběratelů spojujících se soutěžitelů), a to konkrétně: POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s., se sídlem, Poděbrady, Dr. Kryšpína 510, IČO 45148678 (dále jen „POLABSKÉ MLÉKÁRNY“), N I V A s.r.o., se sídlem Dolní Přím 2, IČO 60111445 (dále jen „NIVA“), Mlékárna Klatovy a.s., se sídlem Klatovy IV, Za Tratí 640, IČO  48362395 (dále jen „Mlékárna Klatovy“), Mlékárna Olešnice RMD, se sídlem Olešnice, Tržní 376, IČO 48911020 (dále jen „Mlékárna Olešnice“), Bohušovická mlékárna, a.s., se sídlem Praha 5 – Smíchov, Na pláni 1997/41, IČO 48291960 (dále jen „Bohušovická mlékárna“), Choceňská mlékárna s.r.o., se sídlem Choceň, Kollárova 481, IČO 45535469 (dále jen „Choceňská mlékárna“), Moravia Lacto a.s., se sídlem Jihlava, Jiráskova 2430/94, IČO 49969897 (dále jen „Moravia Lacto“), Yog s.r.o., se sídlem Brno – Zábrdovice, Koliště 639/21, IČO 25590014 (dále jen „Yog“), Jaroměřická mlékárna, a.s., se sídlem Jaroměřice nad Rokytnou, Kaunicova 198, IČO 49968939 (dále jen „Jaroměřická mlékárna“), Mlékárna Polná spol. s r.o., se sídlem Polná, Za Nádražím 680, IČO 63493659 (dále jen dále jen „Mlékárna Polná“), BOHEMILK, a.s., se sídlem Opočno, Podzámčí 385, IČO 26470535 (dále jen „BOHEMILK“), Mlékárna Stříbro s.r.o., se sídlem Stříbro, Revoluční 845, IČO 26472066 („Mlékárna Stříbro“), LACRUM Velké Meziříčí, s.r.o., se sídlem Velké Meziříčí, Hornoměstská 383/60, IČO 63992370 (dále jen „LACRUM“), FARMA RODINY NĚMCOVY s.r.o., se sídlem Praha 5 - Malá Strana, Plaská 622/3, IČO 28872169 (dále jen „FARMA RODINY NĚMCOVY“), HOLLANDIA Karlovy Vary, s.r.o., se sídlem Klášterec nad Ohří, Miřetice u Klášterce nad Ohří, Pražská 673, IČO  40522962 (dále jen „HOLLANDIA“), Mlékárna Pragolaktos, a.s., se sídlem Praha 9 - Kyje, Českobrodská 1174, IČO 27133079 (dále jen „Mlékárna Pragolaktos“), Mlékárna Hlinsko, a.s., se sídlem Hlinsko, Hlinsko - Kouty 53, IČO 48169188 (dále jen „Mlékárna Hlinsko“), Brazzale Moravia a.s., se sídlem Litovel, Tři Dvory 98, IČO 63319551 („Brazzale“), Savencia Fromage &amp;amp; Dairy Czech Republic, a.s., se sídlem Praha 4 – Michle, Vyskočilova 1481/4, IČO 44965117 (dále jen „Savencia Fromage“), NET PLASY, spol. s r.o., se sídlem Bystřice pod Hostýnem, U Mlékárny 1020, IČO 45358133 (dále jen „NET PLASY“), OLMA, a.s., se sídlem Olomouc, Holice, Pavelkova 597/18, Holice, IČO 47675730 (dále jen „OLMA“), AGRICOL s.r.o., se sídlem Polička, Horní Předměstí, T. Novákové 521, IČO 46506721 (dále jen „AGRICOL“).</p><p>[12]V této souvislosti Úřad uvádí, že pro přiblížení velikosti tržních podílů spojujících se stran vzal v úvahu kromě výše identifikované  100km dojezdové vzdálenosti i dojezdovou vzdálenost 120 km (místo 110 km, která vzešla jako průměrná dojezdová vzdálenost bez započtení nejmenší potenciálně identifikované vzdálenosti), neboť při alternativních analýzách prováděných při 100km a 110km vzdálenosti nebyl podstatný rozdíl.</p><p>[13]Zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství, viz Official Journal C 31, ze dne 5. 2. 2004.</p><p>[14] Viz § 17 odst. 3 zákona.</p><p>[15] Viz Pokyny pro posuzování horizontálních spojení, body 19. a 20.</p><p>[16] Za soutěžitele typu maverick je označován soutěžitel, který má motivaci odchylovat se od chování ostatních soutěžitelů na trhu, a je tak schopen svým chováním narušovat případnou koordinaci jednání ostatních soutěžitelů.</p><p>[17] Viz Pokyny pro posuzování horizontálních spojení, bod 20.</p><p>[18] Na základě žádosti Úřadu č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-15315/2019/840/ASm ze dne 3. 6. 2019, na kterou Úřad obdržel odpověď dne 12. 6. 2019, jež je vedena po č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-16569/2019/840.</p><p>[19]Seznam okresů plně či částečně zahrnutých do jednotlivých geograficky vymezených relevantních trhů je uveden v dokumentu č. 104 správního spisu.</p><p>[20] Viz odpověď společnosti POLABSKÉ MLÉKÁRNY na výzvu Úřadu ze dne 17. 5. 2019, dokument spisu č. 52.</p><p>[21] Viz odpověď společnosti Mlékárna Klatovy na výzvu Úřadu ze dne 17. 4. 2019, dokument spisu č. 37.</p><p>[22] Viz vyjádření společnosti Mlékárna Olešnice na výzvu Úřadu ze dne 18. 4. 2019, dokument spisu č. 43.</p><p>[23] Viz vyjádření společnosti Bohušovická mlékárna na výzvu Úřadu ze dne 15. 4. 2019, dokument spisu č. 24.</p><p>[24] Viz vyjádření společnosti Choceňská mlékárna na výzvu Úřadu ze dne 16. 4. 2019, dokument spisu č. 28.</p><p>[25] Viz vyjádření společnosti Moravia Lacto na výzvu Úřadu ze dne 18. 4. 2019, dokument spisu č. 41.</p><p>[26] Viz vyjádření společnosti Yog na výzvu Úřadu ze dne 17. 4. 2019, dokument spisu č. 38.</p><p>[27] Viz vyjádření společnosti Mlékárna Polná na výzvu Úřadu ze dne 17. 4. 2019, dokument spisu č. 34.</p><p>[28] Viz vyjádření společnosti BOHEMILK na výzvu Úřadu ze dne 17. 4. 2019, dokument spisu č. 31.</p><p>[29] Viz vyjádření společnosti Mlékárna Stříbro na výzvu Úřadu ze dne 18. 4. 2019, dokument spisu č. 44.</p><p>[30] Viz vyjádření společnosti LACRUM na výzvu Úřadu ze dne 17. 4. 2019, dokument spisu č. 29.</p><p>[31] Viz vyjádření společnosti HOLLANDIA na výzvu Úřadu ze dne 12. 4. 2019, dokument spisu č. 22.</p><p>[32] Viz vyjádření společnosti Mlékárna Pragolaktos na výzvu Úřadu ze dne 21. 3. 2019, dokument spisu č. 14.</p><p>[33] Viz vyjádření společnosti Mlékárna Hlinsko na výzvu Úřadu ze dne 22. 3. 2019, dokument spisu č. 16.</p><p>[34] Viz vyjádření společnosti Brazzale na výzvu Úřadu ze dne 25. 3. 2019, dokument spisu č. 17.</p><p>[35] Viz vyjádření společnosti Savencia Fromage na výzvu Úřadu ze dne 19. 3. 2019, dokument spisu č. 11.</p><p>[36] Viz vyjádření společnosti Savencia Fromage na výzvu Úřadu ze dne 19. 3. 2019, dokument spisu č. 11.</p><p>[37] Viz vyjádření společnosti NET PLASY na výzvu Úřadu ze dne 20. 3. 2019, dokument spisu č. 13.</p><p>[38] Viz vyjádření společnosti OLMA na výzvu Úřadu ze dne 26. 3. 2019, dokument spisu č. 18.</p><p>[39] Viz vyjádření společnosti AGRICOL na výzvu Úřadu ze dne 22. 3. 2019, dokument spisu č. 15.</p><p>[40] Viz § 17 odst. 3 zákona.</p><p>[41] Viz Pokyny pro posuzování horizontálních spojení, body 19. a 20.</p><p>[42] Viz Pokyny pro posuzování horizontálních spojení, bod 20.</p><p>[43] I z tohoto důvodu společnost Mlékárna Olešnice vyjadřovala námitky proti posuzovanému spojení soutěžitelů.</p><p>[44] Dodávky syrového kravského mléka od družstev VIAMILK i Morava pro společnosti Mlékárna Hlinsko i OLMA jsou sjednány na základě Rámcové smlouvy, přičemž jako smluvní strana zde vystupuje společnost AGROFERT.</p><p>[45] Výzvami ze dne 14. 3. 2019 č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-07544/2019/840/JMě a 10. 4. 2019 č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-10100/2019/840/JMě.</p><p>[46]Viz https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=53627946&amp;amp;subjektId=585666&amp;amp;spis=762983.</p><p>[47]Viz https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=53259999&amp;amp;subjektId=63715&amp;amp;spis=638775.</p><p>[48] Viz https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=57974838&amp;amp;subjektId=73447&amp;amp;spis=433658.</p><p>[49] Viz https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=59293072&amp;amp;subjektId=288476&amp;amp;spis=310302.</p><p>[50] Viz podání spojujících se soutěžitelů č. j.: ÚOHS-S0060/2019/KS-10022/2019/840 ze dne 8. 4. 2019.</p><p>[51] Viz např. odpověď společnosti BOHEMILK na výzvu Úřadu ze dne 17. 4. 2019 (dokument spisu č. 31) či vyjádření Navrhovatelů ze dne 5. 9. 2019 (dokument spisu č. 98).</p><p>[52] Viz odpověď Navrhovatelů na výzvu Úřadu ze dne 17. 7. 2019 (dokument spisu č. 78).</p><p>[53] Viz odpověď společnosti BOHEMILK na výzvu Úřadu ze dne 17. 4. 2019 (dokument spisu č. 31) a vyjádření Navrhovatelů ze dne 5. 9. 2019 (dokument spisu č. 98).</p><p>[54]Viz dokument Státního zemědělského intervenčního fondu INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA z 28. února 2019, str. 16, tabulka Ceny mléka v EU (EUR/100 kg), https://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fzpravy%2Fkomodity%2Fzv%2F01%2F16%2F1551345959199.pdf.</p><p>[55]Viz https://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO, statistika Zahraniční obchod podle zboží a zemí, směr obchodu vývoz, nomenklatura zboží KN (8), Kód zboží 04012099, Název zboží Mléko a smetana o obsahu tuku &amp;gt;3% hmotnostních, avšak ˂=6% hmotnostních, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla (ne: v bezprostředním obalu o čistém obsahu ˂=2litry).</p><p>[56] Viz http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/statistika/zemedelstvi/mleko/.</p><p>[57] Nákup SKM ze strany mlékáren v ČR, viz Zprávy o trhu s mlékem a mlékárenskými výrobky ze dne 10. 2. 2016 a 8. 2. 2019, strana 6, tabulka Roční hodnoty cen, tučnosti a nákupů mléka mlékárnami z ČR, https://www.szif.cz/cs/zpravy-o-trhu?cdr=04&amp;amp;year=2019&amp;amp;ino=0</p><p>[58] Viz Zprávy o trhu s mlékem a mlékárenskými výrobky ze dne 10. 2. 2016 a 8. 2. 2019, strana 6, tabulka Roční hodnoty cen, tučnosti a nákupů mléka mlékárnami z ČR, https://www.szif.cz/cs/zpravy-o-trhu?cdr=04&amp;amp;year=2019&amp;amp;ino=0</p><p>[59] Viz www.cnb.cz</p><p>[60] Viz https://www.szif.cz/cs/zpravy-o-trhu?cdr=04&amp;amp;year=2019&amp;amp;ino=0</p><p>[61] Dokonce v případě společnosti LACRUM, jež v rámci prvního kola dotazování vyjádřila své obavy z posuzovaného spojení soutěžitelů (viz odpověď společnosti LACRUM na dotaz Úřadu ze dne 17. 4. 2019, dokument spisu č. 29), tato společnost na následující dotaz Úřadu reagovala tak, že družstvo Morava již není jejím dodavatelem SKM (viz odpověď společnosti LACRUM na dotaz Úřadu ze dne 5. 6. 2019, dokument spisu č. 59).</p></div>", "next": 0}