150. Navrhovatel v bodě D námitek také odkazuje na závěry odborného stanoviska, které tvoří přílohu námitek. Z odborného stanoviska dle navrhovatele vyplývá, že předpokládaná cena provozu hostingových služeb činí při zadavatelem požadovaném množství serverů a při zohlednění dalších podmínek 20 000,- až 40 000,- Kč bez DPH/měsíc, tedy průměrná cena těchto služeb činí přibližně 30 000,- Kč bez DPH. Navrhovatel dále uvádí, že vybraný dodavatel tak s ohledem na jeho nabídkovou cenu zjevně nesplňuje požadavky zadavatele. Tytéž ceny za provoz hostingových služeb, jaké uvádí navrhovatel v bodě D námitek, jsou uvedeny v odborném stanovisku (viz bod 134. a 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
151. Zadavatel se k této námitce v bodě XXI. rozhodnutí o námitkách vyjádřil tak, že navrhovatel neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, kterými by odůvodnil to, že by provoz požadovaných aplikací na serveru s parametry uvedenými vybraným dodavatelem neměl vyhovět požadavkům zadavatele. Zadavatel zde dále uvádí, že údajně potřebné parametry serverů a odhadovaná cena, jak je uvádí stěžovatel vycházeje z odborného stanoviska, jsou uvedeny bez bližšího zdůvodnění (resp. odkazu na cenová srovnání) a zadavatel na jejich základě dle svých slov nemůže přijmout závěr o tom, že by nabídka vybraného dodavatele neodpovídala požadavkům zadavatele stanoveným v zadávacích podmínkách (viz bod 137. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
152. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel se s námitkou navrhovatele, v níž uváděl konkrétní ceny, které jsou dle jeho názoru pro plnění požadované zadavatelem reálné, vypořádal ve velmi obecné rovině, když své tvrzení, že nelze dojít k závěru, že by nabídka vybraného dodavatele neodpovídala požadavkům zadavatele v zadávacích podmínkách, odůvodnil pouze tím, že navrhovatel jím uváděné konkrétní hodnoty blíže neodůvodnil. Ačkoliv tedy navrhovatel ve svých námitkách uvedl, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele považuje za nereálnou, a současně uvedl konkrétní ceny, které považuje za přiměřené, zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvedl žádný věcný důvod, proč toto tvrzení navrhovatele odmítl. Zadavatel se měl k této konkrétní námitce navrhovatele věcně a srozumitelně vyjádřit a uvést, jaké úvahy či skutečnosti věcného charakteru jej vedly k jejímu odmítnutí. Zdůvodnění odmítnutí námitky pouze tím, že navrhovatel svá konkrétní tvrzení nijak neodůvodnil, nelze považovat za vyřízení námitky v souladu s § 245 odst. 1 zákona, neboť navrhovateli neříká nic o věcném pohledu zadavatele na jím uváděná konkrétní tvrzení.
153. Úřad tedy konstatuje, že zadavatel se v bodě XXI. rozhodnutí o námitkách s námitkou navrhovatele, v níž navrhovatel uvedl konkrétní cenu za plnění spočívající provozu hostingu, kterou považuje za přiměřenou, nevypořádal v souladu s § 245 zákona, neboť své rozhodnutí o odmítnutí námitky nezdůvodnil dostatečně podrobně tak, aby navrhovateli byl jednoznačně zřejmý věcný důvod odmítnutí. Úřad dodává, že zadavatel se s výše uvedenou námitkou navrhovatele nevypořádal ani v jiné části rozhodnutí o námitkách.
154. V bodě C námitek navrhovatel napadá nereálnost nabídkové ceny vybraného dodavatele v části týkající se mobilních datových služeb a mimo jiné také odkazuje na závěry odborného stanoviska, ze kterého dle navrhovatele vyplývá, že pro naplnění požadavků zadávací dokumentace v části mobilních datových služeb je nutné uvažovat minimálně přenos dat ve výši 500 MB/měsíc, tento objem představuje cenu 80-120,- Kč/SIM/měsíc bez DPH a při požadovaném množství datových SIM je měsíční cena za datové SIM karty v rozmezí 11 840,- až 17 760,- Kč bez DPH. Tyto konkrétní hodnoty jsou pak uvedeny i v odborném stanovisku (viz bod 136. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
155. K této námitce se zadavatel vyjadřuje v bodě XVIII. rozhodnutí o námitkách tak, že uvádí, že odborné stanovisko neobsahuje žádný podklad, pouze bez bližšího zdůvodnění uvádí uvedené cifry. Zadavatel také zdůrazňuje, že odborné stanovisko nemá váhu znaleckého posudku a vzhledem k absenci jakéhokoliv odůvodnění v něm uvedených závěrů je značně nepřesvědčivé (viz bod 138. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
156. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel jako důvod odmítnutí námitky uvedl pouze to, že navrhovatel ke svým tvrzením nedoložil žádný podklad, a že žádný podklad neobsahuje ani odborné vyjádření. Zadavatel tedy v rozhodnutí o námitkách neuvedl žádný věcný argument, z něhož by bylo jednoznačně zřejmé, proč akceptoval cenu vybraného dodavatele a odmítl námitku navrhovatele. I přesto, že navrhovatel ani autor odborného stanoviska neuvedli k jimi uváděným hodnotám žádné výpočty či bližší zdůvodnění, měl zadavatel k dispozici konkrétní údaje, kterými navrhovatel zpochybňoval reálnost ceny vybraného dodavatele, a byl tedy povinen se k nim věcně vyjádřit a srozumitelně uvést, jaké úvahy či skutečnosti jej vedly k jejich odmítnutí. To však zadavatel neučinil.
157. Úřad tedy konstatuje, že se zadavatel v bodě XVIII. rozhodnutí o námitkách s námitkou navrhovatele týkající se nereálnosti nabídkové ceny vybraného dodavatele v části týkající se mobilních datových služeb nevypořádal v souladu s § 245 zákona, neboť své rozhodnutí o odmítnutí námitky nezdůvodnil dostatečně podrobně tak, aby navrhovateli byl jednoznačně zřejmý věcný důvod odmítnutí. Úřad dodává, že zadavatel se s výše uvedenou námitkou navrhovatele nevypořádal ani v jiné části rozhodnutí o námitkách.
158. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil ke všem námitkám namítaným navrhovatelem. Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nemohlo být dosaženo. K tomu Úřad uvádí, že právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní, přičemž tento závěr je zřejmý i ze skutečnosti, že nedodržení postupu zadavatele při vyřizování námitek je v zákoně spojeno s možností uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen nikoli pouze obecnými frázemi, ale podrobně a srozumitelně (tj. přezkoumatelně) své stanovisko obhájit. Takové zdůvodnění postupu zadavatele by pak na druhé straně mělo sloužit stěžovateli jako základní podklad pro úvahu, zda si za svým názorem o nezákonném postupu zadavatele stojí natolik, že je ochoten vyvolat zahájení správního řízení před Úřadem na základě návrhu.
159. Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že zadavatel v tomto případě zákonem stanoveným požadavkům na argumentační „kvalitu“ rozhodnutí o námitkách nedostál, Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K tvrzení navrhovatele týkajícímu se doručení dokumentace o zadávacím řízení
160. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 4. 2018 uvádí, že ze správního spisu vyplývá, že zadavatel nedoručil Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení v originálním (či autorizovaně konvertovaném) vyhotovení ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení návrhu na zahájení správního řízení, ani v dodatečné pětidenní lhůtě ode dne doručení usnesení č. j. ÚOHS-S0082/2018/VZ-08239/2018/511/THl ze dne 21. 3. 2018, stanovené Úřadem podle § 263 odst. 4 zákona, tedy nejpozději dne 26. 3. 2018. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v této lhůtě Úřadu doručil pouze prostou elektronickou podobu části dokumentace prostřednictvím datové schránky dne 23. 3. 2018. Dle navrhovatele ze správního spisu nevyplývá, že by zadavatel Úřadu doručil také originální (či konvertované) vyhotovení těchto dokumentů. Navrhovatel uvádí, že jsou splněny podmínky pro uložení opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele podle § 263 odst. 4 zákona. Podle navrhovatele jsou také splněny zákonné podmínky pro uložení pokuty zadavateli za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona ve spojení s § 268 odst. 2 písm. c) zákona.
161. Úřad konstatuje, že dne 12. 3. 2018 obdržel datovou schránkou 8 datových zpráv od zadavatele, které obsahovaly celkem 52 dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení. Z podoby zaslaných dokumentů je zřejmé, že se jedná o originály. Dne 13. 3. 2018 Úřad obdržel od zadavatele zásilku prostřednictvím držitele poštovní licence, jejímž obsahem je 26 dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení a CD nosič, který obsahuje 3 dokumenty, tvořící součást zadávací dokumentace. Z podoby dokumentů na CD nosiči je zjevné, že se jedná o originály. Všechny dokumenty zaslané v listinné podobě byly opatřeny vlastnoručními podpisy osob, které je vyhotovily, a z jejich podoby je zřejmé, že se jedná o originály. Dne 14. 3. 2018 Úřad obdržel prostřednictvím datové schránky další datovou zprávu označenou jako Doplnění dokumentace o veřejné zakázce, jejímž obsahem je 15 dokumentů tvořících součást zadávací dokumentace. Z podoby dokumentů je zřejmé, že se jedná o originály. Seznam všech těchto dokumentů je obsahem úředního záznamu č. j. ÚOHS-S0082/2018/VZ-07903/2018/511/THl ze dne 14. 3. 2018.
162. Úřad poté zjistil, že dokumentace o zadávacím řízení zaslaná zadavatelem není kompletní. Usnesením č. j. ÚOHS-S0082/2018/VZ-08239/2018/511/THl ze dne 21. 3. 2018 určil Úřad zadavateli dodatečnou lhůtu pěti dnů k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení. V usnesení mu přitom sdělil, které konkrétní části dokumentace o zadávacím řízení dle jeho názoru chybí. Dne 23. 3. 2018 obdržel Úřad datovou schránkou 2 datové zprávy od zadavatele, které obsahovaly 10 dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení. S ohledem na podobu dokumentů Úřadu nevznikla pochybnost o tom, že se jedná o originály. Dne 26. 3. 2018 Úřad obdržel zásilku zadavatele prostřednictvím držitele poštovní licence, jejímž obsahem je 8 dokumentů v listinné podobě tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení. Všechny dokumenty zaslané v listinné podobě byly opatřeny vlastnoručními podpisy osob, které je vyhotovily, a z jejich podoby je zřejmé, že se jedná o originály. Seznam všech dokumentů doručených dne 23. 3. a 26. 3. 2018 je obsahem úředního záznamu č. j. ÚOHS-S0082/2018/VZ-09774/2018/511/THl ze dne 27. 3. 2018.
163. Dle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh. Jak vyplývá z doručenky poskytnuté navrhovatelem, byl návrh navrhovatele ze dne 2. 3. 2018 ve stejnopisu dodán do datové schránky zadavatele téhož dne, lhůta pro doručení vyjádření k návrhu a zaslání dokumentace uplynula dne 12. 3. 2018. Ze skutečností popsaných výše vyplývá, že zadavatel v této lhůtě nezaslal Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, ale část dokumentace o zadávacím řízení zaslal až dne 14. 3. 2018 a část zaslal až v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem. Z vyjádření zadavatele vyplývá, že zadavatel si je skutečnosti, že nesplnil svou povinnost podle § 252 odst. 1 zákona vědom.
164. Ačkoliv tedy zadavatel nezaslal Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona, doručil ji v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem, přičemž jak Úřad uvedl výše, v případě všech poskytnutých dokumentů se jedná o originály. Jelikož zadavatel kompletní dokumentaci o zadávacím řízení doručil Úřadu v dodatečné lhůtě, nebyl dán důvod pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 4 zákona.
165. Úřad dodává, že navrhovatel ve svém vyjádření neuvádí konkrétní skutečnosti, na základě kterých se domnívá, že zadavatel Úřadu doručil „zjevně pouze prostou elektronickou podobu části dokumentace prostřednictvím datové schránky.“ Úřad konstatuje, že disponuje s originály všech doručených dokumentů; ve správním spise jsou založeny kopie listinných dokumentů, neboť jejich originální vyhotovení je Úřad po skončení správního řízení povinen vrátit zadavateli, a tištěná podoba dokumentů zaslaných elektronicky, neboť do spisu vedeného v listinné podobě logicky nelze originální vyhotovení elektronického dokumentu vložit.
166. Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona ve spojení s § 268 odst. 2 písm. c) zákona, Úřad konstatuje, že předmět správního řízení byl vymezen návrhem navrhovatele. Zaujetí stanoviska k jiným otázkám týkajícím se postupu zadavatele ve správním řízení by tedy znamenalo ze strany Úřadu vybočení z předmětu vedeného správního řízení, který byl určen skutečnostmi uvedenými v návrhu. Úřad je povinen rozhodnout o podaném návrhu, resp. o skutečnostech v něm uvedených, nikoliv tedy ve správním řízení zahájeném výlučně na návrh o skutečnostech jiných, které byly sděleny nad rámec návrhu až v průběhu správního řízení, neboť Úřad je v průběhu správního řízení vázán právě podaným návrhem a je oprávněn rozhodnout pouze o skutečnostech v něm uvedených. Otázkou spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se Úřad v tomto správním řízení nemůže věcně zabývat, neboť rozhodování o spáchání přestupku zadavatelem se netýká předmětu nyní vedeného správního řízení.
K výroku II. rozhodnutí
167. Úřad s odkazem na ust. § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom smyslu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.
168. Navrhovatel se v návrhu domáhal, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele a další úkony zadavatele provedené ve vztahu k posouzení nabídky vybraného dodavatele a mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, eventuálně aby zrušil rozhodnutí o námitkách podle § 263 odst. 5 zákona z důvodu jejich nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů.
169. Vzhledem k tomu, že Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách stěžovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
170. Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.
171. S odkazem na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 2/1999 ze dne 24. 6. 1999, a rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 51/2010 ze dne 5. 1. 2011, se Úřad v duchu zásady procesní ekonomie již nezabýval dalšími částmi návrhu, neboť jejich posouzení by bylo nadbytečné v situaci, kdy existuje jiný důvod pro uložení nápravného opatření, přičemž přezkoumání dalších důvodů návrhu by nemohlo mít vliv na rozhodnutí ve věci, resp. na uložení nápravného opatření.
K výroku III. rozhodnutí
172. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
173. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
174. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. rozhodnutí
175. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
176. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
177. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000082.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Dopravní podnik města Pardubic a.s., Teplého 2141, 532 20 Pardubice
2. Strelička & Partners, advokátní kancelář, s.r.o., Veselá 163/12, 602 00 Brno
3. TELMAX s.r.o., Na Stráni 511, 566 01 Vysoké Mýto
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy