165. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za všechny uvedené přestupky a nemá-li zároveň v tomto řízení o přestupku zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky ukládající konkrétní pokuty za spáchání přestupků uvedených v bodě 163. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávané přestupky zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu, tj. pokuty uložené rozhodnutími uvedenými v bodě 163. odůvodnění tohoto rozhodnutí za spáchání tam uvedených přestupků.
166. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a k přestupkům uvedeným ve výroku II. a III. tohoto rozhodnutí s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.
167. Hlavním kritériem rozhodným pro určení výměry pokuty, je závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního přestupku na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013). Při zvažování závažnosti přestupku Úřad zohlednil následující skutečnosti.
168. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 126 ZZVZ, když zadavatel nedodržel zákonný postup (zákonem chráněný zájem) pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ do 30 dnů od uzavření rámcové smlouvy. V daném případě došlo postupem zadavatele k porušení jeho uveřejňovací povinnosti, jež je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Nicméně na škále závažnosti přestupků stojí daný přestupek na jednom z nižších stupňů například oproti situaci, kdy zadavatel podle zákona vůbec nepostupuje nebo kdy eliminuje či narušuje soutěžní prostředí, neboť neuveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení v zákonné lhůtě samo o sobě není způsobilé ovlivnit výběr dodavatele.
169. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl ke způsobu a následkům spáchání přestupku. Tím, že zadavatel v daném případě neodeslal v zákonné lhůtě k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky, byla omezena informovanost dodavatelů i široké veřejnosti, ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji a v neposlední řadě došlo daným postupem zadavatele taktéž k porušení zásady transparentnosti.
170. Úřad taktéž přihlédl ke skutečnosti, že cena za veřejnou zakázku byla podle článku III. odst. 6. rámcové smlouvy sjednána ve výši do 1 400 000,- Kč bez DPH (1 694 000,- Kč s DPH). V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). S ohledem na zmíněné je pak možno v rámci posouzení závažnosti spáchaného přestupku zohlednit, že narušení možnosti veřejné kontroly u veřejné zakázky, jejíž cena činí dle kupní smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky 1 694 000,- Kč s DPH, nepředstavuje zásah vysoké intenzity do veřejného zájmu chráněného zákonem.
171. V rámci přitěžujících okolností Úřad přihlédl k tomu, že se zadavatel dopustil dalšího přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) ZZVZ tím, že v zákonné lhůtě neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce, přičemž kombinace porušení dvou uveřejňovacích povinností měla značný dopad na možnost kontroly postupu zadavatele.
172. Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil rovněž spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 44 odst. 3 písm. h) zákona, když v části „Způsob hodnocení jednotlivých kritérií“ zadávací dokumentace nestanovil v rámci vymezení metody vyhodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Celková kvalita a vhodnost pro výkon služby“, co konkrétně bude v tomto kritériu považovat za kvalitní a vhodné pro výkon služby, tedy obviněný neuvedl co do kvality a vhodnosti pro výkon služby preferuje, a jak bude při hodnocení v tomto kritériu zohledňovat a hodnotit figuranty zjištěnou kvalitu a vhodnost jednotlivých předložených vzorků pro výkon služby, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný uzavřel dne 31. 8. 2016 na veřejnou zakázku rámcovou smlouvu s vybraným dodavatelem. Při samotném posuzování by tudíž bylo třeba uzavřít, že se jednalo o přestupek dosahující vysoké intenzity závažnosti, neboť k pochybení zadavatele došlo již v rámci stanovení zadávacích podmínek, které následně mělo vliv na celý průběh zadávacího řízení, přičemž zadavatel na veřejnou zakázku uzavřel dne 31. 8. 2016 rámcovou smlouvu s vybraným dodavatelem.
173. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil časový odstup od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, který činí zhruba tři roky, jelikož si je Úřad vědom skutečnosti, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.
174. Jakožto k polehčující okolnosti případu přihlédl Úřad rovněž ke skutečnosti, že zadavatel si „dobrovolně“ zvolil zadávací řízení podle zákona, a to zjednodušené podlimitní řízení, i když podle předpokládané hodnoty předmětná veřejná zakázka spadala pod § 12 odst. 3 zákona, tj. veřejnou zakázku malého rozsahu, když její předpokládaná hodnota nedosahovala v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby 2 000 000,- Kč bez DPH. Zadavatel tedy nebyl povinen zadávat předmětnou veřejnou zakázku podle zákona, neboť spadala podle § 18 odst. 5 zákona pod obecné výjimky z působnosti zákona, přičemž zadavatel by byl tak povinen dodržet „pouze“ zásady uvedené v § 6 zákona, avšak zadavatel zahájil v souladu s § 26 odst. 5 zákona veřejnou zakázku malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.
175. Úřad neshledal žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti případu.
176. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schválené bilance návrhu rozpočtu na rok 2019 dostupné na internetové adrese http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/finance/rozpocet/rozpocet_na_rok_2019/schvaleny_rozpocet_vlastniho_hlavniho.html vyplývá, že zadavatel na rok 2019 předpokládá celkové příjmy ve výši 59 175 179,30,- Kč a celkové výdaje ve výši 77 568 769,60,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou), neboť představuje naprosto marginální částku ve srovnání s prostředky, se kterými zadavatel hospodaří.
177. Pokuta uložená obviněnému za spáchání přestupku dle ZZVZ má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených ZZVZ, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování ZZVZ, resp. k jednání, které je se ZZVZ v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu při samé spodní hranici zákonné sazby, tj. ve výši 7 500,- Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.
178. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
179. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K výroku V. tohoto rozhodnutí
180. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 6 odst. 1 vyhlášky, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
181. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto, že obviněný porušil svou právní povinnost, tj. dopustil se přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a § 269 odst. 1 písm. e) ZZVZ a přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, rozhodl Úřad o uložení povinnosti obviněného uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
182. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000220.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – Staré Město
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy