{"html": "<div class=\"doc\"><p>167.     V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku ve věci sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro obviněného likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.</p><p>168.     Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výše uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 200.000,- Kč naplňuje obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.</p><p>169.     Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl o sankci za porušení právní povinnosti tak, jak je uvedeno ve výroku XI. tohoto rozhodnutí.</p><p>170.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, zřízeného u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.</p><p>Poučení</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>JUDr. Eva Kubišová</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>JUDr. Václav Krondl, advokát, Jiráskova 1343/2, 360 01 Karlovy Vary</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>[1] Výpis z katastru nemovitostí, získaný z veřejně dostupného zdroje na adrese http://nahlizenidokn.cuzk.cz/</p><p>[2] Výzva MMR č. 37 „Energetické úspory v bytových domech II“, získaná z veřejně dostupného zdroje na adrese http://www.irop.mmr.cz/cs/Vyzvy/Seznam/Vyzva-c-37-Energeticke-uspory-v-bytovych-domech-II</p><p>[3] Specifická pravidla pro žadatele a příjemce v rámci výzvy MMR č. 37 „Energetické úspory v bytových domech II“, získaná z veřejně dostupného zdroje na adrese http://www.irop.mmr.cz/IROP/media/SF/Microsites/IROP​/V%C3%BDzvy/V%C3%BDzvy%20-%20SC/V%C3%BDzvy%20SC%202.5/Specificka-pravidla-pro-zadatele-a-prijemce_​vyzva-c-37-k-31-8-2017_verze-1-3.pdf</p><p>[4] Důvodová zpráva k § 18 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, získaná z veřejně dostupného zdroje na adrese Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&amp;amp;CT=637​&amp;amp;CT1=0.</p><p>MACEK, Ivo; DEREKOVÁ, Romana; BARTOŇ, Daniel: Zákon o zadávání veřejných zakázek: Praktický komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2017.</p><p>HAJDUŠEK, Lukáš; DORIČÁK, Antonín: Účelové dělení veřejných zakázek jakožto častý &quot;nešvar&quot; zadavatelů. In: Veřejné zakázky, 2018. Roč. 2018, č. 2, str. 27-28.</p><p>[5] Dříve účinná relevantní právní úprava, § 13 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obdobný odkaz na zadávací řízení neobsahuje, přičemž otázku postupu pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky v případech, kdy je veřejná zakázka dělena na více částí, řeší uceleně pro všechny případy (tedy včetně těch, kdy jsou veřejné zakázky zadávány mimo zadávací řízení).</p></div>", "next": 0}