204. Z výše uvedeného vyplývá, že není vyloučeno, aby zákon o poštovních službách dopadal nejen na Českou poštu, ale i na jiné provozovatele poštovních služeb, kteří oznámili ČTÚ svůj záměr poskytovat poštovní služby. Tento výklad zastává též zadavatel, jenž v čl. 6 odst. 6.1 zadávací dokumentace stanovil požadavek, aby předmět veřejné zakázky, jímž bude služba zahrnující zajištění vnitrostátních i zahraničních poštovních služeb, byl v souladu se zákonem o poštovních službách. V takovém případě lze též příslušné ustanovení správního řádu, konkrétně § 19 odst. 2 správního řádu vykládat tak, že „připouští, že písemnost lze doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb“, jak to činí sama Česká pošta v druhé části svého návrhu, kde „nepopírá, že správní řád dovoluje, aby si správní orgán zvolil služby provozovatele poštovních služeb“. V logice výše uvedeného, je-li správní orgán „povinen zvolit takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy dle zákona o poštovních službách vyplývala povinnost dodat poštovní zásilku obsahující písemnost způsobem, který je v souladu s požadavky tohoto zákona na doručení písemnosti“, nelze činit závěr, že provozovatelem poštovních služeb je zde myšlena výhradně Česká pošta.
205. Z výše uvedených bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí tak rovněž vyplývá, že nelze činit obecný závěr, že jediným provozovatelem poštovních služeb, se kterým může být uzavřena poštovní smlouva dle zákona o poštovních službách, je Česká pošta.
206. V neposlední řadě Úřad dodává, že na základě vyjádření ČTÚ bylo též dovozeno, že úřední doručování písemností dle § 13 vyhlášky specifikace není oprávněn poskytovat jen držitel poštovní licence, ale že takto definované a charakterizované služby může poskytovat i jakýkoli jiný provozovatel poštovních služeb. Již v rámci kopie oznámení služeb přitom vybraný dodavatel doložil zabezpečení poskytování poštovních služeb v souladu s požadavky na úřední doručování písemností podle § 13 vyhlášky specifikace podle § 3 odst. 3 zákona o poštovních službách. Tedy ani požadavek na úřední doručování písemností v šetřeném případě evidentně nevedl k vyloučení hospodářské soutěže.
207. Vzhledem ke skutečnosti, že nebylo v předmětném zadávacím řízení prokázáno vyloučení hospodářské soutěže z hlediska účasti provozovatelů poštovních služeb, tedy existence omezení plnění pouze prostřednictvím držitele poštovní licence, přistoupil Úřad k posouzení, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem, konkrétně, zda byly v souladu se zákonem stanoveny zadávací podmínky.
K výroku I. rozhodnutí
208. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jež je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci. Jedná se o podmínky, jež by zadavatel měl stanovit v souladu a v mezích příslušných ustanovení zákona, zejména pak základních zásad dle § 6 zákona, a měl by věnovat dostatečnou pozornost jejich kvalitnímu zpracování.
209. Nejvyšší správní soud v tomto kontextu v rámci rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010 uvedl, že „[z]adávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky“.
210. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel má především povinnost stanovit takové zadávací podmínky, aby všichni potenciální dodavatelé měli jasnou představu, jak připravit své nabídky a jak bude předmětné zadávací řízení probíhat. Podstatným kritériem pro stanovení zadávacích podmínek je tak požadavek, aby byly určité a jednoznačné. Zadavatel by proto při jejich přípravě neměl připustit, aby vznikaly o výkladu některého požadavku pochybnosti. Odpovědným za správnost a úplnost zadávacích podmínek je při vzniku jakékoli nejasnosti či neurčitosti právě zadavatel.
211. K zákonnému stanovení zadávacích podmínek se úzce váže zásada transparentnosti, která mj. vyžaduje, aby veškeré podmínky a pravidla zadávacího řízení byly stanoveny jasným, přesným a jednoznačným způsobem, tedy nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či pro jejich rozdílný výklad. Účelem tohoto postupu je nejen, aby všichni dodavatelé působící na relevantním trhu při vynaložení běžné péče mohli přesnému významu zadávacích podmínek rozumět a shodně je i interpretovat, ale rovněž i zajištění schopnosti zadavatele ověřit, zda podané nabídky kritéria veřejné zakázky splňují.
212. Zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona se ve své judikaturní činnosti opakovaně zabývaly soudy a též Úřad. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla. Pokud pak zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného“.
213. Rovněž v souvislosti s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 87/2008-234 ze dne 26. 3. 2009 byl vysloven právní názor, že „[j]sou-li zadávací podmínky natolik nejasné, že objektivně připouštějí rozdílný výklad ohledně zadavatelových požadavků na zpracování nabídek či následně konkrétního způsobu hodnocení nabídek, je postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky fakticky nekontrolovatelným; to vylučuje, aby byla dodržena zásada transparentnosti zadávacího řízení[…] a tedy aby postup zadavatele byl považován za souladný se ZVZ“.
214. Ve výše citovaném rozsudku se Nejvyšší správní soud též plně ztotožnil s názorem Krajského soudu v Brně vysloveném v rámci rozsudku č. j. 62 Ca 33/2007-175 ze dne 20. 3. 2008, že „[z]adávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ,soutěžit‘. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota“.
215. Úřad k výše uvedenému dodává, že si je vědom skutečnosti, že citované závěry vycházely z předchozí právní úpravy ZVZ, avšak smysl a účel stanovení zadávacích podmínek (zadávací dokumentace) zůstal shodný i v současné právní úpravě. K pojmu zadávací dokumentace Úřad pouze dodává, že zákon jej definuje již jako veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Zadávací dokumentace tak představuje formální vyjádření zadávacích podmínek a zadávací podmínky naopak představují konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků či parametrů definovaných zadavatelem a tedy skutečný obsah požadavků zadavatele, který je formálně zachycen v zadávací dokumentaci. V rámci zadávacích podmínek je zadavatel povinen, kromě jiného, popsat pravidla pro hodnocení nabídek a podmínky účasti v zadávacím řízení včetně technických podmínek, jejichž hlavním účelem je vymezení požadavků zadavatele na předmět veřejné zakázky.
216. Předmět veřejné zakázky zadavatel vymezil v čl. 6 zadávací dokumentace, kde v úvodu stanovil, že „[p]ředmětem plnění této veřejné zakázky je zajištění poskytování poštovních služeb a doručování zásilek a dalších doplňkových služeb pro VZP ČR prostřednictvím provozovatele poštovních služeb klientům pojišťovny […]“. V čl. 6 odst. 6.1 zadávací dokumentace pak zadavatel v bližších podrobnostech uvedl, že „[z]adavatelem požadované poštovní služby jsou vymezeny v Příloze č. 1 této zadávací dokumentace“.
217. Zadavatel své potřeby týkající se předmětu veřejné zakázky v čl. 6 odst. 6.1 zadávací dokumentace konkretizoval tak, že „[s] ohledem na požadavky zadavatele je účastník zadávacího řízení povinen dodržet ustanovení vyhlášky č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování ve znění změn provedených na základě vyhlášky č. 203/2016 Sb., ze dne 8. června 2016, a to zejména ustanovení týkající se technické specifikace základních služeb a základních kvalitativních požadavků“.
218. Za účelem dostatečného porozumění předmětu veřejné zakázky zadavatel v této části zadávací dokumentace určil, že „[z] důvodu dostatečné a srozumitelné specifikace předmětu veřejné zakázky (rozsáhlosti požadovaných služeb) pro všechny účastníky zadávacího řízení zadavatel uvádí, že poptávané služby jsou pojmenovány a definovány dle stávajících Poštovních podmínek současného držitele poštovní licence – České pošty, s.p., pro základní poštovní služby a ostatní služby, které jsou zveřejněny na webových stránkách stávajícího poskytovatele https://www.ceskaposta.cz/ke-stazeni/postovni-podminky. Tyto podmínky tvoří také Přílohu č. 8, 9 a 10 této zadávací dokumentace“.
219. V neposlední řadě zadavatel stanovil, že „výše uvedené předpisy obsahující specifikace základních poštovních služeb a ostatních služeb definují požadavky zadavatele na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. obsahují definice jednotlivých služeb včetně požadavků na jejich kvalitu a parametry“.
220. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel klade na účastníky zadávacího řízení při plnění předmětu veřejné zakázky mj. povinnost dodržet ustanovení vyhlášky specifikace týkající se technické specifikace základních služeb a základních kvalitativních požadavků. Část druhá vyhlášky specifikace týkající se technické specifikace základních služeb přitom zahrnuje ustanovení § 2 až § 13 a část třetí obsahující základní kvalitativní požadavky ustanovení § 14 až 27 vyhlášky specifikace.
221. Konkrétně ustanovení § 14 vyhlášky specifikace se zabývá dostupností a hustotou pošt. Dle § 14 odst. 1 vyhlášky specifikace je dostatečná dostupnost pošt zajištěna, pokud celkový počet pošt odpovídá počtu provozoven stanovenému nařízením vlády podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o poštovních službách. Vyhláška specifikace se zde odkazuje na znění nařízení vlády č. 178/2015 Sb., o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb, které ukládá, že minimální počet provozoven pro poskytování základních služeb činí 3 200.
222. Zajištění dostatečné hustoty pošt je dále upraveno v ustanovení § 14 odst. 2 vyhlášky specifikace, kde pod písm. a) je uvedeno, že dostatečná hustota pošt je zajištěna, pokud je provozována pošta v každé obci, která má 2 500 a více obyvatel.
223. Za účelem zjištění možností účastníků zadávacího řízení plnit požadavky určené příslušnými ustanoveními vyhlášky specifikace, oslovil Úřad již v rámci původního správního řízení opětovně ČTÚ s žádostí o poskytnutí stanoviska. Z II. vyjádření ČTÚ ze dne 15. 5. 2018 vyplývá, že ačkoli vyhláška specifikace stanoví povinnost dodržení specifikace základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování pouze držiteli poštovní licence, provozovatelé poštovních služeb nejsou omezeni, aby též tímto způsobem při poskytování služeb odpovídajících službám dle § 2 až § 13 vyhlášky specifikace poskytovali předmětné plnění v souladu s vyhláškou specifikace, tedy v souladu s ustanovením § 2 až § 27 vyhlášky specifikace.
224. Ačkoli tak požadavky kladené vyhláškou specifikace je povinen naplňovat pouze držitel poštovní licence, jiní provozovatelé poštovních služeb nejsou dle nezávislého názoru ČTÚ omezeni poskytovat služby v souladu s vyhláškou specifikace, a to ani v souladu s jejími základními kvalitativními požadavky. I provozovatelé poštovních služeb tak mohou na základě dobrovolného postupu naplňovat požadavky zadavatele kladené v zadávacích podmínkách.
225. Zadavatel v reakci na požadavek týkající se dodržení daných ustanovení vyhlášky specifikace již v předmětném správním řízení ve svém vyjádření ze dne 16. 8. 2018 uvedl, že je potřeba na něj nahlížet tak, že technická specifikace základních služeb je vymezena z pohledu potřeb zadavatele, tzn. dle rozsahu výčtu typů a druhů zásilek stanovených v příloze č. 1 zadávací dokumentace, a zabezpečení základních kvalitativních požadavků se váže na to, jakého typu je účastník zadávacího řízení.
226. Dle zadavatele na trhu poštovních služeb, jež jsou předmětem veřejné zakázky, působí dva hlavní typy subjektů. Prvním z nich je Česká pošta, která má povinnost zajišťovat v kvalitě a rozsahu dle vyhlášky specifikace základní služby, jež jsou obsahem poštovní licence. Naopak druhou skupinu dle zadavatele tvoří subjekty, jež dle zákona o poštovních službách povinně poskytují poštovní služby či zajišťují zahraniční poštovní služby, nikoli však služby základní dle vyhlášky specifikace.
227. Zadavatel je přesvědčen, že vymezil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, konkrétně, že vymezil předmět plnění v rozsahu nezbytném pro řádné zpracování nabídky, přičemž respektoval i zásady zakotvené v ustanovení § 6 zákona. Dle zadavatele závazná právní úprava vztahující se na výše jmenované skupiny subjektů působící na trhu poštovních služeb vykazuje v určitých aspektech diferencovaný přístup ke službám, jež jsou předmětem plnění veřejné zakázky, a i ke způsobu jejich zajištění, a tím i k základním kvalitativním požadavkům vyhlášky specifikace.
228. Úřad k výše uvedenému předně uvádí, že zadavatelem nyní tvrzený diferencovaný přístup není ze znění zadávacích podmínek nijak zřejmý, přičemž účastníkům zadávacího řízení jako podklad k přípravě a následnému podání nabídek slouží právě zpracované zadávací podmínky, popř. současně i zadavatelem předložené vysvětlení zadávací dokumentace.
229. Vzhledem k použitému druhu zadávacího řízení, jímž je v šetřeném případě řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, Úřad dodává, že neopomíjí ani skutečnost, že zadavatel by byl oprávněn využít možnosti v průběhu celého zadávacího řízení, při zachování dodržení zásad dle § 6 zákona, měnit zadávací podmínky, tedy i upravit průběh zadávacího řízení tak, aby odpovídal specifikům zadávaných služeb. Avšak z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by zadavatel této možnosti využil, přičemž nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že takováto případná změna by zcela jistě musela narážet na limity zásad uvedených v § 6 zákona.
230. Požaduje-li zadavatel v zadávací dokumentaci po účastníku zadávacího řízení dodržení ustanovení vyhlášky specifikace týkající se technické specifikace základních služeb a základních kvalitativních požadavků, tak z textu zadávací dokumentace nevyplývá, že by se mělo jednat o povinnost dodržení předmětných ustanovení vyhlášky specifikace jen ze strany určitého typu subjektů – držitele poštovní licence, či případně, že by bylo nutné dodržet pouze dílčí části těchto ustanovení.
231. Ve vztahu k vymezení předmětu veřejné zakázky je podstatný v tomto kontextu i přímý odkaz zadavatele na poštovní podmínky České pošty, neboť konkrétně příloha zadávací dokumentace č. 8, poštovní podmínky České pošty, s.p. – základní poštovní služby, činí svojí součástí též přílohu č. 7, jejímž obsahem je právě úplné znění vyhlášky specifikace. Konkrétně zadavatel v čl. 6 odst. 6.1 zadávací dokumentace uvedl, že „[z] důvodu dostatečné a srozumitelné specifikace předmětu veřejné zakázky (rozsáhlosti požadovaných služeb) pro všechny účastníky zadávacího řízení zadavatel uvádí, že poptávané služby jsou pojmenovány a definovány dle stávajících Poštovních podmínek současného držitele poštovní licence – České pošty, s.p., pro základní poštovní služby a ostatní služby, které jsou zveřejněny na webových stránkách stávajícího poskytovatele https://www.ceskaposta.cz/ke-stazeni/postovni-podminky. Tyto podmínky tvoří také Přílohu č. 8, 9 a 10 této zadávací dokumentace.“
232. Úřad v reakci na výše uvedený požadavek zadavatele týkající se dodržení příslušných ustanovení vyhlášky specifikace uvádí, že z obsahu takto stanovené zadávací dokumentace tak lze učinit závěr, že daná povinnost kladená zadavatelem má být splněna všemi účastníky zadávacího řízení, a to v plném rozsahu části vyhlášky specifikace upravující základní kvalitativní požadavky. Skutečnost, že zadávací podmínky by mohly být postiženy vadou nejednoznačnosti, tedy nesoulad požadavků zadavatele v rámci zadávací dokumentace, se následně projevuje ve stanovené kombinaci požadavku zadavatele na dodržení příslušných ustanovení vyhlášky specifikace a způsobu hodnocení nabídek.
233. Zadavatel v rámci pravidel pro hodnocení nabídek stanovil v čl. 13 zadávací dokumentace celkem 3 kritéria hodnocení. Kritérium označené pod zkratkou K3, jehož váha byla zadavatelem stanovena ve výši 10 %, hodnotí počet provozoven/kontaktních míst dodavatele, tedy provozovatele poštovních služeb.
234. V čl. 13 odst. 13.3 zadávací dokumentace byl požadavek na kritérium K3 v podrobnostech definován tak, že „bude hodnocena míra pokrytí lokalit klientských pracovišť VZP ČR provozovnami/kontaktními místy dodavatele. VZP ČR ke dni zahájení tohoto zadávacího řízení disponuje celkově 193 klientskými pracovišti po celé ČR. Jejich seznam je uveden v Příloze č. 3 zadávací dokumentace. Jako nejvýhodnější bude v tomto kritériu hodnocení hodnocena nabídka účastníka s nejvyšším počtem (maximálně však 193) provozoven v definovaných lokalitách stanovená dle přílohy č. 3 zadávací dokumentace – Seznam klientských pracovišť VZP ČR […]“.
235. Účastník zadávacího řízení byl ve vztahu ke kritériu K3 povinen učinit součástí své nabídky přílohu č. 3 zadávací dokumentace, jež obsahuje výše zmíněný seznam klientských pracovišť zadavatele. Jednotlivá pracoviště jsou zde definována lokalitou včetně názvu ulice. V rámci tohoto seznamu měl každý z účastníků zadávacího řízení uvést, zda v dané lokalitě (hlavním městě/statutárním městě/městě/městysi/obci) provozovnou disponuje, a v případě kladné odpovědi zaznamenat i adresu této provozovny.
236. Účastník zadávacího řízení tak měl povinnost, za účelem dodržení pravidel hodnocení, ve své nabídce předložit seznam svých provozoven/kontaktních míst v předem definovaných lokalitách o maximálním počtu 193.
237. Hodnotící kritérium K3 v souvislosti s požadavkem na dodržení příslušných ustanovení vyhlášky specifikace, zejména ustanovení týkajících se základních kvalitativních požadavků, však vnáší do zadávacích podmínek výkladovou nejednoznačnost.
238. Rozhodným se zde stává údaj o počtu obyvatel ve výši 2 500, a to v souvislosti s požadavkem na dodržení příslušných ustanovení vyhlášky specifikace. Jak již bylo uvedeno výše (blíže viz bod 222. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ustanovení § 14 odst. 2 písm. a) vyhlášky specifikace stanoví, že dostatečná hustota pošt je zajištěna, pokud je provozována pošta v každé obci, která má 2 500 a více obyvatel. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel v rámci zadávacích podmínek stanovil účastníkům zadávacího řízení požadavek na dodržení ustanovení vyhlášky specifikace, přičemž jinde ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatel kladl tímto požadavkem menší nároky, než je úplné dodržení ustanovení § 14 až § 27 vyhlášky specifikace všemi účastníky zadávacího řízení, jsou předmětní dodavatelé povinni dodržet i ustanovení § 14 odst. 1 a § 14 odst. 2 písm. a) vyhlášky specifikace. Účastník zadávacího řízení by tak měl disponovat minimálně 3 200 provozovnami a provozovnou disponovat i v každé obci, která má 2 500 a více obyvatel.
239. V takovém případě však požadavek zadavatele na hodnotící kritérium K3 postrádá smysl, neboť z bližšího rozboru definovaného seznamu lokalit, v němž měli účastníci zadávacího řízení vyznačit, zda v daném místě provozovnou disponují, vyplývá, že zadavatel stanovil předmětem hodnocení provozovny i v místech, kde by jimi dodavatelé při dodržení příslušných ustanovený vyhlášky specifikace disponovat měli, neboť se jedná o obce České republiky, jejichž počet obyvatel je dle údajů Českého statistického úřadu o počtu obyvatel v obcích České republiky platných ke dni 1. 1. 2018 vyšší než 2 500.
240. Zadavatel však v rámci zadávacích podmínek vzhledem k požadavkům na dodržení předmětných ustanovení vyhlášky specifikace (dle § 14 odst. 2 písm. a) vyhlášky specifikace je dostatečná hustota pošt zajištěna, pokud je provozována pošta v každé obci, která má 2 500 a více obyvatel) nijak prostor pro hodnocení v rámci kritéria K3 o lokality splňující požadavky kladené vyhláškou specifikace neomezil a ponechal hodnocení v celém maximálním rozsahu 193 provozoven.
241. Z právě uvedeného vyplývá, že vzhledem k tomu, že zadavatel za účelem hodnocení předložených nabídek ponechává ve vztahu k požadavku na dodržení ustanovení vyhlášky specifikace týkajících se základních kvalitativních požadavků i rozsah možného počtu doložených provozoven/kontaktních míst v rámci hodnotícího kritéria K3 v celé výši 193, nastává situace, že takto zadavatelem definované zadávací podmínky se jeví jako nejednoznačné a objektivně připouštějící rozdílný výklad ohledně požadavků na zpracování nabídky.
242. Úřad zde opětovně připomíná, že subjektem odpovědným za dodržení zákonného stanovení zadávacích podmínek a za jejich poskytnutí dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení je právě zadavatel, jenž nesmí odpovědnost týkající se zajištění správnosti a úplnosti zadávacích podmínek přenášet na dodavatele.
243. Z hlediska zadávacích podmínek je tak v šetřené věci podstatným požadavek zadavatele na dodržení příslušných ustanovení vyhlášky specifikace. Z obsahu zadávacích podmínek, z nichž by dodavatelé měli získat veškeré potřebné informace o požadavcích zadavatele, na jejichž základě se rozhodují, zda se budou předmětného zadávacího řízení účastnit, a z nichž by měly vyplývat jasné a jednoznačné nároky zadavatele na přípravu nabídek, vyplývá ve vztahu k vyhlášce specifikace pouze skutečnost, že zadavatel stanovil jednou z povinností účastníka zadávacího řízení dodržet ustanovení vyhlášky specifikace, a to zejména ustanovení týkající se technické specifikace základních služeb a základních kvalitativních požadavků (blíže viz bod 4. a 217. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
244. Za účelem dostatečné a srozumitelné specifikace předmětu veřejné zakázky z hlediska rozsahu požadovaných služeb zadavatel též stanovil, a to pro všechny účastníky zadávacího řízení, že poptávané služby jsou pojmenovány a definovány dle stávajících poštovních podmínek současného držitele poštovní licence – České pošty (blíže viz bod 4. a 218. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž tyto podmínky zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace, neboť uvedl, že tvoří její přílohu č. 8, 9 a 10.
245. Jak již bylo uvedeno výše (viz bod 231. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nedílnou součástí přílohy zadávací dokumentace č. 8, poštovní podmínky České pošty, s.p. – základní poštovní služby, je též její příloha č. 7, jejímž obsahem je úplné znění vyhlášky specifikace. Ačkoli tak zadavatel svůj požadavek na poptávané služby, jejichž rozsah byl stanoven v příloze č. 1 zadávací dokumentace, blíže specifikoval z hlediska pojmů a definic odkazem na poštovní podmínky České pošty, opět nestanovil v jiných bližších podrobnostech to, zda mají být dodržena veškerá ustanovení vyhlášky specifikace zejména týkající se základních kvalitativních požadavků.
246. Úřad zde přitom nerozporuje skutečnost, že předmětem plnění veřejné zakázky měly být pouze služby uvedené v příloze č. 1 zadávací dokumentace, avšak způsob jejich zajištění ve vztahu k požadavkům na dodržení ustanovení vyhlášky specifikace nebyl zadavatelem dále blíže definován. Ani konstatování zadavatele, že dané předpisy obsahující specifikace základních poštovních služeb a ostatních služeb definují jeho požadavky na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. obsahují definice jednotlivých služeb včetně požadavků na jejich kvalitu a parametry (blíže viz bod 157. a 219. odůvodnění tohoto rozhodnutí), k dané otázce bližší vysvětlení nepřináší. Mezi tyto předpisy, na něž se zadavatel odkazuje, evidentně patří i vyhláška specifikace. Její druhá část týkající se technické specifikace základních služeb blíže vymezuje parametry, jež by měly jednotlivé základní služby splňovat, což nerozporuje ve svém vyjádření ze dne 16. 8. 2018 ani zadavatel. Část třetí vyhlášky specifikace, na níž se zadavatel v rámci zadávací dokumentace také odkazuje, již dle svého názvu stanovuje základní kvalitativní požadavky na poskytování těchto základních služeb, tedy zjednodušeně požadavky na jejich kvalitu.
247. V souvislosti se zde uvedeným je nutné též uvést skutečnost, že ačkoli obecně jiní provozovatelé poštovních služeb kromě držitele poštovní licence nejsou povinni služby spadající do rozsahu základních služeb poskytovat v souladu s popisem stanoveným ve vyhlášce specifikace, nejsou jim kladena žádná omezení, aby tak dobrovolně postupovat mohli, což bylo Úřadu potvrzeno i v rámci II. vyjádření ČTÚ.
248. Lze tak shrnout, že z toho, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil účastníkům zadávacího řízení povinnost dodržet ustanovení vyhlášky specifikace týkající se technické specifikace základních služeb a základních kvalitativních požadavků, přičemž se za účelem srozumitelnosti specifikace předmětu veřejné zakázky přímo odkázal na přílohu č. 8 zadávací dokumentace, jejíž součástí je kompletní znění vyhlášky specifikace, a uvedl, že předpisy, na něž se odkazuje obsahují definice jednotlivých služeb včetně požadavků na jejich kvalitu a parametry, lze učinit takový výklad zadávacích podmínek, že zadavatel požadoval dodržení nejen příslušných ustanovení vyhlášky specifikace ve vztahu k předmětu veřejné zakázky týkajících se technické specifikace základních služeb, ale i základních kvalitativních požadavků, a to ze strany všech účastníků zadávacího řízení.
249. Zadavatel tak umožnil nejednoznačný výklad zadávacích podmínek tím, že ve vztahu k povinnosti dodržet ustanovení vyhlášky specifikace týkající se základních kvalitativních požadavků stanovil zároveň jako dílčí kritérium hodnocení kritérium K3, u nějž ponechal prostor pro hodnocení předložených nabídek i u lokalit definovaných de facto též ustanovením § 14 vyhlášky specifikace.
250. Důsledek vadného stanovení zadávacích podmínek, kdy mohl vzniknout rozpor mezi výkladem požadavků zadavatele na zpracování nabídek, tedy nejednoznačnost zadávacích podmínek, vedoucí k porušení zásady transparentnosti, identifikoval ve svém vyjádření ze dne 16. 8. 2018 i sám zadavatel, když ve vztahu ke gramatickému výkladu zadávacích podmínek uvedl, že by „znemožnil řádné vyhodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení, protože jedno z kritérií hodnocení, kritérium K3 – Počet Provozoven/kontaktních míst dodavatele, tj. provozovatele poštovních služeb, by následně postrádalo smysl (všichni účastníci by museli garantovat stejný počet provozoven – pošt, v počtu 3 200 dle § 14 Vyhlášky“.
251. Úřad dodává, že skutečnost, jaké požadavky zadavatel doopravdy klade na potenciální dodavatele, nemůže vyplynout až v průběhu zadávacího řízení, nýbrž musí být objektivně jasná již ze samotných zadávacích podmínek, popř. z doloženého vysvětlení zadávací dokumentace.
252. To, že zadavatel patrně nepožadoval dodržení ustanovení vyhlášky specifikace týkající se základních kvalitativních požadavků v celém rozsahu, v šetřeném případě naznačuje (vyjma nastavení hodnotícího kritéria K3) i postup zadavatele v průběhu zadávacího řízení. Z dokumentu sdělení opatření k nápravě dle ustanovení § 49 odst. 1 ZZVZ ze dne 29. 11. 2017 vyplývá, že účastníci zadávacího řízení předložili ve svých nabídkách za účelem naplnění hodnotícího kritéria K3 soupis provozoven/kontaktních míst v počtu 36, 193, 81 a 35. Zadavatel na základě této skutečnosti nepřistoupil k vyloučení žádného z účastníků zadávacího řízení pro nesplnění požadavku na zajištění dostatečné hustoty pošt dle § 14 odst. 2 vyhlášky specifikace. Případný rozpor týkající se počtu provozoven/kontaktních míst vybraného dodavatele se též týkal pouze nejasnosti mezi počtem 17 a 35, jak je blíže uvedeno v žádosti o objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů ze dne 21. 12. 2017. Skutečnost, že zde zadavatel neřešil případný rozpor mezi počtem provozoven předložených v nabídkách účastníků zadávacího řízení a naplněním jejich rozsahu v počtu lokalit kritéria K3 splňujících požadavky kladené vyhláškou specifikace (blíže viz bod 222. odůvodnění tohoto rozhodnutí), však již nemohla zhojit vadu zadávacích podmínek, z nichž musí být již na počátku zadávacího řízení zcela zřejmé, jaké požadavky jsou na dodavatele ve vztahu k předmětu veřejné zakázky i způsobu zpracování nabídek kladeny. Jinými slovy vyjádření zadavatele ze dne 16. 8. 2018 ani záměr zadavatele, jenž mohl vyplynout z jeho postupu v průběhu zadávacího řízení, již nemohou zhojit vadu zadávacích podmínek, jež objektivně připouští rozdílný výklad požadavků na zpracování nabídek.
253. Úřad zde opětovně upozorňuje na skutečnost, že zadávací dokumentace musí být stanovena jednoznačně, neboť z ní musí být bez jakýchkoli pochyb patrno, jaké jednotlivé požadavky zadavatel prostřednictvím zadávacích podmínek stanovuje, a zároveň, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky předložené účastníky zadávacího řízení soutěžit. Požadavky zadavatele přitom musí být v zadávací dokumentaci vymezeny zejména objektivně, tzn. takovým způsobem, který bude chápán a vnímán všemi dotčenými subjekty, zadavatelem i potenciálními dodavateli, stejně. Jelikož požadavky zadavatele musí být stanoveny jednoznačně, nesmí dávat žádný prostor pro jakékoli pochybnosti či jejich rozdílný výklad. K požadavkům na vymezení zadávacích podmínek je nutné uvést i skutečnost, že nelze požadovat po dodavatelích, aby si jakékoli další informace a skutečnosti, jež nejsou v zadávací dokumentaci zadavatelem výslovně stanoveny, domýšleli.
254. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 16. 8. 2018 sdělil svůj záměr při stanovení zadávacích podmínek, kde mj. uvedl, že vzhledem k tomu, že závazná právní úprava stanovuje v určitých aspektech diferencovaný přístup k požadovaným službám a ke způsobu jejich zajištění, zamýšlel tuto skutečnost reflektovat i do stanovených zadávacích podmínek. Dle zadavatele je nutné na trhu poštovních služeb, jež odpovídají předmětu veřejné zakázky, odlišovat dva základní typy subjektů – držitele poštovní licence, jenž je povinen zajišťovat základní služby v kvalitě a rozsahu dle vyhlášky specifikace, a poskytovatele poštovních služeb, kteří nejsou povinni zabezpečovat základní služby dle vyhlášky specifikace. Zadavatel je přesvědčen, že na povinnost dodržení ustanovení vyhlášky specifikace týkající se základních kvalitativních požadavků je proto nutné nahlížet ve vztahu k tomu, do jaké z těchto dvou skupin účastník zadávacího řízení spadá.
255. Záměr vyplývající z popisu zadavatele v jeho vyjádření ze dne 16. 8. 2018, že nutnost dodržet ustanovení vyhlášky specifikace týkající se základních kvalitativních požadavků se týká pouze subjektu v postavení držitele poštovní licence, neboť je mu tato povinnost dána příslušnou legislativou, však nemá oporu ve stanovených zadávacích podmínkách.
256. Z textu zadávacích podmínek ani jejich následného vysvětlení zadavatelem popsaný přístup ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení nijak nevyplývá. V čl. 6 odst. 6.1 zadávací dokumentace, kde zadavatel stanovil požadavky na dodržení příslušných ustanovení vyhlášky specifikace, bylo pouze uvedeno, že „[s] ohledem na požadavky zadavatele je účastník zadávacího řízení povinen dodržet ustanovení vyhlášky č. 464/2012 Sb., […] a to zejména ustanovení týkající se technické specifikace základních služeb a základních kvalitativních požadavků“. Zadavatel zde nijak neodlišil, v jakém rozsahu by se měl tento požadavek účastníků zadávacího řízení týkat, což neučinil ani v následných odstavcích příslušného článku zadávací dokumentace, kde se odkázal na poštovní podmínky současného držitele poštovní licence. Zadavatel v nich určil, že „[z] důvodu dostatečné a srozumitelné specifikace předmětu veřejné zakázky (rozsáhlosti požadovaných služeb) pro všechny účastníky zadávacího řízení […] uvádí, že poptávané služby jsou pojmenovány a definovány dle stávajících Poštovních podmínek současného držitele poštovní licence […]. Tyto podmínky tvoří také Přílohu č. 8, 9 a 10 této zadávací dokumentace“.
257. Chtěl-li zadavatel všechny účastníky zadávacího řízení upozornit na skutečnost, že poptávané služby jsou pojmenovány a definovány dle poštovních podmínek držitele poštovní licence, přičemž tyto poštovní podmínky učinil neoddělitelnou součástí zadávacích podmínek, měl být s jejich obsahem i dostatečně podrobně obeznámen, přičemž v takovém případě by mělo být zadavateli zřejmé, že součástí přílohy zadávací dokumentace č. 8 učinil i celé znění vyhlášky specifikace. Ani v souladu s odkazem na poštovní podmínky držitele poštovní licence však zadavatel blíže nespecifikoval svůj požadavek tak, aby z něj vyplýval i jím myšlený výklad zadávacích podmínek.
258. Ani závěrečná část čl. 6 odst. 6.1 zadávací dokumentace výše uvedený záměr zadavatele nijak nereflektuje, když stanoví, že uvedené předpisy obsahující specifikace základních poštovních služeb a ostatních služeb obsahují definice jednotlivých služeb včetně požadavků na jejich kvalitu a parametry.
259. Úřad ve vztahu k vyjádření zadavatele ze dne 16. 8. 2018 a tím i ve vztahu ke znění zadávacích podmínek veřejné zakázky uvádí, že jakýkoli požadavek kladený na dodavatele, v předmětném případě požadavek na dodržení příslušných ustanovení vyhlášky specifikace, musí být zadavatelem v textu zadávací dokumentace vymezen tak, aby z něj zadavatelem míněný výklad bylo možné jednoznačně identifikovat a to ze strany všech potenciálních dodavatelů. V případě, kdy zadavatel jím myšlený výklad neučinil součástí zadávacích podmínek, neboť jej v textu zadávací dokumentace dostatečně srozumitelně nenaformuloval tak, aby i z gramatického výkladu zadávacích podmínek bylo zřejmé, co je po potenciálních dodavatelích požadováno, nelze se až zpětně odvolávat na skutečnost, že zadavatelem míněný výklad zadávacích podmínek vycházel z aktuální situace na daném trhu, v předmětném případě trhu poštovních služeb.
260. To, že jiným provozovatelům poštovních služeb kromě držitele poštovní licence obecně legislativa neukládá povinnost při poskytování služeb odpovídajících službám dle § 2 až § 13 vyhlášky specifikace naplňovat požadavky této vyhlášky, neznamená, že potenciální dodavatel byl po seznámení s obsahem zadávacích podmínek, v nichž zadavatel klade požadavek na dodržení příslušných ustanovení vyhlášky specifikace bez nyní uváděné konkretizace, schopen zadavatelův záměr dovodit, obzvláště, lze-li předpokládat, že potenciální dodavatel může předmětná ustanovení vyhlášky specifikace plnit nikoli z povinnosti stanovené příslušnou legislativou, ale dobrovolně (zde v reakci na požadavek vymezený zadavatelem).
261. Úřad k výše uvedenému dodává, že tvrzení, že určitá okolnost je (musí být) obecně známá, nemůže být ze strany zadavatele nijak doložena. Vždy může existovat potenciální dodavatel, kterému tato informace být známa nemusí, resp. sice mu známá je, ale kvůli nevhodné formulaci zadávacích podmínek může získat pochybnosti o tom, co všechno vlastně tvoří předmět veřejné zakázky, resp. jaké podmínky musí splňovat, aby se zadávacího řízení mohl úspěšně účastnit.
262. O tom, že k dané situaci mohlo dojít i v šetřeném případě, svědčí skutečnost, že způsob, jakým zadavatel stanovil zadávací podmínky, vedl k tomu, že Česká pošta jakožto jeden z účastníků zadávacího řízení, a zároveň subjekt v pozici držitele poštovní licence, který by měl být s aktuální situací na trhu poštovních služeb obeznámen, v průběhu zadávacího řízení vznesla námitky ohledně skutečnosti, že vybraný dodavatel nemohl splnit požadavky zadavatele na poskytování služeb dle ustanovení vyhlášky specifikace, a to ani ustanovení týkající se základních kvalitativních požadavků. Účastník zadávacího řízení, držitel poštovní licence, jehož je možné zařadit mezi dodavatele disponující obvyklými znalostmi, a který by měl být schopen při vynaložení obvyklé péče při studiu zadávacích podmínek rozpoznat zadavatelem definovaný rozsah předmětu veřejné zakázky a požadavky stanovené pro řádné plnění veřejné zakázky, se na základě obsahu zadávací dokumentace evidentně domnívá, že zadavatel požadoval i po všech ostatních účastnících zadávacího řízení dodržení ustanovení vyhlášky specifikace týkající se základních kvalitativních požadavků.
263. Námitka uvedená v rámci původního správního řízení týkající se skutečnosti, že vybraný dodavatel nebyl schopen splnit příslušná ustanovení vyhlášky specifikace, tak vychází evidentně z přesvědčení, že požadavek zadavatele na dodržení základních kvalitativních požadavků dle vyhlášky specifikace byl míněn bez výjimky pro všechny účastníky zadávacího řízení.
264. Ačkoli se zadavateli může jevit povinnost jím stanovená jako zcela jasný požadavek, nelze na základě výše uvedeného souhlasit s tím, že zadavatel vymezil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Postup zadavatele, kdy blíže nedefinoval potřebu dodržení ustanovení vyhlášky specifikace týkající se základních kvalitativních požadavků, naopak vedl k tomu, že zadávací podmínky byly postiženy vadou nejednoznačnosti, neboť kombinace zde uvedeného požadavku a podmínek stanovených v rámci kritéria hodnocení označeného jako K3 vedla k objektivně možnému rozdílnému výkladu ohledně požadavků na zpracování nabídky.
265. Nutné je též zmínit, že ačkoli zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval ve zjednodušeném režimu, kde je oprávněn v průběhu zadávacího řízení měnit znění zadávacích podmínek, měl povinnost stanovit zadávací podmínky v souladu se zákonem a to jednoznačným způsobem tak, aby z jejich obsahu byly všem potenciálním dodavatelům zcela zřejmé požadavky zadavatele a nároky jím kladené na zpracování nabídky.
266. Úřad zde nad rámec výše uvedeného dodává, že za situace, kdy zadavatel chce podpořit rozvolňování soutěže na trhu poštovních služeb, měl by potenciálním dodavatelům na základě jednoznačně stanovených zadávacích podmínek dát tento svůj záměr jasně najevo. Zadavatel by proto měl formulovat své požadavky tak, aby o jejich výkladu nemohlo být sporu, a bylo jisté, že potenciální dodavatelé již od počátku zadávacího řízení budou mít ucelené informace o zadavatelem stanovených nárocích na zpracování nabídky, tedy zadavatel by měl vymezit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, jak to vyžaduje zákon.
267. Na základě výše uvedeného bylo prokázáno, že zadávací podmínky v předmětném zadávacím řízení trpí vadou nejednoznačnosti, čímž ze strany zadavatele došlo k porušení zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, tedy zásady transparentnosti. Vzhledem k tomuto zjištěnému pochybení zadavatele byl Úřad povinen přistoupit k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení celého zadávacího řízení.
268. Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, jak zadavatel stanovil zadávací podmínky, v nichž mj. po účastnících zadávacího řízení požadoval dodržet ustanovení vyhlášky specifikace, a to i ustanovení týkající se základních kvalitativních požadavků, kam spadá i § 14 vyhlášky specifikace, dle kterého je ve spojení se zněním nařízení vlády č. 178/2015 Sb., o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb dostatečná dostupnost pošt zajištěna, pokud celkový počet pošt odpovídá počtu provozoven pro poskytování základních služeb v minimální výši 3 200, a dle kterého je dostatečná hustota pošt zajištěna, pokud je provozována pošta v každé obci, která má 2 500 a více obyvatel, přičemž z textu zadávací dokumentace nevyplývá, že by tato povinnost nemusela být splněna v celém rozsahu, a zároveň stanovil jako jedno z hodnotících kritérií počet provozoven/kontaktních míst dodavatele, kdy účastník zadávacího řízení měl předložit ve své nabídce seznam o maximálním počtu 193 provozoven v zadavatelem definovaných lokalitách, jejichž naprostá většina zastupovala obce s počtem obyvatel vyšším než 2 500, zadavatel postupoval v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, když nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, v návaznosti na zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť stanovil zadávací podmínky nejednoznačným způsobem, který objektivně připouští rozdílný výklad ohledně požadavků na zpracování nabídky, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření
269. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.
270. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
271. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
272. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 36 odst. 3 zákona, když nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, v návaznosti na zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť stanovil zadávací podmínky nejednoznačným způsobem, který objektivně připouští rozdílný výklad ohledně požadavků na zpracování nabídky. Tímto postupem zadavatele došlo ke stanovení zadávacích podmínek v rozporu se zákonem.
273. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, a to, že zadávací podmínky byly zadavatelem stanoveny v rozporu se zákonem, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
274. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
275. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
276. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0315/2018/VZ uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
277. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
278. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
279. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710 , variabilní symbol 2018000315.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad podaný proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy