175. V tomto konkrétním případě se dle názoru Úřadu postup zadavatele tím, že v části svého rozhodnutí o námitkách odkázal na rozhodnutí předchozí, které však Úřad zrušil (pozn. Úřadu – bylo zrušeno jako celek), stal poněkud chaotickým. Úřad však při právním posouzení věci vzal v úvahu, že i přes dílčí nepřehlednost postupu zadavatele se navrhovatel mohl seznámit se všemi argumenty zadavatele a dozvědět se jeho názor na všechny skutečnosti uvedené navrhovatelem v námitkách, přičemž navrhovatel, a to je zde zcela zásadní, o těchto reakcích věděl, plně na ně reagoval a učinil závěry zadavatele, které reagovaly na všechny skutečnosti uvedené v námitkách, předmětem zpochybnění v návrhu. Že tomu tak skutečně bylo, dokládá mj. i vedené správní řízení, jehož předmět je vymezen právě návrhem navrhovatele, který konkrétní argumenty zadavatele uvedené v obou rozhodnutích o námitkách napadá.
176. Pro úplnost Úřad uvádí, že v šetřeném správním řízení s ohledem na to, že procesní zásada rovnosti účastníků řízení byla zachována, nenastal důvod k uplatnění nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách ve smyslu § 263 odst. 5 zákona. I když Úřad již nyní opakovaně neuložil zadavateli nápravné opatření podle § 263 odst. 5 zákona a rozhodoval o podaném návrhu „věcně“ (rozuměj, zda zadavatel dodržel pravidla stanovená zákonem pro hodnocení nabídek, vyloučení účastníka zadávacího řízení v procesu posuzování a zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny apod.), neznamená to, že by shledal postup zadavatele při novém rozhodování o námitkách navrhovatele vzorovým, jak korektně přistupovat k námitkám stěžovatele; pro rozhodnutí o návrhu s ohledem na výše uvedené skutečnosti však nebylo nutné tuto otázku v tomto správním řízení řešit. Tu Úřad považuje za dobré uvést i to, že hlavním smyslem dozorové činnosti Úřadu je přezkoumat úkony zadavatele v zadávacím řízení, přičemž procesní pravidla stanovená pro férový přezkum – postup dozorového orgánu Úřadu nemají vést k popření bazální činnosti a smyslu celého řízení. V posuzovaném případě se na Úřad obrací stěžovatel, který nesouhlasí s postupem zadavatele v zadávacím řízení a mimo jiného mu vytýká i chaotické, nepřehledné, a tím i nezákonné postupování při vyřizování námitek. Byť zpochybňuje, že zadavatel rozhodl o všech skutečnostech uvedených v námitkách, sám pak jasně vychází ze všech podrobně a srozumitelně vyložených závěrů zadavatele, vznáší konkrétní reakce, z čehož je zcela zřejmé, že účel a smysl rozhodnutí o námitkách naplněn byl, neboť stěžovateli se dostalo úplné, podrobné a srozumitelné reakce ke všem v námitkách uplatněným skutečnostem, takže nebyl limitován v podání návrhu, když znal reakci zadavatele a mohl si vyhodnotit rizika podaného návrhu. Pak jistě nic nebrání Úřadu, aby rozhodl o podstatě sporu, tzn., aby konkrétní postup zadavatele při hodnocení nabídek a posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele přezkoumal a rozhodl, zda jsou dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona. Podle názoru Úřadu by za uvedené situace nebyl správný závěr, pokud by toliko Úřad opakovaně zrušil rozhodnutí o námitkách podle § 263 odst. 5 zákona, aniž by se zabýval shora uvedenými úkony zadavatele (hodnocení, posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny atd.), když smyslem tohoto ustanovení dle názoru Úřadu je, aby poskytl ochranu tomu dodavateli, který nezná podrobně a srozumitelně reakci zadavatele na jím uplatněné skutečnosti, což však v tomto případě dle názoru Úřadu nenastalo.
177. Názor zadavatele prezentovaný v jeho vyjádření k návrhu, a sice že Úřad v rámci předchozího správního řízení sp. zn. S0206/2017/VZ v postupu zadavatele neshledal žádné jiné pochybení než nepřezkoumatelnost rozhodnutí o dvou námitkách, musí Úřad jednoznačně odmítnout. Jak již Úřad uváděl v odůvodnění předchozího rozhodnutí, v tomto rozhodnutí se zabýval pouze přezkoumatelností rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele a nepřezkoumával postup zadavatele z pohledu toho, zda mj. nabídky zadavatel hodnotil správně atd., tudíž nikde nedeklaroval, že by zadavatel v zadávacím řízení postupoval podle zákona, neboť k takovému přezkumu ze strany Úřadu vůbec nedošlo. V předchozím rozhodnutí Úřad uzavřel, že právě nebylo naplněno, že by se zadavatel podle § 245 odst. 1 zákona vyjádřil ke všem v námitkách uvedeným skutečnostem podrobně a srozumitelně, stěžovatel tudíž neznal celou reakci zadavatele, takže byl popřen smysl rozhodnutí o námitkách a naopak zcela naplněn § 263 odst. 5 zákona, a proto byl aplikován. Pouhá skutečnost, že zadavatel způsobem stanoveným v § 245 odst. 1 zákona vypořádal námitky navrhovatele, neznamená, že je vypořádal správně a že Úřad souhlasí s jeho postupem či že jeho postup v zadávacím řízení např. při hodnocení nabídek byl automaticky správný. Znamená jen to, že dodržel § 245 odst. 1 zákona, a proto Úřad při podaném návrhu může namítané skutečnosti týkající se právě např. zpochybněného hodnocení posoudit, zda jsou souladné se zákonem. Vnímá-li zadavatel takto předchozí rozhodnutí Úřadu, jde o nesprávnou a ničím nepodloženou dezinterpretaci předchozích závěrů Úřadu týkajících se výhradně přezkoumatelnosti či nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách.
178. Dále se Úřad vyjádří k tvrzení zadavatele uvedenému ve vyjádření k návrhu ze dne 17. 8. 2017. Podle zadavatele byl návrh podán v návaznosti na námitky, které neobsahovaly podstatné náležitosti, a to tvrzení o vzniku újmy. Proto by měl Úřad správní řízení podle § 257 písm. b) zákona zastavit. Úřad s ohledem na obsah námitek ze dne 4. 5. 2017 nemůže tomuto názoru zadavatele přisvědčit. V bodě VII. námitek navrhovatel konstatuje, že mu vznikla újma, neboť jeho nabídka byla nezákonným způsobem vyloučena z hodnocení; dále uvedl, že zadavatel měl z důvodu MNNC vyloučit vybraného dodavatele, přičemž je pravděpodobné, že vybraným dodavatelem by se stal navrhovatel. Ani sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 15. 5. 2017 o uvedení újmy nikterak nepochyboval, proto toto nynější tvrzení zadavatele nemůže vzhledem k uvedeným skutečnostem obstát. Rovněž další tvrzení zadavatele, že předložil-li navrhovatel nabídku nesplňující zadávací podmínky, nemůže mu úkonem zadavatele vzniknout újma, Úřad vyvrátil již v předchozím posouzení. Navrhovatel naopak předložil nabídku, jež měla být hodnocena, a pokud se tak nestalo, újma mu vzniknout mohla.
179. Pokud jde o námitku navrhovatele uvedenou v návrhu, že Zpráva z hodnocení nabídek a oznámení o výběru dodavatele nesplňují obsahové náležitosti podle § 119 a § 123 zákona, Úřad konstatuje, že posouzením zprávy ve vztahu k § 119 zákona se zabýval ve výrocích I. a II. rozhodnutí. Pokud jde o namítané nedodržení § 123 zákona (obsah/součást rozhodnutí o výběru dodavatele), Úřad uvádí, že výrokem III. rozhodnutí zrušil úkony zadavatele zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek a všechny následující úkony včetně rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 10. 4. 2017, a proto s ohledem na zásadu procesní ekonomie neshledal důvod se oznámením o výběru dodavatele z hlediska splnění požadavků § 123 zákona dále zabývat.
K výroku VIII. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
180. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
181. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VIII. tohoto rozhodnutí.
182. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000323.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III., V., VI., VII. a VIII. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
1. České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice
2. Energy Benefit Centre a.s., Ing. Miroslav Hořejší, Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 – Veleslavín
3. TECHNICO Opava s.r.o., Hradecká 1576/51, 746 01 Opava
4. METROPROJEKT Praha a.s., náměstí I. P. Pavlova 1786/2, 120 00 Praha 2
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Poznámka Úřadu: Toto vyjádření se týká interpretace předchozího rozhodnutí Úřadu ve správním řízení sp. zn. S0206/2017/VZ zadavatelem.
[2] Tento judikát se týká předchozího znění zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.; je však plně použitelný i za účinnosti nového zákona, neboť nedošlo k podstatné změně ustanovení týkajícího se nápravných opatření.
[3] Část a) hodnocení tohoto dílčího kritéria vycházela víceméně z hodnotových (matematických) kritérií, jež zadavatel zachytil číselně v tabulce ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, tudíž o této části hodnocení nevznikly pochybnosti.