167. Podá-li tedy stěžovatel zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele brojit návrhem u Úřadu. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou skutečnosti uvedené v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup zpochybňovaný námitkami konkrétně nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní.
168. Navrhovatel v návrhu uvedl, že považuje rozhodnutí o námitkách za nepřezkoumatelné, neboť zadavatel v něm dle navrhovatele nijak srozumitelně nevysvětlil, z jakého důvodu navrhovatel dostatečně neodůvodnil svou nabídkovou cenu a proč ho tedy zadavatel ze zadávacího řízení vyloučil. Podle navrhovatele zadavatel ve snaze dostát ustanovení § 245 odst. 1 zákona rozhodl o námitkách vyčerpávajícím způsobem, ale pouze po formální stránce. Materiálně rozhodnutí o námitkách podrobnost a srozumitelnost podle navrhovatele postrádá.
169. Jak Úřad dovodil výše, přezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona spočívá v tom, že součástí rozhodnutí o námitkách musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Úřad tedy rozhodnutí o námitkách přezkoumal z tohoto pohledu a uvádí následující.
170. Z obsahu námitek je dle Úřadu zřejmé, že námitky navrhovatele směřují proti rozhodnutí, resp. oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel v námitkách namítá, že mu není z oznámení o jeho vyloučení zřejmé, proč zadavatel nepovažuje jeho zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za dostatečné, a proč tedy navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil, a oznámení o vyloučení tak považuje za nepřezkoumatelné. Navrhovatel v souvislosti se svým vyloučením dále namítá, že se zadavatel při posuzování nabídkové ceny navrhovatele odchýlil od kritérií hodnocení stanovených v zadávací dokumentaci, neboť v souvislosti s nabídkovou cenou navrhovatele posuzoval časovou dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Další námitka navrhovatele směřuje proti způsobu identifikování mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatelem, kdy dle navrhovatele zadavatel dospěl k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele na základě srovnání nabídkové ceny navrhovatele s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, resp. s nabídkami ostatních účastníků, a nikoli na základě vztahu nabídkové ceny k předmětu veřejné zakázky. Dle navrhovatele zadavatel dále nesprávně a netransparentně stanovil předpokládanou hodnotu zadávacího řízení, která neodpovídá ceně za služby při administraci veřejné zakázky v místě a čase obvyklé. Další pochybení zadavatele navrhovatel spatřuje v tom, že se zadavatel nezabýval mimořádně nízkou nabídkovou cenou navrhovatele na základě objektivních kritérií, ale na základě subjektivních zkušeností či svých pocitů z nabídky navrhovatele. Ke všem těmto skutečnostem navrhovatel v námitkách uvádí poměrně mnoho argumentů, některé z nich i opakovaně.
171. Za účelem zjištění, zda se zadavatel srozumitelně a podrobně vyjádřil ke všem skutečnostem namítaným navrhovatelem v námitkách, Úřad porovnal obsah námitek (viz body 95. až 114 odůvodnění tohoto rozhodnutí) s obsahem rozhodnutí o námitkách (viz body 115. až 164 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
172. Pokud jde o namítanou nepřezkoumatelnost oznámení o vyloučení způsobenou neuvedením důvodu vyloučení, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že důvodem vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, kdy toto zdůvodnění nerozptýlilo pochybnosti hodnotící komise o schopnosti navrhovatele plnit předmět veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu. K námitce navrhovatele, že mu není z rozhodnutí o jeho vyloučení zřejmé, proč zadavatel nepovažuje jeho zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za dostatečné, a proč ho tedy zadavatel ze zadávacího řízení vyloučil, zadavatel odkázal na oznámení o vyloučení, v jehož odůvodnění jsou dle zadavatele detailně popsány důvody vyloučení navrhovatele. Zadavatel dále uvedl, že navrhovatelem doplněné časové dotace k jednotlivým úkonům zadávacího řízení nerozptýlily pochybnosti členů hodnotící komise o schopnosti navrhovatele řádně a kvalitně realizovat předmět veřejné zakázky za jeho nabídkovou cenu. Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně vyjadřuje ke všem skutečnostem a argumentům navrhovatele uvedeným v námitkách, na základě kterých navrhovatel považuje rozhodnutí o jeho vyloučení za nepřezkoumatelné.
173. K námitce navrhovatele, že se zadavatel při posuzování nabídkové ceny navrhovatele odchýlil od kritérií hodnocení stanovených v zadávací dokumentaci, neboť v souvislosti s nabídkovou cenou navrhovatele posuzoval časovou dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení, zadavatel v rozhodnutí o námitkách nejprve upozornil na to, že posuzovaní mimořádně nízké nabídkové ceny a hodnocení nabídek jsou zcela odlišné instituty. Podle zadavatele proběhlo hodnocení nabídek zcela v souladu s příslušnými ustanoveními zadávací dokumentace, přičemž na základě provedeného hodnocení se umístila nabídka navrhovatele na prvním místě. Následně bylo dle zadavatele provedeno posouzení podmínek účasti, včetně posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Dále k tomu zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že hodnotící komise v nabídce navrhovatele identifikovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a proto navrhovatele vyzvala ke zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. V odpovědi na první žádost navrhovatel dle zadavatele mj. uvedl informaci o hodinové sazbě a časové dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Podle zadavatele tak po něm navrhovatel nemůže požadovat, aby tyto informace ignoroval. Situace, kdy by zadavatel nemohl reagovat na skutečnosti, jež se dozvěděl ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a jež s nabídkovou cenou bezprostředně souvisí a jsou pro její výši zcela zásadní, by byla dle zadavatele absurdní a naprosto by odporovala smyslu institutu objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel k tomu v rozhodnutí o námitkách odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S104/2011/VZ-6553/2011/540/VKu ze dne 25. 5. 2011, ze kterého zadavatel dovozuje oprávněnost hodnotící komise v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obecně požadovat od účastníků zadávacího řízení jakékoliv informace týkající se vlastností nabízeného plnění, které ovlivňují jeho nabídkovou cenu. Podle zadavatele časové dotace jednoznačně souvisejí s nabídkovou cenou, neboť ta byla stanovena na základě součinu hodinové sazby a předpokládané časové dotace v hodinách. Zadavatel tak v rozhodnutí o námitkách zdůraznil, že předpokládaná časová dotace bezesporu ovlivňuje nabídkovou cenu, proto je právem zadavatele s touto informací pro účely posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny dále pracovat. Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně vyjadřuje ke všem skutečnostem a argumentům navrhovatele uvedeným v námitkách, které mají dle navrhovatele prokazovat, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když se v rámci posouzení nabídkové ceny navrhovatele zabýval časovou dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení.
174. K námitce navrhovatele, že zadavatel dospěl k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele na základě srovnání nabídkové ceny navrhovatele s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, resp. s nabídkami ostatních účastníků, a nikoli na základě vztahu nabídkové ceny k předmětu veřejné zakázky, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že indikátorů, které vedly hodnotící komisi k závěru o přítomnosti mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, bylo dle zadavatele hned několik. Zadavatel dále uvedl, že prvně komise posuzovala, zda nabídková cena navrhovatele je reálná ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, k okolnostem a podmínkám, za kterých by byl předmět veřejné zakázky navrhovatelem plněn. Dalším pomocným indikátorem byl dle zadavatele značný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou navrhovatele. V neposlední řadě komise dle zadavatele porovnávala nabídkové ceny jednotlivých účastníků zadávacího řízení mezi sebou, resp. došlo k poměření nabídkové ceny navrhovatele a průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení. Zadavatel uvedl, že souhrn těchto skutečností vedl hodnotící komisi a zadavatele k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele. Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně vyjadřuje ke všem skutečnostem a argumentům navrhovatele uvedeným v námitkách, na základě kterých navrhovatel považuje postup zadavatele při určení mimořádně nízké nabídkové ceny v jeho nabídce za nezákonný. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách také uvedl, že postup, jak hodnotící komise dospěla k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele včetně myšlenkových pochodů jednotlivých členů hodnotící komise, je zaznamenán jak v žádostech o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, tak v oznámení o vyloučení. Podle zadavatele tak hodnotící komise postupovala zcela transparentně a přiměřeně, přičemž její postup je dle zadavatele objektivně přezkoumatelný.
175. Co se týče námitky navrhovatele, že zadavatel nesprávně a netransparentně stanovil předpokládanou hodnotu zadávacího řízení, která dle navrhovatele neodpovídá ceně za služby při administraci veřejné zakázky v místě a čase obvyklé, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že před zahájením zadávacího řízení provedl řádný průzkum trhu dle § 16 odst. 6 zákona, přičemž disponuje kompletní dokumentací zachycující jeho průběh. Zadavatel dle svého názoru není povinen tento průzkum trhu zveřejňovat, přesto však anonymizované údaje, které byly na základě průzkumu trhu zjištěny, navrhovateli dle svého vyjádření poskytl. Zadavatel uvedl, že je mu vytýkáno netransparentní stanovení předpokládané hodnoty, aniž by navrhovatel uvedl, v čem netransparentnost spatřuje. Podle zadavatele tedy předpokládaná hodnota, která byla stanovena na základě řádného průzkumu trhu, byla stanovena v souladu se zásadami uvedenými v § 6 zákona, jakož i s ust. § 16 a § 23 zákona.
176. K namítanému pochybení zadavatele spočívajícímu v tom, že se zadavatel nezabýval mimořádně nízkou nabídkovou cenou navrhovatele na základě objektivních kritérií, ale na základě subjektivních zkušeností či svých pocitů z nabídky navrhovatele, zadavatel uvedl, že důvodem vyloučení bylo nedostatečné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze strany navrhovatele, nikoliv subjektivní zkušenosti či subjektivní pocity z nabídky navrhovatele. Zadavatel uvedl, že navrhovatel spatřuje subjektivní prvek zřejmě v tom, že zadavatel navrhovatelem uvedené předpokládané časové dotace rozporoval jako nedostatečné, nepřiměřeně nízké a neodpovídající skutečným potřebám. K tomu zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že pro podpoření tohoto svého přesvědčení doložil navrhovateli tabulku s počty hodin, za které byly v minulosti zadavateli kompletně administrována otevřená nadlimitní řízení, přičemž v každém jednotlivém případě šlo o výrazně vyšší počet hodin, než navrhovatelem deklarovaných třicet. Zadavatel k tomu uvedl, že skutečně vycházel ze svých zkušeností, nicméně proč jsou tyto označovány v námitkách jako „subjektivní", to navrhovatel dle zadavatele neuvedl. Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně vyjadřuje ke všem skutečnostem a argumentům navrhovatele uvedeným v námitkách, kterými navrhovatel namítá subjektivní přístup zadavatele při posouzení nabídkové ceny a posouzení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.
177. Po porovnání skutečností uvedených v námitkách s obsahem rozhodnutí o námitkách Úřad konstatuje, že nelze dojít k závěru, že se zadavatel podrobně a srozumitelněnevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele. Z rozhodnutí o námitkách dle Úřadu jednoznačně vyplývá, z jakého důvodů zadavatel námitky navrhovatele odmítl. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách ke každé námitce navrhovatele uvedl konkrétní a přezkoumatelné skutečnosti, na základě kterých námitky navrhovatele nepovažuje za opodstatněné. Rozhodnutí o námitkách tak dle Úřadu netrpí nepřezkoumatelností a splňuje zákonné požadavky ve smyslu § 245 odst. 1 zákona.
178. Úřad k tomu pro úplnost dodává, že navrhovatel v návrhu nijak nespecifikoval, která konkrétní část rozhodnutí o námitkách je dle jeho názoru nepřezkoumatelná nebo k jaké jeho konkrétní námitce se zadavatel podrobně a srozumitelně nevyjádřil. Navrhovatel v návrhu uvedl, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné, neboť zadavatel v něm nijak srozumitelně nevysvětlil, z jakého důvodu navrhovatel dostatečně neodůvodnil svou nabídkovou cenu a proč ho tedy zadavatel ze zadávacího řízení vyloučil. Úřad k tomu uvádí, že v rámci přezkumu rozhodnutí o námitkách z hlediska jeho přezkoumatelnosti ve smyslu ustanovení § 245 odst. 1 zákona se nezabýval konkrétními důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v tom smyslu, zda jsou tyto důvody oprávněné či nikoliv, ani v námitkách namítanou netransparentností rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Úřad se v rámci přezkoumání rozhodnutí o námitkách zabýval pouze tím, zda rozhodnutí o námitkách splňuje požadavky stanovené v § 245 odst. 1 zákona, tj. zda je součástí rozhodnutí o námitkách odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách.
179. Úřad tak shrnuje, že neshledal, že by zadavatel postupoval při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, tj. že by rozhodnutí o námitkách bylo nepřezkoumatelné.
K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení
180. Návrh navrhovatele směřuje proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel spatřuje pochybení zadavatele jednak v tom, že zadavatel při posuzovaní nabídkové ceny navrhovatele z hlediska případné existence mimořádně nízké nabídkové ceny poměřoval tuto cenu s nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení a s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, a jednak v tom, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele dostatečně nespecifikoval, z jakého důvodu navrhovatel nedostatečně vysvětlil svou nabídkovou cenu, tj. z jakého důvodu zadavatel navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení.
Relevantní ustanovení právních předpisů
181. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
182. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.
183. Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.
184. Podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit
a) cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo
b) způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.
185. Podle § 113 odst. 3 zákona v případě podle odstavce 2 není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a) nebo b).
186. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně.
187. Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že
a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),
b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo
c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.
188. Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.
189. Podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
190. Podle bodu 1 zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 2 500 000 Kč bez DPH.
191. V bodu 3.6 zadávací dokumentace „Nabídkové ceny, způsob jejich zpracování“ je uvedeno, že účastník zadávacího řízení předloží v návrhu rámcové dohody nabídkovou cenu v tomto členění:
„Nabídka jednotkové ceny pro administraci
Druh zadávacího řízení
Jednotková cena v Kč bez DPH
Nadlimitní řízení
otevřené/užší řízení
Podlimitní řízení
Zjednodušené podlimitní řízení
Veřejná zakázka malého rozsahu
Jednací řízení s uveřejněním
Jednací řízení bez uveřejnění
Celková cena za předpokládaný počet VZ“
V citovaném bodu zadávací dokumentace je dále uvedeno: „Účastník předloží v návrhu Dohody kalkulaci jednotkových cen za jednotlivá zadávací řízení a dále v rámci celkové ceny vynásobí jednotkovou cenu v souladu s požadovaným počtem zadávacích řízení. Součtem cen zadávacích řízení vynásobených předpokládaným počtem realizovaných veřejných zakázek získá celkovou nabídkovou cenu, která nesmí překročit předpokládanou hodnotu stanovenou zadavatelem. Zadavatel v současné době předpokládá zadání cca níže uvedený počet veřejných zakázek pro roky 2018- 2021:
- 6 nadlimitních zadávacích řízení (např. na správu objektů a zajištění služeb facility managementu pro objekty Kanceláře Poslanecké sněmovny, na restrukturalizaci a modernizaci stávajícího kamerového dohledového systému ve všech objektech Poslanecké sněmovny apod.)
- 6 podlimitních zadávacích řízení
- 3 jednací řízení s uveřejněním
- 5 jednacích řízení bez uveřejnění
- 14 zjednodušených podlimitních řízení
- 20 veřejných zakázek malého rozsahu“.
192. Podle bodu 5 zadávací dokumentace „Způsob hodnocení nabídek podle hodnoticího kritéria“ je základním a jediným kritériem hodnocení pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky ve smyslu § 114 zákona hodnocená podle nejnižší celkové nabídkové ceny bez DPH.
193. V čl. IV „Celková cena“ bodě 2 návrhu rámcové dohody, která je součástí nabídky navrhovatele ze dne 19. 6. 2018, je uvedeno:
„Cena za kompletní administraci:
Nabídka jednotkových cen pro administraci veřejných zakázek
Druh zadávacího řízení
v Kč bez DPH
Nadlimitní řízení
19.500,- Kč
Podlimitní řízení
13.000,- Kč
Zjednodušené podlimitní řízení
13.000,- Kč
Zakázka malého rozsahu
9.750,- Kč
Jednací řízení s uveřejněním
13.000,- Kč
Jednací řízení bez uveřejnění
13.000,- Kč
Celková cena za předpokládaný počet VZ 676.000,- Kč bez DPH“
194. Ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 21. 6. 2018 je uveden následující seznam nabídek, které byly označeny jako podané (seřazeno dle nabídkové ceny):
Název
IČ
Nabídková cena bez DPH
1.
J&T advokátní kancelář s.r.o.
04996305
676 000,- Kč
2.
HYDROPROGRESS, s.r.o.
04449461
997 500,- Kč
3.
enovation s.r.o.
27909751
1 630 000,- Kč
4.
CGB - Consult, s.r.o.
25100921
1 990 000,- Kč
5.
JUSTITIA ADVISORY PARTNERS, s.r.o.
04545575
1 990 000,- Kč
6.
ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.
06717586
2 140 000,-Kč
7.
OTIDEA avz s.r.o.
04682378
2 362 000,- Kč
8.
VIA Consult a.s.
25084275
2 491 000,- Kč
195. V bodě 5 Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 21. 6. 2018 je uvedeno: „Zadavatel se vzhledem k výši nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka se umístila na prvním místě, rozhodl požádat o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, kterou shledal v nabídce J&T advokátní kancelář s.r.o. podané do předmětné veřejné zakázky. Hodnotící komise jednomyslně vyjádřila pochybnost nad schopností účastníka plnit předmět veřejné zakázky za cenu, jež byla uvedena v nabídce. Tato pochybnost plyne především z faktu, že nabízená cena je násobně nižší, než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jež byla kvalifikovaně stanovena na základě provedeného průzkumu trhu a přechozích zkušeností zadavatele s relevantním trhem. Hodnotící komise při identifikování mimořádně nízké nabídkové ceny použila též následující pomocné kritérium - za mimořádně nízkou nabídkovou cenu považovala hodnotící komise takovou nabídkovou cenu, jež se odchýlila o více než 30 % od průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení“.
196. Dne 21. 6. 2018 zadavatel navrhovateli odeslal žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I.
197. Ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I ze dne 25. 6. 2018 navrhovatel uvedl následující: „(…) Nabídkovou cenu jsme zpracovali s ohledem na skutečnost, že navazujeme novou spolupráci, zvážili jsme veškeré aspekty poskytování právních služeb i s ohledem na sídlo zadavatele a předpokládané množství veřejných zakázek, na základě posouzení svých časových a kapacitních možností jsme stanovili odměnu ve výši 650,-Kč bez DPH za 1 hodinu poskytování služeb. Pro úplnost dodáváme, že jsme při stanovení odměny vycházeli z následujících výpočtů:
· Nadlimitní řízení – časový předpoklad 30 hodin, tj. odměna 19.500,-Kč
· Podlimitní řízení – časový předpoklad 20 hodin, tj. odměna 13.000,-Kč
· VZMR - časový předpoklad 15 hodin, tj. odměna 9.750,-Kč
· JŘSU, JŘBU - časový předpoklad do 20 hodin, tj. odměna 13.000,-Kč
(…)“
198. Dne 3. 8. 2018 zadavatel navrhovateli odeslal žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II., ve které zadavatel uvedl: „(…) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 2.500.000,- Kč bez DPH, zatímco Vámi nabízená cena činí 676.000 Kč bez DPH. Hodnotící komise jednomyslně vyjádřila pochybnost nad schopností účastníka řádně plnit předmět veřejné zakázky za cenu, jež byla uvedena v nabídce. Tato pochybnost plyne především z faktu, že Vámi nabízená cena je násobně nižší, než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jež byla kvalifikovaně stanovena na základě provedeného průzkumu trhu a předchozích zkušeností zadavatele s relevantním trhem. Hodnotící komise při identifikování mimořádně nízké nabídkové ceny použila též následující pomocné kritérium - indikátorem mimořádně nízké nabídkové ceny je taková cena, jež se odchýlila o více než 30 % od průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení. Po zvážení výše uvedeného a po zohlednění složitosti, náročnosti a komplexnosti předmětu veřejné zakázky, se členové hodnotící komise shodli, že se skutečně jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Mimořádně nízká nabídková cena tak byla hodnotící komisí posuzována zejména ve vztahu ke konkrétnímu předmětu veřejné zakázky, přičemž byla použita též některá výše uvedená pomocná kritéria. (…)“.
199. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové cen II zadavatel dále uvedl: „(…) V písemném zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, které bylo zadavateli doručeno dne 25. 6. 2018, bylo mimo jiné uvedeno, že hodinová odměna účastníka zadávacího řízení byla stanovena na 650 Kč bez DPH, přičemž účastník zadávacího řízení vycházel při stanovení výsledné nabídkové ceny z následujících výpočtů:
Druh zadávacího řízení/režim
Časový předpoklad
Hodinová odměna (bez DPH)
Výsledná cena (bez DPH
nadlimitní řízení
30
650 Kč
19.500 Kč
podlimitní řízení
20
650 Kč
13.000 Kč
VZMR
15
650 Kč
9.750 Kč
JŘSU, JŘBU
20
650 Kč
13.000 Kč
Hodnotící komise považuje výše uvedenou „kalkulaci“ výsledné ceny za nereálnou, přičemž ji k tomu vedly především myšlenkové procesy dále uvedené. (…) Vzhledem k tomu, že hodinová sazba 650 Kč bez DPH je základem pro výpočet výsledné nabídkové ceny, požaduje hodnotící komise, aby účastník zadávacího řízení blíže vysvětlil, proč oproti minulosti takto markantně snížil hodinovou sazbu za poskytované služby.
Členové hodnotící komise se jednomyslně shodli, že odhady časových dotací, které byly účastníkem zadávacího řízení poskytnuty v písemném zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 25. 6. 2018, jsou naprosto neodpovídající skutečné časové náročnosti předmětu plnění veřejné zakázky. (…) Hodnotící komise k tomuto závěru došla empiricky na základě vlastních zkušeností. Podkladem byly rovněž údaje poskytnuté zadavatelem o veřejných zakázkách zadávaných v minulosti, jež byly rovněž externě administrovány. Zaměříme-li se pouze na veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu v otevřeném řízení, trvala kompletní externí administrace těchto zadávacích řízení následující počty hodin: 133 hodin, 101 hodin, 235 hodin, 143 hodin, apod. I toto je jeden z důvodů, proč považuje hodnotící komise účastníkem zadávacího řízení provedené odhady časových dotací za značně nereálné. Vzhledem k tomu, že tyto odhady rovněž tvoří základ pro výpočet výsledné nabídkové ceny, jsou klíčové i pro řádné posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, proto se jimi hodnotící komise též zabývala.
V návaznosti na výše uvedené pochybnosti hodnotící komise Vás tímto žádáme o doplnění příslušných časových dotací k jednotlivým úkonům, jež jsou uvedeny níže, a to alespoň orientačně. Jde o úkony, jež zpravidla zahrnuje kompletní administrace veřejné zakázky a které byly rovněž uvedeny i v návrhu rámcové dohody.
(…)
Hodnotící komise dále žádá účastníka řízení, aby blíže vysvětlil, z jakých objektivních příčin je schopen plnit předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu, která byla hodnotící komisí shledána jako mimořádně nízká.“
200. Ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II navrhovatel k požadavku zadavatele, aby navrhovatel blíže vysvětlil, proč oproti minulosti markantně snížil hodinovou sazbu za poskytované služby, uvedl následující: „K uvedenému dotazu především uvádíme, že dle ustanovení čl. 5.1 zadávací dokumentace zadavatel určil základním a jediným hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky ve smyslu ustanovení § 114 odst. 1 ZZVZ (…) Předmětem hodnocení tedy zadavatel nestanovil nabídkovou cenu za 1 hodinu poskytování služeb (…) K vašemu dotazu tedy uvádíme, že jsme oproti minulosti hodinovou sazbu za poskytované služby nesnížili, neboť naše nabídka žádnou hodinovou sazbu neobsahovala, obsahovala pouze nabídkovou cenu určenou v souladu se zadávacími podmínkami (…).“ Dále navrhovatel k požadavku zadavatele týkajícímu se snížení hodinové sazby za poskytované služby uvedl konkrétní skutečnosti za účelem zdůvodnění a vysvětlení jím uvedené hodinové sazby.
201. Ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II navrhovatel k požadavku zadavatele, aby doplnil orientační časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky, uvedl následující: „K tomuto dotazu uvádíme, že časová dotace jednotlivých druhů zadávacích řízení nebyla předmětem hodnocení v rámci zadávacího řízení a ze strany zadavatele se nyní jedná o požadavek nad rámec zadávacích podmínek, kdy ke změně zadávacích podmínek není zadavatel v této fázi řízení oprávněn. (…)
Časovoudotaci u jednotlivých zadávacích řízení jsme schopni zkrátit na minimum, neboť disponujeme potřebným know-how, včetně vzorových formulářů, protokolů, harmonogramů, automatizovaných postupů apod. Dále díky technickému zázemí naší společnosti, konkrétně pak softwaru pro právníky, jsme schopni poměrně značně optimalizovat dobu potřebnou například pro zpracování zadávací dokumentace a jednotlivých formulářů, v neposlední řadě využíváme moderních institutů, které ZZVZ pro snížení formalismu řízení a jeho celkové zkrácení umožňuje. (…)“
202. Dále navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uvedl následující tabulku, kde ke každému úkonu uvedl svůj časový předpoklad:
A. Úkony spojené s přípravou zadávacího řízení a jeho zveřejněním, zejména:
- převzetí veškerých podkladů k zadání veřejné zakázky od objednatele, projednání s objednatelem,
1 hod
- přípravu podkladů pro rozhodnutí o způsobu zahájení zakázky, navržení strategie a harmonogramu postupu pro zadávací řízení dle charakteru plnění veřejné zakázky.
Součást bodu výše
- příprava předběžného oznámení k veřejné zakázce a zajištění jeho zveřejnění,
30 min
- příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem,
4 hod.
- zpracování návrhu smlouvy a jeho konzultace se zadavatelem,
2 hod.
- sestavení kvalifikační dokumentace a její kompletace.
Součást ZD
- sestavení formulářů pro doložení údajů, které jsou předmětem posouzení kvalifikace,
Součást ZD
- sestavení formulářů pro doložení údajů, které jsou předmětem hodnocení hodnotících kritérií,
Součást ZD
- sestavení podmínek a požadavků na zpracování nabídky dle charakteru plnění veřejné zakázky, zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na předepsaném formuláři a vyhotovení objednávky ke zveřejnění v příslušném informačním systému, uveřejnění kompletní zadávací dokumentace na profilu zadavatele, odeslání výzvy k účasti v zadávacím řízení či k podání nabídky vybraným dodavatelům,
Uveřejnění – 30 min
- zajištění veškerých úkonů vázaných k profilu zadavatele, elektronické zveřejnění zadávací dokumentace a souvisejících dokumentů.
Součást bodu výše
B. Činnosti spojené s běžící lhůtou pro podání nabídek, zejména:
- případné vysvětlení, změna a doplnění zadávací dokumentace (dodatečné informace)
1 hod.
- pokud se týkají aspektů odbornosti poskytovatele, resp. ve spolupráci se zadavatelem, pokud se týkají jiných aspektů než aspektů odbornosti poskytovatele, včetně zveřejnění a distribuce dodatečných informaci k zadávacím podmínkám,
Součást bodu výše
- vypracování pokynů pro přijímání nabídek,
Součást ZD
- zpracování seznamu doručených a přijatých nabídek zpracování protokolu o otevírání nabídek, organizační zabezpečení otevírání nabídek s nabídkami ve spolupráci se zadavatelem v jeho sídle.
1 hod.
- příprava průběhu otevírání nabídek,
Součást bodu výše
- příprava formulářů a podkladů nutných a potřebných k řádnému průběhu jednání posouzení splnění kvalifikace a posouzení nabídek z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci,
Součást bodu výše
- příprava formulářů a podkladů nutných a potřebných k řádnému průběhu jednání hodnotící komise,
Součást bodu výše
- vypracování a zajištění jmenovacích dekretů a čestných prohlášení pro členy a náhradníky členů komisí ve spolupráci se zadavatelem,
Součást bodu výše
- zabezpečení zveřejnění zadávací dokumentace na, viz výše.
?
C. Činnosti spojené s výběrem dodavatele ve fázi před podpisem smlouvy, zejména:
- příprava a zajištění jednání komise pro otevírání nabídek,
Viz bod B
- zajištění vlastního aktu otevírání nabídek uchazečů a jejich hodnocení dle kritérií vymezených zadávacími podmínkami, zejména elektronických nabídek v sídle zadavatele,
30 min.
- příprava a zajištění jednání komise při posouzení kvalifikace v sídle zadavatele,
4 hod.
- řízení jednání komise při posouzení kvalifikace,
Součást bodu výše
- rozbor nabídek uchazečů z hlediska splnění kvalifikace,
Součást bodu výše
- vyhotovení žádosti o předložení informací nebo dokladů předložených k prokázání kvalifikace,
15 min.
- příprava a zajištění jednání hodnotící komise a průběhu hodnocení nabídek,
Součást bodu C3
- řízení hodnotící komise do volby předsedy a místopředsedy, metodická pomoc při řízení této komise v průběhu jejích jednotlivých jednání v sídle zadavatele,
Součást bodu C3
- zajištění průběhu posuzování nabídek,
Součást bodu C3
- rozbor nabídek z hlediska splnění zadávacích podmínek,
Součást bodu C3
- vyhotovení žádosti o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, příprava podkladů pro vyhodnocení mimořádně nízké nabídkové ceny,
30 min.
- zpracování pokladů pro rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče,
30 min.
- zajištění oznámení o vyřízení námitek všem uchazečům
15 min.
- zabezpečení potřebných hodnotících tabulek dle hodnotících kritérií a tabulky celkového pořadí,
Součást bodu C3
- příprava zajištění dalších potřebných dokumentů pro jednání hodnotící komise, včetně protokolu o jejím jednání.
Součást bodu C3
D. Činnosti spojené s ukončením zadávacího řízení, zejména:
- příprava dokumentace k zadávacímu řízení před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem,
1 hod.
- příprava výzvy vybranému dodavateli podle § 122 zákona
30 min.
- vypracování podkladů pro rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky,
30 min.
- zpracování oznámení o výběru nejvhodnější nabídky,
15 min.
- zajištění doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky účastníkům, kteří nebyli ze zadávacího řízeni vyloučeni,
15 min.
- příprava a zpracování dokumentace pro rozhodnutí o námitkách vyřízení event. námitek,
2 hod.
- zpracování a zajištění zveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení a zajištěni jeho zveřejnění podle zákona,
30 min.
- zajištění vrácení případných ukázek a vzorků,
15 min.
- zajištění úkonů vázaných k uveřejnění na profilu zadavatele,
15 min.
- zpracování písemné zprávy zadavatele pro zveřejnění na profilu zadavatele,
1 hod.
- v případě zrušení zadávacího řízení zajištění zpracování oznámení o zrušení zadávacího řízení a zajištění jeho zveřejnění podle zákona.
30 min.
E. Kompletace dokumentace veřejné zakázky a další činnosti, zejména:
- komplementace celé dokumentace z průběhu zadávacího řízení veřejné zakázky a její předání zadavateli,
1 hod.
- zajištění uveřejnění podepsané smlouvy s vítězným uchazečem na profilu zadavatele,
15 min.
- poskytnutí služeb a zpracování dalších dokumentů a podkladů, které vyplývají z příslušné legislativy a/nebo o které zadavatel poskytovatele požádá v souvislosti se zadáním veřejné zakázky.
45 min.
F. Námitky
- ve spolupráci se zadavatelem zpracování podkladů pro rozhodnutí zadavatele o námitkách, včetně odborné podpory při řízení před ÚOHS.
3 hod.
203. K požadavku zadavatele, aby navrhovatel blíže vysvětlil, z jakých objektivních příčin je schopen plnit předmět veřejné zakázky za jím stanovenou nabídkovou cenu, navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II uvedl následující: „Jak již bylo uvedeno v námitkách a ve vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 21. 6. 2018 a v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 ZZVZ,
- – při plnění veřejné zakázky zajistíme dodržování povinností vyplývajícíchz pracovních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jako ipracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance,kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že
- jsme neobdrželi neoprávněnou podporu.
Dále uvádíme, že jsme společností, jejímž předmětem podnikání je výkon advokacie dle zákona o advokacii, což klade na naši společnost zvýšené nároky, ve smyslu personálním, neboť všichni zaměstnanci jsou advokáti, advokátní koncipienti nebo studenti právnických fakult, dále ve smyslu ekonomickém, neboť naše společnost je pojištěna na administraci veřejných zakázek s jednotlivým limitem plnění ve výši 100.000.000,- Kč a navíc disponujeme unikátním pojištěním pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou při administraci veřejných zakázek. Disponujeme zároveň i dostatečným zázemím pro administraci veřejných zakázek a výkon advokacie, disponujeme dostatečným množstvím zaměstnanců, technikou, literaturou, včetně komentářové literatury, právními elektronickými systémy apod. Zakázku chceme plnit za účelem dosažení zisku.“
204. V oznámení o vyloučení navrhovatele ze dne 10. 8. 2018 je uvedeno: „(…) Hodnotící komise dospěla k závěru, že mimořádně nízká nabídková cena nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna, přičemž doporučila zadavateli, aby rozhodl o vyloučení účastníka z důvodu uvedeného v § 48 odst. 4 ZZVZ. Z Komentáře[1] k příslušnému ustanovení mimo jiné plyn, že pojem zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je nutno hodnotit materiálně. Tedy i v případě, že účastník na výzvu zadavatele poskytne ve stanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak toto zdůvodnění je nedostatečné z hlediska rozptýlení pochybností o schopnosti dodavatele realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu, je třeba považovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu za nezdůvodněnou. Zadavatel rovněž upozorňuje, že smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele před situací, kdy účastník řízení nabídne cenu, u níž mu vznikají pochybnosti, že veřejná zakázka bude moci být řádně splněna.
Dle názoru hodnotící komise jsou časové předpoklady, ze kterých vycházel účastník zadávacího řízení při tvorbě cen za administraci jednotlivých řízení, nepřiměřeně nízké. Účastník v prvním písemném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jež bylo doručeno zadavateli již 25. 6. 2018 doložil, že při výpočtu ceny vycházel z časového předpokladu 30 hodin za administraci nadlimitního řízení. Dle názoru hodnotící komise a na základě údajů a informací zadavatele o zakázkách stejného předmětu plnění je tento časový předpoklad naprosto neodpovídající skutečné časové náročnosti celkové administrace nadlimitního řízení. Návrh smlouvy, jenž je součástí zadávacích podmínek, obsahuje v čl. 3 rozsah plnění, resp. jednotlivých úkonů, které musí poskytovatel v souvislosti s administrací zadávacího řízení učinit. Seznam těchto úkonů je velmi obsáhlý, i proto hodnotící komise vyjádřila pochybnost nad uskutečněním celé administrace nadlimitního řízení za „pouhých“ 30 hodin. Kvalifikovaný odhad této časové dotace je rozhodně vyšší, a to násobně. Výsledkem tohoto – dle názoru hodnotící komise - chybně stanoveného časového předpokladu, je výsledná cena 676.000 Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 2.500.000 Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota byla stanovena na základě kvalifikovaného odhadu a průzkumu relevantního trhu. Je tedy přinejmenším zarážející, že cena nabízená společností J&T advokátní kancelář s.r.o. je téměř čtyřikrát nižší než předpokládaná hodnota. Hodnotící komise je názoru, že za nabízenou cenu nelze předmět plnění veřejné zakázky kvalitně a řádně realizovat. Hodnotící komise rovněž upozorňuje, že zadávací dokumentace stanovuje nabídkové ceny jako konečné, nepřekročitelné a zahrnující veškeré náklady vynaložené v souvislosti s poskytováním služeb dle smlouvy, včetně nákladů na uveřejňování, nákladů na administrativu, veškerého cestovného, poštovného, nákladů na kopírování, apod.“
205. K navrhovatelem poskytnutému zdůvodnění toho, proč oproti minulosti markantně snížil hodinovou sazbu za poskytované služby, zadavatel v oznámení o vyloučení uvedl, že „(…) …účastník zadávacího řízení tento bod uspokojivě nevysvětlil, respektive ho nevysvětlil vůbec, a to bez uvedení relevantního důvodu.“ K navrhovatelem poskytnuté odpovědi na žádost zadavatele o vysvětlení, z jakých objektivních příčin je schopen plnit předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu, která byla hodnotící komisí shledána jako mimořádně nízká, se zadavatel v oznámení o vyloučení nevyjádřil.
206. Zadavatel v oznámení o vyloučení dále uvedl: „(…) Vzhledem k tomu, že hodnotící komise považovala za nereálný předpoklad časové dotace ve výši 30 hodin za kompletní administraci nadlimitního řízení, byl v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny účastník zadávacího řízení požádán o vyplnění orientačních časových dotací k jednotlivým úkonům, jež jsou taxativně vypočteny v návrhu rámcové dohody. Účastník zadávacího řízení orientační časové dotace k jednotlivým úkonům doplnil, nicméně k rozptýlení pochybností hodnotící komise to nevedlo, a to zejména z následujících důvodů.
K úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků naprokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií ajejich konzultace se zadavatelem “ doplnil účastník zadávacího řízení časovou dotaci ve výši 4 hodin. Hodnotící komise považuje tento odhad časové dotace za naprosto nepřiměřeně nízký, přičemž vycházela - jako kolegium odborně způsobilých osob - empiricky ze svých zkušeností. Zadavatel zdůrazňuje, že většinu plánovaných nadlimitních veřejných zakázek tvoří veřejné zakázky na stavební práce - proto byl ostatně v zadávací dokumentaci stanoven jako jeden z požadavků technické kvalifikace požadavek na člena realizačního týmu, jenž bude absolventem magisterského oboru stavebního směru. Přímo v návrhu rámcové dohody je rovněž explicitně stanoveno, že „konzultacemi“ se nemyslí pouze konzultace právní, nýbrž též konzultace stavebně-technického charakteru. Je tedy přinejmenším kuriózní představa, že kompletní zpracování zadávací dokumentace včetně všech nezbytných konzultací ohledně předmětu veřejné zakázky, hodnotících kritérií, kvalifikace, apod. lze řádně a kvalitně provést během 4 hodin. Stejné pochybnosti vyvstávají i u úkonu „zpracování návrhusmlouvy a jeho konzultace se zadavatelem kde účastník zadávacího řízení doplnil časovou dotaci ve výši 2 hodin.
Účastník zadávacího řízení uvádí, že je schopen časové dotace zkrátit na minimum, neboť disponuje potřebným know-how, včetně vzorových formulářů, protokolů, apod. Zadavatel je toho názoru, že vzorové formuláře a protokoly zajistí úsporu času pouze u zlomku úkonů, a to zejména těch, jež jsou převážně administrativní povahy, nicméně při věcném formulování předmětu veřejné zakázky, hodnotících kritérií a kvalifikačních předpokladů, se vyžaduje individuální a pečlivý přístup při zohlednění všech specifik daného zadávacího řízení. Často tedy bude nutno postupovat adhoc a vzorové formuláře nepomohu. Externí administrátor tak musí úzce spolupracovat se zadavatelem a pružně reagovat na jeho požadavky a odpovídajícím způsobem je zapracovat do návrhu zadávací dokumentace. Při zpracování složitějších zadávacích dokumentací - mezi něž zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce nepochybně patří - nejsou výjimkou velké počty konzultací, než je dosaženo finální verze zadávací dokumentace, která bude zpracována ke vzájemné spokojenosti obou stran.
Výsledná časová dotace - byť jen orientačně určená - na kompletní administraci nadlimitního zadávacího řízení je tedy výrazně „podhodnocena“. Vzhledem k tomu, že výsledná nabídková cena 19.500 Kč bez DPH za kompletní administraci nadlimitního řízení, byla účastníkem zadávacího řízení stanovena na základě součinu hodinové sazby ve výši 650 Kč bez DPH a časového předpokladu 30 hodin. Je zde tedy na první pohled zřejmá příčinná souvislost mezi časovým předpokladem a výslednou cenou. Pokud by byl časový předpoklad účastníkem zadávacího řízení odhadnut reálněji a nebyl by tedy takto flagrantně „podhodnocen“, došlo by z povahy věci ke zvýšení výsledné nabídkové ceny (samozřejmě při zachování výše hodinové sazby).
Ani vysvětlení bodu b) tedy uspokojivě nerozptýlilo pochybnosti hodnotící komise o schopnosti účastníka řízení plnit předmět veřejné zakázky řádně za nabídkovou cenu, která byla shledána jako mimořádně nízká. Orientační časové dotace jsou nepřiměřeně nízké, což potvrdilo požadované rozepsání orientačních časových dotací k jednotlivým úkonům.
Z výše uvedených důvodů zadavatel rozhodl – na základě doporučení hodnotící komise – o vyloučení účastníka zadávacího řízení dle ustanovení § 48 odst. 4 ZZVZ.“
Právní posouzení
207. Jak zadavatel uvedl v oznámení o vyloučení, zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil, neboť navrhovatel dostatečně nezdůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu.
208. Úřad předně k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v obecné rovině uvádí, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že účastník nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Otázkou účelu institutu mimořádné nízké nabídkové ceny se rovněž zabýval Nejvyšší správní soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 17. 10. 2012, č. j. 1 Afs 42/2012-57, v němž uvedl, že „… smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele proti takovým uchazečům, kteří jednají s cílem zvítězit ve výběrovém řízení předložením ceny, za kterou není možno zakázku realizovat. S tím je spojeno velké nebezpečí, že zakázka nebude z důvodu finančních potíží takového uchazeče realizována, případně její cena byť by to bylo v rozporu se zákonem, bude dodatečně navýšena.“Ačkoli byl citovaný rozsudek vydán za účinnosti zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), který se na šetřený případ neaplikuje, lze obecné závěry tohoto rozsudku vztáhnout i na postup zadavatele v šetřeném zadávacím řízení, resp. na aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek.
209. Šetřená veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, tedy v řízení, pro které se ustanovení § 113 o mimořádně nízké nabídkové ceně obecně nepoužije (jak vyplývá z § 53 odst. 6 zákona). Dle § 53 odst. 4 zákona však současně platí, že zadavatel může ve zjednodušeném podlimitním řízení použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. I ve zjednodušeném podlimitním řízení má tedy zadavatel právo se mimořádně nízkou nabídkovou cenou ve smyslu § 113 zákona zabývat. Pokud toto své právo využije, postupuje při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny podle pravidel stanovených v § 113 zákona.
210. Pokud tedy dle zadavatele nabídka určitého účastníka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, zadavatel požádá tohoto účastníka o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Za mimořádně nízkou nabídkovou cenu lze považovat takovou nabídkovou cenu dodavatele, která se jeví jako mimořádně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky [srov. legální definici v § 28 odst. 1 písm. o) zákona]. Z toho vyplývá, že případná existence mimořádně nízké nabídkové ceny musí být poměřována zejména k předmětu konkrétně zadávané veřejné zakázky.
211. Jelikož navrhovatel spatřuje pochybení zadavatele mj. v tom, že při posouzení nabídkové ceny navrhovatele z hlediska případné mimořádně nízké nabídkové ceny poměřoval tuto cenu s nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení a s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, zabýval se Úřad nejprve touto námitkou.
212. Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 21. 6. 2018 vyplývá, že hodnotící komise získala pochybnosti o schopnosti navrhovatele plnit předmět veřejné zakázky za cenu, jež byla uvedena v nabídce. Dále je zde uvedeno, že tato pochybnost plyne především z faktu, že nabízená cena je násobně nižší, než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jež byla kvalifikovaně stanovena na základě provedeného průzkumu trhu a předchozích zkušeností zadavatele s relevantním trhem. Podle předmětné zprávy hodnotící komise při identifikování mimořádně nízké nabídkové ceny použila též pomocné kritérium – za mimořádně nízkou nabídkovou cenu považovala hodnotící komise takovou nabídkovou cenu, jež se odchýlila o více než 30 % od průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení.
213. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II zadavatel uvedl, že nabídková cena navrhovatele je mnohonásobně nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky (nabídková cena navrhovatele činí 676.000 Kč bez DPH, předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 2.500.000 Kč bez DPH), a proto hodnotící komise získala pochybnost o schopnosti navrhovatele řádně plnit předmět veřejné zakázky za jeho nabídkovou cenu. Současně zadavatel v předmětné žádosti uvedl, že jako pomocné kritérium k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny použil odchylku od průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení, konkrétně za mimořádně nízkou nabídkovou cenu považoval takovou cenu, jež se odchýlila o více než 30 % od průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení. Dále zadavatel v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II uvedl, že při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny zohlednil také složitost, náročnost a komplexnost předmětu veřejné zakázky.
214. Z výše uvedeného je dle Úřadu zřejmé, že zadavatel v rámci posuzování nabídkové ceny navrhovatele z hlediska případné existence mimořádně nízké nabídkové ceny nepoměřoval tuto cenu pouze s nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení a s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, jak tvrdí navrhovatel, ale nabídkovou cenou navrhovatele se zabýval také ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek výslovně uvedl, že hodnotící komise získala pochybnosti o schopnosti navrhovatele plnit předmět veřejné zakázky za jeho nabídkovou cenu. Z toho dle Úřadu vyplývá, že se hodnotící komise zabývala tím, zda je navrhovatel schopný splnit za jím nabídnutou cenu předmět konkrétní zde šetřené veřejné zakázky. Jinými slovy, hodnotící komise se zabývala nabídkovou cenou navrhovatele přímo ve vztahu k předmětu šetřené veřejné zakázky. Nadto zadavatel v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II uvedl, že při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny zohlednil také složitost, náročnost a komplexnost předmětu veřejné zakázky. I ze žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II tedy vyplývá, že zadavatel, resp. hodnotící komise vzala při posuzování nabídkové ceny navrhovatele v úvahu specifika šetřené veřejné zakázky a poměřovala případnou existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele k předmětu šetřené veřejné zakázky.
215. Pokud jde o porovnání nabídkové ceny navrhovatele s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, resp. s nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení, Úřad odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, např. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S541/2014/VZ-1903/2015/541/JCh ze dne 20. 1. 2015, ve kterém Úřad konstatoval, že zadavatel porušil ZVZ tím, že nezdůvodnil, z jakého důvodu neshledal žádnou z nabídkových cen uchazečů mimořádně nízkou, ačkoli lze v nabídkových cenách uchazečů objektivně shledat existenci významných odchylek od předpokládané hodnoty veřejné zakázky a průměrné nabídkové ceny. Konkrétně Úřad v předmětném rozhodnutí konstatoval, že „pokud je shledán značný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou posuzovaného uchazeče, případně mezi průměrnou nabídkovou cenou uchazečů a posuzovanou nabídkovou cenou, indikuje výše uvedené existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce posuzovaného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V těchto případech je nezbytné, aby zadavatel v průběhu zadávacího řízení naplnil požadavek transparentnosti a učinil vše pro to, aby byl proces posouzení mimořádně nízkých nabídkových cen přezkoumatelný“. Z uvedeného vyplývá, že výrazná odchylka nabídkové ceny určitého účastníka zadávacího řízení od nabídkových cen ostatních účastníků či výrazná odchylka nabídkové ceny od předpokládané hodnoty veřejné zakázky jsou relevantními indikátory mimořádně nízké nabídkové ceny.
216. Pro úplnost Úřad v souvislosti s výše uvedeným rozhodnutím Úřadu uvádí, že ačkoli bylo vydáno za účinnosti ZVZ, který se na šetřený případ neaplikuje, lze obecné závěry tohoto rozhodnutí vztáhnout i na postup zadavatele v šetřeném zadávacím řízení, resp. na aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek.
217. V šetřeném případě činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky 2 500 000 Kč. Odchylka nabídkové ceny navrhovatele, která činí 676 000 Kč bez DPH, od předpokládané hodnoty veřejné zakázky tedy tvoří 72,96 %. Průměrná nabídková cena v šetřeném případě činila 1 784 562,5 Kč bez DPH. To znamená, že odchylka nabídkové ceny navrhovatele od průměru nabídkových cen tvoří 62,12 %. S odkazem na rozhodnutí Úřadu citované v bodě 215. odůvodnění tohoto rozhodnutí lze tedy jednoznačně konstatovat, že zadavateli u nabídkové ceny navrhovatele zcela oprávněně vznikla pochybnost o její reálnosti, a jeho následný postup spočívající ve vyžádání zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny od navrhovatele lze považovat za zcela souladný se zákonem.
218. Podle Úřadu tak lze uzavřít, že zadavatel při posuzování nabídkové ceny navrhovatele z hlediska případné existence mimořádně nízké nabídkové ceny postupoval v souladu se zákonem.
219. Dále se Úřad zabýval námitkou navrhovatele, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele dostatečně nespecifikoval, z jakého důvodu navrhovatel nedostatečně vysvětlil svou nabídkovou cenu, tj. z jakého důvodu zadavatel navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení.
220. Úřad v obecné rovině uvádí, že zásada transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona je vedle zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Zásadou transparentnosti se rozumí průhlednost, pochopitelnost, srozumitelnost, předvídatelnost a ověřitelnost jednotlivých úkonů zadavatele v zadávacím řízení. Pro dodržení zásady transparentnosti, resp. průhlednosti tedy musí zadavatel mimo jiné dostatečným způsobem zdokumentovat své postupy, aby je bylo možné označit za přezkoumatelné. Z tohoto důvodu zákon ukládá zadavateli povinnost odůvodňovat klíčová rozhodnutí, mezi která patří také rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení. Akcent je tedy kladen na přezkoumatelné zachycení úvah zadavatele (vzniknuvších při posouzení konkrétních skutečností) vedoucích k jím přijatým závěrům.
221. Intepretací zásady transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly správní soudy i Úřad. Jak již Úřad uvedl v předchozí části odůvodnění tohoto rozhodnutí, dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 požadavek transparentnosti „ (…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ S ohledem na výše uvedené závěry lze konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové rozhodnutí zadavatele, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole. Povinnost zadavatele odůvodnit svůj postup při zadávání veřejných zakázek lze tedy dovodit již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek.
222. Podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním. Ve vztahu k uvedení důvodů vyloučení účastníka zadávacího řízení v rozhodnutí o vyloučení a jeho následném oznámení účastníkovi řízení Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013 – 39 ze dne 20. 5. 2014, v němž je mimo jiné uvedeno: „Rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, jakkoli při jeho vydání nevystupuje zadavatel vůči uchazeči ve vrchnostenském postavení, musí dostát požadavkům uvedeným v § 76 odst. 6 ZVZ, tedy musí obsahovat důvody vyloučení a musí být vylučovanému uchazeči písemně oznámeno. Tyto povinnosti úzce souvisí s právem uchazeče bránit se proti svému vyloučení námitkami (§ 110 an. ZVZ) a posléze, nevyhoví-li jim zadavatel, také návrhem na zahájení správního řízení o přezkumu úkonů zadavatele u stěžovatele (§ 114 ZVZ).
223. Pro úplnost Úřad v souvislosti s výše uvedenými rozsudky uvádí, že ačkoli byly tyto vydány za účinnosti ZVZ, který se na šetřený případ neaplikuje, lze obecné závěry vyslovené jmenovanými soudy vztáhnout i na postup zadavatele v předmětném zadávacím řízení, resp. na aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek.
224. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel je povinen uvést všechny okolnosti, kterými odůvodňuje vyloučení účastníka zadávacího řízení, v dokumentu, kterým rozhodl o vyloučení účastníka zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které účastníka zadávacího řízení vyloučil, dodržovat zásady uvedené v ustanovení § 6 zákona; tyto důvody musí být vyjádřeny jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohl seznámit vyloučený účastník zadávacího řízení a následně v případném správním řízení (případně při prošetřování podnětu) také Úřad.
225. V návaznosti na výše uvedené a s ohledem na obsah návrhu se tedy Úřad v šetřeném případě zabýval tím, zda zadavatel při vyloučení navrhovatele postupoval v souladu se zásadou transparentnosti stanovenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, tj. zda v dokumentu, kterým rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, formuloval důvody, pro které navrhovatele vyloučil, určitě (jednoznačně), srozumitelně, a tím i přezkoumatelně tak, aby nevznikly žádné pochybnosti o tom, jaké důvody vedly zadavatele k vyloučení navrhovatele.
226. V oznámení o vyloučení zadavatel mj. uvedl, že navrhovatele požádal o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. V předmětném oznámení je dále uvedeno, že důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť zdůvodnění, které navrhovatel zadavateli poskytl, nerozptýlilo pochybnosti zadavatele o schopnosti navrhovatele realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu. Zadavatel mimo jiné uvedl, že časové předpoklady, ze kterých navrhovatel vycházel při tvorbě cen za administraci jednotlivých řízení, jsou nepřiměřeně nízké.
227. Zadavatel dne 3. 8. 2018 navrhovateli odeslal žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II, kde mj. uvedl, že hodnotící komise shledala mimořádně nízkou nabídkovou cenu u všech dílčích položek (dílčí položkou je myšlen jednotlivý druh/režim zadávacího řízení – pozn. Úřadu), zejména pak kompletní administrace nadlimitního řízení za 19.500 Kč bez DPH vzbuzuje u komise největší pochybnosti o schopnosti navrhovatele plnit za tuto cenu předmět veřejné zakázky řádně a v požadované kvalitě. Zadavatel v předmětné žádosti dále uvedl, že navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I uvedl, že jeho hodinová odměna byla stanovena na 650 Kč bez DPH, přičemž při stanovení výsledné nabídkové ceny navrhovatel vycházel z následujících výpočtů:
Druh zadávacího řízení/režim
Časový předpoklad
Hodinová odměna (bez DPH)
Výsledná cena (bez DPH)
Nadlimitní řízení
30
650 Kč
19.500 Kč
Podlimitní řízení
20
650 Kč
13.000 Kč
VZMR
15
650 Kč
9.750 Kč
JŘSU, JŘBU
20
650 Kč
13.000 Kč
228. Ze žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II pak vyplývá, že hodnotící komise považovala tuto kalkulaci výsledné ceny navrhovatele za nereálnou, přičemž za nepřiměřeně nízkou považovala jak samotnou hodinovou sazbu, tak především časové předpoklady pro kompletní administraci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Z tohoto důvodu tak zadavatel navrhovatele v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II vyzval, aby navrhovatel blíže vysvětlil, proč oproti minulosti markantně snížil svou hodinovou sazbu za poskytování služeb a aby doplnil časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky.
229. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v návrhu mimo jiné namítal, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když při posuzování zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele hodnotil předpokládané časové dotace a hodinovou sazbu jednotlivých zadávacích řízení, ačkoliv dle zadávací dokumentace je kritériem hodnocení pouze celková nabídková cena, zabýval se Úřad před samotným posouzením přezkoumatelnosti důvodů pro vyloučení navrhovatele nejprve touto námitkou. Úřad k tomu uvádí následující.
230. V zadávací dokumentaci je uvedeno, že základním a jediným kritériem hodnocení pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky ve smyslu § 114 zákona hodnocená podle nejnižší celkové nabídkové ceny bez DPH. Úřad tak souhlasí s navrhovatelem, že kritériem hodnocení byla opravdu pouze nabídková cena. To koneckonců nerozporuje ani zadavatel. Ze zprávy o hodnocení ze dne 21. 6. 2018 vyplývá, že hodnotící komise provedla hodnocení nabídek dle kritéria hodnocení, kterým byla celková nabídková cena, přičemž nabídka navrhovatele se dle tohoto kritéria hodnocení umístila jako první v pořadí. Podle Úřadu tedy lze konstatovat, že hodnocení nabídek proběhlo v souladu se zadávacími podmínkami.
231. Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 21. 6. 2018 dále vyplývá, že hodnotící komise získala pochybnosti o schopnosti navrhovatele plnit předmět veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu, a proto se rozhodla požádat ho o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zde Úřad zdůrazňuje, že proces posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny není totéž, co hodnocení nabídek. V šetřeném zadávacím řízení zadavatel až poté, co provedl hodnocení nabídek podle kritéria hodnocení stanoveného v zadávací dokumentaci, přistoupil u navrhovatele, jehož nabídková cena byla dle stanoveného kritéria hodnocení vyhodnocena jako nejnižší, k posouzení této ceny z toho pohledu, zda se nejedná o cenu mimořádně nízkou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Hodnocení nabídek a posuzování nabídkové ceny z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny jsou tedy dva odlišné procesy v rámci zadávacího řízení, přičemž zatímco při hodnocení nabídek je zadavatel striktně vázán zadávací dokumentací a nabídky musí hodnotit výlučně podle kritérií hodnocení, která předem stanovil, pro posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny nejsou stanovená kritéria hodnocení relevantní. Zadavatel při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny může vycházet v podstatě z jakýchkoli skutečností, které konečnou výši nabídkové ceny ovlivňují a která zadavateli umožní zjistit, zda je nabídková cena reálná či nikoliv.
232. Ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I navrhovatel uvedl, že na základě posouzení svých časových a kapacitních možností stanovil odměnu ve výši 650 Kč bez DPH za 1 hodinu poskytovaných služeb, přičemž při stanovení nabídkové ceny vycházel z následujících časových předpokladů pro jednotlivé druhy zadávacích řízení:
Nadlimitní řízení – 30 hodin
Podlimitní řízení – 20 hodin
Veřejná zakázka malého rozsahu – 15 hodin
Jednací řízení bez uveřejnění, jednací řízení s uveřejněním – 20 hodin.
233. Ze žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II pak vyplývá, že hodnotící komise považovala navrhovatelem uvedenou hodinovou sazbu a především časové předpoklady za nereálné. Zadavatel proto navrhovatele vyzval, aby mj. blíže vysvětlil, proč oproti minulosti markantně snížil svou hodinovou sazbu za poskytování služeb a aby doplnil časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky.
234. Jak stanoví § 113 odst. 4 zákona, zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž tuto žádost lze doplňovat a vznést opakovaně. Zadavatel je oprávněn po účastníkovi zadávacího řízení v rámci zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny požadovat veškeré informace či specifikace jím nabízeného plnění, které mají vliv na nabídkovou cenu, a to i opakovaně.
235. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že v šetřeném případě zadavatel ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I zjistil předpokládané časové dotace a hodinovou sazbu jednotlivých zadávacích řízení, které ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I navrhovatel sám uvedl. Jelikož ze žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II vyplývá, že tyto informace nerozptýlily pochybnosti hodnotící komise o schopnosti navrhovatele plnit předmět veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu, je dle Úřadu pochopitelné, že se hodnotící komise předpokládanými časovými dotacemi a hodinovou sazbou dále zabývala. Jak hodinová sazba, tak i předpokládané časové dotace jednotlivých zadávacích řízení ovlivňují výslednou nabídkovou cenu, a případná nereálnost těchto údajů tak má přímý vliv na reálnost celkové nabídkové ceny. Úřad dodává, že sám navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I uvedl, že při stanovení celkové nabídkové ceny vycházel z jím uvedené hodinové sazby a z časových předpokladů pro jednotlivá zadávací řízení; sám navrhovatel tedy potvrzuje, že tyto hodnoty výslednou nabídkovou cenu přímo ovlivňují. Účelem požadavku zadavatele na zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je přitom právě ověření toho, zda nabídková cena je reálná. Zadavatel přitom může vycházet z jakýchkoliv údajů, které jsou pro posouzení reálnosti nabídkové ceny relevantní.
236. Jak již Úřad uvedl výše, žádost o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny může být v souladu s § 113 odst. 4 vznesena i opakovaně. Pokud tedy u hodnotící komise i po poskytnutí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I panovala pochybnost o schopnosti navrhovatele plnit předmět veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu, postupovala v souladu se zákonem, když navrhovateli zaslala žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II, v níž pracovala s údaji, které se dozvěděla ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I a které bezpochyby přímo ovlivňují celkovou nabídkovou cenu. Podle Úřadu tak lze uzavřít, že se zadavatel tím, že se v rámci posouzení nabídkové ceny navrhovatele zabýval mj. i hodinovou sazbou a předpokládanými časovými dotacemi zadávacích řízení, které mu sám navrhovatel sdělil s tím, že z těchto hodnot při stanovení své nabídkové ceny vycházel, nedopustil porušení zákona.
237. Úřad dále přistoupil ke zkoumání přezkoumatelnosti oznámení o vyloučení.
238. V oznámení o vyloučení je uvedeno, že důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť toto zdůvodnění nerozptýlilo pochybnosti zadavatele o schopnosti navrhovatele realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu. Toto své tvrzení zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele dále vysvětluje a popisuje důvody, které ho k takovému závěru vedly.
239. V úvodu oznámení o vyloučení zadavatel mimo jiné uvedl, že časové předpoklady, ze kterých navrhovatel vycházel při tvorbě cen za administraci jednotlivých zadávacích řízení, jsou nepřiměřeně nízké.Dále zadavatel v oznámení o vyloučení uvedl, že navrhovatele v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II vyzval, aby doplnil orientační časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky a součástí návrhu rámcové dohody. Podle zadavatele navrhovatel orientační časové dotace k jednotlivým úkonům doplnil, nicméně k rozptýlení pochybností hodnotící komise ohledně schopnosti navrhovatele realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu nedošlo. Zadavatel se v oznámení o vyloučení dále blíže vyjádřil k tomu, co ho vedlo k takovému závěru.
240. Navrhovatel dle zadavatele k úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ doplnil časovou dotaci ve výši 4 hodin. V oznámení o vyloučení zadavatel uvedl, že hodnotící komise považovala tento odhad časové dotace za naprosto nepřiměřeně nízký, přičemž vycházela jako kolegium odborně způsobilých osob empiricky ze svých zkušeností. Dále k tomu zadavatel zdůraznil, že většinu plánovaných nadlimitních veřejných zakázek tvoří zakázky na stavební práce, proto byl dle zadavatele stanoven v zadávací dokumentaci jako jeden z požadavků technické kvalifikace požadavek na člena realizačního týmu, jenž bude absolventem magisterského oboru stavebního směru. Dále zadavatel uvedl, že v návrhu rámcové dohody je explicitně stanoveno, že konzultacemi se nemyslí pouze konzultace právní, ale také konzultace stavebně technického charakteru. Podle zadavatele je tedy představa, že kompletní zpracování zadávací dokumentace včetně všech nezbytných konzultací ohledně předmětu veřejné zakázky, kritérií hodnocení, kvalifikace apod. lze řádně a kvalitně provést během 4 hodin, „přinejmenším kuriózní“. V oznámení o vyloučení je dále uvedeno, že stejné pochybnosti zadavateli vyvstaly i u úkonu „zpracování návrhu smlouvy a jeho konzultace se zadavatelem“, kde navrhovatel doplnil časovou dotaci ve výši 2 hodin.
241. K tvrzení navrhovatele, že je schopen časové dotace zkrátit na minimum, neboť disponuje potřebným know-how, včetně vzorových formulářů, protokolů apod., zadavatel v oznámení o vyloučení uvedl, že dle jeho názoru vzorové formuláře a protokoly zajistí úsporu času pouze u zlomku úkonů, a to zejména těch, jež jsou převážně administrativní povahy. Podle zadavatele ale věcné formulování předmětu veřejné zakázky, kritérií hodnocení a kvalifikačních předpokladů vyžaduje individuální a pečlivý přístup při zohlednění všech specifik daného zadávacího řízení. Podle zadavatele musí externí administrátor úzce spolupracovat se zadavatelem, pružně reagovat na jeho požadavky a odpovídajícím způsobem je zpracovat do návrhu zadávací dokumentace. Zadavatel k tomu v oznámení o vyloučení dodal, že při zpracování složitějších zadávacích dokumentací nejsou výjimkou velké počty konzultací, než je dosaženo finální verze zadávací dokumentace, která bude zpracována ke vzájemné spokojenosti obou stran.
242. Závěrem k tomu zadavatel v oznámení o vyloučení shrnul, že považuje navrhovatelem uvedenou výslednou časovou dotaci na kompletní administraci zadávacího řízení za výrazně podhodnocenou. Pokud by byl časový předpoklad navrhovatelem odhadnut reálněji a nebyl by tak podhodnocen, došlo by dle zadavatele ke zvýšení nabídkové ceny.
243. Úřad po posouzení výše popsaného obsahu odůvodnění oznámení o vyloučení uvádí, že z oznámení o vyloučení jednoznačně vyplývá, že důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo jeho nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť zdůvodnění, které navrhovatel zadavateli, resp. hodnotící komisi poskytl, nerozptýlilo pochybnosti hodnotící komise o možnosti navrhovatele za jím nabídnutou cenu veřejnou zakázku řádně plnit. Zadavatel v oznámení o vyloučení uvedl také konkrétní důvody, proč považuje zdůvodnění navrhovatele za nedostatečné. Konkrétně z oznámení o vyloučení vyplývá, že zadavatel považuje navrhovatelem uvedený časový odhad plnění jednotlivých druhů zadávacích řízení za nereálný a výrazně podhodnocený. V této souvislosti zadavatel uvedl, že nepovažuje za reálné, aby navrhovatel úkon spočívající v přípravě a kompletaci zadávací dokumentace, v rámci kterého bude dle zadavatele docházet k poměrně velkému množství konzultací ohledně požadavků na prokázání kvalifikace a nastavení kritérií hodnocení, splnil za 4 hodiny. Nadto zadavatel v oznámení o vyloučení dále vysvětlil, proč nepovažuje za reálné tento úkon (tedy přípravu a kompletaci zadávací dokumentace) provést za 4 hodiny, když konstatoval, že věcné formulování předmětu veřejné zakázky, kritérií hodnocení a kvalifikačních předpokladů vyžaduje individuální a pečlivý přístup při zohlednění všech specifik daného zadávacího řízení. Podle zadavatele musí externí administrátor úzce spolupracovat se zadavatelem, pružně reagovat na jeho požadavky a odpovídajícím způsobem je zpracovat do návrhu zadávací dokumentace. Podle zadavatele jsou tedy před dokončením finální verze zadávací dokumentace zapotřebí velké počty konzultací. Zpracování kompletní zadávací dokumentace za 4 hodiny tak zadavatel považuje za nereálné.
244. Podle Úřadu tak oznámení o vyloučení netrpí vadou nepřezkoumatelnosti, neboť z jeho odůvodnění jasně vyplývá, z jakého důvodu byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen. Podle Úřadu zadavatel v oznámení o vyloučení popsal dostatečně srozumitelně a jasně, tedy i přezkoumatelně, proč nepovažoval vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele za dostatečné, a jaké myšlenkové pochody ho k tomuto závěru vedly. Úřad se tedy neztotožnil s tvrzením navrhovatele, že zadavatel v oznámení o vyloučení nijak nespecifikoval, z jakého důvodu navrhovatel nedostatečně vysvětlil svou nabídkovou cenu. Zadavatel dle Úřadu v oznámení o vyloučení jednoznačně uvedl, že považuje časový odhad pro úkon „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ ve výši 4 hodin za nereálný a výrazně podhodnocený, přičemž své tvrzení dále vysvětlil a odůvodnil. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že jelikož nabídková cena navrhovatele za kompletní administraci nadlimitního řízení byla navrhovatelem stanovena na základě součinu hodinové sazby a časového předpokladu, má časový předpoklad přímou souvislost s výslednou nabídkovou cenou navrhovatele. Z rozhodnutí o vyloučení tedy vyplývá, že jelikož zadavatel považuje časový odhad navrhovatele, který dle zadavatele ovlivňuje nabídkovou cenu, za nereálný, je nereálná také výsledná nabídková cena navrhovatele.
245. Pro úplnost Úřad uvádí, že pokud chtěl navrhovatel rozporovat závěr zadavatele, že časový odhad plnění jednotlivých druhů zadávacích řízení navrhovatele je nereálný a výrazně podhodnocený, měl v námitkách a následném návrhu uvést konkrétní skutečnosti, které by vyvracely tvrzení zadavatele a naopak prokazovaly, že je možné realizovat úkon „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ za 4 hodiny. Navrhovatel však v návrhu namítal, že oznámení o vyloučení postrádá jakékoliv vysvětlení jeho vyloučení, a konkrétní argumentaci zadavatele ohledně nereálnosti časové dotace na úkon „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ navrhovatel nijak věcně nerozporoval. Úřad se proto v rámci přezkumu postupu zadavatele zabýval namítaným nedostatečným zdůvodněním vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a nikoliv posuzováním reálnosti tvrzení zadavatele, že časový odhad úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ je nereálný a podhodnocený. Jinými slovy, Úřad se s ohledem na obsah návrhu v rámci tohoto správního řízení nezabýval tím, zda je argumentace zadavatele ohledně nereálnosti časového odhadu úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ ve výši 4 hodin věcně správná či nikoliv,nýbrž Úřad v souladu s návrhem přezkoumával transparentnost oznámení o vyloučení, tj. zda jsou v oznámení o vyloučení popsány důvody vyloučení jasně a srozumitelně, tj. přezkoumatelně, neboť pouze to učinil navrhovatel předmětem řízení ve smyslu dispoziční zásady uplatňované v tomto správním řízení.
246. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2018 uvedl, že mu nebylo dáno „vodítko“, jakým způsobem by zadavatel chtěl nabídkovou cenu vysvětlit, a v této souvislosti citoval rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S324/2011/VZ-17754/2011/530/JNe ze dne 23. 12. 2011, ze kterého vyplývá, že zadavatel musí v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny účastníkovi zadávacího řízení sdělit, jaké důvody ho vedly k pochybnostem o výši nabídkové ceny a zejména jaké podklady s ohledem na zvolenou metodu posouzení bude od účastníka zadávacího řízení pro potřeby posouzení zdůvodnění jeho nabídkové ceny vyžadovat tak, aby toto posouzení mohlo kvalifikovaně a transparentně proběhnout. Úřad k tomu uvádí, že argumentace navrhovatele, ve které napadá žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, nebyla součástí návrhu a navrhovatel ji uvedl až ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí. Jak Úřad uvedl výše (viz bod 245. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad v rámci tohoto správního řízení přezkoumával v souladu s návrhem transparentnost oznámení o vyloučení, tj. zda jsou v oznámení o vyloučení popsány důvody vyloučení jasně a srozumitelně, tj. přezkoumatelně, a dále postup zadavatele při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, neboť pouze tyto otázky učinil navrhovatel předmětem řízení. Pro úplnost však Úřad uvádí, že v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II je uvedeno, na základě čeho zadavateli vznikla pochybnost o schopnosti navrhovatele plnit veřejnou zakázku za jím nabídnutou cenu a jaké podklady bude od navrhovatele pro potřeby posouzení zdůvodnění jeho nabídkové ceny vyžadovat (viz body 198. – 199. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad proto považuje námitku navrhovatele za lichou.
247. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2018 rovněž uvedl, že argument zadavatele uvedený v rozhodnutí o námitkách, že bude v nejbližší době realizovat několik veřejných zakázek na stavební práce, které budou poměrně složité a nebudou spočívat pouze v prostých administrativních úkonech, čímž zadavatel dle navrhovatele nastiňuje určitou časovou náročnost jednotlivých zadávacích řízení, je třeba dle navrhovatele odmítnout, neboť ho zadavatel neuvedl v zadávacích podmínkách, a proto dle navrhovatele není v tuto chvíli relevantní. Úřad k tomu opětovně uvádí, že s ohledem na obsah návrhu přezkoumával v rámci tohoto správního řízení ve vztahu k oznámení o vyloučení jeho transparentnost, tj. zda jsou v oznámení o vyloučení popsány důvody vyloučení jasně a srozumitelně, tj. přezkoumatelně, neboť právě to učinil navrhovatel předmětem řízení. Námitka navrhovatele uvedená v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že zadavatel v zadávacích podmínkách nijak nespecifikoval časovou náročnost jednotlivých zadávacích řízení, a proto navrhovatel nepovažuje argumentaci zadavatele, že administrace veřejných zakázek budou složitá a časově náročná, za relevantní, však směřuje proti argumentaci zadavatele ohledně nereálnosti časového odhadu úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ ve výši 4 hodin, tedy napadá samotnou věcnou podstatu důvodů pro vyloučení uvedených v oznámení o vyloučení. Návrh navrhovatele ale tuto námitku neobsahoval, a proto se Úřad v rámci tohoto správního řízení, jak uvedl výše (viz bod 245. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nezabýval posuzováním reálnosti zadavatelem uvedených důvodů vyloučení, nýbrž tím, zda je oznámení o vyloučení transparentností a přezkoumatelností.
248. K odkazu navrhovatele na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S336/2012/VZ-16398/2012/530/EDo ze dne 31. 8. 2012 a na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S383/2012/VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013 Úřad uvádí, že z těchto rozhodnutí vyplývá požadavek na transparentnost veškerých úkonů zadavatele, tj. požadavek, aby veškeré úkony zadavatele byly následně přezkoumatelné. Požadavkem na transparentnost úkonů zadavatele se pak zabýval také rozsudek „S-496/99P Komise proti CAS Succhi di Frutta SpA“, na který navrhovatel v návrhu rovněž odkázal. Jak ale Úřad dovodil výše, oznámení o vyloučení netrpí vadou nepřezkoumatelnosti, neboť z odůvodnění předmětného oznámení jednoznačně a srozumitelně vyplývá, z jakých důvodů byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen.
249. K námitce navrhovatele týkající se údajného subjektivního hodnocení nabídkové ceny navrhovatele ze strany zadavatel uvádí Úřad následující. Dle svého názoru vyjádřeného v návrhu je navrhovatel jako účastník zadávacího řízení svobodný při stanovení své nabídkové ceny, může vycházet z osobních zkušeností a tyto do nabídkové ceny promítat, jinými slovy stanovení nabídkové ceny může být dle názoru navrhovatele subjektivní. Oproti tomu zadavatel dle názoru navrhovatele nemůže nabídkovou cenu posuzovat subjektivním hodnocením; z návrhu však není zcela zřejmé, co má navrhovatel tímto pojmem ve vztahu k zadavateli přesně na mysli. Navrhovatel k tomu v návrhu pouze uvádí, že všechna rozhodnutí zadavatele a všechny jeho postupy musí být poměřovány zásadou transparentnosti, a následně navrhovatel konstatuje, že rozhodovala-li hodnotící komise na základě subjektivního přesvědčení, že nadlimitní řízení nelze kompletně administrovat za 30 hodin, měla několik příležitostí, jak tento svůj závěr zdůvodnit, aniž by to však dle navrhovatele učinila. S tímto názorem navrhovatele se však Úřad neztotožňuje, neboť, jak již bylo uvedeno výše, zadavatel v oznámení o vyloučení uvedl, že hodnotící komise považovala především časový odhad úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ ve výši 4 hodinza naprosto nepřiměřené nízký, přičemž jsou v oznámení o vyloučení popsány i důvody, které k tomuto závěru hodnotící komisi vedly. Současně Úřad nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že hodnotící komise při posouzení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele vycházela pouze ze svých zkušeností. Oznámení o vyloučení totiž obsahuje i objektivní skutečnosti, ze kterých dle zadavatele vyplývá, že časový odhad pro předmětný úkon je nepřiměřený. Konkrétně zadavatel v oznámení o vyloučení uvedl, že většinu plánovaných nadlimitních veřejných zakázek budou tvořit veřejné zakázky na stavební práce, že v návrhu rámcové dohody je stanoveno, že konzultacemi se nemyslí pouze konzultace právní, ale také konzultace stavebně-technického charakteru. Z toho všeho tedy dle zadavatele vyplývá, že časový odhad úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ a v důsledku toho i celkový časový předpoklad administrace nadlimitního řízení je nepřiměřeně nízký.
250. K námitce navrhovatele, že zadavatel při posouzení jeho nabídkové ceny argumentuje průzkumem trhu, ze kterého ale dle navrhovatele nevyplývá, jaké subjekty se ho účastnily, jakým způsobem byly tyto subjekty zadavatelem vybrány, jak byly osloveny apod., Úřad uvádí, že z textu oznámení o vyloučení je zřejmé, že odkaz zadavatele na průzkum trhu má v oznámení o vyloučení pouze podpůrnou funkci a zadavatel jím neodůvodňuje svůj závěr, že navrhovatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil. Zadavatel tento odkaz v oznámení o vyloučení uvedl proto, aby prokázal, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena pečlivě a v souladu se zákonem a že odpovídá „trendu“, který je na trhu administrace veřejných zakázek. Na transparentnost a přezkoumatelnost odůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení tento průzkum trhu tedy nemá mít vliv.
251. Úřad dodává, že v samotném závěru návrhu navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil § 6 odst. 1 zákona, neboť nerespektoval kromě zásady transparentnosti i zásadu přiměřenosti. Navrhovatel uvádí, že „k porušení těchto zásad došlo v důsledku jednání zadavatele, který po navrhovateli několikrát požadoval vysvětlení nabídkové ceny“. Nijak blíže skutečnosti, v nichž porušení zásady přiměřenosti spatřuje, navrhovatel nespecifikoval. Úřad uvádí, že pokud navrhovatel spatřuje porušení zásady přiměřenosti v tom, že zadavatel po navrhovateli žádal vysvětlení nabídkové ceny opakovaně, Úřad uvádí, že možnost opakovaného vyžádání zdůvodnění nabídkové ceny je zakotvena přímo v zákoně, konkrétně v § 113 odst. 4 zákona; v tomto postupu zadavatele tedy nelze porušení zásady přiměřenosti (ani jiné ze základních zásad zadávacího řízení) spatřovat. Pokud snad navrhovatel porušení zásady přiměřenosti spatřuje v tom, že zadavatel v žádosti o zdůvodnění nabídkové ceny po navrhovateli požadoval vysvětlení, proč navrhovatel oproti minulosti snížil svou hodinovou sazbu a z jakých objektivních příčin je navrhovatel schopen plnit předmět veřejné zakázky za svou nabídkovou cenu, a doplnění časových dotací k jednotlivým úkonům administrace nadlimitního zadávacího řízení, resp. následné zohlednění těchto údajů při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele, Úřad uvádí, že zadavatel může v žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny po navrhovateli požadovat, (a při posuzování nabídkové ceny logicky následně zohledňovat) jakékoliv informace či údaje, které jsou pro posouzení reálnosti jeho nabídkové ceny relevantní a podstatné; údaje vyžádané zadavatelem přitom pro výši nabídkové ceny relevantní byly. Úřad tedy neshledal v postupu zadavatele jakékoliv porušení zásady přiměřenosti.
252. Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2018 uvedl, že ze strany zadavatele došlo k porušení „zásady rei iudicatae“, neboť navrhovatel byl ze zadávacího řízení několikrát vyloučen z identického důvodu. Úřad k tomu předně uvádí, že navrhovatel nezákonnost spočívající v opakovaném vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v návrhu ani v námitkách neuváděl a tuto námitku uvedl až ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí. Pro úplnost však Úřad uvádí, že zásada res iudicata je zásadou správního řízení, podle které jakmile bylo o totožné věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být tatáž věc v rozsahu závaznosti výroku rozhodnutí projednávána znovu. Úřad k tomu upřesňuje, že zadavatel v rámci zadávacího řízení nestojí v nadřazeném postavení vůči navrhovateli ani v roli správního orgánu, jak tvrdí navrhovatel, ale vztah zadavatele a navrhovatele při zadávání veřejné zakázky je vztahem soukromoprávním, jehož účastníci mají rovné postavení. K tomu Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 111/2013-136 ze dne 14. 12. 2015, ve kterém je uvedeno, že „(…) celý zadávací proces (zadávání) je soukromoprávníhocharakteru; ve svém důsledku se jedná pouze o specifický, vysoce formalizovaný kontraktačníproces, v němž mají strany rovné postavení“. Zásada res iudicata jako zásada správního řízení se tedy v zadávacím řízení neuplatní. K tvrzení navrhovatele, že byl ze zadávacího řízení opakovaně vyloučen z identického důvodu, Úřad uvádí, že navrhovatel byl sice ze zadávacího řízení vyloučen pro nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nejdříve dne 29. 6. 2018 a následně dne 10. 8. 2018, nicméně první rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (které bylo navrhovateli oznámeno dne 29. 6. 2018) zadavatel na základě námitek navrhovatele ze dne 4. 7. 2018 svým rozhodnutím ze dne 26. 7. 2018 zrušil. Zadavatel tak námitkám navrhovatele ze dne 4. 7. 2018 vyhověl a provedl opatření k nápravě, kterým v daném případě bylo zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 29. 6. 2018. Následně zadavatel navrhovateli zaslal žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II, přičemž dne 10. 8. 2018 opět rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Tento postup zadavatele je přitom zcela v souladu se zákonem a nelze v něm spatřovat porušení zásady res iudicata, jak tvrdí navrhovatel. Účelem námitek je umožnit dodavatelům bránit se před nezákonným postupem zadavatele, přičemž námitky umožňují zadavateli zamyslet se nad tím, zda se při zadávání veřejné zakázky skutečně nedopustil porušení zákona a případně svůj nezákonný postup napravit. Pokud však i po provedení opatření k nápravě zjistil zadavatel důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, byl oprávněn navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit i přesto, že původní rozhodnutí o vyloučení navrhovatele sám zrušil.
253. Úřad na tomto místě považuje za nutné vyjádřit se také k žádosti navrhovatele o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům rozhodnutí obsažené v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2018. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí uvedl, že vzhledem k tomu, že se mohl z časových důvodů seznámit se správním spisem až dne 15. 11. 2018, neměl dostatek času pro sepsání detailnějšího vyjádření, a proto žádá o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí o 10 pracovních dnů.
254. Úřad k tomuto nejprve konstatuje, že navrhovatel vyjádření k podkladům rozhodnutí obsahující žádost o prodloužení lhůty Úřadu doručil poslední den lhůty pro jeho podání, přičemž se tak stalo po skončení pracovní doby zaměstnanců podatelny Úřadu. Do dispozice oprávněných úředních osob bylo toto vyjádření předáno až následující den, tedy po uplynutí této lhůty. Nebylo tedy možno navrhovateli před uplynutím lhůty k vyjádření se k podkladům rozhodnutí sdělit, že Úřad žádosti o její prodloužení nevyhovuje. Z toho důvodu se Úřad k této věci vyjadřuje až v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí. K samotné žádosti o prodloužení lhůty Úřad uvádí, že lhůta stanovená k vyjádření se k podkladům rozhodnutí slouží k tomu, aby se v jejím průběhu účastníci řízení seznámili s tím, jaké dokumenty Úřad vyhodnotil jako podklady rozhodnutí, a vyjádřili se k nim. V šetřeném případě Úřad považuje stanovenou lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí za přiměřenou množství a charakteru nashromážděných podkladů pro rozhodnutí, kdy s většinou z nich musel být navrhovatel dostatečně obeznámen již z průběhu zadávacího, resp. správního řízení. Navrhovatel nadto neuvedl žádný relevantní důvod, proč by lhůta stanovená Úřadem k vyjádření se k podkladům rozhodnutí nebyla v daném případě dostatečná. Navrhovatel pouze uvedl, že z časových důvodů se nemohl seznámit se spisem dříve jak 15. 11. 2018. Úřad k tomu dodává, že usnesení, kterým byla navrhovateli stanovena lhůta k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, bylo navrhovateli doručeno dne 12. 11. 2016, což znamená, že navrhovatel se mohl k podkladům rozhodnutí vyjádřit do 19. 11. 2016. Po obdržení usnesení, kterým byla navrhovateli stanovena lhůta k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, tedy navrhovatel mohl ihned zažádat o umožnění nahlížení do spisu a sjednat si termín tak, aby se k podkladům pro vydání rozhodnutí stihl detailněji vyjádřit ve lhůtě stanovené Úřadem. Úřad proto žádosti navrhovatele o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům rozhodnutí nevyhověl.
K namítanému spáchání přestupku při vyřizování námitek
255. Úřad k této části návrhu uvádí, že vzhledem k tomu, že se jedná o podnět týkající se domnělého spáchání přestupku zadavatele podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona, u něhož nebyla splněna poplatková povinnost podle § 259 odst. 1 zákona, byla tato část podání navrhovatele zaevidována jako nezaplacený podnět k zahájení správního řízení z moci úřední.
Závěr
256. Podle ustanovení § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle zákona.
257. Úřad s ohledem na zjištění a závěry popsané v odůvodnění tohoto rozhodnutí konstatuje, že v postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení neshledal v rozsahu skutečností namítaných v návrhu porušení zákona, a neshledal tedy ani důvod pro uložení nápravného opatření podle zákona. Z toho důvodu Úřad návrh podle § 265 písm. a) zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261
odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1,
2. J&T advokátní kancelář s.r.o., Revoluční 1003/3, 110 00 Praha 1,
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]PODEŠVA, Vilém. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-102-6.