176. Na základě zjištěných skutečností Úřad dospěl k závěru, že znak skutkové podstaty přestupku spočívající v možnosti ovlivnění výběru dodavatele byl v šetřeném případě naplněn. Z šetření Úřadu vyplývá, že společnost REKOLA by měla zájem účastnit se případného zadávacího řízení na uvedenou veřejnou zakázku, přičemž i Statutární město Kladno (coby ovládající osoba obviněného SAMK) připustilo existenci dalších potenciálních dodavatelů, které oslovilo (na uvedeném nic nemění skutečnost, že ho někteří z nich dle jeho tvrzení odmítli z kapacitních důvodů). V každém případě nelze vyloučit existenci dalších dodavatelů, kteří by měli zájem zúčastnit se zadávacího řízení na uvedenou veřejnou zakázku, resp. s ohledem na závěry vyplývající z rozsudku NSS – viz bod 158. odůvodnění tohoto rozhodnutí, nelze uzavřít, že by bylo prokázáno, že by takoví dodavatelé neexistovali. Tím, že obvinění zadali veřejné zakázky mimo zadávací řízení formou přímého zadání společnosti HOMEPORT s.r.o., zamezili účasti potenciálních dodavatelů v zadávacím řízení, kteří by mohli předložit své třeba i výhodnější nabídky, a naprosto tím vyloučili hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku.
177. Úřad pak nad rámec šetřených skutečností (neboť z povahy věci přezkum zadávacích podmínek přichází v úvahu při realizaci zadávacího řízení, ke kterému v šetřeném případě nedošlo) uvádí, že je vůbec otázkou, do jaké míry by zadávací podmínky, resp. požadované parametry předmětu plnění obstály z pohledu dodržení zásad zadávání veřejných zakázek, zejm. zásady zákazu diskriminace, a do jaké míry byly vytvořeny ex post, tedy po faktickém výběru dodavatele. Přezkum této otázky však obvinění tím, že v zadávacím řízení nepostupovali, ač tak učinit měli, znemožnili. Za této situace je možno uzavřít, že nelze hovořit o tom, že by byla prokázána existence jediného dodavatele na relevantním (evropském) trhu. Bylo by absurdní za prokázání takové skutečnosti pokládat „průzkum trhu“, ve kterém byli osloveni pouze čtyři relevantní dodavatelé, případně výsledky zadávacího řízení ve finském městě Kuopio. Byla-li by ostatně argumentace obviněných finským zadávacím řízením dovedena do (absurdních) důsledků, znamenalo by to, že proběhlo-li by v rámci evropského trhu jakékoli zadávací řízení na jakýkoli předmět plnění, kterého by se zúčastnil jen jeden dodavatel, nemusel by napříště už žádný zadavatel takové plnění zadávat v zadávacím řízení. Takový závěr je dle názoru Úřadu zjevně neudržitelný.
Závěr
178. Vzhledem ke všem skutečnostem uvedeným výše Úřad konstatuje, že se obvinění v šetřeném případě dopustili přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Obviněný Statutární město Kladno se jej dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona zadal veřejnou zakázku č. 1, jejímž předmětem byla dodávka 40 ks jízdních elektrokol včetně baterií pro systém sdílených kol Statutárního města Kladna a dobíjecí systém baterií, včetně dopravy, bez provedení zadávacího řízení, když nesprávně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 1, neboť do ní nezahrnul předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 2 zadané dne 25. 5. 2018 rovněž bez provedení zadávacího řízení společností SAMK, se kterou tvoří jeden funkční celek, v důsledku čehož ji byl povinen coby podlimitní veřejnou zakázku zadat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět výše uvedené veřejné zakázky uzavřel dne 14. 5. 2018 se společností HOMEPORT s.r.o. kupní smlouvu č. 1, a obviněný SAMK tím, že v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona zadal veřejnou zakázku č. 2, jejímž předmětem byla dodávka 2 ks desetizámkové dobíjecí stanice Freebike G5 Station s registračním terminálem, 24 ks náhradních baterií pro kola Freebike a poskytnutí software pro zajištění provozu systému sdílených kol, bez provedení zadávacího řízení, když nesprávně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 2, neboť do ní nezahrnul předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 1 zadané dne 14. 5. 2018 rovněž bez provedení zadávacího řízení Statutárním městem Kladnem, se kterou tvoří jeden funkční celek, v důsledku čehož ji byl povinen coby podlimitní veřejnou zakázku zadat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět výše uvedené veřejné zakázky uzavřel dne 25. 5. 2018 se společností HOMEPORT s.r.o. kupní smlouvu č. 2.
179. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.
K výrokům III. a IV. tohoto rozhodnutí – K uložení pokuty
180. Úřad posoudil postup obviněných a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obvinění svým postupem naplnili skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
181. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.
182. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
183. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku obviněným Statutárním městem Kladnem došlo dne 14. 5. 2018, tedy v den, kdy došlo k uzavření kupní smlouvy č. 1. Řízení o přestupku S0441/2018/VZ bylo zahájeno doručením příkazu č. 1, tj. dne 29. 10. 2018. Ke spáchání přestupku obviněným SAMK došlo dne 25. 5. 2018, tedy v den, kdy došlo k uzavření kupní smlouvy č. 2. Řízení o přestupku S0461/2018/VZ bylo zahájeno doručením příkazu č. 2, tj. dne 9. 11. 2018. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že ve vztahu k oběma projednávaným přestupkům dosud neuplynula promlčecí doba a odpovědnost obviněných za přestupky nezanikla.
184. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odstavce 1 písm. a) až c) zákona.
185. Podle uzavřených kupních smluv činí cena veřejné zakázky č. 2 částku 1 264 190,5 Kč vč. DPH a cena veřejné zakázky č. 1 částku 2 238 500,- Kč vč. DPH. V součtu za plnění odpovídající oběma veřejným zakázkám (které je třeba při určení výše pokuty považovat za celkovou cenu veřejné zakázky, která měla být zadána v zadávacím řízení) se jedná o částku celkem 3 502 690,50 vč. DPH. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že za spáchání přestupků dle výroků č. I. a II. tohoto rozhodnutí činí horní hranice pokuty částku ve výši 350 269,05 Kč.
186. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
187. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti cit. ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
188. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
189. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byly uvedené přestupky spáchány, Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že obvinění v rozporu s § 2 odst. 3 zákona zadali veřejné zakázky č. 1 a 2 v důsledku chybně stanovené předpokládané hodnoty bez provedení zadávacího řízení, přičemž se jedná o podlimitní veřejné zakázky, které měli obvinění povinnost zadat v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, neboť vzájemně tvoří jeden funkční celek, přičemž svým postupem mohli ovlivnit výběr dodavatele.
190. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona považuje postup zadavatele spočívající v naprosté ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla výrazně omezuje (případně dokonce vylučuje) hospodářskou soutěž, která je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků (coby hlavního účelu zákona). Tím, že obvinění v rozporu s § 2 odst. 3 zákona zadali veřejné zakázky v důsledku chybně stanovené předpokládané hodnoty bez provedení zadávacího řízení, se dopustili jednoho z nejzávažnějších porušení zákona, neboť svým postupem fakticky obešli zákon a nezadali předmět plnění veřejné zakázky v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení stanovených zákonem. Obvinění tak svým postupem neumožnili podání nabídek dalších potenciálních dodavatelů a naprosto tak vyloučili soutěžní prostředí o dané veřejné zakázky. Takové případy, kdy zadavatelé při zadávání veřejné zakázky postupují zcela mimo režim zákona, dosahují obecně nejvyšší intenzity porušení zákona.
191. Úřad při zvažování výše pokut přihlédl i k následkům spáchání přestupků. V daném případě spáchané přestupky způsobily, že dodavatel, se kterým byly uzavřeny obě kupní smlouvy, nebyl vystaven žádné konkurenci, neboť zadání veřejných zakázek probíhalo formou přímého zadání, kdy k podání nabídek nebyli vyzvání žádní další potenciální dodavatelé. Obvinění tak nenaplnili elementární účel zákona, kterým je zajištění účinného konkurenčního prostředí a efektivní hospodářské soutěže. Na tomto místě Úřad považuje za vhodné uvést, že nepřehlíží vyjádření obviněných, ve kterém uvádějí, že společnost HOMEPORT s.r.o. poskytla obviněnému SAMK a obviněnému Statutární město Kladno kola i služby za výrazně nižší ceny než například ve finském městě Kuopio. Na základě této skutečnosti však nelze dovodit, že by jiný dodavatel nepředložil na tuzemský trh výhodnější nabídku než společnost HOMEPORT s.r.o., a to už jen s ohledem na různorodost ekonomické úrovně jednotlivých evropských trhů.
192. Úřad ke konkrétnímu významu „závažnosti přestupku“ v šetřeném případě shrnuje, že posoudil způsob spáchání přestupků, jejich následky a intenzitu těchto následků, a dále okolnosti, za nichž byly přestupky spáchány. Stupeň společenské škodlivosti přestupků (tedy závažnosti) označuje Úřad jako velmi vysoký, a to vzhledem k tomu, že jednání obviněných mohlo výrazně narušit základní princip zadávání veřejných zakázek – zachování efektivního soutěžního prostředí, které má umožnit z co nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro zadavatele nejvhodnější nabídku.
193. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupky, za které jsou obviněným nyní ukládány tresty, nejsou v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněných. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009 č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS dovodil, že: „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
194. Úřad konstatuje, že zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného Statutární město Kladno v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného Statutární město Kladno, jakož ani přestupek obviněného SAMK není v souběhu s žádnými jeho dalšími přestupky. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.
195. Žádné přitěžující ani polehčující okolnosti Úřad v jednání obviněných neshledal.
196. Při určení výše pokuty obviněným Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněných, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněných. Vzhledem k tomu, že z obsahu účetní závěrky obviněného Statutární město Kladno za rok 2017 dostupné na internetové adrese http://monitor.statnipokladna.cz/2017/obce/detail/00234516#rozvaha vyplývá, že obviněný v uvedeném roce disponoval aktivy v řádech miliard Kč, přičemž z obsahu účetních výkazů obviněného SAMK sestavených ke dni 30. 6. 2018, které obviněný SAMK zaslal Úřadu v rámci doplnění odporu dne 16. 11. 2018 vyplývá, že obviněný SAMK v uvedeném roce disponoval aktivy v řádech desítek milionů Kč, nelze vyměřené výše pokut považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněných (a v tomto smyslu za nespravedlivé). Důkaz výroční zprávou obviněného SAMK za rok 2017, kterou obviněný SAMK zaslal Úřadu v rámci doplnění odporu dne 16. 11. 2018, Úřad neprováděl, neboť při určení výše pokuty obviněnému SAMK vycházel z nejaktuálnějších dokumentů.
197. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněných, neboť je na nich, aby případně využili jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.
198. V souvislosti s právě uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněným za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.
199. K výši uložených pokut tedy Úřad konstatuje, že dle názoru Úřadu naplňují dostatečně obě zmíněné funkce. Jak úřad uvádí v bodě 185. odůvodnění tohoto rozhodnutí, horní hranice výše pokuty dosahuje částky 350 269,05 Kč. Úřad při uvažování o výši udělených pokut zohlednil, že maximální výše pokuty se odvíjí od celkové kupní ceny veřejné zakázky (tzn. kupní ceny veřejné zakázky č. 1 a kupní ceny veřejné zakázky č. 2), která však v šetřeném případě byla zadávána izolovaně obviněným Statutárním městem Kladnem a obviněným SAMK. Úřad tak při stanovení výše pokuty tak, jak je uvedeno ve výrocích III. a IV. tohoto rozhodnutí, přihlédl ke skutečnosti, že zadavatelé nepoptávali celý předmět předmětné veřejné zakázky.
200. Obviněný SAMK uvádí, že shledává výši pokuty za zcela nepřiměřenou jeho majetkovým poměrům, jelikož dosahuje každoročně ztráty, která je hrazena z rozpočtu obviněného Statutárního města Kladna. Obviněný SAMK rovněž uvádí, zda tedy v tomto případě nejde o dvojí postih obviněného Statutárního města Kladna. K tomu Úřad připomíná, že obviněný SAMK i obviněný Statutární město Kladno jsou samostatní zadavatelé, což ostatně potvrzují i obvinění, kteří uvedli, že je třeba na ně nahlížet jako na právně nezávislé subjekty (kteří nepostupovali společně ve smyslu § 7 zákona). Obvinění tedy jednají každý dle svého vlastního uvážení a na vlastní odpovědnost, přičemž v případě postihu obviněných v důsledku porušení jejich zákonné povinnosti odpovídají za své jednání samostatně, bez ohledu na jejich majetkové, příp. rozpočtové propojení. K výši pokut pak Úřad doplňuje, že tyto se nachází ve spodní polovině maximální výše pokuty, kterou mohl Úřad obviněným uložit.
201. Obviněný SAMK v podaném odporu dále předestírá úvahu, zda by nemělo být upuštěno od jeho potrestání, neboť jednal v návaznosti na rozhodnutí Rady města – jakožto ovládající osoby, která mu uložila zadat veřejnou zakázku č. 2.
202. Při posouzení postavení obviněného SAMK, jakožto osoby ovládané Statutárním městem Kladnem, a jeho odpovědnosti za postup dle zákona Úřad zohlednil rovněž závěry vyplývající z rozsudku NSS sp. zn. 1 As 256/2015-95 ze dne 12. 5. 2016. NSS v uvedeném rozsudku mj. dovodil přípustnost postihu ovládané osoby, která nemůže být zproštěna odpovědnosti za své jednání pouze z toho důvodu, že je v pozici ovládané osoby, která svůj postup odvíjela od nezákonného postupu, příp. rozhodnutí osoby ovládající (zřizovatele). Úřad tedy konstatuje, že obviněný SAMK nemůže mít z hlediska dodržení povinnosti postupovat při zadávání veřejné zakázky č. 2 v souladu se zákonem beneficium z toho, že je ovládanou osobou. Nelze přijmout závěr, že by byl obviněný SAMK zbaven odpovědnosti za své jednání z důvodu, že svůj postup odvíjel od nesprávného postupu, resp. rozhodnutí Statutárního města Kladna a byl jím tedy určitým způsobem „limitován“, resp. že by jednateli společnosti SAMK „nezbylo, než postupovat formou, která mu byla uložena valnou hromadou, fakticky vykonávanou ovládající osobou“ (právní jednání, které odporuje zákonu, spadá ostatně do hlavních důvodů neplatnosti právních jednání ve smyslu § 580 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; pokud jde o vztah uvnitř samotné společnosti, je třeba mít na paměti, že § 195 odst. 2 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, zajišťuje jednateli společnosti s ručením omezením vysokou míru nezávislosti při výkonu obchodního vedení, přičemž součástí povinnosti statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře je nepochybně i správné vyhodnocení toho, zda usnesení valné hromady není v rozporu s právními předpisy). Sám obviněný SAMK ostatně tvrdí, že: „Pokud jde o osoby zadavatele a SAMK, je třeba na ně nahlížet z právního hlediska jako na právně zcela odlišné, samostatné a nezávislé subjekty“.
203. Pokuta uvedená ve výroku III. je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného Statutární město Kladno.
204. Pokuta uvedená ve výroku IV. je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného SAMK.
K výroku V. a VI. tohoto rozhodnutí – k nákladům řízení
205. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.
206. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
207. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
208. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
209. Jelikož v daném případě Úřad zahájil správní řízení z moci úřední vedené původně samostatně pod sp. zn. S0441/2018/VZ, neboť dospěl k závěru, že se obviněný Statutární město Kladno dopustil přestupku, a dále správní řízení z moci úřední vedené původně samostatně pod sp. zn. S0461/2018/VZ, neboť dospěl k závěru, že se obviněný SAMK dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněných, a Úřad je tedy povinen obviněným uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích V. a VI. tohoto rozhodnutí.
210. Náklady řízení uvedené ve výroku V. jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000441.
211. Náklady řízení uvedené ve výroku VI. jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000461.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad proti výrokům I., III. a V. tohoto rozhodnutí je oprávněn podat obviněný – Statutární město Kladno, IČO 00234516, se sídlem náměstí starosty Pavla 44, 272 01 Kladno. Rozklad proti výrokům II., IV. a VI. tohoto rozhodnutí je oprávněn podat obviněný – Sportovní areály města Kladna s.r.o., IČO 26154170, se sídlem Sportovců 818, Rozdělov, 272 04 Kladno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Mgr. Jaroslav Dvořák, advokát, Advokátní kancelář Dvořák a partneři, s.r.o., Gorkého 502, 272 01 Kladno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] „SMK“ odpovídá označení Statutárního města Kladna, resp. obviněného Statutární město Kladno – pozn. Úřadu
[2] Dostupné na: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=17813644&subjektId=655256&spis=160748
[3] Celková kupní cena by měla být dle hodnot uvedených v kupní smlouvě č. 2 rovna 980 100,- Kč (810 000,- Kč cena bez DPH + 170 100,- Kč DPH) – pozn. Úřadu
[4] Úřad zde vychází z právní úpravy účinné ke dni uzavření kupních smluv č. 1 a č. 2.
[5] K tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 15/2015-224 ze dne 21. 4. 2016
[6] dostupné na: https://www.mestokladno.cz/11-schuze-rm-19-6-2017/d-1462907
[7] dostupné na: https://www.mestokladno.cz/9-schuze-rm-28-5-2018/d-1469781,
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/5908359