{"html": "<div class=\"doc\"><p>129.     V souvislosti s kritériem „rovnoměrného rozmístění“ a s jeho aplikací městem Krupka se Úřad dotázal, jak bylo toto kritérium hodnoceno zejména ve vztahu k vybraným adresním místům, a to za situace, kdy se místa Bohosudovská 210 a Bohosudovská 431 nacházejí ve vzdálenosti pouze cca 250 m od sebe.[170] Město na dotaz Úřadu odpovědělo, že tuto vzdálenost nelze hodnotit jako vzdálenost malou, neboť dalších 10 kombinací provozoven nabízí vzdálenost mezi sebou menší. Pokud by vzdálenost byla považována jako jediné kritérium rovnoměrnosti, poté by bylo vyhodnocení úplně jiné, ale to záměrem rozdělení nebylo. Úřad s tímto tvrzením města nesouhlasí, neboť například výběr adresního místa 1. Máje 34, (které dosáhlo stejného počtu bodů jako uvedená vybraná adresní místa), by při zachování jednoho z výše uvedených adresních míst na ulici Bohosudovská zajišťoval vzdálenost větší.[171] Navíc, jak již bylo rozebráno v bodě 118 tohoto rozhodnutí, město fakticky kritérium rovnoměrného rozmístění neuplatnilo, nýbrž uplatnilo pouze požadavek na výběr 2 adres na každé straně od středu města.</p><p>130.     Úřad dále dodává, že zisk 0 bodů v případě kritérií A, B a D byl v Tabulce vyznačen červeně, přičemž v případě provozovny na adresním místě Mariánské nám. 5 tato skutečnost způsobila, že dané adresní místo nebylo zvažováno při výběru adresních míst na levé straně od středu města, přestože získalo nejvyšší počet bodů na této straně (6).[172] Město tuto skutečnost k dotazu Úřadu nevysvětlilo. I v případě jiných adresních míst však uvedlo, že tato nesplňují kritéria s ohledem na blízkost školy, polohy na náměstí či v sociálně vyloučené lokalitě. Tento závěr však neodpovídá způsobu hodnocení jednotlivých kritérií, který byl rozebrán výše (viz body 114 až 117 tohoto rozhodnutí). Za takové situace pak Úřad považuje za bezpředmětné, jakkoliv tato kritéria hodnotit body, (což je obzvlášť patrné na kritériu D, kdy adresní místo může získat buď 0, nebo 2 body), když místo, které získá 0 bodů, následně není z tohoto důvodu vybráno. Pokud město chtělo při výběru postupovat dle pořadí bodů, tak nakonec tento postup ve finálním výběru nedodrželo, neboť nehodnotilo provozovny v nežádoucích lokalitách bez ohledu na to, jaký počet bodů předtím dosáhly. Příkladem je právě provozovna na adresním místě Mariánské nám. 5, která, bez ohledu na to, že nakonec dosáhla stejného počtu bodů jako provozovny, které ve finálním výběru město hodnotilo, nebyla v rámci finálního výběru vůbec zvažována. Mechanismus výběru byl tímto fakticky prolomen, aniž by to bylo předem avizováno, a výsledný efekt u těchto provozoven v nežádoucích lokalitách byl prakticky stejný, jako by byly vyloučeny už na počátku pro nesplnění kritéria lokality jejich umístění. Ze sdělení a podkladů doložených městem navíc nijak nevyplývá, proč právě nulový zisk bodů v případě kritérií A, B a D způsobuje nevybrání daného adresního místa, a nikoliv již v případě kritéria C (jak tomu bylo u vybraných adresních míst Komenského 269, Bohosudovská 431 a Bohosudovská 210). Tato skutečnost ze způsobu hodnocení doloženého městem nelze dovodit.</p><p>131.     Z městem zpracované Tabulky sice vyplynulo, které provozovny získaly nejvyšší počet bodů, nicméně už z ní není patrné, proč v případě rovnosti bodů byly vybrány právě provozovny následně zařazené do Vyhlášky 1/2013. Tato skutečnost se týká provozovny na adresním místě Komenského 269, která dle Tabulky získala 7 bodů stejně jako dalších 6 provozoven (nicméně jak bylo uvedeno výše, měly tento počet 7 bodů získat pouze 2 provozovny), a dále provozoven na adresním místě Bohosudovská 431 a Bohosudovská 210, které získaly 6 bodů, stejně jako další dvě provozovny (na adresním místě 1. Máje 34 a Bar Domeček na ulici Revoluční). S ohledem na výše rozebrané nesprávné vyhodnocení bodů u provozoven na adresních místech Jiráskova 459 a Jiráskova 466 by pak i tyto provozovny získaly 6 bodů. Z důvodu uvedené rovnosti bodů v případě více provozoven se Úřad obrátil na město s žádostí o sdělení, z jakého důvodu byly vybrány konkrétní provozovny a jiné nikoliv. Město Úřadu odpovědělo, že v případě rovnosti bodů rozhodovala pomocná kritéria, a to přihlédnutí k charakteru provozovny a okolí. Na levé straně od středu města rozhodl o výběru dvou provozoven charakter provozu, neboť provozovna na adresním místě 1. Máje 34 je hotelem a bývalou vyhlášenou restaurací. V případě nevybrání adresního místa Revoluční 144 pak dle sdělení města rozhodla blízkost autobusové zastávky, trafiky a poloha na cestě do sociálně vyloučené lokality. Důvodem pro nezařazení provozovny na adresním místě Karla Čapka 296 pak dle sdělení města byla blízkost základní školy, městské knihovny a zdravotního střediska, a dále umístění v sociálně vyloučené lokalitě. V případě adresního místa Mariánské nám. 2/1 byla klíčová blízkost školy a poloha na náměstí, kde se nachází i bazilika. Na dotaz Úřadu, jakým způsobem byla tato pomocná kritéria hodnocena a zda byla zohledněna u všech hodnocených provozoven, město neodpovědělo s tím, že výběr prováděla Komise a veškeré podklady byly již Úřadu zaslány.</p><p>132.      Jak plyne z bodu 131 tohoto rozhodnutí, „charakter provozu“ rozhodnul o výběru provozovny na adresním místě Komenského 269 a o nevybrání provozovny na adresním místě 1. Máje 34. Jak bylo uvedeno výše, město nevysvětlilo, jak bylo toto kritérium hodnoceno. V případě provozovny na adresním místě Komenského 269 však z Tabulky plyne, že se jedná o hospodu, kdy tomu tak je i v případě provozoven na adresním místě Revoluční 51 a Revoluční 377, tedy provozoven, které dle Tabulky získaly shodný počet bodů jako provozovna na adresním místě Komenského 269. V tomto ohledu tak není zřejmé, proč byla vybrána právě provozovna na adresním místě Komenského 269, a proč nikoliv provozovna na adresním místě Revoluční 51 nebo Revoluční 377. V případě provozovny na adresním místě 1. Máje 34 město uvedlo, že nebyla vybrána z důvodu, že se jedná o místo, které bývalo vyhlášenou restaurací a o hotel, tedy místo, kde se ubytovává. Jak již bylo uvedeno výše, město nikterak pomocné kritérium „charakter provozu“ nevysvětlilo a ani neobjasnilo způsob jeho hodnocení, tedy je jeho aplikace fakticky nepřezkoumatelná a pro provozovatele provozoven či loterií nepředvídatelná.</p><p>133.     V případě provozovny na adresním místě Komenského 269 měla dále rozhodnout i „zkušenost policie“, avšak ani v tomto případě nebylo městem vysvětleno, jak měla být tato zkušenost hodnocena, resp. zohledňována. Nadto případné negativní zkušenosti policie s nevybranými provozovnami, (jichž celkem 6 získalo shodný počet bodů jako provozovna na adresním místě Komenského 269), nebyly nijak doloženy. Vybrání konkrétní provozovny na základě takového „zohledňování“ je za této situace nepřezkoumatelné a pro provozovatele provozoven či loterií zcela nepředvídatelné.</p><p>134.      Co se týče pomocného kritéria „charakter okolí“, město neobjasnilo, v čem přesně toto kritérium spočívá, jak bylo hodnoceno a jaké skutečnosti jsou v jeho rámci zohledňovány. Ze sdělení města, které se týkalo nezařazení adresního místa Revoluční 144 do Vyhlášky 1/2013, však vyplývá, že v daném případě tomu byla blízkost autobusové zastávky, trafiky, a dále poloha na cestě do vyloučené lokality. V případě adresního místa Karla Čapka 296 tomu byla blízkost zdravotního střediska a blízkost Městské knihovny Krupka. Ani toto kritérium není přezkoumatelné, neboť není zřejmé, co je myšleno pod pojmy charakter okolí a ani blízkost či cesta do vyloučené lokality. Tyto neurčité pojmy způsobují, že takto vymezená kritéria nelze považovat přinejmenším za objektivní, jelikož nelze na jejich základě dospět k jednoznačnému závěru, která místa těmto podmínkám vyhovují a která nikoliv. Nadto bylo Úřadem zjištěno, že adresní místo Bohosudovská 431 bylo při rovnosti bodů vybráno, ačkoliv se nachází v blízkosti zdravotního střediska na adrese Bohosudovská 472 a v blízkosti autobusové zastávky, což bylo městem v případě jiných adresních míst považováno za problematické a vedlo k vybrání adresních míst odlišných.[173] Skutečnost, že v případě adresního místa Revoluční 144 byla negativně zohledněna jeho poloha na cestě do sociálně vyloučené lokality, ačkoliv vybrané adresní místo Revoluční 404 je v bezprostřední blízkosti této vyloučené lokality (je na rohu spojnice ulice K. Čapka a ulice Revoluční, tedy přímo na cestě do sociálně vyloučené lokality) a je taktéž v blízkosti autobusové zastávky, je dalším příkladem toho, že město aplikovalo při posouzení kritéria „charakteru okolí“ rozdílný přístup.[174] Jak tedy plyne z výše uvedeného, toto kritérium bylo uplatňováno neobjektivně a diskriminačně.</p><p>135.     S ohledem na výše uvedené Úřad shrnuje, že taktéž v případě pomocných kritérií, která byla dle sdělení města uplatněna v případě rovnosti získaných bodů u více adresních míst, město tato uplatňovalo nekonzistentně, při výběru konkrétních adresních míst zvažovalo různá kritéria, která navíc v jednotlivých případech vyhodnocovalo odlišně, tedy výběr adresních míst takto učiněný působí zcela netransparentně. Pomocná kritéria také nebyla předem známa.</p><p>136.     V tomto směru je dále nutné dodat, že město při vyhodnocení nejvhodnějších adresních míst (resp. provozoven) za účelem jejich zařazení do Vyhlášky 1/2013 vycházelo ze stávajícího stavu[175], tedy na základě hodnocení plynoucího z Tabulky mohlo dojít k výběru 4 nejvhodnějších adresních míst, nicméně tento postup nezaručuje, že se v budoucnu nemůže objevit další zájemce o provozování nyní již hazardních her, jehož zvolené adresní místo by s ohledem na stanovená kritéria bylo vhodnější (získalo by vyšší počet bodů) než adresní místa zařazená do Vyhlášky 1/2013. Úřad se na město obrátil s dotazem, zda byl městem zaveden postup či mechanismus pro nakládání s žádostmi případných nových zájemců o provozování loterií na území města, přičemž město Kupka uvedlo, že takový postup či mechanismus nebyl vydán.</p><p>Závěr právního posouzení Vyhlášky 1/2013</p><p>137.     Lze tedy shrnout, že na základě informací zjištěných v rámci správního řízení Úřad prokázal, že město při výběru adresních míst povolených Vyhláškou 1/2013 nepostupovalo dle objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií (tj. veřejnosti sdělených/zprostředkovaných), městem stanovená kritéria nebyla důsledně aplikována, městem stanovený mechanismus výběru z více možných adresních míst v době přípravy Vyhlášky 1/2013 byl neobjektivní, diskriminační a nebyl předem znám, a výběr adresních míst tedy nebyl proveden způsobem, který by byl proporcionální vzhledem ke stanovenému cíli regulace a pro který by existovaly objektivně ospravedlnitelné důvody.</p><p>138.     Ačkoliv Ministerstvo vnitra posoudilo Vyhlášku tak, že je v souladu se zákonem, je pouze v kompetenci Úřadu posuzovat, zda postupem obce, která vydá obecně závaznou vyhlášku k regulaci provozování loterií na svém území, tj. uplatňováním této regulatorní pravomoci, nedochází ve smyslu § 19a odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže ke zvýhodnění určitého soutěžitele či k jinému narušení hospodářské soutěže na území této obce. Pouze Úřad je tedy oprávněn posoudit, zda zvolený způsob regulace na území města nepůsobí diskriminačně vůči jednotlivým soutěžitelům a nenarušuje hospodářskou soutěž.</p><p>V. 3. 6 Dopad na soutěžitele působící na relevantních trzích, objektivně ospravedlnitelné důvody</p><p>139.     Město uvedlo, že se rozhodlo pro regulaci loterií nespočívající v plošném omezení, ale pouze v omezení počtu provozoven, v čemž byla spatřována úměrnost ke stanovenému cíli, tedy zajištění veřejného pořádku a prevenci kriminality a dalších sociálně patologických jevů. Dle sdělení města nebyli provozovatelé loterií vydáním Vyhlášky 1/2013 diskriminováni, neboť tato obecně závazná vyhláška umožňuje provozovat loterie pouze na 4 adresních místech, ve kterých však mají provozovatelé loterií možnost tuto činnost nadále provozovat.</p><p>140.     Úřad v tomto ohledu nesdílí názor účastníka řízení o tom, že Vyhláška 1/2013 není diskriminační, a to z následujících důvodů.</p><p>Dopad na provozovatele loterií</p><p>141.     Povolení k provozování loterií dle zákona o loteriích obsahuje mj. schválení umístění loterie.[176] Pokud místo, jež je uvedeno v příslušném povolení, nebude zároveň povoleno v obecně závazné vyhlášce, správní orgán, který povolení vydal (tj. obecní úřad či Ministerstvo financí), přistoupí k jeho zrušení.[177] Obecně závazná vyhláška regulující provoz loterií má tedy přímý dopad na provozovatele, jež provozovali loterie na jiném místě než v místech, která jsou povolena v nově přijaté vyhlášce.</p><p>142.     V nyní posuzovaném případě Vyhláška 1/2013 povolila provozování loterií pouze na adresních místech Revoluční 404, Komenského 269, Bohosudovská 431 a Bohosudovská 210. S ohledem na výše uvedené tak správní orgán, který povolení k provozování loterií vydal (obec, Ministerstvo financí), přistoupil k jeho zrušení za situace, kdy provozovatelé loterií poskytovali své služby na místech neuvedených v čl. I odst. 2 Vyhlášky 1/2013. Stanovení adresních míst ve Vyhlášce 1/2013 regulující provozování loterií na území města mělo tedy přímý dopad na provozovatele, jež provozovali loterie na jiných místech než těch, jež jsou povolena v čl. I odst. 2 Vyhlášky 1/2013, jelikož ti byli nuceni ukončit provoz loterií na těchto místech nebo ho přesunout na jiná místa. Provozovatelé loterií působící v provozovnách nacházejících se na povolených adresách tak byli bez objektivně ospravedlnitelných důvodů zvýhodnění oproti provozovatelům, jež provozovali loterie na místech, která nebyla nově obecně závaznou vyhláškou povolena. Došlo tak ke znemožnění nebo ke ztížení jejich působení na trhu provozování loterií ve městě Krupka. Konkrétně se jedná o společnosti SLOT Group, VIKTORIAPLAY, Play games a.s., SYNOT TIP, NET and GAMES a.s. a KIMEX CASINO a.s., neboť jejich zařízení IVT, LLS a EMR, provozovaná na základě povolení Ministerstva financí byla umístěna mimo Vyhláškou 1/2013 povolená adresní místa. Společnost Forbes Game sice provozovala loterie na adresním místě Bohosudovská 431, které bylo do Vyhlášky 1/2013 zařazeno, nicméně kromě uvedeného adresního místa dále provozovala loterie i na adresních místech Jiráskova 466 a Mariánské nám. 25, kde musela také svou činnost ukončit. V důsledku rozhodnutí města nezařadit do Vyhlášky 1/2013 adresní místa, na kterých tyto společnosti loterie provozovaly, Ministerstvo financí zrušilo příslušná povolení na provozování loterií v městě Krupka například společnosti SLOT Group rozhodnutím č. j. MF-9810/2014/34-1 ze dne 14. března 2014, neboť tato byla v rozporu s Vyhláškou 1/2013. V případě společnosti SYNOT TIP byla ze stejného důvodu zrušena tato povolení rozhodnutím Ministerstva financí č. j. MF-11493/2014/34-2 ze dne 9. června 2014 a v případě společnosti Play games a.s. rozhodnutím Ministerstva financí č. j. MF-11495/2014/34-1. Společnost VIKTORIAPLAY pak Úřadu sdělila, že ke zrušení povolení na provozování loterií došlo rozhodnutím Ministerstva financí č. j. MF-9827/2014/34-2 ze dne 9. dubna 2014. Zájem o pokračování v provozování loterií na území města pak dokládají žádosti společností SLOT Group a VIKTORIAPLAY adresované městu. Z důvodu nezařazení konkrétních adresních míst do Vyhlášky 1/2013 pak došlo i k neobnovení povolení pro provozování VHP, která dle § 18 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona o loteriích vydával na žádost obecní úřad pro svůj územní obvod, a to nejdéle na dobu jednoho kalendářního roku. Ke dni 31. prosince 2013 tak provozovatelům VHP příslušná povolení zanikla. Příkladem je společnost VIKTORIAPLAY, které z důvodu nezařazení adresního místa Karla Čapka 296 do Vyhlášky 1/2013 nebylo povolení k provozování VHP obnoveno.</p><p>143.     Vyhláška 1/2013 měla dopad rovněž na potenciální konkurenty resp. provozovatele loterií, kteří by zamýšleli vstoupit na trh provozování loterií, neboť tito by měli obtížnější pozici k umístění svých zařízení do provozoven, které se nacházejí na seznamu povolených adresních míst. S účinností zákona o hazardních hrách pak takoví potenciální konkurenti mají ještě obtížnější pozici, neboť v souladu s § 65 odst. 2 zákona o hazardních hrách mohou být hazardní hry provozovány vždy pouze jedním provozovatelem, kterému byla vydána povolení v souladu s tímto zákonem (více viz bod 66 tohoto rozhodnutí). V souladu s tímto ustanovením pak potenciální provozovatel loterií již nadále nemůže žádat o povolení k provozování loterií v provozovně, ve které již provozuje loterie jiný provozovatel.</p><p>Dopad na provozovatele provozoven</p><p>144.     Obecně závazná vyhláška regulující provoz loterií má dopad rovněž na provozovatele provozoven, neboť pokud bude provozovna umístěna na místě, jež není povoleno obecně závaznou vyhláškou, správní orgán, který loterie v takovém místě povolil (tj. obecní úřad či Ministerstvo financí), přistoupí ke zrušení povolení vydaných provozovatelům loterií v této provozovně (viz výše) a provozovatel provozovny přijde o zdroje příjmu z umístění loterií. Tento dopad byl potom více patrný u provozovatelů provozoven, jejichž hlavním předmětem činnosti bylo poskytování prostoru k provozu loterií a jeho provozování, neboť tito byli nuceni provozování provozoven na místě, jenž není povoleno obecně závaznou vyhláškou, ukončit.[178] Není podstatné, že provozovatelé provozoven splňujících podmínky zvláštního provozního režimu mohli změnit provozovnu např. pouze na pohostinské zařízení, neboť zvýhodnění provozoven, jež se nacházejí na Vyhláškou 1/2013 povolených místech, nastane bez ohledu na tuto eventualitu.</p><p>145.     Účastník řízení vyjmenoval 25 provozoven, na kterých bylo možné před účinností Vyhlášky 1/2013 provozovat loterie. V důsledku nové regulace loterií městem Krupka byli zvýhodněni provozovatelé provozoven na adresních místech, která byla zahrnuta do Vyhlášky 1/2013, oproti provozovatelům provozoven, které musely svou činnost v důsledku nezařazení předmětné obecně závazné vyhlášky ukončit anebo které by na trh provozování provozoven na území města zamýšleli vstoupit, neboť město vybralo ze stávajících 25 adresních míst pouze 2 adresní místa, v nichž provozování loterií probíhalo (na dalších 2 vybraných adresních místech nebyly loterie do té doby provozovány), nadto bez existence postupu či mechanismu pro nakládání s žádostmi případných nových zájemců o provozování loterií na území města. Konkrétním příkladem je společnost FAIR PLAY - GAGO, která provozovala provozovnu na adresním místě Karla Čapka 296 a která v důsledku nezařazení předmětného adresního místa do Vyhlášky 1/2013 musela svoji činnost ukončit. Zájem společnosti o pokračování v této činnosti dokládá žádost této společnosti adresovaná městu. Provozovatelé, kteří byli vybráni, byli tedy zvýhodněni tím, že jejich dosavadní i potenciální konkurenci bylo bez objektivně ospravedlnitelných důvodů zcela znemožněno působit na trhu provozování provozoven na území města.</p><p>Objektivně ospravedlnitelné důvody</p><p>146.     Město uvedlo, že hlavním cílem regulace provozování loterií na jeho území je zajištění veřejného pořádku v návaznosti na skutečnost, že město Krupka je sociálně vyloučenou lokalitou, kdy v rámci prevence kriminality a dalších sociálně patologických jevů bylo nutné mimo jiné řešit i otázku hazardu. V článku 1 odst. 1 Vyhlášky 1/2013 je jako účel uvedeno zajištění veřejného pořádku.</p><p>147.     Úřad již výše konstatoval, že považuje cíl regulace provozu loterií městem Krupka za legitimní. K tomu Úřad dále uvádí, že ospravedlnitelné jednání sleduje legitimní cíl, kterého nelze bez narušení hospodářské soutěže dosáhnout, přičemž míra narušení soutěže musí být proporcionální významu zamýšleného cíle. Úřad v tomto správním řízení prokázal, že město při výběru povolených adresních míst ve Vyhlášce 1/2013 nepostupovalo dle objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií. Výběr míst tedy nebyl proveden způsobem, který by byl proporcionální vzhledem ke stanovenému cíli regulace a pro který by existovaly objektivně ospravedlnitelné důvody.</p><p>V. 4 Závěr právního posouzení</p><p>148.     V rámci posouzení jednání města jako orgánu veřejné správy Úřad ověřil, že jednání města naplňuje znaky porušení § 19a ZOHS, neboť město jednalo při vydávání Vyhlášky 1/2013 ve vrchnostenském postavení (a nejedná se přitom o „výluku“ z dozorové pravomoci Úřadu dle § 19a odst. 2 ZOHS). Ač město sledovalo svým jednáním legitimní cíl, Úřad dospěl k závěru, že narušilo hospodářskou soutěž na trhu provozování loterií a na trhu provozování provozoven ve městě Krupka, a to tím, že zvolilo individualizovanou regulaci míst, na nichž lze provozovat loterie, aniž by výběr těchto míst, na nichž lze provozovat loterie, byl proveden na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií. Úřad má tedy za prokázané, že regulací provozování loterií obsaženou ve Vyhlášce 1/2013 došlo k negativnímu zásahu do hospodářské soutěže na trhu provozování loterií a na trhu provozování provozoven ve městě Krupka, jenž nebyl proporcionální vzhledem ke stanovenému cíli regulace a pro který neexistovaly objektivně ospravedlnitelné důvody. Účastník řízení tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu porušení § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS. Úřad rovněž vyhodnotil, že byly naplněny podmínky odpovědnosti účastníka řízení za posuzované jednání.</p><p>149.     Účastník řízení se dopouštěl přestupku od 1. prosince 2014 (při určení počátku udržování protiprávního stavu Úřad považuje za rozhodující okamžik, kdy předmětné opatření vyvolalo nebo bylo způsobilé vyvolat narušení hospodářské soutěže), tj. od vstoupení Vyhlášky 1/2013 v účinnost, přičemž protiprávní stav udržuje až do současnosti (Vyhláška 1/2013 je dosud účinná), neboť loterie je možné provozovat pouze na místech určených touto obecně závaznou vyhláškou, aniž by tato místa byla vybrána způsobem, jenž není v rozporu s § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS. Jednání účastníka řízení trvalo po dobu účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 360/2012 Sb. a rovněž i po nabytí účinnosti zákonů č. 293/2016 Sb., č. 183/2017 Sb. (včetně přestupkového zákona) a zákona č. 262/2017 Sb., přičemž toto jednání bylo dle § 19a ZOHS postižitelné po celou dobu svého trvání.</p><p>150.     Úřad má tedy za prokázané, že účastník řízení, obec Krupka, porušil § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS tím, že ve Vyhlášce 1/2013 stanovil místa, na kterých je povoleno provozování sázkových her podle § 2 písm. e), g), i), l), m) a n), loterií a jiných podobných her podle § 2 písm. j) a dle § 50 odst. 3 zákona o loteriích, aniž by výběr těchto míst byl proveden na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií. Svým jednáním tak účastník řízení narušil hospodářskou soutěž na trhu provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her a na trhu provozování provozoven k účelu provozování loterií na území města Krupka, neboť bez objektivně ospravedlnitelných důvodů zvýhodnil určité soutěžitele působící na těchto trzích.</p><p>151.     Vzhledem k tomu, že je odpovědnost orgánů veřejné správy, resp. právnických osob, za přestupky v přestupkovém zákoně konstruována jako objektivní, zabýval se Úřad tím, zda nejsou dány liberační důvody dle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, který stanoví, že právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. K tomu Úřad uvádí, že pro liberaci z odpovědnosti za porušení § 19a ZOHS musí orgán veřejné správy prokázat, že nezávisle na jeho vůli nastala taková objektivní mimořádná okolnost - překážka, jež mu brání ve splnění jeho povinnosti chovat se v souladu se ZOHS, přičemž nelze rozumně předpokládat, že by tuto překážku nebo její následky odvrátil nebo překonal. V praxi se bude jednat o překážku, která bývá v soukromoprávních předpisech označována jako tzv. „vis major“ (vyšší moc).[179] Úřad konstatuje, že v době vytýkaného jednání neshledal existenci žádné objektivní skutečnosti (a účastník řízení ji ani nenamítl), která by účastníka řízení nutila porušovat jeho právní povinnost a jednat v rozporu se zákonem; účastník řízení nebyl žádnými objektivními skutečnostmi nucen k regulaci loterií způsobem, který zvolil,  a který ve svém důsledku představoval nedůvodné zvýhodnění určitých soutěžitelů na úkor jiných, tj. skutečnostmi, kterým účastník řízení nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat. Lze proto uzavřít, že účastník řízení nemůže být zproštěn odpovědnosti za přestupek ve smyslu § 21 odst. 1 přestupkového zákona.</p><p>VI.             Další průběh řízeníVI. 1 Výhrady k jednání</p><p>152.     Dne 25. března 2019 zaslal Úřad účastníku řízení v souladu s § 21b zákona sdělení výhrad, které mu bylo dne 26. března 2019 doručeno (dále jen „sdělení výhrad“). Ve sdělení výhrad Úřad účastníku řízení sdělil základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení, odkazy na důkazy ve spisu a zároveň indikoval způsob stanovení pokuty za protisoutěžní jednání účastníka řízení a její předpokládanou výši.</p><p>VI. 2 Využívání procesních práv účastníka řízení</p><p>153.     Účastník řízení měl po celou dobu vedení předmětného správního řízení možnost v souladu se správním řádem využívat svá procesní práva, zejména práva nahlížet do spisu a vyjadřovat v řízení své stanovisko.</p><p>154.     Ve sdělení výhrad byl účastník řízení v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu pozván Úřadem k uplatnění jeho práva seznámit se s poklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim před vydáním tohoto rozhodnutí. Účastník řízení tohoto práva využil dne 3. dubna 2019, kdy mu bylo umožněno seznámit se s kompletním spisem sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS a byla mu stanovena lhůta pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí do 15 dnů ode dne seznámení se s podklady rozhodnutí, tj. do 18. dubna 2019.</p><p>155.     Účastník řízení se přípisem ze dne 9. dubna 2019 vyjádřil ke sdělení výhrad (dále jen „Vyjádření“). Ve Vyjádření mj. uvedl, že město vydáním Vyhlášky 1/2013 postupovalo v souladu se samostatnou působností města a Vyhláška byla vydána v souladu se zákony ČR.</p><p>156.     Úřad se v rámci správního řízení zabýval všemi tvrzeními účastníka řízení, přičemž skutečnost, jak se s nimi vypořádal, vyplývá z jednotlivých bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí včetně části Vyjádření Úřadu k námitkám účastníka řízení (viz níže).</p><p>VI. 3 Vyjádření Úřadu k námitkám účastníka řízení</p><p>157.     Níže provádí Úřad vypořádání námitek uplatněných účastníkem řízení v rámci správního řízení, jakož i ve Vyjádření, které nebyly doposud vypořádány v rámci shora provedeného rozboru posuzovaného přestupku.</p><p>K nedostatku pravomoci Úřadu a k zákonnosti Vyhlášky 1/2013</p><p>158.     Dle názoru účastníka řízení posuzování zákonnosti a platnosti obecně závazné vyhlášky spadá do působnosti Ministerstva vnitra a Ústavního soudu, a Úřad se tedy „vlamuje“ do pravomocí samosprávy, která je územním samosprávným celkům zaručena Ústavou České republiky, konkrétně jejím čl. 8 a dále ustanovením § 10 písm. a) obecního zřízení. Účastník řízení dále v návaznosti na výše uvedené namítá, že obec je oprávněna v rámci samostatné působnosti ukládat obecně závaznou vyhláškou povinnosti k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. V obecním zřízení přitom nejsou dále uvedeny případné další podmínky pro vydání obecně závazných vyhlášek, které neplynou ani ze zákona o loteriích (§ 50 odst. 3 a 4). Nadto posouzení zákonnosti a důvodů pro výběr míst uvedených ve Vyhlášce 1/2013, bylo provedeno Ministerstvem vnitra, odborem veřejné správy, dozoru a kontroly, které konstatovalo, že určení míst bylo učiněno na základě objektivních a nediskriminačních kritérií bez vazby na osoby provozovatelů a neshledalo důvody k uplatnění dozorových opatření. Účastník řízení tedy postupoval v souladu s platnou legislativou.</p><p>159.     K tomu Úřad uvádí následující: Úřad nijak nezpochybňuje tvrzení účastníka řízení, podle kterého Ústava České republiky garantuje obcím právo na samosprávu a nezbytnou míru nezávislosti na státu. Podle čl. 101 odst. 1 Ústavy České republiky je obec samostatně spravována zastupitelstvem, které je na základě čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky oprávněno v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Dle čl. 101 odst. 4 Ústavy České republiky může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Upřesnění věcných oblastí, v nichž je obec oprávněna originárně tvořit právo, je upraveno v ustanovení § 10 zákona o obcích. Limity tohoto oprávnění potom plynou předně z obecně přijímané hierarchie právních předpisů, kdy podzákonné právní předpisy, mezi které obecně závazné vyhlášky patří, mají nižší právní sílu než zákony, tudíž mohou upravovat práva a povinnosti občanů pouze v souladu se zákony. Omezení obcí při vydávání obecně závazných vyhlášek najdeme rovněž v ustanovení § 35 odst. 3 písm. a) obecního zřízení, podle kterého se obec při výkonu samostatné působnosti řídí při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem. Uvedené potvrzuje také judikatura Ústavního soudu, ze které plyne, že: „Zákonná úprava má přednost před obecně závaznou vyhláškou; pokud zákonodárce přijme pro vymezenou oblast určitá pravidla, subjekt územní samosprávy je nemůže duplicitně, či v rozporu se zákony normovat.“[180]  Lze proto shrnout, že obec se při vydávání obecně závazných vyhlášek podle § 35 odst. 3 obecního zřízení musí řídit zákonem, a to tedy i zákonem o ochraně hospodářské soutěže. Rovněž státní moc lze dle čl. 2 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Nelze tedy souhlasit s názorem účastníka řízení, že si Úřad nesprávně osobuje právo přezkoumávat zákonnost obecně závazné vyhlášky, neboť Úřad svým postupem v projednávané věci v souladu s § 20 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně hospodářské soutěže vykonává svou pravomoc dozoru nad tím, zda  orgány veřejné správy nenarušují hospodářskou soutěž. Dle § 19a ZOHS nesmí orgány veřejné správy při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že a) zvýhodní určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů, b) vyloučí určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů z hospodářské soutěže, nebo c) vyloučí soutěž na relevantním trhu.  Obec je tedy při vydávání obecně závazné vyhlášky vázána též § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže a nesmí bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž. Zjistí-li Úřad, že jednáním obce (orgánu veřejné správy) došlo k narušení hospodářské soutěže, tak dle § 19a odst. 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a současně uloží pokutu za přestupek. Dle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS je narušení hospodářské soutěže orgánem veřejné zprávy přestupkem, za který je Úřad oprávněn uložit pokutu. Je-li zjištěno porušení povinností stanovených v § 19a odst. 1 ZOHS, může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž účelem je obnovení účinné soutěže na trhu; uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty za přestupek spáchaný orgánem veřejné správy (viz § 20 odst. 4 ZOHS). Způsob zásahu Úřadu do činnosti obce je tedy stanoven zákonem (ZOHS) a účelem zásahu je ochrana zákonem chráněného zájmu na zachování nenarušené hospodářské soutěže. Podmínky zásahu státu (zde Úřadu) do činnosti územního samosprávného celku (zde města Krupka) ve smyslu čl. 101 odst. 4 Ústavy České republiky tak byly dle Úřadu v posuzovaném případě beze zbytku naplněny.</p><p>160.      Zatímco čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky je třeba vykládat tak, že dává soudům pravomoc neaplikovat (resp. přikázat neaplikovat předpis v konkrétním případě), dále v případě Ústavního soudu dokonce zrušit podzákonný předpis, Úřad si tyto pravomoci nijak neosobuje ani nedovozuje. Úřad v žádném případě není nadán pravomocí rušit Vyhlášku 1/2013 (obecně závaznou vyhlášku obce) pro její rozpor se ZOHS. Byť je smyslem uložení pokuty mimo jiné zjednat nápravu protiprávního stavu, který obec vydáním obecně závazné vyhlášky způsobila, platí, že nesouhlasí-li dotčený orgán veřejné správy s rozhodnutím Úřadu, může proti němu brojit žalobou ve správním soudnictví, kde bude zákonnost tohoto rozhodnutí posuzovat nezávislý soud. Ochrana účastníkem řízení akcentovaného a Ústavou České republiky garantovaného práva obcí na samosprávu je tedy dostatečně zajištěna následnou soudní kontrolou zákonnosti rozhodnutí Úřadu.  K tomu Úřad doplňuje, že dopustí-li se narušení hospodářské soutěže orgán územní samosprávy, zašle Úřad orgánu příslušnému k výkonu dozoru (viz obecní zřízení) pravomocné rozhodnutí (viz § 19a odst. 4 ZOHS). Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí vykonává dle § 123 obecního zřízení Ministerstvo vnitra, přičemž v případě shledání rozporu se zákonem a nezjednání nápravy po učiněných výzvách má tento orgán pravomoc pozastavit účinnost obecně závazné vyhlášky a podat návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky k Ústavnímu soudu, který jako jediná instituce má oprávnění o případném zrušení obecně závazné vyhlášky rozhodnout.</p><p>161.     K tvrzení účastníka řízení, že Ministerstvo vnitra neshledalo Vyhlášku 1/2013 v rozporu se zákonem, je třeba zdůraznit, že pouze Úřad je oprávněn posoudit, zda zvolený způsob regulace na území města nepůsobí diskriminačně vůči jednotlivým soutěžitelům a nenarušuje hospodářskou soutěž, jak již bylo rozebráno výše v bodě 138 tohoto rozhodnutí.</p><p>VII.           Vyměření pokutyVII. 1 Východiska pro uložení pokuty</p><p>162.     Pokuta je Úřadem ukládána účastníkovi řízení na základě § 22aa ZOHS. Podle § 22aa odst. 1 ZOHS se orgán veřejné správy dopustí přestupku tím, že naruší hospodářskou soutěž v rozporu s § 19a odst. 1 ZOHS. Dle § 22aa odst. 2 ZOHS se za přestupek podle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.</p><p>163.     Stanovení výše pokuty v mezích ZOHS je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní. Dle judikatury českých soudů musí konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení.</p><p>164.     Úřad za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených ZOHS (shodně i za porušení čl. 101 a 102 SFEU) vypracoval tzv. „Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže“ uveřejněný v dubnu 2018 (dále též „Postup“).[181]  Účelem Postupu je veřejně deklarovat, jakým způsobem bude Úřad postupovat při stanovování výše pokut. Postup se aplikuje na správní řízení zahájená Úřadem po jeho účinnosti, což je i v tomto případě. Dosavadní Zásady postupu Úřadu při stanovování výše pokut neupravovaly postup při stanovení pokuty orgánům veřejné správy a tento byl nastaven rozhodovací správní praxí Úřadu. Postup nově zahrnuje i kritéria pro orgány veřejné správy, přičemž v čl. 4 pro ně upravuje speciální přístup při výpočtu pokuty oproti soutěžitelům a reflektuje tak správní praxi Úřadu, jež je odůvodněna odlišnostmi danými z povahy věci a Úřad neshledal důvody se od ní odchýlit.</p><p>165.     Výše pokuty se stanoví s využitím správního uvážení Úřadu, což dokládá i závěr Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 11. července 2013, č. j. 7 As 15/2013-56: „Nelze po správních orgánech očekávat přesné zdůvodnění, proč byla uložena pokuta zrovna ve výši 200.000 Kč a nikoliv například ve výši 210.000 Kč. Podstatou správního uvážení je, že s ohledem na pestrost možných situací není možné nastavit žádný univerzální vzorec pro výpočet konkrétní výše pokuty. Pokud by tomu tak bylo, zahrnul by jej bezesporu zákonodárce přímo do zákona. Z hlediska soudního přezkumu je rozhodné, že výše pokuty byla uložena v zákonném rozmezí a řádně zdůvodněna, bylo přihlédnuto ke všem zákonným hlediskům a úvahy žalované se pohybují v mezích správního uvážení.“</p><p>166.     Jedním z kritérií vymezených v čl. 4.2, jež Úřad zejména zohledňuje při stanovení pokuty orgánům veřejné správy, je i délka trvání protisoutěžního jednání. Úřad uvážil její posouzení hodnotit pomocí koeficientu času, kdy pro dobu trvání do 1 rokuvčetně uvážil koeficient 1 a pro dobu trvání 10 a více let koeficient 3, přičemž mezi těmito hodnotami koeficient roste lineárně. Uvedené rozpětí nastavil Úřad správní praxí, neboť odráží spravedlivou adjustaci výše pokuty dle délky trvání přestupku, kdy maximální výše pokuty je u orgánů veřejné správy ZOHS stanovena na 10 000 000 Kč.</p><p>167.     Při stanovení základní částky pokuty za závažnost Úřad u orgánů veřejné správy vychází z čl. 4.2 Postupu. Skutková podstata přestupku dle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS zahrnuje široké spektrum jednání orgánů veřejné správy různé typové závažnosti. Úřad proto považuje za účelné rozlišovat u jednání orgánů veřejné správy kategorie typové závažnosti jednání z hlediska jeho nebezpečnosti pro soutěž. Pro určení základní částky pokuty orgánu veřejné správy Úřad uvážil kritérium závažnosti hodnotit koeficientem v rozpětí do maximální výše 3. Uvedené rozpětí umožňuje zohlednit širokou škálu závažnosti od méně závažných až po nejzávažnější narušení hospodářské soutěže.</p><p>168.     V souladu s čl. 4.2 Postupu, který stanoví, že je vhodné tam, kde je to účelné, přihlédnout k rozsahu dotčeného území, který může být vyjádřen např. prostřednictvím počtu obyvatel, Úřad zohlednil, že obecně závazné vyhlášky obcí (případně krajů) mají působnost toliko na jejich území. Úřad proto při stanovení pokuty zohlednil velikost dotčeného území, na které jednání (zde obecně závazná vyhláška) dopadá, prostřednictvím počtu obyvatel obce určitým koeficientem; tento koeficient v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí stanovil v rozpětí od 0,05 do 3 s tím, že v případě obcí do 20 obyvatel včetně bude tento koeficient roven 0,05. Při počtu obyvatel 1 milion a více bude hodnota tohoto koeficientu 3. Jde o maximální výši koeficientu, neboť naprostá většina obcí i krajů má méně než 1 milion obyvatel.[182] Většina obcí v České republice má méně než několik tisíc obyvatel, drtivá většina obcí má méně než 100 000 obyvatel, a proto je důležité podrobněji diferencovat pokutu pro území s několika sty či tisíci obyvatel. V rámci rozpětí Úřad uvážil hranice pro 3 000 obyvatel odpovídající koeficientu 0,15,[183] pro 10 000 obyvatel odpovídající koeficientu 0,3, pro 100 000 obyvatel odpovídající koeficientu 2,[184]pro 1 milion obyvatel a více koeficient 3, přičemž v rámci těchto hranic se koeficient odpovídající počtu obyvatel stanoví lineárně.</p><p>169.     Aby pokuta plnila preventivní i represivní funkci i v případě přestupků s dopadem na území s nízkým počtem obyvatel (většina obcí v České republice má méně než několik tisíc obyvatel), je do výše pokuty zahrnuta vstupní částka pokuty ve výši 10 000 Kč. Aby byl interval pokuty s její maximální výší 10 mil. Kč využit proporcionálně v celé šíři, je třeba tuto nejvyšší možnou hodnotu pokuty přiřadit nejdelšímu možnému času trvání přestupku (koeficient 3), nejvyššímu koeficientu závažnosti (koeficient 3), nejvyššímu koeficientu počtu obyvatel (koeficient 3), a to s připočtením vstupní částky pokuty 10 000 Kč. V takovém případě podíl odpovídající koeficientům času, závažnosti a koeficientu obyvatel ve výši 1 činí 370 000 Kč. Základní částka pokuty se tedy určí tak, že částka 370 000 Kč je vynásobena hodnotami koeficientů času, závažnosti a počtu obyvatel a následně je přičtena vstupní částka pokuty 10 000 Kč.</p><p>170.     Dle § 39 (s výjimkou písm. b) a § 40 přestupkového zákona a Postupu Úřad při ukládání pokuty vyhodnotí polehčující a přitěžující okolnosti, které vedou ke snížení nebo zvýšení pokuty, přičemž tento postup se rovněž uplatní v případě sankcí ukládaných orgánům veřejné správy.</p><p>VII. 2 Vyměření pokuty</p><p>171.     Dle § 22b odst. 1 ZOHS Úřad při určení výměry pokuty orgánu veřejné správy přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jeho snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Dle Postupu Úřad rovněž přihlédne při rozhodování o výši konkrétní pokuty k případnému opakování a délce trvání porušení zákona.</p><p>172.     Při stanovení výše pokuty orgánu veřejné správy Úřad vyšel z následujících úvah. Nejprve stanovil základní částku pokuty odrážející závažnost vytýkaného jednání, přičemž rovněž zohlednil rozsah dotčeného území (výše popsaným způsobem – viz bod 168 tohoto rozhodnutí) a dále hodnotil délku protisoutěžního jednání. V dalším kroku vyhodnotil existenci případných přitěžujících a polehčujících okolností, které vedou ke zvýšení nebo snížení pokuty.</p><p>Závažnost přestupku</p><p>173.     Dle § 22b odst. 1 ZOHS se při určení výměry pokuty orgánu veřejné správy přihlédne k závažnosti přestupku. Základním východiskem pro stanovení pokuty v přiměřené výši je proto skutečnost, že trest by měl odpovídat povaze a závažnosti přestupku, za nějž je ukládán. Při určení konkrétní výše pokuty je třeba zohlednit jak typovou, tak individuální závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení. Přestupkový zákon dále v § 38 přinesl demonstrativní výčet možných kritérií pro určení povahy a závažnosti přestupku.</p><p>174.     V tomto rozhodnutí Úřad deklaruje porušení § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS (blíže viz bod 148 tohoto rozhodnutí).</p><p>175.     Úřad při posouzení závažnosti vytýkaného jednání zohlednil, že účastník řízení sledoval svým jednáním legitimní cíl, kterým je regulace provozování loterií na území města za účelem snížení škodlivých důsledků plynoucích z provozování loterií;[185] přičemž tato skutečnost se významným způsobem promítla do snížení výsledné výše koeficientu závažnosti. Účastník řízení však neprovedl regulaci loterií ve městě Krupka způsobem, jenž by byl proporcionální vzhledem ke stanovenému cíli regulace a svým postupem tak bez objektivně ospravedlnitelných důvodů některé soutěžitele zvýhodnil, čímž jiným soutěžitelům ztížil či znemožnil působení na relevantních trzích, přičemž tato skutečnost se promítla do výsledné výše koeficientu závažnosti jeho vyšší hodnotou (v rámci škály do maximální hodnoty 3). Úřad proto v souhrnu vyhodnotil koeficient závažnosti vytýkaného jednání hodnotou 1,2. Dále Úřad zohlednil rozsah dotčeného území, jenž odráží počet obyvatel města Krupka (12 697),[186]který odpovídá v souladu s východisky specifikovanými v bodě 168 tohoto rozhodnutí hodnotě koeficientu obyvatel ve výši 0,350 (se zaokrouhlením na tři desetinná místa dolů).</p><p>176.     Pokud jde o délku trvání porušení ZOHS, v řízení bylo prokázáno, že vytýkané jednání trvá od 1. ledna 2014 do současnosti. Pro indikaci výše pokuty tedy Úřad vycházel z trvání protisoutěžního jednání v délce 5 let a 3 měsíců a s ohledem na ni stanovil koeficient času ve výši 1,94 (se zaokrouhlením na 2 desetinná místa dolů).</p><p>177.     Základní částka pokuty po zohlednění výše uvedeného v souladu s postupem uvedeným v bodě 169 tohoto rozhodnutí tak činí 311 476 Kč.</p><p>Přitěžující a polehčující okolnosti</p><p>178.     Dle § 22b odst. 1 ZOHS se při určení výměry pokuty orgánu veřejné správy přihlédne mj. k okolnostem, za nichž byl přestupek spáchán. Dále se přihlédne k jednání orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jeho snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Po určení základní částky pokuty Úřad podle okolností případu proto dále posoudí, zda existují přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by byly důvodem ke zvýšení nebo snížení pokuty. Přestupkový zákon uvádí demonstrativní výčet možných polehčujících  a přitěžujících okolností v § 39[187] a § 40.</p><p>179.     Jako polehčující okolnost Úřad vyhodnotil, že doposud neexistuje ustálená rozhodovací praxe v oblasti porušení zákona orgány veřejné správy, a z tohoto důvodu uvážil snížit základní částku pokuty o 10 %.</p><p>180.     Žádné jiné přitěžující či polehčující okolnosti, na jejichž základě by zvýšil nebo snížil základní částku pokuty, Úřad neshledal. Výsledná částka pokuty tak po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 280 000 Kč.</p><p>181.     Úřad se při indikaci výše pokuty nezabýval možností mimořádného snížení výměry pokuty dle § 44 přestupkového zákona, neboť tento institut počítá se stanovením dolní hranice sazby pokuty. Vzhledem k tomu, že ZOHS v případě přestupků orgánů veřejné správy stanovuje pouze horní hranici sazby pokuty, tento institut se v řízeních u Úřadu z povahy věci neuplatní.</p><p>VII. 3 Úhrada pokuty</p><p>182.     Účastník řízení provede úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.</p><p>VIII.         Náklady řízení</p><p>183.     Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení jednáním, jež v rámci správního řízení posuzoval, porušil § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS a spáchal přestupek dle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 správního řádu; jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti účastníku řízení nahradit náklady správního řízení. Výši paušální částky stanovil Úřad dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku,[188] které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, na 1 000,‐ Kč.</p><p>184.     Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol 2018000478.</p><p>IX.             Závěr</p><p>185.     Ze všech shora uvedených důvodů Úřad konstatuje, že městu Krupka bylo prokázáno spáchání přestupku dle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS, kterého se dopustilo tím, že v rozporu s § 19a odst. 1 ZOHS narušilo hospodářskou soutěž. Proto Úřad rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>JUDr. Hynek Brom</p><p>I. místopředseda Úřadu</p><p>Obdrží:</p><p>Město Krupka</p><p>Mariánské náměstí 32</p><p>417 42 Krupka</p><p>Vypraveno dne:</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>[1] Viz l.č. 1-3 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[2] Pozn. Úřadu: V textu tohoto rozhodnutí jsou užívány rovněž pojmy „adresa“ nebo „místo“ jako synonyma povolených míst k provozování loterií na území města.</p><p>[3] Viz l.č. 356-357 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[4] V rámci podnětu je využíván pojem „herny“, nicméně z informací shromážděných ve správním spise je zřejmé, že se v daném případě nejednalo pouze o herny, ale především o pohostinská zařízení a další místa, která splňovala podmínky zvláštního provozního režimu dle § 17 odst. 10 zákona o loteriích. Takto je tento pojem nesprávně používán i v případě vyjádření města.</p><p>[5] Viz l.č. 356-357 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[6]Dostupné na: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/hospodarska-soutez/1859-obce-nesmeji-pri-regulaci-loterii-narusovat-hospodarskou-soutez.html.</p><p>[7] Viz l.č. 4-5 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[8] Viz l.č. 6-9 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[9] Viz l.č. 10-53 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[10] Viz l.č. 54-55 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[11] Viz l.č. 93-94 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[12] Viz l.č. 123-125 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[13] Viz l.č. 184-186 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[14] Viz l.č. 231-232 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[15] Viz l.č. 380-381 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[16] Viz l.č. 56-92 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[17] Viz l.č. 95-122 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[18] Viz l.č. 129-183 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[19] Viz l.č. 190-191 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[20] Viz l.č. 389-400 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[21] Ve funkci starosty města Krupka je od 31. října 2018 PhDr. Ing. Zdeněk Matouš, MBA, dle bodu E. 1. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Krupka, konaného dne 31. října 2018. Dostupné na: http://www.krupka-mesto.cz/assets/File.ashx?id_org=7526&amp;amp;id_dokumenty=8182. Viz l.č. 401 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS. Pan PhDr. Ing. Zdeněk Matouš, MBA byl starostou města Krupka i v letech 2010 – 2014 a 2014 – 2018.</p><p>[22] Statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2018, dostupné na:  https://www.czso.cz/documents/10180/61546986/1300721803.pdf/bcb6d91b-626f-41fd-a705-3f7a49265b4d?version=1.0. Viz l.č. 402-428 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[23] Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 45/06 ze dne 11. prosince 2007 jsou obce „ustanovením čl. 104 odst. 3 Ústavy přímo zmocněny tvořit právo ve formě vydávání obecně závazných vyhlášek. Na rozdíl od vydávání právních předpisů v přenesené působnosti ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy, k vydávání obecně závazných vyhlášek v mezích své věcné působnosti, a to i když jsou jimi ukládány povinnosti, již obce žádné další zákonné zmocnění nepotřebují (s výhradou ukládání daní a poplatků vzhledem k čl. 11 odst. 5 Listiny)“. Ustanovení čl. 104 odst. 3 Ústavy je chápáno jako dostačující zmocnění k originární normotvorbě.</p><p>[24] Dle ustálené judikatury Ústavního soudu lze § 10 obecního zřízení chápat jako generální klauzuli, která obcím dává široký prostor pro regulaci místních záležitostí veřejného pořádku. Rozdíl je pouze v tom, že dle § 50 odst. 4 zákona o loteriích bylo možné provozování loterií na některých veřejně přístupných místech zcela zakázat (nyní § 12 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách), zatímco dle § 10 písm. a) obecního zřízení lze zakázat určité činnosti pouze na veřejných prostranstvích. Tyto závěry vyplývají jak z citovaného nálezu ÚS 56/10, tak z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/10 ze dne 14. června 2011.</p><p>[25] Pozn. Úřadu: Předmětem tohoto správního řízení je možné porušení § 19a odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, městem Krupka, a to vydáním Vyhlášky 1/2013, přičemž byla vydaná za účinnosti zákona o loteriích. Dle § 138 zákona o hazardních hrách se obecně závazné vyhlášky vydané podle § 50 odst. 4 zákona o loteriích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za obecně závazné vyhlášky vydané dle § 12 tohoto zákona. Ačkoliv zákon o hazardních hrách přinesl zcela nové pojmosloví, rozdělení druhů loterií (dle nového pojmosloví hazardních her) i systém jejich povolování, obce na základě § 138 tohoto zákona nejsou povinny v reakci na tuto novou právní úpravu bezprostředně přijmout novou obecně závaznou vyhlášku.</p><p>[26] Pozn. Úřadu: Jedná se o nálezy, v nichž Ústavní soud posuzoval návrhy Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazných vyhlášek obcí, které zakazovaly či omezovaly umisťování hracích přístrojů na území obce.</p><p>[27] Dostupné na: http://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-dnes-vyhlasil-nalez-jimz-potvrdil-pravomoc-obci-regulovat-provozovani-hazardu/.</p><p>[28] Dostupné na:  http://www.krupka-mesto.cz/assets/File.ashx?id_org=7526&amp;amp;id_dokumenty=1346. Viz l.č. 453 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[29] Dostupné na: http://www.krupka-mesto.cz/assets/File.ashx?id_org=7526&amp;amp;id_dokumenty=1316.  Viz l.č. 454 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[30] Viz l.č. 4-5 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[31] Viz l.č. 6-9 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[32] Viz l.č. 7 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[33] Viz l.č. 7 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[34] Viz l.č. 10 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[35] Viz l.č. 11 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[36] Viz l.č. 13-14 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[37] Viz l.č. 16-26 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[38] Viz l.č. 17 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[39] Viz l.č. 24 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[40] Viz l.č. 25 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[41] Viz l.č. 19-20 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[42] Viz l.č. 11 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[43] Viz l.č. 28 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[44] Viz l.č. 30 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[45] Viz l.č. 27, 29 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[46] Viz l.č. 32 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[47] Viz l.č. 34 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[48] Viz l.č. 37 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[49] Viz l.č. 31, 33, 36 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[50] Viz l.č. 48 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[51] Pozn. Úřadu: V seznamu provozoven uvedených městem se nevyskytuje žádná provozovna na adresním místě Revoluční 404 a Bohosudovská 210.</p><p>[52] Viz l.č. 12 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[53] Viz l.č. 54 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[54] Viz l.č. 57 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[55] Viz l.č. 59 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[56] Viz l.č. 93 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[57] Viz l.č. 96-97 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[58] Viz l.č. 130 a 191 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[59] Viz l.č. 54-55 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[60] Viz l.č. 57 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[61] Viz l.č. 61-62 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[62] Viz l.č. 63 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[63] Viz l.č. 64 a 400 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[64] Viz l.č. 57 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[65] Viz l.č. 91 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[66] Viz l.č. 66 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[67] Viz l.č. 90 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[68] Viz l.č. 54 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[69] Viz l.č. 58 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[70] Viz l.č. 93 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[71] Viz l.č. 96 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[72] Viz l.č. 96-97 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[73] Viz l.č. 54 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[74] Dle Tabulky získalo toto adresní místo umístěné na pravé straně od středu města 7 bodů.</p><p>[75] Viz l.č. 96 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[76] Viz l.č. 119-122 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[77] Viz l.č. 93 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[78] Pozn. Úřadu: Město na tomto místě používá pojmu TZ neboli technických zařízení.</p><p>[79] Viz l.č. 97 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[80] Viz l.č. 93 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[81] Viz l.č. 98 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[82] Viz l.č. 123-125 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[83] Viz l.č. 184-186 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[84] Viz l.č. 123-124 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[85] Pozn. Úřadu: Provozovny na adresních místech Jiráskova 459 a Jiráskova 466 byly v této části ohodnoceny ziskem 1 bodu. Viz l.č. 64 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[86] Pozn. Úřadu: Za tímto účelem byly využity mapové podklady na internetových stránkách www.mapy.cz.</p><p>[87] Viz l.č. 123-124 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[88] Pozn. Úřadu: Kritérium A spočívá v dostatečné vzdálenosti od školských zařízení, kritérium D v požadavku na lokalitu mimo sociálně vyloučenou lokalitu horního sídliště a kritérium E v rovnoměrném rozmístění po katastru města Krupka.</p><p>[89] Viz l.č. 124 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[90] Viz l.č. 129-183 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[91] Viz l.č. 130 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[92] Viz l.č. 184-186 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[93] Viz l.č. 190-191 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[94] Viz l.č. 191 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[95] Viz l.č. 380-382 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[96] Viz l.č. 390 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[97] Viz l.č. 191 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[98] Viz l.č. 268 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[99] Viz l.č. 231 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[100] Viz l.č. 268 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[101] Viz l.č. 391-396 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[102] Viz l.č. 390 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[103] Viz l.č. 398 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[104] Úřad vycházel z informativních přehledů Ministerstva financí, dostupných na: https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/hazardni-hry/prehledy-a-statistiky/prehledy-technickych-hernich-zarizeni-he.</p><p>[105] Viz l.č. 192-193, 194-195, 196-197, 198-199, 221-222, 223-224, 225-226, 227-228, 229-230 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[106] Viz l.č. 196-197 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[107] Viz l.č. 202 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[108] Viz l.č. 201 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[109] Viz l.č. 203-205 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[110] Viz l.č. 198-199 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[111] Viz l.č. 207 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[112] Viz l.č. 208-210 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[113] Viz l.č. 211-219 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[114] Viz l.č. 220 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[115] Viz l.č. 192-193 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[116] Viz l.č. 243 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[117] Viz l.č. 232-239 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[118] Viz l.č. 234-235 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[119] Viz l.č. 239 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[120] Viz l.č. 227-228 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[121] Viz l.č. 245 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[122] Viz l.č. 246-247 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[123] Viz l.č. 221-222 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[124] Viz l.č. 249 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[125] Viz l.č. 250-252 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[126] Viz l.č. 229-230 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[127] Viz l.č. 259-260 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[128] Viz l.č. 255 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[129] Viz l.č. 269-351 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[130] Viz l.č. 225-226 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[131] Viz l.č. 262 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[132] Z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že došlo ke změně obchodního jména z KIMEX CASINO, a.s. na Gaminis, a.s.</p><p>[133] Viz l.č. 223-224 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[134] Viz l.č. 266 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[135] Viz l.č. 194-195 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[136] Viz l.č. 377 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[137] Viz l.č. 376 a 378-379 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[138] Pozn. Úřadu: § 136 zákona o hazardních hrách upravuje, jaké typy loterií dle zákona o loteriích odpovídají konkrétním typům hazardních her, tj. bingu, technické hře, živé hře (dále též „hazardní hry“) dle zákona o hazardních hrách, přičemž pokud je provozovateli loterií uděleno povolení k provozování některého typu loterie dle zákona o loteriích, pak se považuje za základní povolení k provozování odpovídajícího typu hazardní hry. Turnaj malého rozsahu je hazardní hrou s odlišným režimem, neboť jeho provozovatelem může být pouze právnická osoba, jejímž předmětem hlavní činnosti není podnikání (§ 6 odst. 3 písm. b) zákona o hazardních hrách), nevztahují se na něj ustanovení o herním prostoru, ani nepodléhají povolovacímu režimu dle § 85 zákona o hazardních hrách.</p><p>[139] Srov. podmínky pro povolování loterií Ministerstvem financí dle zákona o loteriích, dostupné na: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/loterie-a-sazkove-hry/podminky-pro-povolovani-loterii/vseobecne-podminky/podminky-pro-vydani-povoleni-k-provozova-8633. Viz l.č. 429-436 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[140] Zákon o hazardních hrách se na tento případ neuplatní (viz jeho přechodná ust. §§ 136 a 138).</p><p>[141] Sázkové hry, loterie a jiné podobné hry, jejichž povolení není vázáno na konkrétní provozovnu, nelze považovat za součást relevantního trhu, neboť mají odlišný charakter, a obec ani není oprávněna je regulovat. Součástí relevantního trhu nejsou ani kurzové sázky dle ustanovení § 2 písm. h) zákona o loteriích dostupné v sázkových kancelářích, neboť jejich povolení je sice vázáno na konkrétní místo, avšak mají odlišný charakter (jedná se o sázky na sportovní události či události veřejného zájmu), a obec ani není oprávněna místo, kde vznikne sázková kancelář, stanovit (dle § 21 zákona o loteriích Ministerstvo financí v povolení schválí počet a umístění sázkových kanceláří).</p><p>[142]Zvláštní provozní režim vyžaduje dohled osoby odpovědné za dodržování zákazu hry osob mladších 18 let, kterým je z důvodu zamezení jejich účasti na hře vstup zakázán a) do celého prostoru provozovny, nebo b) do místnosti v provozovně výhradně určené k provozování výherních hracích přístrojů, nebo c) do oddělené části provozovny určené k provozování výherních hracích přístrojů.</p><p>[143] V jakých provozovnách lze provozovat turnaj malého rozsahu, není zákonem o hazardních hrách výslovně upraveno, ovšem v souladu s § 67 odst. 4 a § 68 odst. 3 tohoto zákona nemůže být tento typ hazardní hry provozován ani v herně, ani v kasinu.</p><p>[144] Pozn. Úřadu: Dále v textu tohoto rozhodnutí bude pro obecná zákonná a judikatorní východiska platná dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, užívána zkratka „zákon o ochraně hospodářské soutěže“ a tam, kde půjde o konkrétně účinné časové znění tohoto zákona, bude toto v textu explicitně vyjádřeno.</p><p>[145] Dle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod: „Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.“ Již před účinností přestupkového zákona Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. října 2004, č. j. 6 A 126/2002 - 27, dovodil, že daný článek Listiny základních práv a svobod dopadá i do oblasti správního trestání.</p><p>[146] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. listopadu 2007, č. j. 9 As 40/2007 – 61.</p><p>[147] Viz Informační list Úřadu 4/2014 Dozor nad orgány veřejné správy, v němž Úřad shrnul zásadní informace, jež by měly mít orgány veřejné správy a územní samosprávy na zřeteli, aby se vyvarovaly možného porušení soutěžního práva, dostupný na: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/informacni-listy/2014.html.</p><p>[148] V novele zákona o ochraně hospodářské soutěže učiněné zákonem č. 293/2016 Sb. pak bylo výslovně zakotveno, že Úřad dle § 19a odst. 2 ZOHS nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy podle odstavce 1, která je a) prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního řádu nebo daňového řádu nebo b) poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu.</p><p>[149] Dostupný na: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/mm-15-16-4-pravni-vyklad.aspx. Viz l.č. 437-441 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[150] Dostupný na: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/mm-16-4-pravni-vyklad.aspx. Viz l.č. 442-451 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[151] Srov. Právní výklad zákona o hazardních hrách. Dostupný na: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/mm-16-4-pravni-vyklad.aspx. Viz l.č. 442-451 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[152] Srov. Právní výklad zákona o loteriích. Dostupný na: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/mm-15-16-4-pravni-vyklad.aspx. Viz l.č. 437-441 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[153] Srov. Právní výklad zákona o hazardních hrách. Dostupný na: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/mm-16-4-pravni-vyklad.aspx. Viz l.č. 442-451 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[154]Úřad je pak povinen dle § 19a odst. 4 ZOHS v případě narušení hospodářské soutěže orgánem územní samosprávy při výkonu samosprávy zaslat Ministerstvu vnitra pravomocné rozhodnutí o narušení hospodářské soutěže a na jeho žádost mu postoupit i správní spis.</p><p>[155] Srov. Důvodová zpráva k zákonu č. 293/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek, Dostupná na: https://www.beck-online.cz.</p><p>[156] Viz l.č. 130 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[157] Viz l.č. 390 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[158] Viz l.č. 66 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[159] Viz l.č. 90 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[160] Viz l.č. 466 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[161] Viz l.č. 467 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[162] Viz l.č. 468 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[163] Viz l.č. 96 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[164] Viz l.č. 98 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[165] Viz l.č. 123-124 a 184-185  spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[166] Viz l.č. 400 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[167] Viz l.č. 469 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[168] Viz l.č. 470 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[169] Viz l.č. 471 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[170] Viz l.č. 474 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[171] Viz l.č. 475 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[172] Viz l.č. 400 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[173] Viz l.č. 472 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[174] Viz l.č. 468 a 473 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[175] Vyjma provozoven na adresních místech Bohosudovská 210 a Revoluční 404.</p><p>[176] Blíže viz Metodický pokyn Ministerstva financí k dokládání právního titulu k umístění loterií a jiných podobných her na provozovně, dostupný na: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/loterie-a-sazkove-hry/podminky-pro-povolovani-loterii/vseobecne-podminky/metodicky-pokyn-k-dokladani-pravniho-tit-16524. Viz l.č. 452 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS. Jednou z povinných příloh k žádosti o povolení loterií a jiných podobných her bylo doložení právního titulu k umístění technického zařízení nebo jiné loterie (dále jen „technická zařízení“) do konkrétní provozovny. Nejčastějšími právními tituly dokládanými ze strany provozovatelů loterií a jiných podobných her byly smlouvy o nájmu, podnájmu, smlouvy o umístění technického zařízení a smlouvy o obsluze technického zařízení. Jednou ze stran smlouvy musel být vždy provozovatel, který žádá o povolení loterie či jiné podobné hry (za provozovatele smlouvu podepisuje osoba k tomu oprávněná) a tato smlouva musela být datována. Smlouva musela obsahovat adresu určenou pro umístění technického zařízení (a to v souladu s registrem územní identifikace, adres a nemovitostí = RUIAN), přičemž tato adresa musela být identická s adresou uvedenou v žádosti provozovatele o povolení loterie či jiné podobné hry.</p><p>[177] Ministerstvo financí správní řízení o zrušení povolení zahajuje celoplošně, tj. ve všech případech, kdy byl po posouzení obecně závazné vyhlášky zjištěn případný rozpor. V tomto směru tak Ministerstvo financí činí z moci úřední, tzn., není nutné v předmětné věci podávat podněty k zahájení správních řízení. Dostupné na: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/loterie-a-sazkove-hry/casto-kladene-dotazy. Viz l.č. 455-464 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS. Případně měl provozovatel VHP dle § 19 odst. 4 zákona o loteriích možnost písemně požádat o změnu umístění VHP orgán, který povolení vydal. Tato změna je zákonitě podmíněna souhlasem provozovatele provozovny (pokud provozovatel loterií není současně i provozovatelem provozovny), jež se nachází na místě povoleném obecně závaznou vyhláškou.</p><p>[178] Dle § 17 odst. 8 zákona o loteriích výherní hrací přístroje smějí být provozovány v kasinech a hernách. Dále smějí být provozovány v pohostinských zařízeních a dalších místech, která splňují podmínky zvláštního provozního režimu podle odstavce § 17 odst. 10. Více než šest výherních hracích přístrojů smí být provozováno pouze v hernách a kasinech. Dle § 17 odst. 9 zákona o loteriích se hernou rozumí místnost (soubor místností) určená zejména k provozování výherních hracích přístrojů. V herně musí být po celou dobu provozu zajištěn dozor. Do herny je zákaz vstupu osobám mladším 18 let. Provoz herny se řídí schváleným herním řádem.</p><p>[179] Srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 155/2009 Sb., dtto důvodovou zprávu k § 21 přestupkového zákona.</p><p>[180] Srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. května 2005, sp. zn. Pl. ÚS 62/04.</p><p>[181] Dostupné na: https://www.uohs.cz/download/Legislativa/HS/CR/Metodika_pokut_2018_04.pdf.</p><p>[182] Pozn. Úřadu: Nad 1 milion obyvatel má pouze Hlavní město Praha a 3 další kraje, viz statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2018, dostupné na: https://www.czso.cz/documents/10180/61546986/1300721803.pdf/bcb6d91b-626f-41fd-a705-3f7a49265b4d?version=1.0. Viz l.č. 402-428 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[183] Pozn. Úřadu: 5 806 obcí (to je více než 92 % z celkového počtu 6 258) má méně než 3 000 obyvatel a 322 obcí má více než 3 000 a méně než 10 000 obyvatel, viz statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2018, dostupné na:</p><p>https://www.czso.cz/documents/10180/61546986/1300721803.pdf/bcb6d91b-626f-41fd-a705-3f7a49265b4d?version=1.0. Viz l.č. 402-428 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[184] Pozn. Úřadu: Více než 100 000 obyvatel má v současné době pouze 6 obcí, viz statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2018, dostupné na:  https://www.czso.cz/documents/10180/61546986/1300721803.pdf/bcb6d91b-626f-41fd-a705-3f7a49265b4d?version=1.0. Viz l.č. 402-428 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[185] Z nálezu ÚS 56/10 vyplývá, že je notorietou, že loterie a jiné podobné hry se vyskytují převážně na okraji společensky akceptovaných aktivit. Herny lákající k okamžitým a zdánlivě snadným výhrám se staly typickým koloritem nejen předměstí českých měst, ale už i jejich center a center menších obcí, a se všemi navazujícími společensky škodlivými aktivitami představují ohrožení veřejného pořádku a pokojného soužití v obci.</p><p>[186] Statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2018, dostupné na:  https://www.czso.cz/documents/10180/61546986/1300721803.pdf/bcb6d91b-626f-41fd-a705-3f7a49265b4d?version=1.0. Viz l.č. 402-428 spisu sp. zn. ÚOHS-S0478/2018/VS.</p><p>[187] Pozn. Úřadu: Pro řízení u Úřadu platí § 39 [s vyloučením písm. b)] přestupkového zákona.</p><p>[188] S účinností od 1. července 2017 byla vyhláška novelizována vyhláškou č. 112/2007 Sb., která však ve svých přechodných ustanoveních stanovila, že náklady řízení zahájených a pravomocně neskončených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se stanoví podle dosavadních právních předpisů. Úřad proto vycházel ze znění vyhlášky ve znění platném a účinném v době zahájení správního řízení.</p></div>", "next": 0}