163. K zadavatelem uvedenému účtování ohledně hospodaření se státními financemi a financemi od poskytovatelů grantů nebo evropských fondů Úřad opětovně uvádí, že ani tyto účetní operace nelze považovat za odlišné od relativně běžných účetních operací, neboť financovány ze státního rozpočtu jsou veškeré státní úřady, státní příspěvkové organizace, státem zřízené právnické osoby, přičemž všechny tyto subjekty musí provádět účetní operace vztahující se vůči státu, státní pokladně, příslušným ministerstvům nebo rozpočtu a jednotlivým rozpočtovým kapitolám. Rovněž tak právě jmenované subjekty mohou být příjemci finančních prostředků z grantů nebo dotací z evropských fondů, přičemž i tyto finanční prostředky musí být příslušným způsobem zahrnuty do účetnictví.
164. Dále podle zadavatele vnitřní předpisy vysoké školy ovlivňují procesy, které v žádném zákoně uvedeny nejsou, a jsou tudíž specifické pro vysokou školu. Příkladem mohou být postupy a procesy rozdělování financí získávaných školou ze státního rozpočtu do rozpočtů jednotlivých fakult, pravidla vnitřních převodů a refundací mezi fakultami a součástmi, pravidla udělování a účtování grantů udělovaných interní grantovou agenturou vysoké školy, vnitřní pravidla hospodaření s prostředky státního rozpočtu určenými na specifický vysokoškolský výzkum, atd.
165. Ani výše zadavatelem uvedené účetní operace podle Úřadu nelze podřadit pod účetní operace, které mohou být prováděny pouze u vysokých škol (v této souvislosti lze pak odkázat na bod 154. odůvodnění tohoto rozhodnutí, neboť opětovně platí, že ani tyto účetní operace nemusí probíhat v rámci soukromých vysokých škol, které jsou však, jakožto objednatelé reference na dodávku EIS zadavatelem „připuštěny“). Uvedené účetní operace odpovídají účetním operacím, které provádějí např. státní úřady s celorepublikovou působností, když centrální úřad přerozděluje finanční prostředky získané ze státního rozpočtu na jednotlivé pobočky. Současně i státním úřadům jsou finanční prostředky ze státního rozpočtu přidělovány na konkrétní činnosti. Je pak tedy bezpředmětné, jestli se jedná o účetní operace s finančními prostředky určenými na specifický vysokoškolský výzkum nebo na konkrétní specifickou činnost státního úřadu. Stejně tak účtování související s prostředky získanými z grantů je běžné pro každou instituci, která takové granty dostává (např. nemocnice, příspěvkové organizace); zejména pak i různé výzkumné instituce, např. navrhovatelem uváděná Akademie věd ČR nebo ministerstva, která taktéž mají interní grantové agentury a musí s takovými prostředky tudíž taktéž účtovat.
166. Dále zadavatel argumentuje zákonem o podpoře vědy a výzkumu, ze kterého dle jeho názoru vyplývají pro EIS vysoké školy specifické nároky na účtování, správu, technické zhodnocení a účetní odepisování majetku pořizovaného současně z více zdrojů (popřípadě sdíleného mezi více součástmi vysoké školy nebo se spolupracujícími institucemi – fakultní nemocnice, apod.). Pro tyto účely musí podle zadavatele EIS disponovat i několika různými algoritmy, jak rozúčtovávat jednotlivé náklady mezi různé zdroje financování, a umožňovat na základě údajů o zdrojích financování vytvoření požadovaných výkazů.
167. Dle názoru Úřadu však rovněž účtování, správa, technické zhodnocení a účetní odepisování majetku, který byl pořízen z více zdrojů, tedy např. mezi spolupracujícími subjekty, není natolik specifické a takové operace nečiní výlučně vysoká škola. Většina složitějších ekonomických systémů, kterými disponují organizace s rozsáhlejší a komplikovanější strukturou, je schopna rozúčtovávat platby různým směrem a na různých úrovních s vytvořením různých výstupů. Společně mohou nakupovat majetek např. státní úřady spolu se svými příspěvkovými organizacemi nebo města se svými příspěvkovými organizacemi. Tyto subjekty pak bezpochyby musí mít zajištěno, aby jejich účetní systém uměl rozlišit různé zdroje financování majetku a rovněž tak, aby měl nastaven algoritmus, který podle určitého procentního poměru rozúčtuje náklady na pořízení majetku mezi jednotlivé pořizovatele majetku.
168. Zadavatel shrnuje, že kombinace uvedených požadavků, ve spojení se značnou hospodářskou nezávislostí jednotlivých součástí vysoké školy, činí z EIS vysoké školy jedinečný celek, zcela nesrovnatelný s většinou EIS běžně dostupných na trhu. EIS vysoké školy musí dle zadavatele vyhovovat požadavkům obvyklým pro orgány veřejné moci hospodařící s prostředky státního rozpočtu (které však neúčtují o stipendiích, o vědě a výzkumu, apod.), požadavkům obvyklým pro výzkumnou instituci a navíc musí ještě zajistit správné účtování a výkaznictví o záležitostech týkajících se vzdělávací činnosti (včetně např. vymáhání pohledávek za studenty, platby od zahraničních studentů v cizích měnách) a důsledné oddělení hlavní a doplňkové činnosti. Pro realizaci těchto požadavků v EIS podle názoru zadavatele nepostačí „účtování s dimenzemi analytik“, kterého „je schopen každý normální účetní systém“.
169. Jak však Úřad uvedl výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, důvody, které zadavatele vedly ke stanovení požadavku na doložení poskytování služby, jejíž součástí byla dodávka, implementace, rozvoj nebo podpora provozu ekonomického informačního systému pouze pro vysokou školu nejsou důvody relevantními, neboť zadavatelem uváděná specifika hospodaření (hospodaření s prostředky státního rozpočtu) a provádění specifických účetních operací (účtování o stipendiích, o vědě a výzkumu, výkaznictví o záležitostech týkajících se vzdělávací činnosti, např. vymáhání pohledávek za studenty, platby od zahraničních studentů v cizích měnách, oddělení hlavní a doplňkové činnosti) jsou relativně běžným typem hospodaření a běžnými účetními operacemi, které musí provádět EIS většiny veřejných institucí, přičemž co se týče složitosti struktury zadavatele, pak členitou sktrukturu mají i jiné státní orgány, popř. orgány samosprávy, např. výzkumné instituce (např. Akademie věd ČR). I pokud by tedy Úřad zhodnotil výše uvedenou argumentaci zadavatele komplexně, tedy posoudil kombinaci všech výše uvedených argumentů zadavatele, ani tak nelze dospět k závěru, že by požadavek na dodávku EIS výhradně pro vysokou školu byl přiměřený a v souladu se zákonem. Zadavatelem uváděné účetní operace, včetně účtování stipendií, které jsou v EIS dle názoru Úřadu pouze platbou, která musí být zpracována jako každá jiná platba, a včetně účtování vzhledem k jednotlivým fakultám, kdy taková skutečnost je srovnatelná s jakoukoliv institucí, která má složitější strukturu a člení se na další součásti, nejsou natolik specifickými činnostmi a důvody, které platí výhradně pro vysokou školu. Zůstává pak otázkou, zda členitost zadavatele, popř. i některé další zadavatelem uváděné argumenty (např. požadavek na zkušenost dodavatele s implementací EIS podle zákona o vysokých školách) jsou relevantním důvodem a skutečně může natolik ovlivnit způsobilost dodavatele pro plnění veřejné zakázky, když zadavatel je dle nastavení tohoto kritéria technické kvalifikace ochoten uznat reference od soukromé a zahraniční vysoké školy, přičemž u soukromé vysoké školy nemusí platit její členitost na fakulty a u zahraniční vysoké školy nebude platit její postup dle české legislativy, zejména tedy dle zákona o vysokých školách. Takové reference jsou však, jakožto doklad o způsobilosti dodavatele přijatelné, což Úřad kvituje, neboť to rozšiřuje okruh potenciálních dodavatelů, nicméně popírá to část výše nastíněné argumentace zadavatele.
170. Úřad v odůvodnění tohoto rozhodnutí dospěl k závěru, že ty účetní operace, které zadavatel považuje za specifické druhy účetních operací, nejsou natolik specifickými účetními operacemi, neboť takové operace jsou povinny provádět i jiné subjekty, které mají povinnost vést účetnictví, přičemž ani jiné zadavatelem uvedené argumenty, které mají svědčit o tom, že požadavek na předložení reference spočívající v dodávce EIS pouze pro konkrétního objednatele – vysokou školu, nejsou dle Úřadu důvodem pro zúžení požadavku na dodávku EIS pouze pro vysokou školu, neboť ta nevykazuje taková specifika, která by takový požadavek odůvodňovala. Dle názoru Úřadu jsou i jiné veřejné výzkumné instituce, nebo státní úřady a jejich příspěvkové organizace příjemci finančních prostředků ze státního rozpočtu, vykonávají hlavní činnost a vedlejší činnosti, o jejichž výnosech a nákladech se musí účtovat odděleně, jsou příjemci dotací z evropských fondů nebo grantů na výzkumné projekty, o čemž rovněž musí vést účetnictví. Tyto subjekty sice neúčtují o stipendiích, nicméně účtování o stipendiích odpovídá účtování o pohledávkách (podrobněji viz bod 158. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Rovněž tak přeúčtovávají finanční prostředky mezi svými pobočkami, hospodaří s majetkem, atd. Některé z nich mohou mít i složitou vnitřní strukturu a řídí se vlastními předpisy, zejména některé výzkumné instituce (např. Akademie věd ČR) mají, stejně jako vysoké školy, vlastní vnitřní orgány (Akademická rada a Akademický sněm v případě Akademie věd ČR).
171. Navrhovatel výslovně uvádí, že dle jeho názoru je právě Akademie věd ČR ve velmi podobném postavení jako vysoké školy a není tedy důvod, proč by neměla být dodávka EIS pro Akademii věd ČR připuštěna, jakožto relevantní pro prokázání způsobilosti dodavatele realizovat EIS i v prostředí zadavatele.
172. Úřad v tomto směru nyní neposuzuje a nevyslovuje závazný právní závěr, zda Akademie věd ČR byla subjektem, který by měl být zadavatelem rovněž „připuštěn“, jakožto subjekt (kterému byl dodán EIS) vhodný pro prokázání způsobilosti dodavatele, nicméně považuje za vhodné odkázat v této souvislosti na analýzu, kterou si nechal sám zadavatel v souvislosti s šetřenou veřejnou zakázkou zpracovat.
173. Na straně 49 – 51 analýzy jsou vyjmenováni dodavatelé EIS, kteří jsou schopni referenci požadovanou zadavatelem poskytnout v rámci České republiky. Konkrétně se jedná o dodavatele MÚZO Praha s.r.o., společnost BBM spol. s r.o., společnost ERP SAP – SAP ČR, spol. s r.o., a společnost VEMA, a.s.
174. V úvodu čl. 4. „Charakteristika trhu“, (strana 49 analýzy) je uvedeno, že: „V rámci zpracování analýzy byl proveden průzkum, jehož cílem bylo identifikovat významné dodavatele ekonomických informačních systémů v prostředí vysokých škol. Tato informace je podstatná zejména z hlediska stanovení požadavků na prokázání kvalifikací v rámci plánovaného výběrového řízení na dodavatele jednotného EIS UK. (…)“.
175. Jak je zřejmé z právě citovaného článku analýzy, jedním z cílů analýzy byla identifikace významných dodavatelů EIS, na základě provedeného průzkumu, a to za účelem stanovení požadavků na prokázání kvalifikace v šetřeném případě.
176. K tomu Úřad dále uvádí, že v čl. 4. „Charakteristika trhu“, (strana 50 analýzy) je dále uvedeno, následující: „Z přehledu vyplývá, že na vysokých školách v ČR se provozují EIS:
1) iFIS – BBM spol. s r.o.
Provozuje se na dvanácti VVŠ, další relevantní referencí je Akademie věd ČR (AV ČR je 28% spoluvlastníkem společnosti BBM spol. s r.o.). (…).“.
177. Jak je zřejmé z výše citované strany 50 analýzy, u dodavatele BBM spol. s r. o., je výslovně uvedeno, že „(…) další relevantní referencí je Akademie věd ČR (…).“.
178. Z analýzy, kterou si zadavatel nechal zpracovat před zahájením šetřeného zadávacího řízení, tedy jednoznačně vyplývá, že zpracovatel analýzy společnost PragoData Consulting, s.r.o., IČO 45280576, se sídlem Vranovská 1570/61, 614 00 Brno (dále jen „zpracovatel analýzy“), uvedl jako další referenci, která by mohla prokázat poskytování služby, jejíž součástí byla dodávka, implementace, rozvoj nebo podpora provozu ekonomického informačního systému, referenci vystavenou Akademií věd ČR.
179. Z uvedené skutečnosti je zřejmé, že zpracovatel analýzy považuje EIS veřejných vysokých škol a EIS Akademie věd ČR za obdobný.
180. K uvedenému Úřad dále uvádí, že Akademie věd ČR patří mezi výzkumné instituce, která zřizuje svá pracoviště, jako veřejné výzkumné instituce, její činnost je financována jednak ze státního rozpočtu, jednak prostřednictvím grantů, operačních projektů, získává finanční prostředky z hlavní i doplňkové činnosti. Rovněž tak Akademie věd ČR spolupracuje na mezinárodních programech a projektech.
181. Jestliže tedy Akademie věd ČR je financována ze státního rozpočtu, z grantů, nebo operačních projektů, sama získává finanční prostředky z hlavní i doplňkové činnosti, či spolupracuje na mezinárodních programech a projektech, tudíž získává i finanční prostředky v cizí měně, musí hospodařit se svým majetkem, vytvářet každoročně výroční zprávu, pak se jedná o činnosti, které je povinen vykonávat i zadavatel, jak vyplývá z jeho vyjádření ze dne 22. 12. 2017. Jedná se tedy o obdobné účetní operace prováděné v EIS zadavatele. Zůstává tedy otázkou, z jakého důvodu zadavatel nepřipustil, aby bylo možné předložit referenci o poskytování služby, jejíž součástí byla dodávka, implementace, rozvoj nebo podpora provozu ekonomického informačního systému, Akademii věd ČR, a to navíc i s ohledem na skutečnost, že zpracovatel analýzy referenci od Akademie věd uvedl jako relevantní referenci.
182. S odkazem na závěry uvedené Úřadem v odůvodnění tohoto rozhodnutí, není podle Úřadu v šetřené veřejné zakázce objektivně zdůvodnitelné vyžadovat po dodavatelích předložení takové reference, která prokazuje poskytování služby, jejíž součástí byla dodávka, implementace, rozvoj nebo podpora provozu ekonomického informačního systému pouze vysoké škole. Stanovením takového kritéria technické kvalifikace zadavatel neodůvodněně diskriminoval ty dodavatele, kteří by mohli předložit referenci spočívajících v poskytování služeb obdobného charakteru, a to např. od Akademie věd ČR, výzkumných či vědeckých ústavů, či státních úřadů, neboť dodavatel poskytující službu obdobného charakteru některému z těchto subjektů by byl bezpochyby schopen splnit předmět veřejné zakázky stejně jako dodavatel, který takovou službu poskytoval vysoké škole, neboť jak bylo dovozeno výše, EIS požadovaný zadavatelem nevykazuje natolik rozdílné odlišnosti, které by bylo nutné v šetřené veřejné zakázce zohlednit v podobě stanovení požadavku na prokázání takového kritéria technické kvalifikace. Takto stanovený způsob prokázání kritéria technické kvalifikace Úřad považuje za nepřiměřený vzhledem k předmětu veřejné zakázky, neboť ekonomický informační systém, který zadavatel poptává, nevykazuje taková specifika, která by odůvodnila požadavek na poskytnutí reference spočívající v dodávce a implementaci EIS pouze pro vysokou školu, neboť stejně způsobilý pro plnění šetřené veřejné zakázky by dle názoru Úřadu mohl být minimálně i dodavatel, který již dodával a implementoval ekonomický systém např. veřejným výzkumným institucím, jakou je např. Akademie věd ČR.
183. Na základě výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil při zadávání předmětné veřejné zakázky zadávací podmínky v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 a 2 v návaznosti na § 73 odst. 6 písm. b) zákona, když ve vztahu ke kritériu technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona nevymezil v zadávací dokumentaci minimální úroveň tohoto kvalifikačního kritéria přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, neboť v čl. 4.5 „Technická kvalifikace“ bodu A. „Seznam významných dodávek nebo významných služeb“ písm. b) zadávací dokumentace požadoval předložit seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech, ze kterého mělo vyplývat, že dodavatel realizoval min. 1 službu, „jejíž součástí byla dodávka, implementace, rozvoj nebo podpora provozu ekonomického informačního systému, přičemž objednatelem této služby byla vysoká škola (…)“, čímž se zároveň dopustil porušení zásady zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti.
184. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K dalším v návrhu namítaným skutečnostem
185. Dále Úřad uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu namítá další pochybení, kterých se měl zadavatel v zadávacím řízení dopustit (podrobněji viz body 16. až 26. a 35. až 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí, které popisují obsah návrhu navrhovatele). Úřad konstatuje, že k nezákonnému postupu zadavatele uvedenému ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo již při stanovení zadávacích podmínek. Úřadu tak nezbylo, než celé zadávací řízení zrušit, a tudíž posuzování dalších navrhovatelem namítaných skutečností by nebylo účelné, neboť jejich případný vliv na zákonnost postupu zadavatele by nemohl nikterak ovlivnit skutečnost, že zadávací podmínky byly stanoveny diskriminačně a v rozporu se zásadou přiměřenosti a tudíž zadávací řízení muselo být zrušeno, jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí.
186. Vzhledem k výše uvedenému tedy považuje Úřad za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty navrhovatele. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Uvedený závěr vyplývá např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 36/2013. Je tedy neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření, protože pokud dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při stanovení zadávacích podmínek v souladu se zákonem a je tudíž nezbytné zadávací řízení zrušit.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
187. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
188. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
189. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky stanovil zadávací podmínky v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 a 2 v návaznosti na § 73 odst. 6 písm. b) zákona, když ve vztahu ke kritériu technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona nevymezil v zadávací dokumentaci minimální úroveň tohoto kvalifikačního kritéria přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, neboť v čl. 4.5 „Technická kvalifikace“, bodu A. „Seznam významných dodávek nebo významných služeb“ písm. b) zadávací dokumentace požadoval předložit seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech, ze kterého mělo vyplývat, že dodavatel realizoval min. 1 službu, „jejíž součástí byla dodávka, implementace, rozvoj nebo podpora provozu ekonomického informačního systému, přičemž objednatelem této služby byla vysoká škola (…)“, čímž se zároveň dopustil porušení zásady zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti.
190. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.
191. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
192. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
193. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
194. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
195. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
196. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení šetřeného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
197. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000488.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Univerzita Karlova, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1 – Staré Město
2. MAGION system, a. s., Jiráskova 1252, 755 01 Vsetín
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy