145. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, zadavatel tím, že nedostatečně vymezil dílčí hodnotící kritérium „Návrh řešení veřejné zakázky“, potenciálně omezil okruh uchazečů o veřejnou zakázku (jak vyplývá z bodů 107. a následujících tohoto rozhodnutí), neboť někteří potenciální dodavatelé nemuseli mít zájem účastnit se zadávacího řízení, kde není postup zadavatele při hodnocení jasně a transparentně dán, neboť není zřejmé, jaké plnění bude zadavatel preferovat. Popsané jednání zadavatele mohlo mít za následek omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Lze předpokládat, že při dostatečně podrobném a transparentním vymezení citovaného dílčího hodnotícího kritéria by zadavatel obdržel více nabídek, přičemž nelze vyloučit, že v těchto případných dalších nabídkách mohly být obsaženy výhodnější podmínky plnění, než obsahovala nabídka vybraného uchazeče. Stejně tak nelze vyloučit skutečnost, že by nabídky předložené uchazeči v zadávacím řízení při srozumitelně nastavených zadávacích podmínkách (srozumitelně popsaném způsobu hodnocení nabídek) koncipovali své nabídky odlišně a mohl tak zadavatel i od těchto uchazečů obdržet pro něj výhodnější nabídky.
146. Co se týče stupně závažnosti přestupku, Úřad konstatuje, že pochybení zadavatele spočívající v nedostatečně vymezených zadávacích podmínkách je třeba hodnotit jako typově závažné porušení zákona, protože atakuje základní principy zadávání veřejných zakázek, když může mít dle názoru Úřadu silný odrazující efekt pro potenciální dodavatele, neboť by bylo logické, pokud by neměli zájem účastnit se zadávacího řízení, které nemá jasně a transparentně stanoveno, za jakých podmínek a při splnění jakých skutečností, bude jejich nabídka nejlépe hodnocena.
147. Na druhou stranu je však třeba zohlednit, že celková výše peněžitého plnění je dle smlouvy na předmět plnění části 1 veřejné zakázky „pouze“ 1 016 400,- Kč včetně DPH. Při určení výše pokuty tak Úřad přihlédl k hodnotě veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků přestupku a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou.
148. Jako další polehčující okolnost v této souvislosti Úřad při stanovení pokuty zohlednil skutečnost, že jednáním zadavatele nebyla soutěž o veřejnou zakázku zcela vyloučena, ale pouze omezena, neboť jak vyplývá z obsahu dokumentace o veřejné zakázce, zadavatel obdržel v šetřeném případě nabídky pěti uchazečů, přičemž všechny nabídky byly zadavatelem hodnoceny, avšak k provedenému způsobu hodnocení Úřad současně konstatoval, že ani toto hodnocení nebylo učiněno v souladu se zákonem (viz výše).
149. Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti v postupu zadavatele v šetřené části 1 veřejné zakázky.
150. S ohledem na výše uvedené Úřad rekapituluje, že obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí pokutu ve výši 30 000,- Kč, a to při respektování veškerých polehčujících okolností a absorpční zásady ve formě analogického použití institutu souhrnného trestu.
151. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soudu uvedl, že: „[...] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu o jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty; k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit; aby výše pokuty; jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
152. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu dne 20. 10. 2016, kdy zadavatel uzavřel na část 1 veřejné zakázky smlouvu. Od spáchání přestupku tak uplynulo více než dva roky, přičemž účel trestu ve smyslu výše citovaného rozsudku zůstává zachován.
153. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta - ať už uložená v jakékoli výši - může jevit jako krajně „nespravedlivá“, a to konkrétně v situaci, kdy by zcela „zmařila“ ekonomickou podstatu pachatele přestupku. Nepřípustné jsou totiž takové pokuty, jež mají likvidační charakter. V případě organizační složky státu lze uvažovat o tom, že účinek obdobný onomu „zmaření“ ekonomické podstaty daného subjektu by tu měla pokuta, která by např. byla způsobilá paralyzovat činnost takové organizační složky. Úřad dospěl k závěru, že pokuta uložená ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí není způsobilá negativně ovlivnit (ve smyslu paralýzy jeho činnosti) působení zadavatele, který je organizační složkou České republiky, neboť zadavatel disponuje rozpočtem v řádech desítek miliard korun, jak vyplývá z informací uveřejněných na jeho internetových stránkách https://www.mvcrxz/clanek/statni-rozpocet-pros na-platy-i-investice.aspx.
154. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní - postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti. Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.
155. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
156. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol - IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
Česká republika - Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3,170 00 Praha 7
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: V „dodatečné informaci č. 6 k zadávacím podmínkám – úprava zadávací dokumentace, prodloužení lhůty pro podání nabídek a změna termínu konání otevírání obálek“ ze dne 31. 5. 2016 je v odpovědi na otázku č. 1 uvedeno, že „v zadávací dokumentaci (v bodu 16. ‚ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK‘, podbodu 2.1 ‚Zpracování části analýzy‘, pozn. Úřadu) je chybně uveden odkaz na bod 5.7, namísto odkazu na bod 5.6. Zadavatel zároveň odkazuje na názvy a bližší specifikace analýz, ne na konkrétní pasáže – tyto jsou uvedeny v textu hned za dvojtečkou. Z bodu 16 ‚Zpracování části analýzy‘ vyplývá, jaké konkrétní pasáže analýzy požaduje zadavatel zpracovat a v jakém rozsahu. Jedná se tedy pouze o administrativní nesrovnalost.“.