{"html": "<div class=\"doc\"><p>187.          Ke kalkulaci nákladů vztahujících se ke službě RAO (a rovněž RUO) lze vzhledem k dostupným datům a informacím použít dva metodologické koncepty výpočtu, které by reflektovaly náklady stejně efektivního konkurenta společnosti O2, kdyby k veškerým poskytovaným službám xDSL využíval RAO nebo RUO nabídek, a to koncept minimálních vynaložitelných nákladů a průměrných vynaložených nákladů.</p><p>188.          Koncept minimálních vynaložitelných nákladů bere do úvahy pouze ty náklady, které by stejně efektivní konkurent nevyhnutelně musel vynaložit. Tento koncept vychází z kalkulace na základě ceníkových nabídek společnosti O2. V případě služeb Carrier IP DSL CA účtovaných na přípojku by bylo potřeba náklady ztotožnit s ceníkovou cenou dle požadované rychlosti a objemu dat. Vzhledem k tomu, že k širokopásmovému přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL by stejně efektivní konkurent využíval služby účtované souhrnně pro skupinu koncových zákazníků, v případě nabídky RAO se jedná o služby Carrier IP Access a Carrier IP VPN, bylo by potřebné množství těchto služeb závislé na hustotě a poloze zákaznických přípojek. Navíc nelze objektivně zjistit nezbytnost a využití dalších doplňkových služeb, které jsou se zajištěním poskytování širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL spojeny; jako např. změny nastavení služeb, technická podpora a další.</p><p>189.          Vzhledem k relativně vysoké míře fragmentace jednotlivých služeb není reálně možné objektivně stanovit hypotetickou sazbu, kterou by stejně efektivní konkurent musel vynaložit k poskytování služby širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL připadající na jednu přípojku za předpokladu, že by využíval velkoobchodních služeb Carrier Broadband či Carrier IP Stream.</p><p>190.          Přestože ceny velkoobchodních služeb jsou stanoveny měsíční sazbou na přípojku, skutečné reálně účtované ceny jsou rovněž ovlivněny řadou neopomenutelných faktorů, například tím, že společnost O2 v šetřeném období vyhlašovala slevové akce, které se mohly kromě časové platnosti odlišovat svou strukturou a podmínkami užití. Mimoto společnost O2 mohla poskytovat individuální množstevní slevy. Na druhou stranu [...obchodní tajemství...] smluv je podmíněna určitými závazky, které omezují flexibilitu při výběru portfolia velkoobchodních služeb.</p><p>191.          Po uvážení výše uvedených limitací se Úřad v souladu s postupem Komise v případu Slovak Telekom rozhodl využít kalkulace na základě principu průměrných vynaložených nákladů.  Při tomto přístupu jsou za proxy proměnnou pro rozpočítání upstreamových nákladů stejně efektivního alternativního operátora využívány průměrné výnosy z velkoobchodních nabídek společnosti O2, kdy Úřad vypočte průměrný jednotkový náklad alternativních operátorů odděleně pro dressed a naked přístup k síti Internet v jednotlivých letech předmětného období. Přednosti tohoto konceptu, vedle jeho jednoduchosti a transparentnosti, mohou být spatřovány zejména v tom, že věrně odráží reálnou situaci a podmínky, za jakých alternativní operátoři odebírají upstreamové služby.  Je přitom třeba poznamenat, že tento přístup implicitně předpokládá, že stejně efektivní operátor bude upstreamové služby odebírat za stejné ceny na přípojku, jako je v průměru odebírali v šetřeném období alternativní operátoři.</p><p>192.          Do kalkulace EEC testu vstupují pouze pravidelné upstreamové měsíční poplatky, neboť Úřad zohlednil námitky účastníka řízení týkající se plného zahrnutí jednorázových maloobchodních poplatků do výpočtu testu EEC mající za možný následek jistou redundanci subnákladových položek obsažených v rámci velkoobchodních služeb. Z uvedeného důvodu se Úřad rozhodl ve prospěch účastníka řízení jednorázové upstreamové náklady v rámci provedené kalkulace EEC testu nezapočítat.</p><p>193.          Dalšími velkoobchodními náklady se dále rozumí náklady, které jsou stejně jako náklady upstreamové spojené s infrastrukturou datové sítě, avšak nejsou alternativními operátory hrazeny společnosti O2. Pro provedení testu stejně efektivního konkurenta vystupují tyto náklady jako downstreamové  a jsou proto na rozdíl od nákladů upstreamových ztotožněny s náklady společnosti O2 jako společnosti, která nejlépe odpovídá pozici stejně efektivního konkurenta.  Mezi tyto náklady související s širokopásmovým přístupem k síti Internet Úřad zařadil náklady na [...obchodní tajemství...]vztahující se k provozu zařízení na [...obchodní tajemství...], náklady spojené s [...obchodní tajemství...], [...obchodní tajemství...], který obsahuje [...obchodní tajemství...], a náklady spojené s [...obchodní tajemství...].</p><p>194.          Maloobchodními náklady se dále rozumí náklady spojené s prodejem zboží a služeb koncovým zákazníkům a jsou tak pro konečnou kalkulaci testu stejně efektivního konkurenta započítány jako náklady downstreamové. Rovněž u těchto nákladů je možné rozlišovat náklady pravidelné, které vznikají plynule s poskytováním služby širokopásmového přístupu k síti Internet, jako například náklady na provoz, marketing a management, péči o zákazníka, fakturaci, poštovné a náklady na umoření nesplacených pohledávek, a náklady jednorázové, které jsou spojovány zejména se zřízením/zánikem služby, popř. změnou jejího nastavení.</p><p>195.          Nákladové položky, které nespadají do žádné z výše jmenovaných kategorií, Úřad zařadil do kategorie Ostatní náklady. Mezi tyto náklady jsou zařazeny náklady na [...obchodní tajemství...].</p><p>196.          Na rozdíl od pravidelných měsíčních nákladů, které vznikají průběžně během poskytování služby, jsou jednorázové náklady spojovány převážně s novými zákazníky. Proto byly do konečné kalkulace EEC testu zahrnuty pouze podílem odpovídajícím podílu nových přípojek k celkovému počtu přípojek.</p><p>197.          Z ekonomického úhlu pohledu by jednorázově vynaložený náklad na zavedení nové přípojky měl být spojován s  očekávaným budoucím příjmem, který zákazník bude společnosti generovat. Z tohoto důvodu, shodně jako v případech Wanadoo España[185] a Wanadoo Interactive,[186] byly uvedené náklady rozpočítány do delšího časového období. Na základě rozhodovací praxe Komise[187] byla délka období pro rozložení nákladů stanovena na dobu tří let.</p><p>198.          Jedinými Úřadem do výpočtu zařazenými jednorázovými náklady, které by hypoteticky stejně efektivní poskytovatel služeb širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL vynaložil, byly jednorázové náklady společnosti O2 související s poskytováním maloobchodních služeb. Výše nákladů byla vztažena na všechny zákazníky (dle podílu nových zákazníků) a dále rozpočtena do období tří let dále rozdělených do čtyř let, aby byl zohledněn vznik akvizičních nákladů i k jinému datu než k začátku kalendářního roku. Rozpočítáním akvizičních nákladů do tří let a dále jejich rozprostřením do délky čtyř let je zohledněna skutečnost, že noví zákazníci přicházeli k poskytovateli služeb postupně v průběhu roku, nikoliv všichni současně na začátku kalendářního roku.</p><p>199.          Ke stanovení ekonomických nákladů zohledňujících hodnotu alternativního využití kapitálových investic byly k účetním nákladům dále připočteny jednotkové náklady vloženého kapitálu založené na metodice WACC (Weighted Average Cost of Capital).[188] Úřad při stanovení hodnoty WACC vycházel z OOP 2006 a jeho novelizací vydaných ČTÚ[189] a z hodnot účastníkem řízení uvedených a používaných v rámci [...obchodní tajemství...].</p><p>200.          Úřad následně provedl kalkulaci nákladů vloženého kapitálu (Cost of Capital, dále též „COC“). Metodologicky je tato nákladová položka získána [...obchodní tajemství...], neboli [...obchodní tajemství...]. Protože v rámci přeprodeje by si hypotetický stejně efektivní konkurent prakticky celou síťovou infrastrukturu od společnosti O2 pronajímal, uvažované náklady vloženého kapitálu byly téměř výhradně kalkulovány jen pro maloobchodní segment trhu. Z velkoobchodního segmentu trhu byly uvažovány pouze náklady související s kapitálem využitým pro přístup k síti Internet označené jako další velkoobchodní náklady.</p><p>201.          Příjmy jsou analogicky rozděleny na pravidelně se opakující (měsíční) a jednorázové. Měsíční příjmy jsou vyčísleny jako průměr příjmů z poskytovaných služeb xDSL koncovým zákazníkům společnosti O2 vážený dle počtu vykazovaných měsíčních faktur jednotlivých nabízených služeb.</p><p>202.          Pravidelné příjmy v letech [...obchodní tajemství...] Úřad stanovil jako vážený aritmetický průměr příjmů za jednotlivé služby v daném roce dle podílů počtu fakturovaných maloobchodních služeb na jejich celkovém součtu.</p><p>203.          Celkové příjmy za období let [...obchodní tajemství...] jsou stanoveny analogickým způsobem jako v předcházejících letech. V letech [...obchodní tajemství...], kdy je [...obchodní tajemství...] v rámci [...obchodní tajemství...], jsou průměrné roční pravidelné příjmy [...obchodní tajemství...]. Pro roky [...obchodní tajemství...], kdy byla data účastníka řízení [...obchodní tajemství...], jsou průměrné pravidelné měsíční příjmy vypočteny váženým aritmetickým průměrem pravidelných příjmů, a to dle [...obchodní tajemství...].</p><p>204.          Obdobně jako u nákladů je i část příjmů spojována pouze s jednorázovými činnostmi jako jsou např. zřízení či změna poskytované služby. Rozpočítání příjmů souvisejících s jednorázovými platbami Úřad provedl analogickým způsobem jako u příslušných nákladových položek.</p><p>205.          Z výsledků testu stejně efektivního konkurenta v rámci přeprodeje (nabídka RAO) pro jednotlivé roky období 2005 až 2014 vyplynulo, že by maloobchodní divize společnosti O2 dosahovala [...obchodní tajemství...] při poskytování širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL na bázi velkoobchodní nabídky RAO.[190]</p><p>VI.1.4.2.       Test stlačování marží v rámci zpřístupnění místní smyčky (nabídka RUO)</p><p>206.          V případě RUO nabídky byl alternativnímu operátorovi pronajímán přístup ke kovovému účastnickému vedení, jehož cena se odvíjela od toho, zda je sjednán plný přístup nebo sdílený přístup. K propojení sítí společnosti O2 a alternativního operátora bylo navíc nutné využít nabízené služby kolokace. Mimo to alternativní operátor hradil další jednorázové poplatky jako např. poplatek za změnu sjednané služby, testování a opravy.</p><p>207.          Úřad přistoupil k výpočtu testu stejně efektivního konkurenta v případě zajištění širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL na bázi LLU s využitím relevantní RUO nabídky obdobným způsobem jako v případě výpočtu testu stejně efektivního konkurenta nabídky RAO. Samotná RUO nabídka se taktéž skládala z pravidelných (měsíčních) a jednorázových nákladů. Pravidelná (měsíční) část nákladů za upstreamové služby byla získána [...obchodní tajemství...]z průměrných výnosů za služby SPV a PPVa dále byla připočtena alikvótní výše nákladů připadajících na služby kolokace.</p><p>208.          Průměrné měsíční náklady na LLU v letech 2005 až 2014 byly za jednotlivé roky vypočteny jako podíl hodnot celkového příjmu a objemu služeb. Při výpočtu bylo dále využito váženého průměru služeb plného a sdíleného přístupu účastnického vedení dle váhového podílu dressed a naked přípojek zákazníků společnosti O2. Tento přístup zaručuje konzervativní pojetí testu i v tom smyslu, že společnost O2 v pozici subjektu nově vstupujícího na trh by pravděpodobně nezískala tak vysoký podíl zákazníků se sdíleným přístupem k vedení. Vzhledem k tomu, že zákazníci O2 měli možnost využívat širokopásmový přístup k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL izolovaně bez využití telefonní linky až od roku 2009, nebyla velkoobchodní nabídka plného (naked) přístupu ve výpočtech [...obchodní tajemství...] použita. Podíl zákazníků společnosti O2 varianty dressed a naked přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL na bázi LLU byl Úřadu znám [...obchodní tajemství...]. Úřad tento podíl pro [...obchodní tajemství...] stanovil ve výši odpovídající velikosti podílu dressed a naked přípojek [...obchodní tajemství...]. Vzhledem k tomu, že podíl zákazníků s přístupem k síti Internet prostřednictvím [...obchodní tajemství...] xDSL ve sledovaném období [...obchodní tajemství...], [...obchodní tajemství...] představuje konzervativní odhad ve prospěch společnosti O2.</p><p>209.          Náklady na kolokaci, jakožto součást upstreamových nákladů vstupujících do výpočtu EEC testu, jsou rovněž členěny na platby měsíční a jednorázové. Vzhledem k tomu, že služba kolokace je souhrnně sdílena pro několik koncových přípojek, je nutné do výpočtu testu zahrnout pouze odpovídající podíl fakturované ceny za službu kolokace. Měsíční průměrný náklad kolokace na přípojku Úřad stanovil jako součin průměrných měsíčních výnosů společnosti O2 ze služby kolokace a poměru počtu fakturovaných položek služby kolokace a počtu fakturovaných položek služeb pronájmu RUO. Jednorázové náklady byly z důvodu možného částečného překryvu s jednorázovými maloobchodními zřizovacími poplatky pro kalkulaci EEC testu ve prospěch společnosti O2 vynechány.</p><p>210.          Na rozdíl od RAO nabídky, kdy alternativní operátor hradí pouze náklady související s přístupem k síti Internet, v případě nabídky RUO musí navíc na své náklady zajistit přenosovou soustavu (část sítě). V rámci pronájmu místní smyčky je zabezpečena pouze tzv. přístupová část sítě, která spojuje koncového uživatele s přístupovým bodem sítě (DSLAM).</p><p>211.          Kromě nákladů souvisejících s přístupem k síti Internet, které byly již uvedeny v části týkající se výpočtu testu stlačování marží v případě RAO nabídky, vznikají alternativnímu operátorovi další náklady se zajištěním datového přenosu prostřednictvím jednotlivých zařízení a částí sítě. Jedná se o [...obchodní tajemství...]. Mezi náklady související s [...obchodní tajemství...] Úřad zařadil příslušné sub-nákladové položky a průměrnou roční výši těchto nákladů stanovil jako vážený aritmetický průměr celkových nákladů [...obchodní tajemství...] s vahami, které se rovnají podílu počtu vykazovaných maloobchodních služeb k jejich celkovému součtu. Vzhledem k tomu, že hodnoty uvedených nákladových položek jsou alokovány stejnou měrou pro službu dressed a naked, bylo možné celkové průměrné náklady vyjádřit prostým součtem.</p><p>212.          Struktura maloobchodních nákladů a příjmů nabídky RUO je shodná se strukturou maloobchodních nákladů a příjmů nabídky RAO, a proto se plně shoduje i postup jejich výpočtu.</p><p>213.          Analogickým způsobem, jako v rámci přeprodeje, byly ke stanovení ekonomických nákladů zohledňujících hodnotu alternativního využití kapitálových investic k účetním nákladům dále připočteny jednotkové náklady vloženého kapitálu založené na metodice WACC. Oproti nabídce RAO, ve které kapitálové výdaje stejně efektivního konkurenta byly spojeny pouze s maloobchodní činností, je v rámci poskytování širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL na bázi nabídky RUO nutné vynaložit investice i do přenosové části sítě. Maloobchodní úroveň trhu není dotčena zvolenou variantou širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL (varianta RUO a RAO), a proto se i náklady vloženého kapitálu shodují. V případě využívání nabídky RUO musí alternativní operátor vlastnit přenosovou část síťové infrastruktury, se kterou jsou nutně spojeny výrazné kapitálové investice. Do kalkulace nákladů vloženého kapitálu proto vstupují veškeré nákladové položky zahrnuté v rámci dalších velkoobchodních nákladů.</p><p>214.          Pro období let [...obchodní tajemství...] byly kalkulace nákladů vloženého kapitálu provedeny na úrovni jednotlivých služeb širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL. Na základě dat [...obchodní tajemství...] společnosti O2 byla vypočtena hodnota vloženého kapitálu za jednotlivé nákladové položky, a to dle shodných hodnot jako v případě přeprodeje. V letech [...obchodní tajemství...]. Celkový průměr COC [...obchodní tajemství...] Úřad stanovil s využitím příslušných hodnot WACC na základě váženého průměru nákladů na kapitál v rozložení dle [...obchodní tajemství...].</p><p>215.          Z výsledků testu stejně efektivního konkurenta v rámci zpřístupnění místní smyčky (nabídka RUO) pro jednotlivé roky období 2005 až 2014 vyplynulo, že by maloobchodní divize společnosti O2 dosahovala [...obchodní tajemství...] při poskytování širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL na bázi velkoobchodní nabídky RUO.[191]</p><p>VI.1.5. Úpravy výpočtu testu stejně efektivního konkurenta</p><p>216.          K zatímním výsledkům testu EEC a výše uvedenému výpočtu testu stlačování marží obdržel Úřad reakce účastníka řízení,[192] včetnědvou posudků vypracovaných společností Analysys Mason Limited (dále též „Analysys Mason“) pro společnost O2, a to dne 8. listopadu 2017 (dále též „první posudek“)[193] a 9. března 2018 (dále též „druhý posudek“).[194] V prvním posudku společnost Analysys Mason upozorňuje, že Úřad v zatímních výsledcích testu EEC nijak neposuzuje otázku vymezení relevantního trhu, postavení účastníka řízení na něm a účinků narušení hospodářské soutěže, kdy dle jejího vyjádření nejsou vylučující účinky zřejmé. Co se týká samotného provedení testu EEC, společnost Analysys Mason zejména namítá, že test stejně efektivního konkurenta [...obchodní tajemství...], v důsledku čehož mohlo dojít v prvních letech předmětného období v řadě případů k nadhodnocení některých nákladů. Analýzu ziskovosti, která byla provedena po jednotlivých letech, doporučuje vzhledem ke specifikům českého trhu pevného širokopásmového připojení provést i na základě [...obchodní tajemství...]. K vhodnějšímu posouzení stlačování marží doporučuje přístup založený na využití ekonomických odpisů namísto odpisů lineárních, který umožňuje rozložení vynaložených celkových nákladů do období jejich ekonomické návratnosti. Dále společnost Analysys Mason namítá způsob přiřazení a agregace velkoobchodních vstupů k maloobchodnímu portfoliu nabízených služeb, v čemž spatřuje určitou nekonzistenci v porovnání nákladů k cenám poskytovaných služeb.</p><p>217.          Společnost Analysys Mason v druhém posudku, kromě rozvinutí svojí argumentace uvedené v prvním posudku, doporučuje pro kalkulaci velkoobchodních nákladů referenční nabídky RAO namísto použitých průměrných výnosů z velkoobchodních služeb využít průměrování cen z aktuálně nabízených služeb referenční nabídky. Taktéž poukazuje na nekonzistenci ve výpočtu nákladů z let 2006-2014 oproti roku 2005, [...obchodní tajemství...] nebyl zohledněn [...obchodní tajemství...] a [...obchodní tajemství...] nebyl brán ohled na odlišnou [...obchodní tajemství...]. Na tento posudek rovněž navázal doplňující přípis společnosti O2 ze dne 29. června 2018, v němž shrnula závěry druhého posudku společnosti Analysys Mason a předložila vlastní výpočet testu stlačování marží vypracovaný ve spolupráci se společností Analysys Mason, jehož cílem bylo pokusit se kvantifikovat a korigovat vnímané chyby ve výpočtu Úřadu.[195] Výsledkem výpočtu testu stlačování marží předloženého společností O2 je, že dosahovala v letech [...obchodní tajemství...][196] kladných marží při poskytování služeb širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL na bázi velkoobchodních služeb přeprodeje i LLU.</p><p>218.          Úřad mnoha vzneseným námitkám obsaženým v obou posudcích společnosti Analysys Mason vyhověl provedením několika úprav jím zpracovaného testu stejně efektivního konkurenta. Tím vznikla nová finální kalkulace testu, která oproti svému předchozímu zpracování doznala změn zvláště v oblasti adjustace nákladových položek vstupujících do výpočtu testu stlačování marží, transformace účetních odpisů na ekonomické, agregace služeb a výpočtu velkoobchodních nákladů.</p><p>219.          Nejprve byla provedena adjustace nákladových vstupů modelu [...obchodní tajemství...], a to ve dvou krocích, kdy v prvním došlo k nákladovému přecenění z [...obchodní tajemství...]. Ocenění aktiv [...obchodní tajemství...] měl Úřad k dispozici [...obchodní tajemství...], proto přecenění nákladů [...obchodní tajemství...] bylo provedeno na základě odhadu konverzního koeficientu poměru [...obchodní tajemství...]. Ten byl stanoven jednotlivě pro každou nákladovou kategorii dle vývoje poměru cen z [...obchodní tajemství...]. Ve druhém kroku adjustace byly identifikovány tzv. společné náklady, které se službami širokopásmového přístupu k síti Internet nesouvisí přímo a jsou sdílené i s dalšími službami. Tyto náklady byly následně do kalkulace stlačování marží započteny zčásti nebo byly zcela vynechány.</p><p>220.          Za účelem zohlednění ekonomického prospěchu, který odepisovaná aktiva přináší, Úřad v rámci analýzy ziskovosti přistoupil k přepočtení odpisů z lineárních účetních do ekonomických, a to na základě odhadu očekávané doby životnosti souboru aktiv přiřazených jednotlivým nákladovým kategoriím. Dále vzhledem k této provedené realokaci velikosti odpisů za účelem přiřazení výše kapitálových nákladů obdobím dle ekonomického prospěchu, který byl z těchto výdajů realizován, nepovažoval Úřad za nutné se navíc zabývat společností Analysys Mason navrhovanou [...obchodní tajemství...].</p><p>221.          Na základě námitek vznesených k výpočtu nákladů velkoobchodní nabídky RAO, Úřad své kalkulace rozšířil o vyjádření nákladů na základě informací o [...obchodní tajemství...] společnosti O2 podle platných ceníkových cen. Pro [...obchodní tajemství...], kdy Úřadu tyto informace nebyly známy, byly velkoobchodní náklady získané na základě průměrných velkoobchodních výnosů poníženy o společností Analysys Mason navrhovaných [...obchodní tajemství...], což odpovídá odhadu, k jakému nadhodnocení by došlo při vyjádření nákladů [...obchodní tajemství...], kdyby byly vyjádřeny konzistentním způsobem [...obchodní tajemství...]. Do konečné kalkulace testu vstupovala ku prospěchu účastníka řízení vždy nižší hodnota vyjádření velkoobchodních nákladů nabídky RAO.</p><p>222.          Přestože zohlednění námitek účastníka řízení, které Úřad považoval za relevantní a které byl schopen s ohledem na dostupná data ve výpočtu testu stejně efektivního konkurenta provést, vedlo ve většině případů ke snížení odhadu nákladů testu stejně efektivního konkurenta, ve svém důsledku neměly tyto změny dopad na konečné vyhodnocení provedené Úřadem, z něhož plynulo, že v případě využití velkoobchodní nabídky RAO byly [...obchodní tajemství...]. V případě využití velkoobchodní nabídky RUO byly [...obchodní tajemství...].[197]</p><p>VI.1.6. Znalecký posudek</p><p>223.          Úřad shromáždil data společnosti O2 vztahující se k poskytování služeb širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL, na jejichž základě provedl výpočet testu stejně efektivního konkurenta, který byl v reakci na zohledňování relevantních námitek účastníka řízení průběžně modifikován. Východiska, metodika a výsledky tohoto testu byly opakovaně zpochybňovány společností O2 v jejích přípisech a též společností Analysys Mason v posudcích zpracovaných pro účastníka řízení. Účastník řízení ve spolupráci se společností Analysys Mason předložil vlastní výpočet testu stlačování marží, ze kterého plynulo, že dosahoval v letech [...obchodní tajemství...] kladných marží při poskytování služeb širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL na základě velkoobchodních služeb přeprodeje i LLU. S ohledem na výše uvedené, vyvstalé metodologické otázky (nákladové standardy, metodika výpočtu ziskovosti apod.), otázky možných zkreslení výpočtů a z důvodu posouzení a zohlednění relevantnosti argumentů a výpočtů Úřadu i společnosti O2 Úřad ustanovil usnesením č.j. ÚOHS-S109/2011/DP-25290/2018/860/MSm ze dne 29. srpna 2018[198] znalce, a to znalecký ústav Grant Thornton Valuations, a.s., se sídlem Jindřišská 937/16, Nové Město, Praha 1, IČO 63079798 (dále též „znalec“), za účelem zpracování znaleckého posudku. Úkolem znalce bylo vyjádřit se k vlivu zvolené metodiky výpočtu nákladů, ziskovosti, agregace produktů, metodiky výpočtu nákladů referenční nabídky přístupu (RAO) a též se vyjádřit k provedeným výpočtům Úřadu, zhodnotit jejich závěry, zaujmout k nim stanovisko a obdobně se vyjádřit k výpočtům společnosti O2 vypracovaným ve spolupráci se společností Analysys Mason.</p><p>224.          Dne 2. listopadu 2018 Úřad obdržel znalecký posudek č. 3193-141/2018,[199] který obsahuje znalcem formulovaná zjištění a doporučení, která by měl Úřad při posuzování stlačování marží společností O2 zohlednit, a to s cílem zabezpečit, aby výsledek testu stlačování marží byl metodicky správný, založený na relevantních podkladech věrně odrážejících realitu, a především, aby zpracovaný model mohl jednoznačně určit, zda ke stlačování marží skutečně docházelo, či nikoliv. Znalec je toho názoru, že současný model Úřadu tyto náležitosti nesplňuje a k úspěšnému dokončení testu stejně efektivního konkurenta by bylo nezbytné jeho zásadní přepracování. Současně též dle znalce platí závěr, že na základě současných výstupů testu nelze vyloučit ani jednu z variant výsledků testu, tzn. ani variantu, že ke stlačování marží docházelo, ani variantu, že ke stlačování marží nedocházelo.</p><p>225.          Znalec mezi zásadní doporučení k výpočtu testu stejně efektivního konkurenta řadí zajištění transformace dat [...obchodní tajemství...] s využitím vhodného postupu přecenění [...obchodní tajemství...],[200] zohlednění odůvodněné úrovně poptávky po daných službách a započtení pouze efektivně vynaložených společných nákladů na velkoobchodní i na maloobchodní úrovni. Znalec rovněž považuje za nezbytnou podmínku použití podkladů vycházejících z [...obchodní tajemství...] dotčeného podniku dostupnost relevantních a spolehlivých podkladů týkajících se všech služeb, které mají na výsledky testu stlačování marží vliv. V případě společnosti O2 tuto podmínku nesplňuje zejména [...obchodní tajemství...]. Dle znalce nelze při kalkulaci nákladů velkoobchodního vstupního produktu xDSL využít náklady evidované [...obchodní tajemství...], neboť [...obchodní tajemství...] nejsou konzistentní a jejich využití vede k významnému zkreslení testu v neprospěch společnosti O2. Znalec v posudku též poukazuje na to, že nebyly zohledněny náklady a výnosy produktů poskytovaných na souvisejících trzích, popř. souvisejících tržních segmentech. Produkty, které byly poskytovány v souvislosti s poskytováním služeb xDSL, by dle znalce měly být součástí analýzy testu stlačování marží. Znalec ve vztahu k výpočtu testu stlačování marží vypracovanému společností O2 ve spolupráci se společností Analysys Mason uvedl, že návrhy společnosti O2 na realokaci částí maloobchodních výnosů služby naked xDSL a snížení dopadu poskytnuté balíčkové slevy na služby xDSL jsou relevantní, nicméně ve výpočtu společnosti O2 nejsou zohledněny související náklady. Obdobně zahrnutí výnosů ze souvisejících služeb do testu stlačování marží považuje znalec za zcela adekvátní avšak s tím, že společnost O2 nijak nezohlednila výši nákladů na poskytování těchto služeb. Návrh společnosti O2 na snížení všech nákladů proporciálně k „chybě“ (viz bod 221 tohoto rozhodnutí) pak znalec označil za zcela neadektávní.</p><p>226.          V souvislosti s vyjádřením znalce Úřad konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že provedl test stejně efektivního konkurenta na datech společnosti O2, mohl provést test přiměřeně efektivního konkurenta nanejvýš jako podpůrný důkaz s tím, že metodologie výpočtu testu přiměřeně efektivního konkurenta by byla do značné míry shodná s metodologií použitou při výpočtu testu stejně efektivního konkurenta a její výsledky by byly zatíženy obdobnými nepřesnostmi, na které upozorňuje znalec a oba posudky společnosti Analysys Mason.</p><p>227.          Úřad v návaznosti na obdržený znalecký posudek vyžádal dne 16. listopadu 2018 od společnosti O2 [...obchodní tajemství...] za jednotlivé roky období [...obchodní tajemství...], výši [...obchodní tajemství...] včetně detailního popisu kritérií a postupu jejich získání pro jednotlivé roky období 2005-2014, počet [...obchodní tajemství...] v členění dle [...obchodní tajemství...] a rovněž data k [...obchodní tajemství...].[201] Společnost O2 ve své odpovědi ze dne 3. prosince 2018 uvedla, že těmito daty nedisponuje a případné odhady by mohly být velmi arbitrární, nepřesné a bylo by velmi složité zaručit konzistenci, správnost a jednoznačnost jednotlivých hodnot.[202]</p><p>228.          Úřad k jednotlivým námitkám a doporučením znalce uvádí následující. Vzhledem k dostupným datům o [...obchodní tajemství...]pouze pro období [...obchodní tajemství...] nelze bez informací a podkladů od účastníka řízení provést pro následující období exaktně [...obchodní tajemství...]. Na základě tvrzení společnosti O2, že požadovaná data ohledně [...obchodní tajemství...] v uvedeném detailu nesleduje a požadovanou informací nedisponuje, nelze přesněji stanovit, dle požadavků znalce, které nákladové položky a do jaké míry jsou přírůstkovými náklady pro služby širokopásmového přístupu k síti Internet s využitím technologie xDSL. V rámci další námitky znalec navrhuje prodloužit délku alokace jednorázových nákladů na minimálně čtyři roky, ideálně však až na dobu průměrné délky životnosti zákazníka. Dosažené výsledky by tímto nebyly zásadně ovlivněny, navržené operace by vedly ke změně rozložení nákladů mezi jednotlivými obdobími s tím, že znalec v posudku uvádí, že Úřadem aplikovaný postup je v  souladu s dosavadní judikatorní praxí. Rovněž vzhledem k tomu, že v dosažených výsledcích nedochází ke [...obchodní tajemství...], znalcem navrhované úpravy zohledňující pomalý růst poptávky a vysoké počáteční investice by neovlivnily za dané situace Úřadem dosažená zjištění. Znalcem doporučené zohlednění výše ekonomických odpisů do zůstatkové hodnoty aktiv, která svou výší ovlivňuje náklady kapitálu, by způsobilo velmi jemnou korekci nákladů.</p><p>229.          S přihlédnutím k tomu, že Úřadu nejsou známy informace o [...obchodní tajemství...] a nelze je již získat, není možné rovněž exaktně vyčíslit náklady velkoobchodní nabídky.</p><p>230.          Pokud jde o návrh znalce použít nižší sazby WACC odlišné od sazeb definovaných ČTÚ, ačkoliv by tato změna byla ve prospěch společnosti O2, její dopad na výsledky testu stejně efektivního konkurenta by byl zcela minimální.</p><p>231.          Po vyhodnocení posudku znalce Úřad tedy shrnuje, že na základě odpovědi společnosti O2 ze dne 3. prosince 2018 zaslané k žádosti Úřadu není možno dostát některým výše uvedeným dílčím požadavkům znalce. Zejména se jedná o [...obchodní tajemství...] a zohlednění výše [...obchodní tajemství...] v celém předmětném období. Společnost O2 dle svého vyjádření těmito informacemi nedisponuje, a proto nelze spolehlivě stanovit, které náklady a do jaké míry jsou pro služby širokopásmového připojení k síti Internet s využitím technologie xDSL [...obchodní tajemství...]. Nakonec bez znalosti [...obchodní tajemství...] nelze pro roky [...obchodní tajemství...] exaktně stanovit velikost velkoobchodních nákladů referenční nabídky RAO. Úřad se proto přiklonil k závěru znalce, že Úřadem provedený test ECC nebyl zcela proveden na relevantních podkladech věrně odrážejících realitu, a proto z něj nelze jednoznačně určit, zda ke stlačování marží skutečně docházelo či nikoliv. K jeho úspěšnému dokončení by bylo nezbytné jeho zásadní přepracování na podkladě dat účastníka řízení, která však v rámci správního řízení nebylo možno získat.</p><p>VII.             Právní hodnocení</p><p>232.          V tomto správním řízení Úřad postupuje dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), který nabyl účinnosti dne 1. července 2001 a od počátku své účinnosti do současnosti prošel několika novelizacemi. Z hlediska procesního platí obecná zásada, že nové procesní právo (jeho změny) platí ode dne nabytí účinnosti nové právní úpravy i pro řízení zahájená přede dnem nabytí své účinnosti s tím, že právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti nové právní úpravy, zůstávají zachovány. Tato zásada však platí jen potud, pokud závěrečná ustanovení právní normy nestanoví něco jiného.[203] Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP bylo zahájeno dne 29. března 2011, to je za účinnosti ZOHS 155/2009 Sb. V následující novele provedené zákonem č. 188/2011 Sb., účinné ode dne 15. července 2011, absentuje speciální přechodné ustanovení určující, podle jakého právního předpisu má být procesně postupováno v řízeních pravomocně neskončených přede dnem jeho účinnosti. Zákon byl dále novelizován zákonem č. 360/2012 Sb. obsahujícím v čl. II přechodné ustanovení, dle kterého řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. S účinností od 19. října 2016[204] byl zákon novelizován zákonem č. 293/2016 Sb., který ve svých přechodných ustanoveních stanovil, že řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Ke dni 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), který ve svých přechodných ustanoveních stanovil, že zahájená řízení o přestupku a dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů.[205] Ačkoli novela ZOHS provedená zákonem č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, v platném znění, neobsahuje žádná přechodná ustanovení, a proto by měla být dle obecné zásady na procesní postup aplikována již od okamžiku své účinnosti bezvýjimečně, s ohledem na logický a systematický výklad tomu nelze přisvědčit. Tato novela byla přijata v souvislosti s přestupkovým zákonem, tedy zejména aby sladila názvosloví a upravila některé instituty odchylně od přestupkového zákona. Je tak zjevně nelogické, aby Úřad postupoval dle procesní úpravy ZOHS 183/2017 Sb., pokud zároveň procesně nepostupuje dle přestupkového zákona (novela představuje lex specialis k přestupkovému zákonu a bez něj pozbývá smyslu). Následující novela ZOHS provedená zákonem č. 262/2017 Sb. (účinná od 1. září 2017) částečně upravuje ustanovení týkající se nahlížení do správního spisu a jeho zpřístupňování, přičemž tato novela rovněž neobsahuje přechodné ustanovení. Na základě principu nepravé procesní retroaktivity tedy Úřad postupoval v daném řízení procesně dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 188/2011 Sb., s přihlédnutím ke změnám dle zákona č. 262/2017 Sb.</p><p>233.          Dle § 25a zákona není-li zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení výslovně tam uvedených. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, nabyl účinnosti dne 1. ledna 2006, přičemž poslední novela byla provedena zákonem č. 176/2018 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. listopadu 2018. Toto správní řízení bylo zahájeno dne 29. března 2011, tj. za účinnosti novely provedené zákonem č. 227/2009 Sb. Následujících šest novel správního řádu, tj. zákon č. 167/2012 Sb., zákon č. 303/2013 Sb., zákon č. 250/2014 Sb., zákon č. 243/2016 Sb., zákon č. 298/2016 Sb. a zákon č. 183/2017 Sb. neobsahují speciální přechodná ustanovení. Ačkoli je zákon č. 183/2017 Sb. úzce spjat s přestupkovým zákonem, v případě novelizace správního řádu dochází ke změnám v právní úpravě, které nemají přímý vztah ke správnímu trestání. Vzhledem k platnosti principu nepravé procesní retroaktivity těchto novel tak nic nebrání postupovat podle správního řádu ve znění těchto novel. Poslední dvě novely správního řádu, zákon č. 225/2017 Sb. účinný od 1. ledna 2018 a zákon č. 176/2018 Sb. účinný od 1. listopadu 2018, stanoví ve svých přechodných ustanoveních, že se správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti těchto zákonů dokončí podle dosavadních právních předpisů. Použití těchto dvou novel správního řádu je tedy v předmětném správním řízení vyloučeno a správní řád je proto aplikován ve znění zákona č. 183/2017 Sb.</p><p>234.          Přechodná ustanovení obsažená v novelách zákona řeší toliko procesní otázky, tedy postup v řízení již zahájeném. Na úpravu otázek hmotněprávních jej vztahovat nelze.[206] Z hlediska hmotněprávního se vytýkané jednání posuzuje dle právní normy platné v době jeho spáchání, není-li pozdější právní úprava pro jeho posouzení příznivější.[207] Účastník řízení se posuzovaného jednání měl dopouštět v období od 1. ledna 2005 do konce roku 2014.  Vzhledem k tomu, že Úřad neprokázal, že by účastník řízení spáchal deliktní jednání spočívající ve zneužití dominantního postavení formou stlačování marží na relevantních trzích přeprodeje a LLU v období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2014 (viz níže), nebylo třeba se blíže zabývat, která právní úprava zákona bude pro účastníka řízení příznivější z hlediska hmotněprávního posouzení jeho jednání, a Úřad proto aplikoval právní úpravu zákona účinnou v době posuzovaného ukončení možného protisoutěžního jednání, tj. ZOHS 360/2012 Sb. (i s ohledem na to, že koncept dominantního postavení a jeho zneužití nedoznal po celou dobu účinnosti zákona žádných změn).</p><p>235.          Zákon v § 11 odst. 1 stanoví, že zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Není tedy zakázána existence dominantního postavení soutěžitele jako takového, ale až jednání naplňující pojmové znaky skutkové podstaty zneužití tohoto postavení.</p><p>236.          Článek 102 SFEU konstatuje, že s vnitřním trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části.[208] Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy[209] (dále též „Nařízení“) upravuje aplikaci těchto článků včetně jejího přenosu na národní soutěžní úřady členských států Evropského společenství.[210] Dle čl. 3 ve spojení s čl. 5 Nařízení je Úřad oprávněn aplikovat články 101 a 102 SFEU v jednotlivých případech, pokud by jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy (shodně dle § 20a odst. 1 zákona). Za tímto účelem je Úřad oprávněn požadovat zastavení protiprávního jednání, nařizovat předběžná opatření, přijímat závazky a ukládat pokuty. Podle § 1 odst. 4 zákona se zákon použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy EU podle článků 101 a 102 SFEU. Pokud Úřad zahájí řízení o porušení článků 101 a 102 SFEU, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5 zákona.[211]</p><p>237.          Protisoutěžní praktika stlačování marží (tzv. margin squeeze) je považována za jednu z vylučovacích forem zneužívání dominantního postavení vertikálně integrovaného soutěžitele. Podmínkou tedy je, že takový soutěžitel disponuje vstupem, jenž sám využívá na podřazeném trhu, a zároveň tento vstup dodává nezávislým třetím stranám, které působí na podřazeném trhu a soutěží s jeho vlastním podnikáním.[212] Dominantní postavení soutěžitele je dovozováno ve vztahu k velkoobchodnímu trhu, na kterém dominantní soutěžitel poskytuje zboží, služby nebo samotný přístup na trh, jež jsou nezbytné pro působení jiných soutěžitelů na maloobchodní úrovni trhu. O praktiku stlačování marží jde tehdy, jestliže rozdíl (marže) mezi cenami, které jsou účtovány na velkoobchodní úrovni trhu ostatním soutěžitelům, a cenami aplikovanými na maloobchodní úrovni trhu, není dostatečný k tomu, aby soutěžitel na navazující maloobchodní úrovni trhu dosáhl přiměřeného zisku.[213] Také s ohledem na Sdělení Komise o použití pravidel hospodářské soutěže na dohody o přístupu v odvětví telekomunikací lze jednotlivé základní legální znaky praktiky stlačování marží shrnout následovně: a) vertikálně integrovaný dodavatel na vstupu, b) tento vstup je určitým způsobem nezbytný pro hospodářskou soutěž na navazujícím trhu, c) absence legitimního ospravedlnění pro ceny stanovené dominantní společností.[214]</p><p>238.          Stlačování marží je posuzováno jakožto samostatná forma zneužití dominantního postavení, jde tedy o zvláštní skutkovou podstatu postihovanou na základě generální klauzule § 11 odst. 1 zákona, resp. článku 102 SFEU.[215] Touto praktikou se ve své judikatuře zabýval též Soudní dvůr EU a zvláště díky případům Deutsche Telekom[216] a TeliaSonera existuje ucelený pohled na tuto soutěžní doktrínu.</p><p>239.          Soudní dvůr EU se v případu Deutsche Telekom přiklonil k použití testu stejně efektivního soutěžitele (shodně též plyne z Pokynů k prioritám Komise),[217] na jehož základě bylo shledáno, že by dominant na základě jím účtovaných maloobchodních cen nebyl schopen nabízet své služby zákazníkům jinak než se ztrátou, pokud by byl odběratelem svých vlastních velkoobchodních služeb.</p><p>240.          Úřad v rámci tohoto správního řízení předně prokázal naplnění podmínek vertikální integrace dominantního soutěžitele a nezbytnosti vstupu pro hospodářskou soutěž na navazujícím trhu, neboť společnost O2 v posuzovaném období let 2005 - 2014 působila jako dominantní soutěžitel na velkoobchodních trzích přeprodeje a LLU na území České republiky, na nichž poskytovala služby přístupu soutěžitelům, se kterými současně soutěžila v poskytování přístupu ke službám sítě Internet prostřednictvím širokopásmových technologií xDSL koncovým zákazníkům na území České republiky, přičemž tento přístup byl pro konkurenční soutěžitele při poskytování služeb konečným uživatelům nezbytným vstupem (blíže viz kapitola V. Postavení účastníka řízení na velkoobchodních relevantních trzích).</p><p>241.          Dále Úřad v souladu s unijní rozhodovací praxí provedl za účelem prokázání protisoutěžní praktiky stlačování marží ze strany účastníka řízení v letech 2005 až 2014 test stejně efektivního konkurenta, a to jak s použitím velkoobchodní nabídky RAO, tak RUO (viz zejména část VI.1.4 Výpočet stlačování marží). Z provedených testů předně vyplynulo, že v období let [...obchodní tajemství...] se společnost O2 nedopouštěla posuzovaného protisoutěžního jednání, neboť neuplatňovala rozpětí mezi cenami na relevantních velkoobchodních trzích a cenami za služby pro konečné zákazníky, které by neumožňovalo jejím stejně efektivním konkurentům soutěžit s ní na maloobchodním trhu (viz body 205 a 215 tohoto rozhodnutí).</p><p>242.          Úřadem provedené testy indikovaly, že pro období let [...obchodní tajemství...] marže mezi velkoobchodními cenami účtovanými společností O2 soutěžitelům za zprostředkování přístupu ke službám sítě Internet prostřednictvím velkoobchodních nabídek přeprodeje i LLU a průměrným jednotkovým maloobchodním příjmem na zákazníka byla [...obchodní tajemství...], což svědčilo závěru, že se účastník řízení v období let [...obchodní tajemství...] (viz body 205 a 215 tohoto rozhodnutí).</p><p>243.          Účastník řízení opakovaně namítal nesprávnost postupu Úřadu při provádění kalkulací testu stejně efektivního konkurenta a za tím účelem předložil Úřadu první a druhý posudek. Na podkladě námitek znalce, společnosti Analysys Mason, uváděných v obou posudcích Úřad provedl některé úpravy výpočtu testu stejně efektivního konkurenta, z nichž vyplynulo, že v období let [...obchodní tajemství...] v případě využítí velkoobchodní nabídky přeprodeje a v období let [...obchodní tajemství...] v případě využití velkoobchodní nabídky LLU (viz bod 218 a násl. tohoto rozhodnutí).</p><p>244.          Za účelem maximální objektivizace postupu Úřadu při provádění testu stejně efektivního konkurenta ustanovil Úřad dle § 56 správního řádu znalce, jehož úkolem bylo verifikovat jednak postup a závěry Úřadu učiněné v provedeném testu stejně efektivního konkurenta po jeho konečných úpravách v kontextu námitek uplatněných účastníkem řízení a jednak výpočty testu stejně efektivního konkurenta vypracované účastníkem řízení ve spolupráci se společností Analysys Mason (viz bod 223 tohoto rozhodnutí).</p><p>245.          Úřad část výhrad, jež znalecvyjádřil k provedeným výpočtům, vyhodnotil tak, že by znalcem navrhované úpravy neovlivnily závěry učiněné Úřadem na podkladě testu stejně efektivního konkurenta, resp. že by mohly vést pouze k zanedbatelným korekcím ve výpočtech (např. prodloužení doby započítání jednorázových nákladů, zohlednění pomalého růstu poptávky apod.). Za zásadní připomínku znalce považoval Úřad jeho důraz na zajištění transformace dat společnosti O2 [...obchodní tajemství...] s využitím vhodného postupu přecenění [...obchodní tajemství...],[218] kdy znalec konstatoval, že provedené přecenění je nedostatečné, neboť nevychází ze standardní metodiky přecenění a ze zcela adekvátních dat, a proto obsahuje zjevné chyby, v důsledku čehož jsou výsledky modelu významně zkresleny. Jako další podstatnou námitku znalce shledal Úřad jeho výtku vůči úpravě výše průměrného měsíčního výnosu RAO, která dle jeho názoru není podložená výpočty a nelze ji kalkulovat bez [...obchodní tajemství...], přičemž Úřadem provedené zjednodušení může způsobit zásadní dopady na výsledky testu stejně efektivního konkurenta. Znalec rovněž uvedl, že nezbytnou podmínkou použití podkladů vycházejících z [...obchodní tajemství...] společnosti O2 je dostupnost relevantních a spolehlivých podkladů, přičemž zvláště [...obchodní tajemství...] tuto podmínku nesplňuje s tím, že [...obchodní tajemství...] nejsou konzistentní a jejich využití vede k významnému zkreslení výsledků testu stejně efektivního konkurenta provedeného Úřadem (viz body 224 až 225 tohoto rozhodnutí).</p><p>246.          Úřad na podkladě požadavků znalce na doplnění výpočtů v provedeném testu stejně efektivního konkurenta, bez nichž by nebylo možno nade vši pochybnost konstatovat, že se účastník řízení dopustil v období let [...obchodní tajemství...] v případě využití nabídky LLU a v období let [...obchodní tajemství...] v případě využití nabídky přeprodeje protisoutěžního stlačování marží na vymezených relevantních trzích, vyžádal od účastníka řízení doplňující podklady a informace (viz bod 227 tohoto rozhodnutí). Vzhledem k tomu, že účastník řízení uvedl, že požadovanými daty nedisponuje a není je schopen ani relevantním způsobem odhadnout, přičemž tato data zjevně nebylo možno získat ani z jiných zdrojů, Úřad nemohl provést změny v kalkulaci testu stejně efektivního konkurenta tak, aby výsledek testu postavil na jisto, zda účastníkem uplatňovaná marže vedla či nevedla k praktice stlačování marží v období let [...obchodní tajemství...] v případě využití nabídky LLU a v období let [...obchodní tajemství...] v případě využití nabídky přeprodeje (viz body 228 až 231 tohoto rozhodnutí). Přitom řádné provedení testu stejně efektivního soutěžitele je judikatorně podloženou podmínkou k prokázání protisoutěžního jednání ve formě stlačování marží. Z tohoto důvodu Úřad nemohl dostát své povinnosti zjistit ve správním řízení stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 správního řádu.</p><p>247.          Jelikož po provedeném dokazování v rámci správního řízení nelze dospět k jednoznačnému závěru o prokázání existence posuzovaného protisoutěžního jednání účastníka řízení v předmětném období, rozhodl Úřad v souladu se zásadou in dubio pro reo, že nebylo prokázáno, že by se účastník řízení kdykoli v období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2014 dopouštěl zneužití dominantního postavení na relevantních trzích přeprodeje a LLU na území České republiky formou stlačování marží, a naplnil tak skutkovou podstatu § 11 odst. 1 ZOHS 360/2012 Sb.</p><p>248.          S ohledem na to, že Úřad neprokázal existenci vytýkaného protisoutěžního jednání účastníka řízení, není dán ani podklad pro případné zkoumání možného porušení čl. 102 SFEU a naplnění jeho podmínek. Ve vztahu k části předmětu řízení týkající se možného porušení čl. 102 SFEU účastníkem řízení tak nezbylo než konstatovat, že na základě všech informací, které Úřad ve správním řízení zajistil, nejsou splněny podmínky zákazu a proto ve smyslu čl. 5 poslední věty Nařízení není důvod k zásahu Úřadu.[219]</p><p>249.          Vzhledem k tomu, že Úřad rozhodl ve prospěch účastníka řízení, resp. neprokázal existenciprotisoutěžního jednání ve smyslu oznámení o zahájení správního řízení, nebylo třeba vypořádávat další námitky účastníka řízení uplatněné v průběhu správního řízení. Úřad tedy uzavírá, že ze všech shora popsaných důvodů rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 5 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.</p><p>JUDr. Hynek Brom</p><p>I. místopředseda Úřadu</p><p>Obdrží</p><p>Vážený pan</p><p>JUDr. Petr Přecechtěl, advokát</p><p>BBH, advokátní kancelář, s.r.o.</p><p>Klimentská 1207/10</p><p>110 00 Praha 1</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>[1] Viz zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,  ve znění účinném v době zahájení správního řízení.</p><p>[2] Tj. ve znění účinném v době zahájení správního řízení.</p><p>[3] Dále v textu je zkratka „ZOHS“ a „zákon“ užívána i pro jiná znění zákona č. 143/2001 Sb. Pouze v případě, že je třeba odlišit konkrétní znění ZOHS, užívá Úřad zkratku včetně označení dané novely, např. „ZOHS 118/2011 Sb.“ apod.</p><p>[4] Pozn. Úřadu: Podnět veden pod sp. zn. ÚOHS-P615/2008/DP.</p><p>[5] Pozn. Úřadu: Do 21. ledna 2009 společnost vystupovala pod obchodní firmou Telekom Austria Czech Republic, a.s.</p><p>[6] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 4-5.</p><p>[7] Pozn. Úřadu: Úřad ohraničil předmětné období dnem 31. prosince 2014, neboť se jednalo o poslední ukončené účetní období před rozdělením do té doby vertikálně integrované společnosti O2 formou odštěpení se vznikem jedné nové společnosti, na níž přešla velkoobchodní činnost společnosti O2 (viz bod 11 tohoto rozhodnutí). Současně Úřad vzal v úvahu výsledky testu stejně efektivního konkurenta, z nichž vyplynulo, že [...obchodní tajemství...] (viz kapitola VI.1.4 tohoto rozhodnutí).</p><p>[8] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 7267-7274.</p><p>[9] Pozn. Úřadu: [...obchodní tajemství...], viz správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 7269-7271.</p><p>[10] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 8091-8093.</p><p>[11] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 12136.</p><p>[12] Pozn. Úřadu: Od 16. listopadu 1990 do 18. června 2003 byla společnost Eurotel vlastněna z 51 % společností ČESKÝ TELECOM a ze 49 % společností AWBV.</p><p>[13] Pozn. Úřadu: Ke dni 4. prosince 2003 došlo ke splnění podmínek Smlouvy o převodu obchodního podílu a nabytí 100% podílu společností ČESKÝ TELECOM bylo do obchodního rejstříku zapsáno dne 15. prosince 2003.</p><p>[14] Pozn. Úřadu: Od 21. listopadu 2006 tato společnost změnila obchodní firmu na Telefónica O2 Czech Republic, a.s., od 16. května 2011 na Telefónica Czech Republic, a.s., a od 21. června 2014 vystupuje pod obchodní firmou O2 Czech Republic a.s., se sídlem Za Brumlovkou 266/2, Michle, Praha 4, IČO 60193336.</p><p>[15] Viz rozhodnutí Komise o povolení spojení soutěžitelů č.j. COMP/M.7113 - PPF GROUP/TELEFONICA CZECH REPUBLIC/TELEFONICA SLOVAKIA ze dne 15. ledna 2014, dostupné z: http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m7113_91_2.pdf</p><p>[16] CETIN, dostupné z: https://www.ppf.eu/cs/companies/cetin</p><p>[17] Akcie – Vlastnická struktura, dostupné z: https://www.o2.cz/spolecnost/akcie/284473-vlastnicka_struktura.html</p><p>[18] Viz Opatření obecné povahy analýza trhu č. A/5/10.208-13, trh č. 5 – velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací ze dne 16. října 2008 (dále jen „ART 5/2008“), dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/oop/rozhodnuti/oop_art-5-10_2008-13.pdf, s. 17, resp. Opatření obecné povahy analýza trhu č. A/5/10.2014-9, trh č. 5 – velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací ze dne 29. října 2014 (dále jen „ART 5/2014“), dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/oop/rozhodnuti/oop_art-05-10_2014-09.pdf, s. 33.</p><p>[19] Pozn. Úřadu: Zastoupení dalších platforem, pomocí kterých lze poskytovat širokopásmový přístup k síti Internet, např. rádiových sítí v licencovaných frekvenčních pásmech, silnoproudých vedení či satelitu, je na území České republiky zanedbatelné a Úřad se jimi blíže nezabývá, viz ART 5/2014, s 62-63.</p><p>[20] Viz ART 5/2014, s. 133.</p><p>[21] Viz ART 5/2014, s. 39.</p><p>[22] Pozn. Úřadu: Agregace se udává v poměru x:y, přičemž x znamená minimální podíl a y maximální podíl z rychlosti. Agregace internetu 1:50 znamená, že klient mající např. rychlost internetu až 16Mbit/s v agregaci 1:50 má dynamickou rychlost připojení v rozsahu od 0.32 Mbit/s do 16 Mbit/s.</p><p>[23] Viz ART 5/2008, s. 24, ART 5/2014, s. 91.</p><p>[24] Pozn. Úřadu: Časový multiplex je princip přenosu více signálů jedním společným přenosovým médiem, při kterém jsou jednotlivé signály odděleny tím, že každý z nich je vysílán pouze v krátkých pevně definovaných časových intervalech.</p><p>[25] Viz ART 5/2014, s. 47-48.</p><p>[26] Viz ART 5/2014, s. 81.</p><p>[27] Viz ART 5/2014, s. 47.</p><p>[28] Pozn. Úřadu: V grafu se vyskytují do roku 2008 pouze dvě škály rychlostí, neboť do roku 2008 byly sledovány rychlosti pouze v intervalech pod 2 Mbit/s a nad 2 Mbit/s, od roku 2009 došlo k rozšíření sledovaných rychlostních intervalů (pod 2 Mbit/s, 2–10 Mbit/s a nad 10 Mbit/s). Od konce roku 2010 došlo k dalšímu rozšíření sledovaných rychlostních intervalů, a to o sledování rychlostí od 10 do 30 Mbit/s, od 30 do 100 Mbit/s a nad 100 Mbit/s.</p><p>[29] Pozn. Úřadu: Dial-up, neboli vytáčené připojení, je způsob přístupu k síti Internet pomocí telefonní linky a modemu. Koncové zařízení je připojeno přes telefonní linku za použití modemu, který funguje na analogovém principu, kdy modem digitální signál převádí na analogový a ten přes linku vysílá k serveru. Rychlost analogového připojení se pohybuje od 2,4 kb/s do 56 kb/s po jedné telefonní lince.</p><p>[30] Viz ART 5/2014, s. 51-52.</p><p>[31] Viz např.: „Technologie WiFi ve svém původním záměru nebyla určena pro nasazení jako technologie pro poslední míli, ale jako náhrada za rozsáhlou síťovou kabeláž zejména v rozlehlých budovách podniků, a pro tento účel je tedy svými vlastnostmi i nejvhodnější.“, správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 12124, dostupné rovněž z: http://www.internetprovsechny.cz/bezdratovy-internet-a-technologie-wi-fi-v-ceske-republice/.</p><p>[32] Pozn. Úřadu: Původní standard IEEE 802.11 dosahuje maximální rychlosti 2 Mbit/s, kdežto nejnovější standard IEEE 802.11ad je schopen dosáhnout přenosové rychlosti až 7 000 Mbit/s.</p><p>[33] V roce 2007 ČTÚ uvádí, že v rámci ART 5/2008 vzal v úvahu cca 1 000 poskytovatelů WiFi přístupů (viz ART 5/2008, s. 44) a v roce 2014 registroval více než 1 000 poskytovatelů WiFi přístupů (viz ART 5/2014, s. 52).</p><p>[34] Dle ČTÚ dosahovali v roce 2014 pouze 2 poskytovatelé WiFi připojení tržního podílu většího než 1 %, viz ART 5/2014, s. 52.</p><p>[35] Viz ART 5/2008, s. 21 a ART 5/2014, s. 52.</p><p>[36] Viz Opatření obecné povahy analýza trhu č. A/4/05.2010-6, trh č. 4 – velkoobchodní (fyzický) přístup k infrastruktuře sítě (včetně sdíleného nebo plného zpřístupnění účastnického vedení) v pevném místě (dále též „ART 4/2010“) ze dne 12. května 2010, dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/oop/rozhodnuti/oop_art-04-05_2010-06.pdf, s. 26, ART 5/2014, s. 43-44.</p><p>[37] Viz ART 5/2014, s. 60.</p><p>[38] Viz ART 5/2014, s. 57.</p><p>[39] Viz Opatření obecné povahy, analýza trhu č. A/3b/07.2017-4, trh č. 3b – velkoobchodní služby s centrálním přístupem poskytovaným v pevném místě pro výrobky pro širokou spotřebu ze dne 18. července 2018, dostupné z: https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/stranky/163711/soubory/art3bkvydaniverejna-sig.pdf, s. 57.</p><p>[40] Pozn. Úřadu: Pomocí GSM sítí je možné dosahovat rychlostí do 10 kbit/s, resp. po její modifikaci teoreticky až 238 kbit/s, správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 12127, dostupné rovněž z: http://www.businessvize.cz/datove-prenosy-a-site/jak-se-vyznat-v-mobilnich-datovych-sitich-gsm-gprs-edge.</p><p>[41] Pozn. Úřadu: DSLAM (Digital Subscriber Line Access Multiplexer) sdružuje datové toky od jednotlivých koncových uživatelů, přičemž ke každému xDSL modemu na straně uživatele musí existovat modem, resp. port na straně ústředny.</p><p>[42] Pozn. Úřadu: Síťová vrstva se stará o směrování v síti a síťové adresování. Poskytuje spojení mezi systémy, které spolu přímo nesousedí. Obsahuje funkce, které umožňují překlenout rozdílné vlastnosti technologií v přenosových sítích. Nejznámější protokol, který pracuje na této vrstvě je Internet Protocol (IP), který směřuje data ze zdrojového do cílového počítače.</p><p>[43] Pozn. Úřadu: BRAS jako širokopásmový přístupový server zajišťuje autentizace uživatelů, zprostředkovává poskytnutí konfiguračních údajů, např. IP adresy, rychlost, kvalitu služby, zajišťuje agregaci (sdílení společné přenosové kapacity), zajišťuje prioritizaci datových toků apod.</p><p>[44] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/oop/rozhodnuti/oop_art-04-10_2014-08.pdf.</p><p>[45] Jedná se o podnikatele, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky, viz § 2 písm. e) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZEK“), a zároveň není společností O2.</p><p>[46] Pozn. Úřadu: Datový limit (FUP – Fair Use Policy) uvádí, jaké množství dat může daný uživatel za určité časové období dohromady odeslat a přijmout, než dojde k omezení přenosové rychlosti či ukončení poskytování služby přístupu k síti Internet. Společnost O2 přestala uplatňovat datové limity od 1. dubna 2008.</p><p>[47] Pozn. Úřadu: ATM (Assynchronous Transmission Mode) je vysokorychlostní komunikační protokol, který sdružuje přenášené datové toky a zajišťuje jejich přenos.</p><p>[48] Pozn. Úřadu: Nabídka přístupu k infrastruktuře sítě využívající technologie Broadband se skládá ze dvou částí, Carrier Broadband, který umožňuje připojení telekomunikačních zařízení nebo sítě alternativního operátora k datové síti společnosti O2, a Carrier IP Access, která zajišťuje připojovací trasu mezi páteřní IP sítí společnosti O2 a IP sítí alternativního operátora. Viz Opatření obecné povahy analýza trhu č. A/12/08.2006-35, trh č. 12 - velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací ze dne 24. srpna 2006 (dále též „ART 12/2006“), dostupné z: https://www.ctu.cz/1/download/Analyzy%20relevantnich%20trhu/OOP_A_12_08_2006_35.pdf, s. 36.</p><p>[49] Pozn. Úřadu: Přístup Carrier IP DSL CA je základním komunikačním prvkem pro připojení koncového zákazníka k síti alternativního operátora využívající xDSL přístupové vedení a je ohraničen koncovým bodem sítě na straně jedné přes DSLAM až po hraniční bod přístupu Carrier IP DSL CA na straně druhé (agregační bod BRAS). Tato část je plně vyhrazena pro příslušného uživatele (zákazníka) a není agregována.</p><p>[50] Pozn. Úřadu: Služba Carrier IP VPN je transportní službou páteřní datové IP sítě společnosti O2 poskytující obousměrný přenos datových toků mezi všemi oblastními sdružujícími body (agregačními body BRAS) prostřednictvím definovaných virtuálních privátních cest a bodem přístupu. Má charakter virtuální privátní sítě, jež svádí datový tok z konkrétního agregačního bodu do jednoho společného bodu přístupu, kde si vše přebírá alternativní operátor. Vzhledem k tomu, že touto virtuální privátní sítí procházejí data příslušející více individuálním přípojkám, musí zde být příslušné toky nutně sloučeny (agregovány).</p><p>[51] Pozn. Úřadu: Plný přístup k účastnickému vedení (PPV) umožňuje využití celého kmitočtového spektra účastnického vedení, tj. současné využití služby telefonního připojení a přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL.</p><p>[52] Pozn. Úřadu: Sdílený přístup k účastnickému vedení (SPV) umožňuje využívat nadhovorovou část kmitočtového spektra účastnického vedení, přičemž účastnické vedení je nadále využíváno vlastníkem účastnického vedení k poskytování veřejné telefonní služby.</p><p>[53] Dle § 137 ZEK byl ČTÚ povinen provést první analýzy trhu nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 31. ledna 2006.</p><p>[54] Čl. 15 odst. 1 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).</p><p>[55] Dostupné z: http://www.ctu.cz/1/download/Opatreni%20obecne%20povahy/OOP_01_07_2005_%202.pdf.</p><p>[56] Doporučení Komise č. 2003/311/EC on relevant product and service markets within the electronic communications sector susceptible to ex ante regulation in accordance with Directive 2002/21/EC of the European Parliament and of the Council on a common regulatory framework for electronic communication networks and services, dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32003H0311&amp;amp;from=EN.</p><p>[57] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/analyza-relavantnich-trhu/OOP_01_02_2008_2.pdf.</p><p>[58] Doporučení Komise č. 2007/879/EC on relevant product and service markets within the electronic communications sector susceptible to ex ante regulation (in accordance with Directive 2002/21/EC of the European parliament and of the Council on a common regulatory framework for electronic communications networks and services) (dále též „Doporučení Komise o relevantních trzích 2007“), dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:344:0065:0069:en:PDF.</p><p>[59] Dostupné z: https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/predpisy-opatreni/cenove-rozhodnuti-c.03/prop/2004/soubory/cenove-rozhodnuti-c03prop2004-1114080389.pdf.</p><p>[60] Viz Cenové rozhodnutí 2004, s. 2.</p><p>[61] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/analyza-relavantnich-trhu/SMP_12_09_2006_62_Telefonica02.pdf.</p><p>[62] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/analyza-relavantnich-trhu/rozhodnuti_REM_12_10_2006_69_Telefonica_O2_CR.pdf.</p><p>[63] Viz REM 12/2006, s. 1-3.</p><p>[64] Viz ART 12/2006, s. 26 a 35.</p><p>[65] Viz REM 12/2006, s. 5.</p><p>[66] Viz ART 5/2008, s. 26.</p><p>[67] Viz ART 5/2008, s. 53.</p><p>[68] Viz ART 5/2008, s. 53-54.</p><p>[69] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/smp/rozhodnuti/rozhodnuti_smp_05-12_2008-16_telefonica_o2.pdf.</p><p>[70] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/rem/rozhodnuti/rozhodnuti_rem_05-01_2009-04_telefonica_o2.pdf.</p><p>[71] Viz REM 5/2009, s. 1-2.</p><p>[72] Pozn. Úřadu: Datové limity pro své koncové zákazníky přestala společnost O2 uplatňovat od 1. dubna 2008, viz ART 5/2008, s. 26.</p><p>[73] Viz REM 5/2009, s. 4-5.</p><p>[74] Viz ART 5/2008, s. 55.</p><p>[75] Viz REM 5/2009, s. 5-6.</p><p>[76] Pozn. Úřadu: Opačným pojmem je tzv. dressed xDSL, který označuje současný odběr služby širokopásmového přístupu k síti Internet a služby přístupu k veřejné telefonní síti v pevném místě za účelem využívání veřejně dostupné telefonní služby.</p><p>[77] Viz REM 5/2009, s. 2.</p><p>[78] Viz ART 5/2014, s. 72, 151-156.</p><p>[79] Pozn. Úřadu: Na konci roku 2011 bylo cca 73 % poskytnutých přístupů realizováno prostřednictvím nabídky Carrier IP Stream, na konci roku 2010 se jednalo pouze o 48 %. Viz ART 5/2014, s. 153.</p><p>[80] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/smp/rozhodnuti/rozhodnuti_smp_05-03_2015-02_o2.pdf.</p><p>[81] Rozhodnutí č. REM/5/08.2015-7 ze dne 19. srpna 2015, dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/rem/rozhodnuti/rozhodnuti_rem_05-08_2015-07_cetin.pdf.</p><p>[82] Viz Telekomunikační věstník ze dne 27. ledna 2003, s. 2-3, dostupné z: https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/clanky/66426/soubory/telekomunikacni-vestnik-1-2003-1114010892.pdf. Jako společnost s výrazným podílem na trhu byla společnost O2 stanovena rovněž následujícím opatřením ČTÚ č. OÚ-1/S/2004 ze dne 17. května 2004, dostupné z: https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=56936&amp;amp;Section=1&amp;amp;IdPara=1&amp;amp;ParaC=2.</p><p>[83] Dostupné z: https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/predpisy-opatreni/cenove-rozhodnuti-c.03/prop/2005/soubory/cenove-rozhodnuti-c03-prop-2005-1114515956.pdf.</p><p>[84] Dostupné z: https://www.ctu.cz/1/download/Analyzy%20relevantnich%20trhu/OOP_A_11_03_2006_2.pdf.</p><p>[85] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/analyza-relavantnich-trhu/SMP_11_03_2006_1.pdf.</p><p>[86] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/analyza-relavantnich-trhu/rozhodnuti_REM_11_04_2006_4_610.pdf.</p><p>[87] Viz REM 11/2006, s. 1-2.</p><p>[88] Viz ART 11/2006, s. 23.</p><p>[89] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/cen/rozhodnuti/rozhodnuti_cen_11-04_2006-25_cesky_telecom.pdf.</p><p>[90] Pozn. Úřadu: Kolokace je služba umožňující alternativním operátorům umístit v objektech společnosti O2 zařízení nezbytná pro připojení účastnických kovových vedení společnosti O2.</p><p>[91] Rozhodnutí o ceně č. CEN/11/04.2006-25 bylo zejm. s ohledem na výše cen následně změněno rozhodnutím o ceně č. CEN/11/06.2008-2 ze dne 3. června 2008, dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/cen/rozhodnuti/rozhodnuti_cen_11-06_2008-02_telefonica_o2.pdf, a dále rozhodnutím o ceně č. CEN/11/12.2008-13 ze dne 16. prosince 2008, dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/cen/rozhodnuti/rozhodnuti_cen_11-12_2008-13_telefonica_o2.pdf.</p><p>[92] Dostupné z: https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/clanky/66423/soubory/telekomunikacni-vestnik-21-2006-priloha-1-1154515976.pdf.</p><p>[93] Viz ART 4/2010, s. 51.</p><p>[94] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/ostatni/zmena_ruo_rozhodnuti_30_01_2009_telefonica_o2.pdf.</p><p>[95] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/smp/rozhodnuti/rozhodnuti_smp_04-09_2010-76_telefonica-o2.pdf.</p><p>[96] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/rem/rozhodnuti/rozhodnuti_rem_04-10_2010-77_telefonica_o2.pdf.</p><p>[97] Viz ART 4/2010, s. 52.</p><p>[98] Viz REM 4/2010, s. 4-5.</p><p>[99] Viz ART 4/2010, s. 48.</p><p>[100] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/cen/rozhodnuti/rozhodnuti_cen_04-10_2010-78_telefonica_o2.pdf.</p><p>[101] Rozhodnutí o ceně č. CEN/4/10.2010-78 bylo zejm. s ohledem na výše cen následně změněno rozhodnutím o ceně č. CEN/4/06.2012-1 ze dne 21. června 2012, dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/cen/rozhodnuti/rozhodnuti_cen_04-06_2012-01_telefonica.pdf, a dále rozhodnutím o ceně č. CEN/4/06.2013-3 ze dne 13. června 2013, dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/cen/rozhodnuti/rozhodnuti_cen_04-06_2013-03_telefonica.pdf.</p><p>[102] Viz ART 4/2014, s. 96.</p><p>[103] Dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/smp/rozhodnuti/rozhodnuti_smp_04-03_2015-01_o2.pdf.</p><p>[104] Rozhodnutí č. REM/4/08.2015-6 ze dne 19. srpna 2015, dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/rem/rozhodnuti/rozhodnuti_rem_04-08_2015-06_cetin.pdf, a rozhodnutí o ceně č. CEN/4/08.2015-4 ze dne 7. srpna 2015, dostupné z: https://www.ctu.cz/cs/download/art/cen/rozhodnuti/rozhodnuti_cen_04-08_2015-04_cetin.pdf.</p><p>[105] Vyžádání informací viz správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 159-196, 219-224, upřesnění vyžádání stran technického typu přístupu k síti Internet, č.l. 216-218.</p><p>[106] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 1371-1376.</p><p>[107] Dostupné z: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d0f130d6b16fd7db27ee4c82868485ddbc48ac05.e34KaxiLc3eQc40LaxqMbN4Pax4Pe0?text=&amp;amp;docid=81796&amp;amp;pageIndex=0&amp;amp;doclang=CS&amp;amp;mode=lst&amp;amp;dir=&amp;amp;occ=first&amp;amp;part=1&amp;amp;cid=1000500.</p><p>[108] Viz odstavec 89 rozsudku TeliaSonera.</p><p>[109] Pozn. Úřadu: Small but Significant and Non-transitory Increase in Price. Bližší popis SSNIP testu viz např. Motta: Competition Policy. Theory and Practise, Cambridge University Press, 2004; O´Donoghue, Padilla: The Law and Economics of Arctile 82 EC, Hart Publishing, 2006.</p><p>[110] Viz např. Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (97/C 372/03) ze dne 9. prosince 1997, bod 17, dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:31997Y1209(01)&amp;amp;from=CS.</p><p>[111] Pozn. Úřadu: Jedná se o situaci, kdy jsou ceny na kandidátském trhu již na monopolní (suprakompetitivní) úrovni, například z důvodu existence dominantního postavení, a jako substituty se mohou jevit jiné produkty či služby, které však ve skutečnosti dostatečnými substituty omezujícími chování hypotetického monopolisty nejsou a jejich zařazením do společného trhu dochází k chybnému (širšímu) vymezení relevantního trhu. Viz např. European Commission guidelines on market analysis and the assessment of significant market power under the Community regulatory framework for electronic communications networks and services, odst. 31. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2002:165:0006:0031:EN:PDF.</p><p>[112] Viz ART 5/2014, s. 133.</p><p>[113] Viz ART 4/2010, s. 31.</p><p>[114] Viz ART 4/2010, s. 46.</p><p>[115] Viz ART 5/2008, s. 30.</p><p>[116] Srov. Case COMP/39.525 – Telekomunikacja Polska, dostupné z: http://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases/dec_docs/39525/39525_1916_7.pdf (dále jen „Telekomunikacja Polska“), s. 166-167.</p><p>[117] Viz např. Telekomunikacja Polska, kapitola X., část 1.2 a Case AT.39523 – Slovak Telekom, dostupné z: http://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases/dec_docs/39523/39523_5272_13.pdf (dále jen „Slovak Telekom“), kapitola 5.1.3.2.5.</p><p>[118] Doporučení Komise č. 2007/879/EC on relevant product and service markets within the electronic communications sector susceptible to ex ante regulation (in accordance with Directive 2002/21/EC of the European parliament and of the Council on a common regulatory framework for electronic communications networks and services), dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:344:0065:0069:en:PDF.</p><p>[119] Viz Část C, kapitola 2.2 Územní vymezení v ART 11/2006 a ART 12/2006, resp. ART 4/2010 a ART 5/2008, resp. ART 4/2014 a ART 5/2014.</p><p>[120] Např. Telekomunikacja Polska, s. 172-175, Case COMP/38.784 - Wanadoo España vs. Telefónica, dostupné z: http://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases/dec_docs/38784/38784_311_10.pdf (dále jen „Wanadoo España“), s. 60-62, Slovak Telekom, s. 90.</p><p>[121] Viz ART 5/2014, s. 65.</p><p>[122] Multiplexování je termín popisující proces, ve kterém je více datových toků sdružováno do jednoho signálu. Cílem je co možná nejefektivnější využití daného přenosového média.</p><p>[123] Viz ART 5/2014, s. 81.</p><p>[124] CMTS (Cable Modem Termination System) zajišťuje integraci datového toku koncových uživatelů do páteřní sítě provozovatele kabelové sítě.</p><p>[125] VLAN (Virtual Local Area Network), tj. virtuální lokální síť, navazuje na LAN (Local Area Network), tj. lokální síť označující počítačovou síť pokrývající malé geografické území (např. domácnosti, malé firmy). VLAN je pak logicky nezávislá síť v rámci jednoho nebo několika zařízení.</p><p>[126] Viz ART 5/2008, s. 21 a ART 5/2014, s. 81.</p><p>[127] V roce 2007 ČTÚ uvádí, že v rámci ART 5/2008 vzal v úvahu cca 1 000 poskytovatelů WiFi přístupů (viz ART 5/2008, s. 44) a v roce 2014 registroval více než 1 000 poskytovatelů WiFi přístupů (viz ART 5/2014, s. 52).</p><p>[128] Dle ČTÚ dosahovali v roce 2014 pouze 2 poskytovatelé WiFi připojení tržního podílu vyššího než 1 %, viz ART 5/2014, s. 52.</p><p>[129] Viz ART 5/2008, s. 21 a ART 5/2014, s. 52.</p><p>[130] Viz ART 5/2008, s. 21.</p><p>[131] Viz ART 4/2010, s. 26. Pozn. Úřadu: V roce 2013 se podíl domácností pokrytých optickými sítěmi zvýšil na 16 %, viz ART 5/2014, s. 43-44.</p><p>[132] Pozn. Úřadu: 2G sítě nejsou vzhledem k vymezení širokopásmového přístupu v sítích elektronických komunikací, tj. zejména minimální přenosové rychlosti směrem ke koncovému uživateli (viz bod 99 tohoto rozhodnutí) pro posouzení zastupitelnosti širokopásmového přístupu prostřednictvím technologie xDSL a mobilních sítí relevantní.</p><p>[133] Viz ART 5/2014, s. 60-61 a bod 32 tohoto rozhodnutí.</p><p>[134] Výjimku tvoří mobilní sítě, v nichž došlo ke spuštění velkoobchodních nabídek v průběhu roku 2013.</p><p>[135] Pozn. Úřadu: Až na základě analýzy relevantního trhu ART 5/2014, a to především z důvodu uplatnění přístupu zaměřeného na budoucnost (tzv. forward looking approach), který je využíván v rámci ex ante regulace, začal ČTÚ považovat na trhu širokopásmového přístupu k síti za substitut k sítím kovového vedení technologii FTTx, pročež plnění uložených povinností společnosti O2 pro tuto technologii odložil do doby spuštění maloobchodní nabídky přístupu k síti Internet prostřednictvím této technologie, viz ART 5/2014 s. 78, 169 a 171.</p><p>[136] Viz ART 5/2008, s. 20-21.</p><p>[137] Viz Telekomunikacja Polska s. 170-172, Wanadoo España, s. 57-60.</p><p>[138] Viz ART 4/2014, s. 34.</p><p>[139] Viz ART 4/2010, s. 26.</p><p>[140] Viz ART 5/2014, s. 43-44.</p><p>[141] Viz ART 4/2010, s. 21.</p><p>[142] Viz ART 4/2010, s. 18-19, 21.</p><p>[143] Viz ART 4/2010, s. 58</p><p>[144] Viz ART 4/2010, s. 55.</p><p>[145] Viz Telekomunikacja Polska, s. 170-172, Slovak Telekom, s. 66-74.</p><p>[146] Rozsudek Tribunálu ve věci T-340/03 France Télécom [2007] ECR II-00107, odst. 100, dostupné z: http://curia.europa.eu/juris/showPdf.jsf;jsessionid=9ea7d2dc30d510f23557e14946da99ea80957c47de87.e34KaxiLc3qMb40Rch0SaxyLaNj0?text=&amp;amp;docid=66047&amp;amp;pageIndex=0&amp;amp;doclang=CS&amp;amp;mode=lst&amp;amp;dir=&amp;amp;occ=first&amp;amp;part=1&amp;amp;cid=610319.</p><p>[147] Rozsudek Soudního dvora EU ve věci 85/76 Hoffmann-La Roche, [1979] ECR 00461, odst. 41, 53-56, 59 až 60 a 67, dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:61976CJ0085&amp;amp;from=EN; či rozhodnutí Komise ze dne 24. března 2004 ve věci Microsoft (COMP/C 3.37.792), odst. 435, dle kterého tržní podíly mezi 70 a 80 % opodstatňují domněnku dominance, dostupné z: http://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases/dec_docs/37792/37792_4177_1.pdf.</p><p>[148] Viz ART 5/2008, s. 22.</p><p>[149] Viz ART 5/2008, s. 27.</p><p>[150] Viz ART 5/2008, s. 27-28, ART 5/2014, s. 38.</p><p>[151] Viz ART 5/2008, s. 24 a ART 5/2014, s. 91.</p><p>[152] Viz ART 4/2010, s. 22.</p><p>[153] Viz ART 12/2006, ART 5/2008 a ART 5/2014.</p><p>[154] Viz ART 11/2006, ART 4/2010 a ART 4/2014.</p><p>[155] Srov. TeliaSonera, odst. 32, Slovak Telekom, odst. 823.</p><p>[156] TeliaSonera, odst. 33. Srov. dále rozsudek Soudu prvního stupně  ve věci T-5/97 Industrie des Poudres Sphériques v. Commission ze dne 30. listopadu 2000, odst. 178, IN: Slovak Telekom, odst. 823.</p><p>[157] Wanadoo España, odst. 312.</p><p>[158] EK Deutsche Telekom, odst. 107, dostupné z:  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32003D0707&amp;amp;from=EN .</p><p>[159] TeliaSonera, odst. 44.</p><p>[160] Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:62008CJ0280&amp;amp;qid=1504702018474&amp;amp;from=CS.</p><p>[161] TeliaSonera, odst. 31.</p><p>[162] Sdělení Komise o použití pravidel hospodářské soutěže na dohody o přístupu v odvětví telekomunikací 98/C 265/02 ze dne 22. srpna 1998, odst. 113-115, dostupné z: http://eur-lex.europa. eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:31998Y0822(01)&amp;amp;from=CS.</p><p>[163] G.R. Faulhaber: Cross subsidization in Public enterprises, American Economic Review, Vol. 65/1975, s. 970.</p><p>[164] Sdělení Komise– Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele (2009/C 45/02) ze dne 24. února 2009, bod 26, dostupné z: http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/3/2009/CS/3-2009-864-CS-F-0.Pdf (dále též „Pokyny k prioritám Komise“) či Wanadoo España, odst. 310.</p><p>[165] Pozn. Úřadu: Downstreamovými náklady Úřad v rámci testu stejně efektivního konkurenta označuje náklady spojené s poskytováním služby širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL na maloobchodě, a to bez ohledu na to, zda se svojí povahou jedná o maloobchodní náklady či náklady velkoobchodní.</p><p>[166] Pozn. Úřadu: Za upstreamové náklady jsou v rámci testu stejně efektivního konkurenta považovány náklady na velkoobchodní služby, které další soutěžitelé nutně odebírají a maloobchodní divize společnosti O2 by nutně odebírala od vertikálně integrovaného operátora, jakožto nezbytný vstup umožňující poskytování širokopásmového přístupu k síti Internet prostřednictvím technologie xDSL.</p><p>[167] Slovak Telekom, odst. 873, 875-876.</p><p>[168] Pokyny k prioritám Komise, odst. 25.</p><p>[169] Wanadoo España,odst. 333-335.</p><p>[170] Rozhodnutí Komise ve věci COMP/38.233 Wanadoo Interactive ze dne 16. července 2003 (dále též „Wanadoo Interactive“), odst. 90-92, dostupné z: http://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases/dec_docs/38233/38233_87_1.pdf</p><p>[171] Napp Pharmaceuticals vs. Director General of Fair Trading (“Napp”) [2002] CAT 1, [2002] CompAR 13., 2002, odst. 260, OFT, CA98 Decision - BSkyB investigation, ze dne 30 ledna 2003, odst. 382-390, OFCOM, Investigation by the Director General of Telecommunications into alleged anticompetitive practices by BT in relation to BT Openworld’s consumer broadband products, ze dne 20. listopadu 2003, section 5 IN: Slovak Telekom, odst. 848.</p><p>[172] Slovak Telekom, odst. 851.</p><p>[173] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 1022-1027, 2655.</p><p>[174] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 1628-1629, 2655 a 2807.</p><p>[175] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 2806-2814 a 2817.</p><p>[176] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 8378-8387 a 8539.</p><p>[177] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 9104-9105b a 9108.</p><p>[178] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 9427-9429 a 9432.</p><p>[179] Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/oop/oop_04/oop_04-03_2006-03.pdf</p><p>[180] OOP 2008 je účinné od 1. července 2008, dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/oop/oop_04/oop_04-02_2008-01.pdf</p><p>[181] OOP 2011 je účinné od 1. ledna 2012, dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/oop/oop_04/oop_04-12_2011-19.pdf</p><p>[182] Pozn. Úřadu: [...obchodní tajemství...].</p><p>[183] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 9943-9948.</p><p>[184] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 11094-11124.</p><p>[185] Wanadoo España, odst. 474.</p><p>[186] Wanadoo Interactive, odst. 108.</p><p>[187] Wanadoo España, odst. 489.</p><p>[188] Pozn. Úřadu: Podporu pro zohlednění ekonomických nákladů při výpočtu testu stejně efektivního konkurenta lze nalézt např. v BEREC, Guidance on the regulatory accounting approach to the economic replicability test ze dne 5. prosince 2014, s. 11, dostupné z: http://www.berec.europa.eu/eng/document_register/subject_matter/berec/regulatory_best_practices/guidelines/4782-berec-guidance-on-the-regulatory-accounting-approach-to-the-economic-replicability-test-ie-ex-antesector-specific-margin-squeeze-tests, a bylo jí užito např. v případu Slovak Telekom.</p><p>[189] V OOP 2006 je sazba WACC nastavena na 11,18 %, v OOP 2008 je sazba WACC nastavena na 11,50 % a v OOP 2011 je sazba WACC nastavena na  8,26 %.</p><p>[190] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 11116.</p><p>[191] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 11124.</p><p>[192] Pozn. Úřadu: Přípisy společnosti O2 ze dne 15. listopadu 2016 a 21. prosince 2016, správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 9964-9965, 9975-9994.</p><p>[193] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 11156-11231.</p><p>[194] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 11659-11714.</p><p>[195] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 11927-11933.</p><p>[196] Pozn. Úřadu: [...obchodní tajemství...].</p><p>[197] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 11965.</p><p>[198] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 11961-11964.</p><p>[199] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 12021-12047.</p><p>[200] Pozn. Úřadu: Znalec rovněž uvedl, že [...obchodní tajemství...], které však Úřad v dostatečné míře neprovedl, se jeví jako adekvátní.</p><p>[201] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 12102.</p><p>[202] Správní spis sp. zn. ÚOHS-S109/2011/DP, č.l. 12108-12110.</p><p>[203] Srov. usnesení Ústavního soudu II. ÚS 512/05 ze dne 2. února 2006.</p><p>[204] S výjimkou ustanovení § 22a odst. 4 až 6, § 22b odst. 2 a § 22ba odst. 3 zákona, která nabyla účinnosti již 1. října 2016.</p><p>[205] Viz § 112 odst. 4 přestupkového zákona.</p><p>[206] Srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 192/05 ze dne 11. července 2007 ve věci Telefónica O2 Czech Republic  a.s., nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 A 126/2002 ze dne 27. října 2004.</p><p>[207] Dle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod: „Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.“ Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. října 2004, č. j. 6 A 126/2002 - 27, dovodil, že daný článek Listiny základních práv a svobod dopadá i do oblasti správního trestání.</p><p>[208] Dříve platný čl. 82 Smlouvy o Evropském společenství obsahoval totožnou úpravu zneužití dominantního postavení na komunitárním trhu.</p><p>[209] Nyní články 101 a 102 SFEU (dále v textu budou články užívány pod označením „101“ a „102“ SFEU).</p><p>[210] Nyní Evropské unie.</p><p>[211] Srov. § 21h odst. 1 zákona.</p><p>[212] O&#x27;DONOGHUE, R., PADILLA J., A.: The law and economics of article 82 EC, 2006, s. 303.</p><p>[213] Srov. RAUS D., ORŠULOVÁ A.: Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 1. vydání. Praha 2014, s. 229.</p><p>[214] Srov. též O&#x27;DONOGHUE, R., PADILLA J., A.: The law and economics of article 82 EC, 2006, str. 310 a násl.</p><p>[215] Srov. Rozsudek Soudního dvora EU v případu C-295/12 P Telefónica a Telefónica de España ze dne 10. července 2014, odst. 74-75, 96 a 150. Obdobně i rozhodnutí Komise ve věci Slovak Telekom, odst. 822.</p><p>[216] Soudní dvůr EU v rozsudku konstatoval, že „[…] je možné dospět k závěru, že se jedná o zneužívající margin squeeze, jestliže je rozdíl mezi maloobchodními cenami podniku, který je dominantní na trhu, a tarifem mezitímních služeb za srovnatelné služby pro soutěžitele buď negativní, nebo nepostačuje k pokrytí zvláštních nákladů na produkty dominantního operátora za poskytování jeho služeb účastníkům na navazujícím trhu […]“,rozsudek Tribunálu ve věci T 271/03, odst. 41 a 166. Obdobně rovněž srov. rozsudek TeliaSonera, odst. 32 a rozhodnutí Slovak Telekom, odst. 823.</p><p>[217] Srov. bod 80 Pokynů k prioritám Komise, dále též body 117 a 118 Sdělení Komise k dohodám o přístupu v odvětví telekomunikací.</p><p>[218] Pozn. Úřadu: Znalec rovněž uvedl, že použití [...obchodní tajemství...], které však Úřad v dostatečné míře neprovedl, se jeví jako adekvátní.</p><p>[219] Viz čl. 5 Nařízení - Pravomoci orgánů pro hospodářskou soutěž členských států (poslední odstavec) – Pokud na základě informací, které mají k dispozici, nejsou splněny podmínky zákazu, mohou také rozhodnout, že není důvod k jejich zásahu.</p></div>", "next": 0}