{"html": "<div class=\"pre\">\n46      Ustanovení, že zveřejnění se provádí, „aniž by bylo možné vysledovat údaje o zdravotním stavu subjektu údajů“, nestačí k vyloučení relevantnosti zde položené otázky. Mám za to, že tato formulace se vztahuje na případy, kdy je udělena výjimka pro terapeutické použití (která za určitých podmínek umožňuje sportovci trpícímu nemocí užívat zakázanou látku nebo zakázanou metodu, aniž by tyto informace byly zveřejněny a došlo k porušení), nebo na podrobnosti o výsledcích testů, o které se v projednávané věci nejedná. \n\n47      Seznam těchto kategorií porušení, označených čísly 2.1 až 2.11, lze nalézt zejména na internetových stránkách NADA a ve WADC. Souhrnně lze říci, že porušení kategorie 2.1 odpovídají přítomnosti zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo markerů ve vzorku sportovce; 2.2 použití nebo pokusu o použití zakázané látky nebo zakázané metody sportovcem; 2.3 vyhýbání se, odmítnutí nebo nedostavení se k odběru vzorku ze strany sportovce; 2.4 porušení povinnosti informovat o místě pobytu; 2.5 podvádění nebo pokus o podvádění v průběhu kterékoli částí dopingové kontroly ze strany sportovce či jiné osoby; 2.6 držení zakázané látky nebo zakázané metody sportovcem či doprovodným personálem sportovce; 2.7 obchodování nebo pokus o obchodování s jakoukoli zakázanou látkou nebo zakázanou metodou sportovcem či jinou osobou; 2.8 podání nebo pokus o podání jakékoli zakázané látky nebo zakázané metody sportovci při soutěži nebo v období mimo soutěž jakýmkoli sportovcem či jinou osobou; 2.9 spoluúčast nebo pokus o spoluúčast sportovcem nebo jinou osobou; 2.10 zakázané spolčování sportovcem nebo jinou osobou; a 2.11 jednání sportovce nebo jiné osoby s cílem odradit od nahlášení orgánům nebo se mstít za takové nahlášení.\n\n48      Článek 6.1 WADC stanoví využívání akreditovaných nebo schválených laboratoří.\n\n49      Viz bod 63 tohoto stanoviska.\n\n50      Kromě článku 165 SFEU a četných mezinárodních předpisů, viz rozsudek ESLP ze dne 18. ledna 2018, Fédération Nationale des Associations et Syndicats de Sportifs (FNASS) a další v. Francie (CE:ECHR:2018:0118JUD004815111, bod 165), a rozsudek Meca-Medina a Majcen v. Komise (bod 43).\n\n51      V tomto ohledu viz článek 4.3 WADC týkající se kritérií pro zařazování látek a metod na seznam zakázaných látek a metod, která odkazují zejména na lékařské nebo vědecké důkazy prokazující, že „použití látky nebo metody představuje skutečné nebo potenciální riziko pro zdraví sportovce“. Viz také například účinky látek zakázaných ve sportu na zdraví uvedené ve „Vidal“, informačním nástroji o zdravotnických přípravcích, jehož databázi schvaluje francouzský Haute Autorité de Santé (Vysoký úřad pro zdraví) (HAS) (Les substances interdites dans la pratique sportive – VIDAL, k dispozici na adrese: https://www.vidal.fr/sante/sport/sport-medicaments/sport-dopage-substances-interdites/tous-sports.html).\n\n52      Viz rozsudky Latvijas Republikas Saeima (bod 100) a ze dne 7. března 2024, Endemol Shine Finland (C‑740/22, EU:C:2024:216, bod 49). Obdobně viz podle čl. 8 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst 1995, L 281, s. 31; Zvl. vyd. 13/15, s. 355) rozsudek ze dne 24. září 2019, GC a další (Odstranění odkazů na citlivé údaje) (C‑136/17, EU:C:2019:773).\n\n53      Viz rozsudek Latvijas Republikas Saeima (body 77 až 79) v návaznosti na stanovisko generálního advokáta M. Szpunara ve věci Latvijas Republikas Saeima (Trestné body) (C‑439/19, EU:C:2020:1054, body 74 až 78).\n\n54      Je třeba připomenout, že zpracování osobních údajů pro tyto účely příslušnými orgány ve smyslu směrnice 2016/680 spadá do oblasti působnosti této směrnice jako lex specialis (viz bod 34 tohoto stanoviska), a nikoli GDPR jako lex generalis. Pokud však zpracování provádějí soukromé subjekty (nebo příslušné orgány, ale pro jiné účely, než jsou stanoveny ve směrnici 2016/680), pravděpodobně se použije GDPR, zejména pak jeho článek 10.\n\n55      Viz bod 19 odůvodnění GDPR.\n\n56      Kritéria takto pojmenovaná s odkazem na rozsudek, v němž je ESLP poprvé stanovil: ESLP, 8. června 1976, Engel v. Nizozemsko (EC:ECHR:1976:0608JUD000510071, bod 82). Tato kritéria Soudní dvůr přijal zejména v rozsudku ze dne 5. června 2012, Bonda (C‑489/10, EU:C:2012:319, bod 37 a násl.). Viz také rozsudek Latvijas Republikas Saeima (body 85 a 87, jakož i citovaná judikatura).\n\n57      Viz rozsudky ze dne 20. března 2018, Menci (C‑524/15, EU:C:2018:197, bod 27), a ze dne 14. září 2023, Volkswagen Group Italia a Volkswagen Aktiengesellschaft (C‑27/22, EU:C:2023:663, bod 46).\n\n58      Vstupem do sportovních organizací a účastí na sportovních akcích a soutěžích se profesionální sportovci zavazují (smluvně nebo svým souhlasem), že se nebudou uchylovat k dopingovým praktikám.\n\n59      Viz rozsudek Latvijas Republikas Saeima (bod 88 a citovaná judikatura).\n\n60      Kromě mezinárodních a národních sportovních federací lze uvést příslušné orgány určené na národní úrovni, včetně „národních antidopingových organizací“ (dále jen „NADO“), což jsou subjekty určené jednotlivými zeměmi jako hlavní orgány odpovědné za antidopingové programy na národní úrovni, které jsou uvedeny na internetových stránkách WADA (viz program NADO, který je k dispozici adrese: https://www.wada-ama.org/fr/programme-des-onad).\n\n61      Viz Generální ředitelství pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu (Evropská komise), van der Sloot, B., Paun, M., Leenes, R., a další, Anti-doping &amp;amp; Data Protection: An evaluation of the anti-doping laws and practices in the EU Member States in the light of the General Data Protection Regulation, Úřad pro publikace Evropské unie, 2017, zvláště s. 58, dostupné na adrese: https://data.europa.eu/doi/10.2766/042641.\n\n62      Viz rozsudky ze dne 20. března 2018, Garlsson Real Estate a další (C‑537/16, EU:C:2018:193, bod 33); Latvijas Republikas Saeima (bod 89); ze dne 23. března 2023, Dual Prod (C‑412/21, EU:C:2023:234, bod 30); ze dne 4. května 2023, MV – 98 (C‑97/21, EU:C:2023:371, bod 42), a ze dne 14. září 2023, Vinal (C‑820/21, EU:C:2023:667, bod 50).\n\n63      Viz Diakité, A., „Chapitre 2. La mise en oeuvre des sanctions applicables aux athlètes à l&#x27;épreuve du respect des droits fondamentaux“, v La mise en oeuvre du Code mondial antidopage par les Etats, Bruylant, Brusel, 2023 (1. vydání), bod 1145; Rouiller, C., „Avis de droit sur la compatibilité de l’article 10.2 du Code mondial antidopage avec les principes fondamentaux du droit national suisse“, 25. října 2005, s. 20 a násl. (k dispozici na adrese: https://www.wada-ama.org/sites/default/files/resources/files/Compatibilit%C3 %A9_droit_suisse_Document_entier.pdf).\n\n64      V tomto ohledu viz judikatura ESLP, která zohledňuje cíl (trestní nebo nápravný) uložené sankce [ESLP, 23. listopadu 2006, Jussila v. Finsko (EC:ECHR:2006:1123JUD007305301, bod 38)]. \n\n65      V tomto smyslu viz Diakité, A., „Chapitre 2. La mise en oeuvre des sanctions applicables aux athlètes à l&#x27;épreuve du respect des droits fondamentaux“, v La mise en oeuvre du Code mondial antidopage par les Etats, Bruylant, Brusel, 2023 (1. vydání), s. 501 a násl., zvláště bod 1143.\n\n66      Ke shrnutí judikatury v této oblasti viz ESLP, 6. listopadu 2018, Ramos Nunes de Carvalho e Sá v. Portugalsko (EC:ECHR:2018:1106JUD005539113, bod 123), a 5. března 2020, Peleki v. Řecko (EC:ECHR:2020:0305JUD006929112, bod 35). V tomto ohledu viz také stanovisko ke Světovému antidopingovému kodexu (návrh kodexu 2021) ze dne 13. října 2019 bývalého předsedy ESLP, Costa, J.-P., zvláště s. 5 a násl. dostupné na adrese: https://www.wada-ama.org/sites/default/files/resources/files/avis_2019_code_mondial_13_octobre.pdf.\n\n67      Porušení vojenské kázně, o které se jednalo ve věci Engel, zahrnující zařazení do kárné jednotky na dobu několika měsíců, bylo považováno za porušení, které spadá do působnosti trestněprávní části článku 6 EÚLP [ESLP, 8. června 1976, Engel a další v. Nizozemsko (EC:ECHR:1976:0608JUD000510071, bod 85)]. \n\n68      K použití článku 6 EÚLP v jeho občanskoprávní části na disciplinární řízení před orgány společností, v němž je přímo ohroženo právo vykonávat povolání, viz ESLP, 22. července 2021, Reczkowicz v. Polsko (EC:ECHR:2021:0722JUD004344719, body 183 až 185 a citovaná judikatura) ve vztahu k soudcům a advokátům; ESLP, 23. června 1981, Le Compte, Van Leuven a De Meyere v. Belgie (CE:ECHR:1981:0623JUD000687875, body 41 až 51) ve vztahu k lékařům; ESLP, 27. června 1997, Philis v. Řecko (č. 2) (CE:ECHR:1997:0627JUD001977392, bod 45) týkající se inženýra, jakož i ESLP, 5. března 2020, Peleki v. Řecko (CE:ECHR:2020:0305JUD006929112, bod 39) týkající se notáře.\n\n69      Viz ESLP, 2. října 2018, Mutu a Pechstein v. Švýcarsko (EC:ECHR:2018:1002JUD004057510); ESLP, 3. září 2019, Bakker v. Švýcarsko (EC:ECHR:2019:0903DEC000719807); ESLP, 28. ledna 2020, Ali Rıza a další v. Švýcarsko (EC:ECHR:2019:0903DEC000719807). Turecko (EC:ECHR:2020:0128JUD003022610, body 153 až 161); ESLP, 18. května 2021, Sedat Doğan v. Turecko (EC:ECHR:2021:0518JUD004890914, bod 20), a ESLP, 18. května 2021, Naki a AMED Sportif Faaliyetler Kulübü Derneği v. Turecko (EC:ECHR:2021:0518JUD004892416, bod 20). Z nedávné doby viz také ESLP, 10. července 2025, Semenya v. Švýcarsko (EC:ECHR:2025:0710JUD001093421, zvláště bod 161).\n\n70      Viz ESLP, 10. února 1983, Albert a Le Compte v. Belgie (EC:ECHR:1983:0210JUD000729975, bod 30 a citovaná judikatura); ESLP, 6. listopadu 2018, Ramos Nunes de Carvalho e Sá v. Portugalsko (EC:ECHR:2018:1106JUD005539113, bod 121) a ESLP, 1. června 2023, Grosam v. Česká republika (EC:ECHR:2023:0601JUD001975013, bod 112).\n\n71      Viz ESLP, 22. prosince 2020, Gestur Jónsson a Ragnar Halldór Hall v. Island (EC:ECHR:2020:1222JUD006827314, bod 93).\n\n72-      Naopak skutečnost, že pravidlo postihující určité protiprávní jednání je určeno všem občanům, svědčí ve prospěch trestní povahy sankce [viz ESLP, 21. února 1984, Öztürk v. Německo (EC:ECHR:1984:0221JUD000854479, bod 53)]. \n\n73-      Viz ESLP, 6. listopadu 2018, Ramos Nunes de Carvalho e Sá v. Portugalsko (EC:ECHR:2018:1106JUD005539113, bod 125). \n\n74      Odlišuje se od skutkového stavu v rozsudku ze dne 20. března 2018, Garlsson Real Estate a další (C‑537/16, EU:C:2018:193), v němž byla správní peněžitá pokuta za protiprávní jednání představující manipulaci s trhem založena na právním předpisu s obecnou působností.\n\n75      Viz bod 100 tohoto stanoviska.\n\n76      Mezinárodní sportovní arbitráž, 9. srpna 1999, č. 98/222, B. v. Mezinárodní triatlonová unie (ITU) (bod 43), dostupné na adrese https://jurisprudence.tas-cas.org/Shared%20Documents/222.pdf. V tomto smyslu viz také Soek, J., The strict liability principle and the human rights of the athlets in doping cases, T. M. C. Asser Press, The Hague, 2006, zvláště s. 272, podle kterého i když antidopingové disciplinární právo uplatňované sportovními federacemi a organizacemi není samo o sobě trestním právem, může být v určitých případech kvalifikován jako represivní systém, v jehož rámci se mají uplatnit zásady trestního práva.\n\n77-      Viz ESLP, 5. března 2020, Peleki v. Řecko (EC:ECHR:2020:0305JUD006929112, bod 36 a citovaná judikatura).\n\n78      Viz rozsudek ze dne 4. května 2023, MV – 98 (C‑97/21, EU:C:2023:371, bod 46), a ESLP, 9. října 2003, Ezeh a Connors v. Spojené království (EC:ECHR:2003:1009JUD003966598, bod 120).\n\n79      K systému sankcí viz článek 10 WADC. Viz také Soek, J., The strict liability principle and the human rights of the athlets in doping cases, T. M. C. Asser Press, Haag, 2006, zvláště. s. 195 a násl.\n\n80      Viz ESLP, 22. prosince 2020, Gestur Jónsson a Ragnar Halldór Hall v. Island (EC:ECHR:2020:1222JUD006827314, bod 78), týkající se pochybení advokátů při jednání.\n\n81      Dozorovým úřadem ve smyslu tohoto ustanovení je zde rakouský úřad pro ochranu údajů.\n\n82      K věci, v níž vyvstává otázka, zda vnitrostátní právo v oblasti podmínek přístupu k rejstříku trestů poskytuje dostatečné záruky, viz věc Komise v. Maďarsko (Hodnoty Unie) (C‑769/22, 2023/C 54/19) (Úř. věst. 2023, C 54, s. 16), která v době přípravy tohoto stanoviska byla projednávána, a stanovisko generální advokátky T. Ćapeta ze dne 5. června 2025 v této věci (EU:C:2025:408, zvláště body 356 až 359).\n\n83      Viz body 132 až 180 tohoto stanoviska.\n\n84      Viz rozsudek Latvijas Republikas Saeima (body 74 a 75).\n\n85      Viz &amp;sect; 5 odst. 6 bod 4 ADBG.\n\n86      Viz rozsudek Vyriausioji tarnybinės etikos komisija (bod 70 a citovaná judikatura).\n\n87      NADA a ÖADR jsou povinny zveřejnit předmětné informace v souladu s &amp;sect; 5 odst. 6 bodem 4, resp. &amp;sect; 21 odst. 3 ADBG.\n\n88      Tento bod není sporný a zdá se mi, že není pochyb o existenci úkolu prováděném ve veřejném zájmu s ohledem na obecný zájem sledovaný antidopingovými předpisy [viz rozsudek Meca-Medina a Majcen v. Komise (bod 43)].\n\n89      Stejná operace zpracování může sloužit několika legitimním účelům zpracování [viz rozsudek ze dne 3. dubna 2025, Ministerstvo zdravotnictví (Údaje týkající se zástupce právnické osoby) (C‑710/23, EU:C:2025:231, bod 42)] a postačí pouze jeden z těchto legitimních důvodů [viz rozsudky Vyriausioji tarnybinės etikos komisija (bod 71) a HTB Neunte Immobilien Portfolio a Ökorenta Neue Energien Ökostabil IV (C‑17/22 a C‑18/22, EU:C:2024:738, bod 38)].\n\n90      Viz rozsudek Latvijas Republikas Saeima (bod 98 a citovaná judikatura).\n\n91      Tyto dva cíle ostatně odpovídají cílům, které WADA zmínila v rámci svých diskusí s pracovní skupinou zřízenou podle článku 29 a které byly převzaty v rámci druhého stanoviska 4/2009 přijatého dne 6. února 2009, k mezinárodnímu standardu WADA pro ochranu soukromí a osobních údajů, souvisejícím ustanovením kodexu WADA a dalším otázkám ochrany soukromí v boji proti dopingu ve sportu ze strany WADA a (národních) antidopingových organizací (bod 3.6 o sankcích) (dále jen „stanovisko 4/2009“). \n\n92      Podle ustanovení &amp;sect; 1 odst. 2 bodu 8 ADBG může být porušením antidopingových pravidel kontakt sportovce s členem doprovodného personálu, na kterého se vztahuje zákaz nebo sankce.\n\n93      V tomto smyslu viz rozsudek Latvijas Republikas Saeima (body 109 a 110).\n\n94      V tomto ohledu viz rozsudek ze dne 22. listopadu 2022, Luxembourg Business Registers (C‑37/20 a C‑601/20, EU:C:2022:912, bod 42).\n\n95      V tomto ohledu viz také výhrady pracovní skupiny zřízené podle článku 29 uvedené ve stanovisku 4/2009 v bodě 3.6.1. Je také zajímavé poznamenat, že ačkoli článek 14.2.4 WADC ve znění z roku 2009 stanovil, že zveřejnění musí být provedeno alespoň zobrazením požadovaných informací na internetových stránkách antidopingové organizace po dobu nejméně jednoho roku, v následujících verzích WADC tento požadavek na zveřejnění na internetu zmizel. Dodávám, že v Německu antidopingová organizace zveřejňuje informace v interním tištěném médiu (viz internetové stránky NADA Germany, dostupné na adrese: https://www.nada.de/service/news/newsdetail/veroeffentlichung-von-sanktionsentscheidungen).\n\n96      Podle článku 2.10 WADC a doprovodného komentáře v poznámce pod čarou 15 se zdá, že hlavním účelem je zajistit, aby sportovci (a další osoby) nespolupracovali s „trenéry, ošetřovateli, lékaři nebo jinými členy podpůrného personálu sportovců, jejichž činnost byla pozastavena za porušení antidopingových pravidel nebo kteří byli odsouzeni za trestný čin nebo jim byla uložena disciplinární sankce v souvislosti s dopingem. Toto ustanovení rovněž zakazuje spolupráci s jakýmkoli jiným sportovcem působícím jako trenér nebo člen doprovodného personálu sportovce během doby zákazu činnosti“.\n\n97      Uvádím ostatně, že podle WADC musí antidopingová organizace k prokázání porušení zákazu spolupracovat s osobou, která má pozastavenou činnost, prokázat, že sportovec nebo jiná osoba věděli o diskvalifikujícím statusu podpůrného personálu sportovce (článek 2.10.2 WADC).\n\n98      Viz rozsudek Vyriausioji tarnybinės etikos komisija (bod 102), který zohledňuje skutečnost, že zveřejnění na internetu vede k tomu, že dotčené osobní údaje jsou na internetu volně dostupné široké veřejnosti, a tudíž potenciálně neomezenému počtu osob. Štrasburský soud rovněž zohledňuje typ média použitého ke zveřejnění osobních údajů, přičemž šíření prostřednictvím internetu bylo v tomto ohledu považováno za obzvláště rizikové [ESLP, 9. března 2023, L. B. v. Maďarsko (CE:ECHR:2023:0309JUD003634516, bod 121)].\n\n99      Viz stanovisko 4/2009 (body 3.6.1 a 3.6.2 týkající se sankcí).\n\n100      V tomto smyslu viz rozsudek Vyriausioji tarnybinės etikos komisija (bod 98 a citovaná judikatura).\n\n101      Viz čl. 9 odst. 2 písm. g) GDPR.\n\n102      Viz rozsudky ze dne 24. září 2019, GC a další (Odstranění odkazů na citlivé údaje) (C‑136/17, EU:C:2019:773, bod 73), a Latvijas Republikas Saeima (bod 104).\n\n103      Přezkum přiměřenosti se provádí zejména s ohledem na skutečnost, že údaj je považován za citlivý [viz rozsudky ze dne 11. prosince 2019, Asociaţia de Proprietari bloc M5A-ScaraA (C‑708/18, EU:C:2019:1064, bod 57), a Vyriausioji tarnybinės etikos komisija (bod 99)].\n\n104      Viz stanovisko generálního advokáta P. Cruz Villalóna ve spojených věcech Digital Rights Ireland a další (C‑293/12 a C‑594/12, EU:C:2013:845, bod 149), týkající se v jiném právním kontextu přiměřenosti doby uchovávání údajů.\n\n105      V tomto ohledu viz Dellaux, J., „La réglementation de la lutte contre le dopage à l&#x27;aune de la jurisprudence de la Cour européenne des droits de l&#x27;homme, ou quand la pratique sportive justifie des restrictions importantes au droit au respect au la vie privée“, Revue trimestrielle des droits de l&#x27;homme, Anthémis, č. 116, 2018, zvláště s. 899 a 900.\n\n106      Viz Delforges, A., „Titre 8 – Les obligations générales du responsable du traitement et la place du sous-traitant“, v Le règlement général sur la protection des données (RGPD/GDPR), Larcier, Brusel, 2018 (1. vydání), s. 371 až 406.\n\n107      V tomto ohledu viz stanovisko 4/2009 (bod 3.6 o sankcích), které doporučuje například zohlednit závažnost antidopingového porušení, počet zjištěných porušení, úroveň, na které sportovec soutěží, a případnou medializaci věci.\n\n108      Viz rozsudky ze dne 12. ledna 2023, Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság (C‑132/21, dále jen „rozsudek Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság“, EU:C:2023:2, bod 32), a ze dne 9. ledna 2025, Österreichische Datenschutzbehörde (Nepřiměřené žádosti) (C‑416/23, EU:C:2025:3, bod 24).\n\n109      V tomto smyslu viz Spiecker gen. Döhmann, I. a další, General Data Protection Regulation: Article-by-Article Commentary, Nomos – Beck – Hart, 2023, zvláště s. 1010 až 1017.\n\n110      Je skutečností, že jak zdůrazňují rakouská vláda a finská vláda, v bodě 47 rozsudku Lindenapotheke se uvádí, že „kapitola VIII GDPR upravuje zejména prostředky nápravy, které umožňují chránit práva subjektu údajů, pokud osobní údaje, které se ho týkají, byly údajně zpracovány v rozporu s ustanoveními uvedeného nařízení“ (kurzivou zvýraznil autor stanoviska). Výraz „zejména“  mě však vede k tomu, abych tento argument zrelativizoval, zejména proto, že v této věci vůbec nešlo o zpracování, které ještě neproběhlo.\n\n111      Viz rozsudek ze dne 7. prosince 2023, SCHUFA Holding (Oddlužení) (C‑26/22 a C‑64/22, dále jen „rozsudek SCHUFA Holding“, EU:C:2023:958, bod 56 a citovaná judikatura).\n\n112      Viz rozsudek SCHUFA Holding (bod 68 a citovaná judikatura).\n\n113      Viz rovněž rozsudek ze dne 4. září 2025, Quirin Privatbank (C‑655/23, EU:C:2025:655, body 43 až 50) týkající se možnosti zabránit opakovanému protiprávnímu zpracování osobních údajů. Viz dále žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Oberlandsgericht Wien (Rakousko) ve věci CRIF (C‑40/25), která v době zpracování tohoto stanoviska byla ještě projednávána a která se týká možnosti uložit správci povinnost zdržet se dalšího protiprávního předávání osobních údajů.\n\n114      Viz rozsudky SCHUFA Holding (bod 58) a ze dne 26. září 2024, Land Hessen (Povinnost orgánu pro ochranu údajů jednat) (C‑768/21, EU:C:2024:785, bod 35). Viz také stanovisko generálního advokáta P. Pikamäea ve spojených věcech SCHUFA Holding (Oddlužení) (C‑26/22 a C‑64/22, EU:C:2023:222, bod 40).\n\n115      Ve srovnatelném kontextu směrnice 2016/680, viz rozsudek ze dne 4. října 2024, Bezirkshauptmannschaft Landeck (Pokus o přístup k osobním údajům uloženým v mobilním telefonu) (C‑548/21, EU:C:2024:830, body 69 až 77), kde Soudní dvůr rozhodl, že pokus o zpracování je již zpracováním údajů.\n\n116      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. července 2024, Meta Platforms Ireland (Zástupná žaloba) (C‑757/22, EU:C:2024:598, bod 44). Stížnost týkající se informační povinnosti stanovené v článku 12 GDPR nebo práva na přístup stanoveného v článku 15 tohoto nařízení by byla přípustná například před zahájením zpracování údajů [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. července 2024, Meta Platforms Ireland (Zástupná žaloba) (C‑757/22, EU:C:2024:598, bod 45)].\n\n117      Lze si představit, že by stěžovatel mohl v tomto případě požádat dozorový úřad, aby správce upozornil nebo mu nařídil nezveřejňovat osobní údaje, například z důvodu nezákonnosti zpracování. Pokud je nezákonné, mohl by subjekt údajů vznést námitky proti uvedenému zpracování prováděnému bez převažujících oprávněných důvodů na základě čl. 17 odst. 1 písm. c) GDPR. Nezdá se však, že by se v projednávané věci jednalo o tyto případy.\n\n118      Viz rozsudek ve věci Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság (bod 34). Viz též stanovisko generálního advokáta Richarda de la Tour ve věci D a další (Vztah mezi opravnými prostředky) (C‑414/24, EU:C:2025:656, bod 46) týkající se provázanosti mezi správními stížnostmi a prostředky nápravy podávanými k soudu. \n\n119      Viz rozsudek Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság (bod 41).\n\n120      Viz rozsudek SCHUFA Holding (bod 53).\n\n121      Viz Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság (bod 37) a Lindenapotheke (bod 60).\n\n122      Viz Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság (body 45 a 57).\n\n123      Viz rozsudek ve věci Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság (body 46, 48 a 51).</div>", "next": 0}