{"html": "<div class=\"pre\">\n236. Podle čl. 4 bodu 2 GDPR se výrazem „zpracování“ rozumí mimo jiné „jakákoliv operace nebo soubor operací, které jsou prováděny s osobními údaji nebo soubory osobních údajů pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů“, jako je „shromáždění, zaznamenání, [...] použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění“.\n\n237. Jak je uvedeno v bodě 203 tohoto stanoviska, jak oblast působnosti napadeného zákona, tak i výkon vyšetřovacích pravomocí Úřadu se vztahují také na (činnosti) fyzických osob. Na základě &amp;sect; 7 odst. 2 a 3 ve spojení s &amp;sect; 8 odst. 1 tohoto zákona je Úřad oprávněn zejména požadovat od dotčených osob předložení veškerých informací nebo údajů souvisejících s předmětem vyšetřování. Jak potvrzuje &amp;sect; 6 odst. 6 uvedeného zákona, který se týká zveřejňování výroční zprávy, informace a údaje shromážděné úřadem mohou zahrnovat „osobní údaje“ a „osobní údaje, které jsou ve veřejném zájmu“. To ostatně Maďarsko nezpochybňuje. Kromě toho shromažďování těchto informací nebo údajů prostřednictvím právně závazných žádostí o informace, jejich zaznamenávání nebo zakládání do spisu, jakož i jejich používání pro účely hodnocení Úřadem splňují pojem „zpracování“ těchto údajů.\n\n238. Totéž platí pro předávání těchto informací a údajů Úřadem příslušným orgánům podle &amp;sect; 11 napadeného zákona. A konečně zveřejnění výsledků vyšetřování Úřadu na jeho internetových stránkách a jeho výroční zprávy podle &amp;sect; 6 odst. 1 a 6 tohoto zákona představuje „šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění“ ve smyslu pojmu „zpracování“. Úřad je dokonce výslovně oprávněn zveřejňovat „osobní údaje, které jsou ve veřejném zájmu“(140).\n\n239. Z výše uvedeného vyplývá, že všechna tyto opatření Úřadu splňují pojem „zpracování“ osobních údajů ve smyslu čl. 4 bodu 2 GDPR, a to zejména ve formě shromáždění, zaznamenání, uložení, použití, zpřístupnění přenosem(141), šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění.\nb)      Zákonnost zpracování osobních údajů na základě vhodného právního základu\n\n1)      Vhodný právní základ pro zpracování\n\n240. Podle názoru Komise není napadený zákon dostatečným právním základem pro toto zpracování osobních údajů.\n\n241. V souladu s čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR je zpracování osobních údajů zákonné, pouze pokud je zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce. Podle čl. 6 odst. 3 prvního pododstavce tohoto nařízení musí být základ pro toto zpracování stanoven právem Unie [písmeno a)] nebo právem členského státu, které se na správce vztahuje [písmeno b)].\n\n242. V tomto ohledu Maďarsko nesprávně tvrdí, že čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR představuje sám o sobě dostatečný právní základ pro zpracování osobních údajů(142). Ze znění čl. 6 odst. 3 i bodu 45 odůvodnění(143) GDPR vyplývá, že k tomuto účelu je vyžadován samostatný a dodatečný právní základ, který spadá buď do vnitrostátního práva, nebo do práva Unie a který stanoví „základ pro zpracování podle odst. 1 písm. c) a e)“.\n\n243. Výraz „může obsahovat konkrétní ustanovení“ použitý v čl. 6 odst. 3 druhém pododstavci druhé větě GDPR(144) toto posouzení nevyvrací. Tento výraz pouze odráží možnost členských států, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku („mohou“), „zachovat nebo zavést konkrétnější ustanovení“ za účelem přizpůsobení použití pravidel GDPR pro účely zákonného zpracování těchto údajů podle odstavce 1 písm. c) a e) uvedeného článku(145).\n\n244. Je proto třeba ověřit, zda napadený zákon jako takový poskytuje dostatečně přesný právní základ ve smyslu čl. 6 odst. 3 GDPR.\n2)      Nepřesná povaha napadeného zákona\n\n245. Podle čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR je zpracování osobních údajů zákonné, pouze pokud je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce.\n\n246. Kromě toho podle čl. 6 odst. 3 druhého pododstavce GDPR buď předmětný právní základ sám definuje účely zpracování, nebo v případě zpracování ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. e) tohoto článku jsou tyto účely nutné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu či při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce. Zákon upravující zpracování osobních údajů musí totiž jasně a přesně definovat, pomocí objektivních kritérií, hmotněprávní a procesní podmínky, jimiž je přístup k těmto údajům podmíněn(146).\n\n247. V projednávané věci není zjevně splněn požadavek dostatečně jasné a přesné definice účelů zpracování. To se týká zejména účelů shromáždění, zaznamenání, uložení, použití a přenosu osobních údajů Úřadem.\n\n248. V tomto ohledu je třeba připomenout, že Úřad může požadovat informace o všech údajích, včetně osobních údajů, které souvisejí s předmětem jeho vyšetřování činností uvedených v &amp;sect; 3 napadeného zákona (viz body 237 a 238 tohoto stanoviska), například činností „zaměřených na ovlivňování demokratické debaty a státních a společenských rozhodovacích procesů“(147). V souladu s &amp;sect; 6 až 8 se tento zákon omezuje na požadavek, aby dotčené údaje měly souvislost s tímto – potenciálně širokým(148) – předmětem vyšetřování. Tato ustanovení totiž neomezují povahu ani rozsah informací nebo osobních údajů, které může Úřad požadovat od dotčených organizací nebo osob. Stejně tak podle &amp;sect; 11 uvedeného zákona je Úřad oprávněn předávat tyto údaje v plném rozsahu jiným příslušným orgánům pouze na základě toho, že „zjistí skutečnosti nebo okolnosti, které by mohly vést k zahájení nebo vedení řízení o porušení předpisů, trestního řízení, správního řízení nebo jiného řízení“, aniž jsou jasně stanoveny podmínky nebo účely takového předávání různým orgánům. \n\n249. Výše uvedená ustanovení rovněž nestanoví kritéria pro dobu uchovávání údajů ani pro účely jejich použití v závislosti na typu údajů nebo dotčené osobě. Tyto údaje se však mohou týkat například novinářů pracujících pro společnosti nebo organizace působící v tisku, sdělovacích prostředcích, v oblasti informací nebo komunikace, od nichž může být vyžadováno, aby chránili anonymitu svých zdrojů. Mohou tedy zahrnovat zejména citlivé údaje ve smyslu čl. 9 odst. 1 GDPR, jako jsou „politické názory“ nebo „náboženské vyznání či filozofické přesvědčení“, nebo dokonce „osobní údaje týkající se odsouzení v trestních věcech“ ve smyslu článku 10 GDPR, aniž jsou upřesněny účely jejich zpracování.\n\n250. Napadený zákon jako takový tedy jasně nedefinuje účely zpracování osobních údajů Úřadem. Zároveň neukládá Úřadu povinnost zajistit, aby účely výkonu jeho vyšetřovacích pravomocí byly nezbytné pro plnění úkolu ve veřejném zájmu, který mu byl svěřen za účelem uplatňování uvedeného zákona. Vzhledem k tomu, že tyto účely nejsou v tomto zákoně přesněji vymezeny, není možné zajistit ani ověřit, zda jsou tyto účely nezbytné pro plnění tohoto úkolu ve veřejném zájmu.\n\n251. A konečně napadený zákon neobsahuje účinné záruky proti rizikům zneužití nebo protiprávního přístupu k osobním údajům(149) shromážděným Úřadem. Tento zákon totiž nestanoví ani procesní záruky pro dotčené osoby, ani soudní nebo správní kontrolu, která by mohla omezit výkon širokých pravomocí úřadu v oblasti vyšetřování, hodnocení a šíření osobních údajů(150). Jedinou procesní zárukou stanovenou uvedeným zákonem je podle jeho &amp;sect; 6 odst. 8 právo předložit do patnácti dnů před zveřejněním výroční zprávy, v níž Úřad zamýšlí uvést organizaci, která byla předmětem vyšetřování, připomínky a obdržet od Úřadu do třiceti dnů odůvodněnou odpověď v případě zamítnutí těchto připomínek.\n\n252. Ustanovení napadeného zákona proto vzhledem k jejich nepřesnosti, neurčitosti a neúplnosti, zejména pokud jde o nedostatek procesních záruk a účinné soudní kontroly, nezajišťují, že Úřad bude provádět zpracování osobních údajů v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 6 odst. 1 písm. e) a odst. 3 druhém pododstavci GDPR.\n3)      Přiměřenost\n\n253. V souladu s čl. 6 odst. 3 druhým pododstavcem poslední větou GDPR musí předmětný právní základ odpovídat cíli veřejného zájmu a být přiměřený sledovanému legitimnímu cíli.\n\n254. Vzhledem k tomu, že napadený zákon nesplňuje požadavky jasnosti, přesnosti a předvídatelnosti, pokud jde o jeho uplatňování v souvislosti se zpracováním osobních údajů, nelze mít za to, že jeho ustanovení splňují zásadu proporcionality z hlediska sledovaného legitimního cíle veřejného zájmu. V této souvislosti Maďarsko ani netvrdilo, že toto zpracování je v souladu se zásadou „minimalizace údajů“ zakotvenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) GDPR. Podle posledně uvedené zásady musí být osobní údaje přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány(151).\n\n255.  Z toho vyvozuji, že sporná ustanovení opravňují Úřad k nezákonnému zpracování osobních údajů, které může dokonce představovat závažný zásah do základních práv zaručených články 7 a 8 Listiny, aniž stanoví dostatečně jasná a přesná omezení, která lze považovat za přiměřená s ohledem na cíle obecného zájmu sledované napadeným zákonem. To je o to méně ospravedlnitelné, že se toto zpracování může týkat činností, které zahrnují citlivé údaje, včetně pouhého veřejného vyjádření názoru(152).\n\n256. Napadený zákon proto nesplňuje požadavky čl. 6 odst. 3 GDPR.\n\n257. Za těchto okolností již není třeba vyjadřovat se k otázce, zda &amp;sect; 27 odst. 3 zákona o komisaři pro základní práva, který se podle &amp;sect; 9 odst. 1 napadeného zákona(153) použije mutatis mutandis na činnost Úřadu, může zabránit nebo odůvodnit zveřejnění osobních údajů, nebo zda je tato ochrana zaručena &amp;sect; 6 odst. 6 tohoto zákona. Taková ochrana by totiž v každém případě byla nedostatečná k nápravě zjištěného porušení článku 6 GDPR.\n\n258. Výtce, podle které napadený zákon nesplňuje požadavky čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1 písm. e), čl. 6 odst. 2 a 3, čl. 9 odst. 2 písm. g) a článku 10 GDPR, jakož i článků 7 a 8 Listiny, je proto třeba vyhovět.\n9.      Dílčí závěr\n\n259. Závěrem konstatuji, že žalobě je třeba vyhovět s výjimkou žalobních důvodů vycházejících z porušení článků 49 a 56 SFEU a práva neobviňovat sám sebe ve smyslu článku 48 Listiny.\nVI.    K nákladům řízení\n\n260. Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Maďarsko nemělo v podstatné části ve věci úspěch, je důvodné uložit Maďarsku náhradu nákladů řízení.\n\n261. Podle čl. 140 odst. 1 tohoto jednacího řádu nesou členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, vlastní náklady. Evropský parlament a vedlejší účastníci ponesou proto vlastní náklady řízení.\n\n262. Podle čl. 140 odst. 2 uvedeného jednacího řádu nesou státy, které jsou stranami Dohody o EHP a nejsou členskými státy, vlastní náklady řízení, vstoupí-li do řízení jako vedlejší účastníci. Norské království tedy ponese vlastní náklady řízení.\nVII. Závěry\n\n263. Navrhuji tedy Soudnímu dvoru, aby rozhodl následovně:\n–        Přijetím 2023 évi LXXXVIII. törvény a nemzeti szuverenitás védelmérő (zákon č. LXXXVIII z roku 2023 na ochranu národní suverenity) Maďarsko porušilo článek 63 SFEU, článek 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“), články 14, 16 a 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, články 7, 8, 11, 12 a 47 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i články 5, 6, 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).\n–        Ve zbývající části se žaloba zamítá.\n–        Maďarsku se ukládá náhrada nákladů řízení.\n–        Evropský parlament, Belgické království, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Španělské království, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Polská republika, Portugalská republika, Finská republika, Švédské království a Norské království ponesou vlastní náklady řízení.\n\n1      Původní jazyk: francouzština.\n\n2–      Magyar Közlöny 2023/185 ze dne 21. prosince 2023, s. 10429.\n\n3      Legitimita takové ochrany je v zásadě uznávána také orgány Unie; viz sdělení Komise ze dne 26. dubna 2018 nazvané „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup“ (k dispozici na adrese: eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52018DC0236)); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. 2019, L 79I, s. 1); návrh Komise ze dne 12. prosince 2023 na směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví harmonizované požadavky na transparentnost zastupování zájmů jménem třetích zemí na vnitřním trhu a kterou se mění směrnice (EU) 2019/1937 [COM(2023) 637 final, k dispozici na adrese: EUR-Lex – 52023PC0637 – EN – EUR-Lex; viz také poznámka Generálního sekretariátu Rady Evropské unie ze dne 16. června 2025 (k dispozici na adrese: eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CONSIL:ST_10134_2025_INIT]. Viz také nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 ze dne 13. března 2024 o transparentnosti a cílení politické reklamy (Úř. věst. L, 2024/900, 20.3.2024).\n\n4      Ustanovení &amp;sect; 3 písm. a) bod ac) napadeného zákona.\n\n5      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s. 1, dále jen „nařízení GDPR“).\n\n6      Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. 2000, L 178, s. 1; Zvl. vyd. 13/25, s. 399, dále jen „směrnice o elektronickém obchodu“).\n\n7      Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. 2006, L 376, s. 36).\n\n8–      Magyar Közlöny 2012/92 ze dne 13. července 2012, s. 13450.\n\n9–      Magyar Közlöny 2013/66 ze dne 18. dubna 2013, s. 49703.\n\n10–      Magyar Közlöny 2017/216 ze dne 19. prosince 2017, s. 34164.\n\n11–      Magyar Közlöny 2011/88 ze dne 26. července 2011, s. 25435.\n\n12–      Magyar Közlöny 2011/88 ze dne 26. července 2011, s. 25449.\n\n13–      Magyar Közlöny 2017/95 ze dne 21. června 2017, s. 9048.\n\n14      Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. 2010, L 95, s. 1, dále jen „směrnice o audiovizuálních mediálních službách“).\n\n15      Otázka, zda Komise může v rámci žaloby pro nesplnění povinnosti namítat porušení článku 2 SEU, dosud nebyla Soudním dvorem rozhodnuta; v této souvislosti viz stanovisko generální advokátky T. Ćapeta ve věci Komise v. Maďarsko (Hodnoty Evropské unie) (C‑769/22, EU:C:2025:408, body 142 a násl.).\n\n16      V tomto smyslu viz rozsudky ze dne 13. června 2018, Komise v. Polsko (C‑530/16, EU:C:2018:430, bod 30), a ze dne 22. května 2025, Komise v. Lotyšsko (Směrnice o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru) (C‑238/23, nezveřejněný, EU:C:2025:374, bod 45).\n\n17      V tomto smyslu viz rozsudky ze dne 8. listopadu 2007, Španělsko v. Rada (C‑141/05, EU:C:2007:653, bod 27); ze dne 29. července 2019, Bayerische Motoren Werke a Freistaat Sachsen v. Komise (C‑654/17 P, EU:C:2019:634, bod 50), a ze dne 19. listopadu 2024, Komise v. Polsko (Volitelnost a členství v politické straně) (C‑814/21, EU:C:2024:963, bod 56).\n\n18      C‑204/21, EU:C:2023:442, bod 62 a násl.\n\n19      Viz rozsudek ze dne 5. června 2023, Komise v. Polsko (Nezávislost a soukromý život soudců) (C‑204/21, EU:C:2023:442, bod 69). V tomtéž smyslu viz rovněž rozsudek ze dne 19. listopadu 2024, Komise v. Polsko (Volitelnost a členství v politické straně) (C‑814/21, EU:C:2024:963, bod 155).\n\n20      V tomto smyslu viz rozsudky ze dne 6. října 2020, Privacy International (C‑623/17, EU:C:2020:790, bod 44), a La Quadrature du Net a další (C‑511/18, C‑512/18 a C‑520/18, EU:C:2020:791, bod 99); rozsudek ze dne 16. ledna 2024, Österreichische Datenschutzbehörde (C‑33/22, EU:C:2024:46, bod 50); rozsudek ze dne 29. července 2024, protectus (C‑185/23, EU:C:2024:657, bod 62), a ze dne 19. listopadu 2024, Komise v. Polsko (Volitelnost a členství v politické straně) (C‑814/21, EU:C:2024:963, bod 155 a citovaná judikatura). Pokud jde o úpravu pracovní doby v ozbrojených silách, viz rozsudek ze dne 15. července 2021, Ministrstvo za obrambo (C‑742/19, EU:C:2021:597, body 36 až 46).\n\n21      Maďarsko se na podporu tohoto argumentu odvolává na rozsudek ze dne 23. listopadu 1989, B &amp;amp; Q (C‑145/88, EU:C:1989:593, bod 18).\n\n22      Viz &amp;sect; 8 odst. 2 napadeného zákona.\n\n23      Pokud jde o vzdělávací služby, viz rozsudek ze dne 27. června 2017, Congregación de Escuelas Pías Provincia Betania (C‑74/16, EU:C:2017:496, bod 48), a pokud jde o divadelní představení a přeshraniční poskytování služeb informační společnosti, stanovisko generální advokátky T. Ćapeta ve věci Komise v. Maďarsko (Hodnoty Evropské unie) (C‑769/22, EU:C:2025:408, bod 52).\n\n24      Tím nejsou dotčeny distribuční kanály nebo způsoby přenosu používané autory těchto činností, kterými mohou být jednotlivci, poskytovatelé služeb, politická seskupení nebo sdružení zastupující zájmy. Maďarsko tak na jednání nevyloučilo, že sdělení nebo informace šířené prostřednictvím sociálních sítí na internetu mohou spadat do působnosti napadeného zákona.\n\n25      V tomto smyslu viz rozsudky ze dne 13. října 1993, CMC Motorradcenter (C‑93/92, EU:C:1993:838, body 10 až 12), a ze dne 7. března 1990, Krantz (C‑69/88, EU:C:1990:97, body 10 až 12).\n\n26      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 30. května 2024, Airbnb Ireland a Amazon Services Europe (C‑662/22 a C‑667/22, EU:C:2024:432, bod 62 a násl.).\n\n27      Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. 2013, L 248, s. 1). Stejně jako pravomoci Úřadu mohou vyšetřovací pravomoci a pravomoci OLAF k předávání údajů podle čl. 3 odst. 3 (žádost o informace v rámci vnějších vyšetřování) a článku 11 (předání závěrečné zprávy o vyšetřování příslušným vnitrostátním orgánům) nařízení č. 883/2013 vést k zahájení soudních, občanských a trestních řízení na vnitrostátní úrovni. Při výkonu těchto pravomocí je však OLAF povinen dodržovat základní procesní záruky, jako je povinnost náležité péče, jejíž porušení může vést k mimosmluvní odpovědnosti Unie; viz rozsudek ze dne 11. ledna 2024, Planistat Europe a Charlot v. Komise (C‑363/22 P, EU:C:2024:20, body 75 až 78) a stanovisko generální advokátky L. Medina ve věci Planistat Europe a Charlot v. Komise (C‑363/22 P, EU:C:2023:594, body 42 a násl.).\n\n28      Viz nařízení Evropského parlamentu (EU, Euratom) 2021/1163 ze dne 24. června 2021, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom (Úř. věst. 2021, L 253, s. 1).\n\n29      V tomto smyslu viz rozsudky ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, body 36 a 37, jakož i citovaná judikatura), a ze dne 19. listopadu 2024, Komise v. Polsko (Volitelnost a členství v politické straně) (C‑814/21, EU:C:2024:963, body 129 a 130, jakož i citovaná judikatura).\n\n30      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. září 2020, Cali Apartments (C‑724/18 a C‑727/18, EU:C:2020:743, bod 39).\n\n31      Viz srovnatelná situace, která vedla k vydání rozsudku ze dne 30. května 2024, Airbnb Ireland a Amazon Services Europe (C‑662/22 a C‑667/22, EU:C:2024:432, bod 62 a násl.).\n\n32      Tímto způsobem jde napadený zákon ještě dále než některé předpisy týkající se srovnatelných vyšetřovacích nástrojů, jako je čl. 18 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101] a [102 SFUE] (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1), které Komisi svěřují pravomoc nezávazně požadovat od podniků informace; viz také čl. 21 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. 2022, L 265, s. 1) a čl. 67 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. 2022, L 277, s. 1). Jediným rozdílem oproti napadenému zákonu je to, že v případě poskytnutí odpovědi na takovou žádost o informace musí být tato odpověď správná, neboť nesprávné nebo zkreslené informace mohou vést k uložení peněžité sankce Komisí.\n\n33      Viz &amp;sect; 14 a &amp;sect; 14/A zákona č. CXXV z roku 1995 o národních bezpečnostních službách (1995. evi CXXV törvény a nemzetbiztonsági szolgálatokról). Nedostatečná spolupráce s tímto parlamentním výborem může být trestná podle &amp;sect; 216/A zákona č. II z roku 2012 o přestupcích, přestupkovém řízení a systému evidence přestupků (2012. évi II. törvény a szabálysértésekről, a szabálysértési eljárásról és a szabálysértési nyilvántartási rendszerről).\n\n34      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 30. ledna 2018, X a Visser (C‑360/15 a C‑31/16, EU:C:2018:44, bod 123), a stanovisko generálního advokáta M. Szpunara ve spojených věcech X a Visser (C‑360/15 a C‑31/16, EU:C:2017:397, bod 136).\n\n35      Viz zejména negativní hodnocení činností Transparency International Hungary a investigativního portálu Átlátszó uvedené ve zprávě s názvem „Zpráva o vyšetřování: Dopad činností Transparency International Hungary na maďarskou suverenitu“ (Vizsgálati jelentés: A Transparency International Magyarország tevékenységének hatása a magyar szuverenitásra), zveřejněné dne 14. října 2024, a zprávě s názvem „Dopad činností Átlátszó na maďarskou suverenitu“ (Az Átlátszó tevékenységének hatása a magyar szuverenitásra), zveřejněné dne 28. října 2024 (dokumenty jsou k dispozici na adrese: https://szuverenitasvedelmihivatal.hu/dokumentumaink/).\n\n36      Viz rovněž situace, které vedly k vydání rozsudků ze dne 22. září 2020, Cali Apartments (C‑724/18 a C‑727/18, EU:C:2020:743, bod 42), a ze dne 30. ledna 2018, X a Visser (C‑360/15 a C‑31/16, EU:C:2018:44, bod 124).\n\n37      V tomto smyslu, pokud jde o svobodu usazování podle článku 49 SFEU, viz rozsudek ze dne 1. června 2010, Blanco Pérez a Chao Gómez (C‑570/07 a C‑571/07, EU:C:2010:300, bod 119); pokud jde o volný pohyb kapitálu podle článku 63 SFEU, viz rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, body 45 až 64); pokud jde o volný pohyb pracovníků podle článku 45 SFEU, viz rozsudky ze dne 10. prosince 2013, Komise v. Irsko a další (C‑272/12 P, EU:C:2013:812, bod 24); rozsudek ze dne 2. dubna 2020, PF a další (C‑830/18, EU:C:2020:275, bod 34 a citovaná judikatura), a ze dne 13. června 2024, Komise v. Maďarsko (Přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu II) (C‑123/22, EU:C:2024:493, bod 29 a citovaná judikatura).\n\n38      Čtvrtý pododstavec preambule napadeného zákona stanoví, že „pokud se politická moc dostane do rukou osob nebo organizací, které jsou v závislém vztahu k cizí moci, organizaci nebo osobě, dochází k porušení suverenity Maďarska, což zároveň představuje vážné riziko pro národní bezpečnost“.\n\n39      V tomto smyslu a analogicky k článku 49 SFEU viz rozsudek ze dne 7. září 2022, Cilevičs a další (C‑391/20, EU:C:2022:638, bod 75 a citovaná judikatura).\n\n40      V tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 21. prosince 2023, European Superleague Company (C‑333/21, EU:C:2023:1011, body 135 a 255 a citovaná judikatura).\n\n41      Komise se zde opírá o úvahy uvedené v rozsudku ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, bod 93).\n\n42      V tomto smyslu a analogicky k článku 49 SFEU viz rozsudek ze dne 7. září 2022, Cilevičs a další (C‑391/20, EU:C:2022:638, body 67 až 70).\n\n43      Pokud jde o veřejné prostředky poskytnuté Unií, v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, body 78 až 80).\n\n44      Odkazuje se na jediný příklad údajného nezákonného financování kandidáta sjednocených opozičních politických stran v parlamentních volbách v Maďarsku v roce 2022 ze třetí země, konkrétně ze Spojených států amerických.\n\n45      Viz „Zpráva o vyšetřování: Dopad činnosti Transparency International Hungary na maďarskou suverenitu“ (Vizsgálati jelentés: A Transparency International Magyarország tevékenységének hatása a magyar szuverenitásra) ze dne 14. října 2024 (k dispozici na adrese: https://szuverenitasvedelmihivatal.hu/dokumentumaink/), která ostře kritizuje tuto nadaci za údajně netransparentní, manipulativní a hanlivé zařazení zemí do indexu vnímání korupce (vytvořeného v jejím sídle v Berlíně), který Úřad označuje za „dezinformaci“. Jak vyplývá ze strany 12 zprávy Komise (SWD(2020) 316 final) ze dne 20. září 2020 o právním státu Kapitola o stavu právního státu v Maďarsku (dostupné na adrese: EUR-Lex – 52020SC0316 – EN – EUR-Lex), v nejnovějším indexu vnímání korupce organizace Transparency International dosáhla tato země 44 bodů ze 100 a je na 19. místě v EU a 70. na celém světě. Komise rovněž odkazuje na zprávu Úřadu o „Proválečném diskurzu Západu a diskursu legitimizujícím Rusko v souvislosti s válkou na Ukrajině (Dezinformační diskurz v Maďarsku)“ ze dne 4. července 2024 (k dispozici na adrese: https://szuverenitasvedelmihivatal.hu/dokumentumok/western-pro-war-and-russian-legitimacy-narratives-in-connection-with-the-war-in-ukraine.pdf.).\n\n46      Viz zpráva s názvem „Role nadace Internews při ovlivňování médií v Maďarsku“ (Az Internews szerepe a magyarországi média befolyásolásában) ze dne 19. března 2025, která nebyla přiložena ke spisu (k dispozici na adrese: https://szuverenitasvedelmihivatal.hu/dokumentumaink/), a pokud jde o neziskový investigativní portál Átlátszó a jeho výzkumné a publikační činnosti týkající se netransparentnosti a korupce, zpráva s názvem „Dopad činností Átlátszó na maďarskou suverenitu“ (Az Átlátszó tevékenységének hatása a magyar szuverenitásra) ze dne 28. října 2024 (k dispozici na adrese: https://szuverenitasvedelmihivatal.hu/dokumentumaink/).\n\n47      Viz zpráva o činnosti nadace Ökotárs, na kterou odkazuje Norské království, s názvem „Analýza: Dopad činnosti Ökotárs na maďarskou suverenitu“ (Az Ökotárs tevékenységének hatása a magyar szuverenitásra) ze dne 16. prosince 2024. V této souvislosti Norské království tvrdí, že je dlouhodobě „dárcovským státem“ ve prospěch nevládních organizací, které se zejména zabývají prosazováním demokracie, právního státu a lidských práv. V uvedené zprávě jsou jak Norské království, tak Evropská unie prezentovány jako „komplici“ Spojených států, kteří se snaží spiknout proti Maďarsku a zasahovat do jeho suverenity. Stejně tak v tiskové zprávě s názvem „Program CERV Evropské komise: takto Brusel otevřel přívod peněz na financování Sorosovy sítě“ (Az Európai Bizottság CERV programja: Így nyitotta meg Brüsszel a pénzcsapot a Soros-hálózat finanszírozására) ze dne 29. ledna 2025 je Komise obviněna z financování a spolupráce se „Sorosovou sítí“ (dokumenty jsou k dispozici na adrese: https://szuverenitasvedelmihivatal.hu/dokumentumok/).\n\n48      Viz rozhodnutí 20/2024 (XI. 28.) ze dne 15. listopadu 2024, bod 41 a násl.\n\n49      Viz &amp;sect; 8 odst. 2 napadeného zákona.\n\n50      V tomto smyslu viz má stanoviska ve věci G4S Secure Solutions (C‑157/15, EU:C:2016:382, bod 97 a citovaná judikatura), a ve věci Parris (C‑443/15, EU:C:2016:493, bod 75 a citovaná judikatura).\n\n51      Pro účely odůvodnění z důvodů veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti ve smyslu čl. 52 odst. 1 SFEU Soudní dvůr dokonce vyžaduje existenci skutečné a dostatečně závažné hrozby, která má dopad na základní zájem společnosti; v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 6. února 2014, Navileme a Nautizende (C‑509/12, EU:C:2014:54, bod 20, a ze dne 13. července 2023, Xella Magyarország (C‑106/22, EU:C:2023:568, body 66 a 67 týkající se bezpečnosti dodávek).\n\n52      Viz jednak nové nebo pozměněné ustanovení &amp;sect; 350/A ve spojení s &amp;sect; 459 odst. 1 bodem 37 trestního zákoníku a jednak ustanovení &amp;sect; 4 odst. 3 zákona o fungování a řízení politických stran, jakož i &amp;sect; 3 bod 16, &amp;sect; 124 odst. 1a až 1d a &amp;sect; 307/D odst. 3 a 4 zákona o volbách.\n\n53      Podle tohoto pododstavce platí, že „pokud se politická moc dostane do rukou osob nebo organizací, které jsou v závislém vztahu k cizí moci, organizaci nebo osobě, dochází k porušení suverenity Maďarska, což zároveň představuje vážné riziko pro národní bezpečnost“.\n\n54      Viz zejména stanovisko Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise) ze dne 18. března 2024 k zákonu č. LXXXVIII z roku 2023 o ochraně národní suverenity (bod 76 a násl., k dispozici na adrese: default.aspx).\n\n55      V souladu s pátým pododstavcem preambule se jeví, že napadený zákon se neomezuje pouze na finanční podporu ze zahraničí, ale také na jiné formy podpory, které mohou představovat „pokus o zahraniční vměšování“.\n\n56      Viz například věc, v níž byl vydán rozsudek ze dne 23. dubna 2020, Associazione Avvocatura per i diritti LGBTI (C‑507/18, EU:C:2020:289), v němž byl žalobce sdružením advokátů hájících před soudem práva leseb, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LGBTI). Viz také zákon č. LXXIX z roku 2021, kterým se zavádějí přísnější opatření proti pachatelům pedofilních trestných činů a mění některé zákony za účelem ochrany dětí (A pedofil bűnelkövetőkkel szembeni szigorúbb fellépésről, valamint a gyermekek védelme érdekében egyes törvények módosításáról szóló 2021. évi LXXIX. törvény), zpráva Amnesty International, From freedom to censorship, The consequences of Hungarian Propaganda Law, Budapest, Amnesty International, 2024; Háttér Society, The Anti-LGBTQI Law of Hungary in Action: A Combination of State- and Self-Enforcement, listopad 2024 [viz stanovisko generální advokátky T. Ćapeta ve věci Komise v. Maďarsko (Hodnoty Unie) (C‑769/22, EU:C:2025:408, bod 80, poznámka pod čarou 42); zpráva je k dispozici na adrese: https://en.hatter.hu/sites/default/files/dokumentum/kiadvany/hatter-anti-lgbtqi-law-2024-november.pdf].\n\n57      Viz příklad činností nadace Ökotárs (poznámka pod čarou 47 tohoto stanoviska).\n\n58      Viz příklad činností Transparency International Hungary (poznámka pod čarou 45 tohoto stanoviska).\n\n59      Viz zejména příklady uvedené v poznámce pod čarou 35 tohoto stanoviska.\n\n60      Viz také sdělení Komise ze dne 26. dubna 2018 nazvané „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup“, s. 4, které definuje pojem „dezinformace“ jako „prokazatelně falešná nebo zavádějící informace, která vzniká, prezentuje se a šíří za účelem ekonomického prospěchu nebo úmyslného podvádění veřejnosti a může působit škody“ (k dispozici na adrese: eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52018DC0236).\n\n61      Pokud jde o ohrožení demokratických voleb různými formami manipulace s informacemi a dezinformací, zejména ze strany zahraničních aktérů, viz ESLP, 22. července 2025, Bradshaw a další v. Spojené království (stížnost č. 15653/22, bod 134 a násl. a bod 159 a násl.). Viz také Curtea Constituțională (Ústavní soud, Rumunsko), rozhodnutí č. 32 ze dne 6. prosince 2024, kterým se ruší prezidentské volby v Rumunsku (a zároveň se ruší druhé kolo těchto voleb, které bylo naplánováno na 8. prosince 2024), z důvodu pokusů o systematickou manipulaci vůle voličů ze strany státních a nestátních subjektů, zejména prostřednictvím sociálních médií a nelegálního financování.\n\n62      Viz zejména bod 83 odůvodnění a násl. nařízení 2022/2065, jakož i bod 4 odůvodnění, čl. 19 odst. 1 písm. c) a čl. 26 odst. 3 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2024/1083 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu a mění směrnice 2010/13/EU (Evropský akt o svobodě médií) (Úř. věst. L 2024/1083).\n\n63      Viz definice pojmu „dezinformace“ ve sdělení Komise ze dne 26. dubna 2018 nazvaném „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup“ (s. 4), uvedená v poznámce pod čarou 60 tohoto stanoviska. Naopak v bodě 4 odůvodnění a násl., v čl. 19 odst. 1 písm. c) a v čl. 26 odst. 3 písm. a) nařízení 2024/1083 není uvedena žádná definice pojmů „dezinformace“ nebo „manipulace s informacemi“. Totéž platí pro bod 83 odůvodnění a násl. nařízení 2022/2065.\n\n64      Viz poznámka pod čarou 45 tohoto stanoviska.\n\n65      Viz &amp;sect; 8 odst. 2 napadeného zákona.\n\n66      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. února 2025, AEON NEPREMIČNINE a další (C‑674/23, EU:C:2025:113, bod 46 a citovaná judikatura).\n\n67      Pokud jde o diskriminační požadavek, který nespadá pod bod a) nebo b), viz rozsudek ze dne 11. června 2020, KOB (C‑206/19, EU:C:2020:463, bod 14).\n\n68      Viz body 73 až 87 tohoto stanoviska.\n\n69      Není tedy nezbytné vyjadřovat se k otázce, zda je taková diskriminace odůvodněná, či nikoli. V tomto smyslu, pokud jde o přímou diskriminaci, viz rozsudek ze dne 23. února 2016, Komise v. Maďarsko (C‑179/14, EU:C:2016:108, bod 45 a citovaná judikatura).\n\n70      Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. 2015, L 241, s. 1).\n\n71      Pokud jde o politické reklamy, které mohou být rovněž šířeny elektronickou cestou, viz nařízení 2024/900.\n\n72      Viz také bod 21 odůvodnění, druhá věta, směrnice o elektronickém obchodu, podle níž koordinovaná oblast zahrnuje požadavky na on-line činnosti, jako jsou informace on-line a reklama on-line.\n\n73      V tomto ohledu Komise odkazuje na prohlášení ze dne 4. prosince 2023 zveřejněné společností Media Freedom Rapid Response (MFRR) a podepsané Mezinárodním tiskovým institutem (IIP), ARTICLE 19 Europe, Evropským střediskem pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků (ECPMF), Evropskou federací novinářů (FEJ), Free Press Unlimited (FPU) a OBC Transeuropa (k dispozici na adrese: https://www.article19.org/resources/hungary-draft-sovereignty-protection-act-threatens-independent-media/).\n\n74      Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.\n\n75      V tomto smyslu viz rovněž stanovisko generální advokátky T. Ćapeta ve věci Komise v. Maďarsko (Hodnoty Evropské unie) (C‑769/22, EU:C:2025:408, bod 319).\n\n76      Viz srovnatelná situace, která vedla k vydání rozsudku ze dne 30. května 2024, Airbnb Ireland a Amazon Services Europe (C‑662/22 a C‑667/22, EU:C:2024:432, body 58 až 65), jakož i stanovisko generálního advokáta M. Szpunara ve věcech Airbnb Ireland a další (C‑662/22 až C‑667/22, EU:C:2024:18, bod 159).\n\n77      Pokud jde o „požadavky“ ve smyslu čl. 16 odst. 1 třetího pododstavce směrnice o službách, viz také body 73 až 81 tohoto stanoviska.\n\n78      Obdobně viz rozsudek ze dne 30. května 2024, Airbnb Ireland a Amazon Services Europe (C‑662/22 a C‑667/22, EU:C:2024:432, bod 63).\n\n79      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. října 2011, eDate Advertising a další (C‑509/09 a C‑161/10, EU:C:2011:685, body 66 a 67). Viz také srovnatelná situace, která vedla k vydání rozsudku ze dne 30. května 2024, Airbnb Ireland a Amazon Services Europe (C‑662/22 a C‑667/22 EU:C:2024:432, bod 59).\n\n80      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 9. listopadu 2023, Google Ireland a další (C‑376/22, EU:C:2023:835, bod 33 a násl.).\n\n81      V tomto smyslu, pokud jde o směrnici o službách, viz rozsudky ze dne 23. února 2016, Komise v. Maďarsko (C‑179/14, EU:C:2016:108, bod 118); rozsudek ze dne 14. listopadu 2018, Memoria a Dall’Antonia (C‑342/17, EU:C:2018:906, body 41 a 42); rozsudek ze dne 11. června 2020, KOB (C‑206/19, EU:C:2020:463, bod 30 a citovaná judikatura), jakož i stanovisko generálního advokáta M. Szpunara ve spojených věcech X a Visser (C‑360/15 a C‑31/16, EU:C:2017:397, body 98 a 99 a citovaná judikatura). V tomto smyslu viz také rozsudky ze dne 19. května 2009, Apothekerkammer des Saarlandes a další (C‑171/07 a C‑172/07, EU:C:2009:316, bod 20); ze dne 13. července 2023, Xella Magyarország (C‑106/22, EU:C:2023:568, bod 27 a násl., zejména bod 49), a rozsudek ze dne 20. června 2024, Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (Vysílání pracovníků ze třetích zemí) (C‑540/22, EU:C:2024:530, bod 59 a citovaná judikatura).\n\n82      Viz také bod 24 odůvodnění a čl. 2 odst. 2 písm. g) směrnice o službách, které vylučují „audiovizuální služby“ z její oblasti působnosti.\n\n83      Viz čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice o službách, který z oblasti její působnosti vylučuje „finanční služby“.\n\n84      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. června 2017, Van der Weegen a další (C‑580/15, EU:C:2017:429, bod 25 a citovaná judikatura).\n\n85      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, body 52 a 53 a citovaná judikatura).\n\n86      Pojem „zakázaná zahraniční podpora“, který je definován v &amp;sect; 459 odst. 1 trestního zákoníku (ve znění čl. 32 odst. 3 napadeného zákona), není totiž podle všeho obecně použitelný. Zaprvé se tento pojem vztahuje pouze na podporu ze zahraničí, „jejíž přijetí nebo využití je zakázáno zákonem o fungování a řízení politických stran nebo zákonem o volebním řízení“. Zadruhé tento pojem upřesňuje pouze zakázané a trestné jednání „člena, odpovědné osoby nebo vedoucího pracovníka nominační organizace ve smyslu zákona o volebním řízení nebo kandidáta ve smyslu téhož zákona“ podle &amp;sect; 350/A trestního zákoníku (nadepsaného „Protiprávní ovlivňování vůle voličů“ a zavedeného &amp;sect; 32 napadeného zákona). Druhý pododstavec preambule napadeného zákona, který uvádí příklad přímého nezákonného zahraničního financování kandidáta sjednocené opozice na post předsedy vlády během volební kampaně v roce 2022 v Maďarsku, se tedy týká především trestní části, která byla tímto zákonem pozměněna. Je však třeba zdůraznit, že Komise tato trestní ustanovení v rámci projednávané žaloby nezpochybnila (viz bod 111 tohoto stanoviska). Stejně tak ve stanovisku Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise) ze dne 18. března 2024 k zákonu č. LXXXVIII z roku 2023 o ochraně národní suverenity, body 71 a násl., zejména body 81 až 83 a 94 (dostupné na adrese: default.aspx), tato komise nezpochybnila přípustnost těchto ustanovení jako takových. Pouze navrhla, aby maďarský zákonodárce upřesnil pojem „zakázaná zahraniční podpora“, aby se zabránilo penalizaci jakékoli zahraniční finanční podpory přijaté kdykoli, i mimo volební proces.\n\n87      Viz také podobný pojem „zahraniční podpora“ definovaný v &amp;sect; 3 bodě 16 zákona o volebním řízení („dar od jiného státu, zahraniční fyzické nebo právnické osoby nebo zahraniční organizace bez právní subjektivity“). V této souvislosti Komise uvádí jako příklady osoby nebo organizace působící v oblasti médií (žurnalistika, rozhlasové a televizní stanice, tisk, nebo dokonce v souvisejících odvětvích, jako je navrhování a produkce elektronických mediálních obsahů), jakož i v oblasti lobbingu, poradenství, komunikace nebo vztahů s veřejností. Stejně tak by se to mohlo týkat občana Unie, který uplatňuje právo na volný pohyb a chce vykonávat politická práva zaručená Smlouvou a kandidovat v obecních nebo evropských volbách nebo podporovat jiného kandidáta v těchto volbách.\n\n88      Viz bod 63 a násl. tohoto stanoviska. V tomto smyslu, pokud jde o srovnatelnou situaci veřejných prostředků poskytovaných Unií, viz také rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, bod 60).\n\n89      Pokud jde o obdobnou situaci poskytování veřejných prostředků ze strany Unie, viz také rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, body 61 a 62 a citovaná judikatura).\n\n90      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. května 2019, Komise v. Maďarsko (Požívací práva k zemědělské půdě) (C‑235/17, EU:C:2019:432, body 60 a 61 a citovaná judikatura).\n\n91      Rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, body 88 a 89 a citovaná judikatura).\n\n92      Viz &amp;sect; 350/A trestního zákona, nadepsaný „Protiprávní ovlivňování vůle voličů“, ve spojení s &amp;sect; 459 odst. 1 tohoto zákona, ve znění &amp;sect; 32 napadeného zákona.\n\n93      Viz bod 111 tohoto stanoviska.\n\n94      Viz ustanovení &amp;sect; 4 odst. 3 zákona o fungování a řízení politických stran, jakož i &amp;sect; 3 bod 16, &amp;sect; 124 odst. 1a až 1d a &amp;sect; 307/D odst. 3 a 4 zákona o volebním řízení, zavedená &amp;sect; 33 napadeného zákona.\n\n95      Pokud jde o obdobnou situaci poskytování veřejných prostředků Unií, viz rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, bod 79 a násl.).\n\n96      Rozsudek ze dne 4. října 2024, Real Madrid Club de Fútbol (C‑633/22, EU:C:2024:843, bod 46).\n\n97      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. července 2024, Alchaster (C‑202/24, EU:C:2024:649, bod 92 a citovaná judikatura).\n\n98      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. října 2024, Real Madrid Club de Fútbol (C‑633/22, EU:C:2024:843, body 51 a 52, jakož i citovaná judikatura).\n\n99      Viz bod 102 a násl. tohoto stanoviska.\n\n100      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. února 2019, Buivids (C‑345/17, EU:C:2019:122, bod 51).\n\n101      Podle &amp;sect; 3 písm. a) napadeného zákona platí, že „[v] rámci své vyšetřovací funkce Úřad [...] vyšetřuje [aa)] činnosti v oblasti zastupování zájmů, s výjimkou diplomatického a zahraničního zastupování, jakož i organizací zastupujících profesní zájmy, [ab)] činnosti zaměřené na manipulace s informacemi a dezinformace, [ac)] činnosti zaměřené na ovlivňování demokratické debaty a státních a společenských rozhodovacích procesů, včetně činností zaměřených na ovlivňování rozhodovacích procesů osob vykonávajících veřejné pravomoci prováděné v zájmu jiných států, jakož i zahraničních subjektů, organizací a fyzických osob, bez ohledu na jejich právní status“.\n\n102      Pokud jde o takový odrazující účinek a riziko autocenzury, viz také ESLP, 15. května 2023, Sanchez v. Francie (CE:ECHR:2023:0515JUD004558115, bod 184).\n\n103      Viz také ESLP, 12. března 2019, Ali Gürbüz v. Turecko (CE:ECHR:2019:0312JUD005249708, body 59 až 68).\n\n104      Viz také trestní ustanovení &amp;sect; 350/A trestního zákoníku s názvem „Protiprávní ovlivňování vůle voličů“ ve spojení s &amp;sect; 459 odst. 1 tohoto zákoníku, ve znění &amp;sect; 32 napadeného zákona.\n\n105      Toto posouzení nepředjímá případné odůvodnění zásahu do svobody projevu a informací, zejména pokud jde o stíhání „činnosti manipulace s informacemi a dezinformace“ ve smyslu &amp;sect; 3 písm. a) a b) napadeného zákona. V tomto ohledu viz rovněž, pokud jde o článek 10 EÚLP, ESLP ze dne 22. července 2025, Bradshaw a další v. Spojené království (stížnost č. 15653/22, bod 161).\n\n106      Viz také ESLP, 22. listopadu 2012, elegraaf Media Nederland Landelijke Media B. V. a další v. Nizozemsko (CE:ECHR:2012:1122JUD003931506, bod 127).\n\n107      Viz také ESLP, 15. prosince 2009, Financial Times Ltd a další v. Spojené království (CE:ECHR:2009:1215JUD000082103, bod 70).\n\n108      Viz poznámka pod čarou 45 a násl. tohoto stanoviska.\n\n109      Viz také ESLP, 25. září 2012, Trade Union of the Police in the Slovak Republic a další v. Slovensko (CE:ECHR:2012:0925JUD001182808, bod 60), a ESLP, 23. ledna 2023, Macatė v. Litva (CE:ECHR:2023:0123JUD006143519, body 181 a 182).\n\n110      Viz, pokud jde o nevládní organizace veřejně označované jako „zahraniční agenti“, ESLP, 22. října 2024, Kobalija a další v. Rusko (CE:ECHR:2024:1022JUD003944616, body 67, 75 a 82), a ESLP, 14. června 2022, Ecodefence a další v. Rusko (CE:ECHR:2022:0614JUD000998813, bod 131).\n\n111      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, bod 112 a citovaná judikatura ESLP).\n\n112      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, bod 113 a citovaná judikatura ESLP).\n\n113      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, bod 114 a citovaná judikatura ESLP).\n\n114      V tomto smyslu ve vztahu k Maďarsku viz rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, bod 118). V tomto smyslu viz také ESLP, 14. června 2022, Ecodefence a další v. Rusko (CE:ECHR:2022:0614JUD000998813, bod 132).\n\n115      Viz poznámka pod čarou 45 a násl. tohoto stanoviska.\n\n116      Viz poznámka pod čarou 35 a násl. tohoto stanoviska.\n\n117      Podle Soudního dvora musí být této záruce přiznán stejný význam a stejný rozsah jako článku 8 EÚLP: viz rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, bod 122 a citovaná judikatura).\n\n118       ESLP, 7. února 2012, Axel Springer AG v. Německo (CE:ECHR:2012:0207JUD003995408, bod 83).\n\n119      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) (C‑78/18, EU:C:2020:476, bod 124 a citovaná judikatura). V tomto smyslu (a v této souvislosti zároveň konstatující zásah do práva na ochranu osobních údajů ve smyslu článku 8 Listiny) viz také rozsudek ze dne 6. října 2020, État luxembourgeois (Právní ochrana proti žádosti o informace v daňové oblasti) (C‑245/19 a C‑246/19, EU:C:2020:795, body 73 a 74).\n\n120      Toto povolení odkazuje na definici uvedenou v &amp;sect; 3 bodě 6 zákona o informacích, podle které se jedná o „všechny údaje kromě údajů veřejného zájmu, jejichž zveřejnění, zpřístupnění nebo dostupnost je vyžadována zákonem v zájmu široké veřejnosti“.\n\n121      Tak například zpráva s názvem „Dopad činnosti Átlátszó na maďarskou suverenitu“ (Az Átlátszó tevékenységének hatása a magyar szuverenitásra), zveřejněná dne 28. října 2024, která se týká výzkumných a publikačních aktivit neziskového investigativního portálu Átlátszó v oblasti netransparentnosti a korupce, jmenovitě zmiňuje jeho vedoucího pracovníka, kterému je vytýkáno, že nespolupracoval s Úřadem (k dispozici na adrese: https https://szuverenitasvedelmihivatal.hu/dokumentumaink/).\n\n122      Pokud jde o domovní prohlídky v obchodních prostorách podniků, viz rozsudek ze dne 18. června 2015, Deutsche Bahn a další v. Komise (C‑583/13 P, EU:C:2015:404, bod 20); viz také stanovisko generálního advokáta G. Pitruzzelly ve věci Casino, Guichard-Perrachon a AMC v. Komise (C‑690/20 P, EU:C:2022:579, body 33 a 34 a citovaná judikatura), a generální advokátky L. Medina ve spojených věcech Imagens Médicas Integradas a další (C‑258/23 až C‑260/23, EU:C:2024:537, body 31, 41 a násl. a citovaná judikatura). Pokud jde o článek 8 EÚLP, ESLP, viz také Société Colas Est a další v. Francie (CE:ECHR:2002:0416JUD003797197, body 40 až 42 a citovaná judikatura).\n\n123      Určitou ochranu v tomto ohledu zaručuje profesní tajemství podle článku 339 SFEU. Pokud jde o právo na ochranu obchodního tajemství, viz rozsudek ze dne 7. září 2021, Klaipėdos regiono atliekų tvarkymo centras (C‑927/19, EU:C:2021:700, body 131 až 133 a citovaná judikatura). Pokud jde o poškození dobrého jména a pověsti právnické osoby zveřejněním Komise v rozporu s požadavky profesního tajemství viz rozsudek ze dne 8. listopadu 2011, Idromacchine a další v. Komise (T‑88/09, EU:T:2011:641, bod 42 a násl.), potvrzený usnesením ze dne 3. září 2013, Idromacchine a další v. Komise (C‑34/12 P, EU:C:2013:552). Pokud jde o souvislost mezi ochranou obchodního tajemství a ochranou presumpce neviny, která rovněž úzce souvisí s ochranou dobré pověsti právnické osoby, viz rozsudek ze dne 12. října 2007, Pergan Hilfsstoffe für industrielle Prozesse v. Komise (T‑474/04, EU:T:2007:306, bod 62 a násl., zejména body 75 až 78). V tomto ohledu viz také rozsudek ze dne 6. července 2000, Volkswagen v. Komise (T‑62/98, EU:T:2000:180, bod 281), potvrzený rozsudkem ze dne 18. září 2003, Volkswagen v. Komise (C‑338/00 P, EU:C:2003:473).\n\n124      Viz příklad vedoucího pracovníka Átlátszó, kterému bylo vytýkáno, že nespolupracoval s Úřadem (viz poznámka pod čarou 121 tohoto stanoviska). Pokud jde o označení těchto organizací za „zahraniční agenty“, viz také ESLP, 14. června 2022, Ecodefence a další v. Rusko (CE:ECHR:2022:0614JUD000998813, bod 131), a ESLP, 22. října 2024, Kobalija a další v. Rusko (CE:ECHR:2024:1022JUD003944616, bod 75).\n\n125      V tomto smyslu viz rozsudky ze dne 16. července 2020, Facebook Ireland a Schrems (C‑311/18, EU:C:2020:559, bod 175); ze dne 8. prosince 2022, Orde van Vlaamse Balies a další (C‑694/20, EU:C:2022:963, bod 35); rozsudek ze dne 16. listopadu 2023, Roos a další v. Parlament (C‑458/22 P, EU:C:2023:871, body 59 a 60); ze dne 18. ledna 2024, RTL Nederland a RTL Nieuws (C‑451/22, EU:C:2024:54, bod 69), a ze dne 4. října 2024, Bezirkshauptmannschaft Landeck (Pokus o přístup k osobním údajům uloženým v mobilním telefonu) (C‑548/21, EU:C:2024:830, bod 98 a citovaná judikatura); v tomto smyslu viz také stanovisko generálního advokáta N. Emiliou ve věci Belgian Association of Tax Lawyers a další (C‑623/22, EU:C:2024:189, bod 138). Viz také rozsudek ze dne 23. října 2025, Kanevi Komers DS (C‑267/24, EU:C:2025:829, bod 80, podle něhož vnitrostátní právní úprava není dostatečně jasná na to, aby bylo zajištěno její použití slučitelné s unijním právem, pokud tato úprava může být předmětem rozdílných výkladů, z nichž jeden je slučitelný a druhý neslučitelný s unijním právem).\n\n126      Viz &amp;sect; 8 odst. 2 napadeného zákona.\n\n127      To se týká také „činnosti manipulace s informacemi a dezinformací“ ve smyslu &amp;sect; 3 písm. a) bodu ab) napadeného zákona (viz body 116 a 124 tohoto stanoviska).\n\n128      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. prosince 2022, Orde van Vlaamse Balies a další (C‑694/20, EU:C:2022:963, bod 26).\n\n129      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. prosince 2022, Orde van Vlaamse Balies a další (C‑694/20, EU:C:2022:963, bod 27), a ze dne 26. září 2024, Ordre des avocats du Barreau de Luxembourg (C‑432/23, EU:C:2024:791, bod 49), jakož i moje stanovisko ve věci Ordre des avocats du Barreau de Luxembourg (C‑432/23, EU:C:2024:446, bod 25).\n\n130      Podle &amp;sect; 1 napadeného zákona je totiž Úřad „samostatným orgánem státní správy“.\n\n131      Podle tohoto ustanovení „[v]yšetřovací postup Úřadu [...] nepředstavuje řízení správního orgánu a v souvislosti s [vyšetřovacími] činnostmi Úřadu nelze zahájit žádné správní řízení“.\n\n132      Viz &amp;sect; 13 odst. 1 zákona o povolání advokáta.\n\n133      V žalobě Komise odkazuje na marné pokusy Úřadu vyzvat maďarskou advokátní komoru ke spolupráci při uplatňování napadeného zákona (k dispozici na adrese: https://szuverenitasvedelmihivatal.hu/hirek/valasz-a-magyar-ugyvedi-kamaranak).\n\n134      V tomto smyslu viz rozsudky ze dne 2. června 2022, Skeyes (C‑353/20, EU:C:2022:423, bod 50 a násl. a citovaná judikatura). V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. října 2020, État luxembourgeois (Právní ochrana proti žádosti o informace v daňové oblasti) (C‑245/19 a C‑246/19, EU:C:2020:795, body 83 a 84).\n\n135      S ohledem na judikaturu ESLP týkající se článku 6 EÚLP viz rozsudek ze dne 2. února 2021, Consob (C‑481/19, EU:C:2021:84, bod 36 a násl. a citovaná judikatura).\n\n136      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. února 2021, Consob (C‑481/19, EU:C:2021:84, bod 42 a násl., zejména body 55, 57 a 58).\n\n137      Případná pozdější zmínka o odmítnutí spolupráce ve výroční zprávě zveřejněné podle &amp;sect; 7 odst. 4 napadeného zákona nepředstavuje v tomto smyslu donucovací opatření, i když může posílit motivaci dotčené organizace nebo osoby k aktivní spolupráci. Totéž platí pro možnost předsedy Úřadu obrátit se na stálý výbor pro národní bezpečnost Národního shromáždění podle &amp;sect; 12 písm. a) tohoto zákona. V každém případě judikatura Soudního dvora uznala existenci možného porušení práva nevypovídat pouze v případě, že příslušný orgán je oprávněn přijmout donucovací opatření k prosazení povinnosti spolupráce; viz rozsudek ze dne 2. února 2021, Consob (C‑481/19, EU:C:2021:84, body 18, 35 a násl.). Pokud jde o řízení v oblasti hospodářské soutěže, viz rozsudky ze dne 18. října 1989, Orkem v. Komise (374/87, EU:C:1989:387, bod 26 a násl.); ze dne 29. června 2006, Komise v. SGL Carbon (C‑301/04 P, EU:C:2006:432, bod 39 a násl.), a ze dne 28. ledna 2021, Qualcomm a Qualcomm Europe v. Komise (C‑466/19 P, EU:C:2021:76, bod 147).\n\n138      V projednávané věci není tedy nutné se vyjadřovat k otázce, zda se úroveň ochrany práva nevypovídat liší podle toho, zda je uplatňována fyzickou nebo právnickou osobou, což je rozdíl, který je relevantní v oblasti hospodářské soutěže; viz rozsudek ze dne 2. února 2021, Consob (C‑481/19, EU:C:2021:84, body 46 až 48 a citovaná judikatura).\n\n139      V tomto smyslu viz rozsudky ze dne 9. listopadu 2010, Volker und Markus Schecke a Eifert (C‑92/09 a C‑93/09, EU:C:2010:662, bod 52 a násl.); ze dne 1. srpna 2022, Vyriausioji tarnybinės etikos komisija (C‑184/20, EU:C:2022:601, bod 61), a ze dne 5. června 2023, Komise v. Polsko (Nezávislost a soukromý život soudců) (C‑204/21, EU:C:2023:442, bod 330 a násl.); posudek 1/15 (Dohoda PNR mezi EU a Kanadou); ze dne 26. července 2017 (EU:C:2017:592, bod 123 a násl. a citovaná judikatura); viz také v tomto smyslu moje stanovisko ve spojených věcech État luxembourgeois (Právní ochrana proti žádostem o informace v daňovém právu) (C‑245/19 a C‑246/19, EU:C:2020:516, bod 71).\n\n140      Pojem „veřejný zájem“ není definován ani v tomto ustanovení, ani v ustanoveních &amp;sect; 3 odst. 5 a 6 zákona o informacích, které v tomto ohledu rovněž nepřinášejí žádné vyjasnění. Tato poslední ustanovení se omezují na to, že zaprvé stanoví, že „údaje veřejného zájmu“ jsou „informace nebo údaje jiné než osobní údaje“. Tyto pojmy jsou tedy podle všeho neslučitelné s výrazem „osobní údaje, které jsou ve veřejném zájmu“. Zadruhé se jedná o „údaje přístupné z důvodů veřejného zájmu“, které představují „všechny údaje jiné než údaje veřejného zájmu, jejichž zveřejnění, zpřístupnění nebo dostupnost je vyžadována zákonem ve prospěch široké veřejnosti“, aniž jsou však zmíněny „osobní údaje, které jsou ve veřejném zájmu“ (kurzivou zvýraznil autor stanoviska).\n\n141      Viz také posudek 1/15 (Dohoda PNR mezi EU a Kanadou) ze dne 26. července 2017 (EU:C:2017:592, bod 124), podle kterého sdělování osobních údajů třetí straně, například veřejnému orgánu, je zásahem do základního práva zakotveného v článku 7 Listiny, bez ohledu na následné využití sdělených informací.\n\n142      V tomto smyslu viz také rozsudek ze dne 20. října 2022, Koalicia „Demokratična Bulgaria – Obedinenie“ (C‑306/21, EU:C:2022:813, bod 52).\n\n143      Podle tohoto bodu odůvodnění GDPR mimo jiné „nestanoví požadavek zvláštního právního předpisu pro každé jednotlivé zpracování. Jeden právní předpis jakožto základ pro více operací zpracování údajů založených na právní povinnosti, která se na správce vztahuje, nebo pokud je zpracování nezbytné ke splnění úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, může být dostačující. Právo Unie nebo členského státu by rovněž mělo stanovit účel zpracování“.\n\n144      Podle toho ustanovení zejména platí, že „[t]ento právní základ může obsahovat konkrétní ustanovení pro přizpůsobení uplatňování pravidel tohoto nařízení, včetně obecných podmínek, kterými se řídí zákonnost zpracování správcem, typu osobních údajů, které mají být zpracovány, dotčených subjektů údajů, subjektů, kterým lze osobní údaje poskytnout, a účelu tohoto poskytování, účelového omezení, doby uložení a jednotlivých operací zpracování a postupů zpracování, jakož i dalších opatření k zajištění zákonného a spravedlivého zpracování“ (kurzivou zvýraznil autor stanoviska).\n\n145      Viz také třetí věta bodu 10 odůvodnění GDPR, podle níž platí, že „[p]okud jde o zpracování osobních údajů z důvodu splnění právní povinnosti, provádění určitého úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, měly by mít členské státy možnost zachovat či zavést vnitrostátní předpisy za účelem dále konkretizovat uplatňování pravidel tohoto nařízení“ (kurzivou zvýraznil autor stanoviska).\n\n146      V tomto smyslu viz rozsudky ze dne 21. června 2022, Ligue des droits humains (C‑817/19, EU:C:2022:491, bod 219 a citovaná judikatura), a ze dne 30. dubna 2024, La Quadrature du Net a další (Osobní údaje a boj proti porušování autorských práv) (C‑470/21, EU:C:2024:370, bod 152 a citovaná judikatura).\n\n147      Ustanovení &amp;sect; 3 písm. a) bod ac) napadeného zákona.\n\n148      Pokud jde o široký rozsah vyšetřovacích pravomocí Úřadu v souvislosti s informacemi, které mohou být shromažďovány v souvislosti s různými činnostmi, viz zejména body 75 až 80 a 102 až 106 tohoto stanoviska.\n\n149      K tomuto požadavku viz rozsudky ze dne 21. června 2022, Ligue des droits humains (C‑817/19, EU:C:2022:491, bod 219 a citovaná judikatura), a ze dne 30. dubna 2024, La Quadrature du Net a další (Osobní údaje a boj proti porušování autorských práv) (C‑470/21, EU:C:2024:370, bod 152 a citovaná judikatura).\n\n150      K tomuto požadavku viz rozsudek ze dne 4. října 2024, Bezirkshauptmannschaft Landeck (Pokus o přístup k osobním údajům uloženým v mobilním telefonu) (C‑548/21, EU:C:2024:830, bod 90 a násl.); viz rovněž v tomto smyslu stanovisko generálního advokáta M. Szpunara ve věci Legal Newsdesk Sweden (C‑199/24, EU:C:2025:670, body 35 a 36).\n\n151      V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 1. srpna 2022, Vyriausioji tarnybinės etikos komisija (C‑184/20, EU:C:2022:601, bod 93 a citovaná judikatura).\n\n152      Pokud jde o odůvodnění takových zásahů do práv zakotvených v článcích 7 a 8 Listiny s cílem bojovat proti závažné trestné činnosti a předcházet závažným hrozbám pro veřejnou bezpečnost, viz rozsudek ze dne 2. března 2021, Prokuratuur (Podmínky přístupu k údajům o elektronické komunikaci) (C‑746/18, EU:C:2021:152, bod 33 a citovaná judikatura).\n\n153      Podle tohoto ustanovení mimo jiné platí, že „Úřad při činnostech uvedených v &amp;sect; 7 a 8 řádně uplatňuje &amp;sect; 27 odst. 1 a 3 [zákona o komisaři pro základní práva]“. Ustanovení &amp;sect; 27 odst. 3 tohoto zákona stanoví, že dokumenty a věcné důkazy získané v rámci vyšetřování komisaře pro základní práva nejsou veřejné.</div>", "next": 0}