I.ÚS 1041/14 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 1041/14 ze dne 4. 12. 2014 N 217/75 SbNU 431 K právu nezletilého na účast v řízení, jehož se dotýká a jeho procesní způsobilosti; k doručování platebního rozkazu nezletilému a jeho zákonným zástupcům (jízda nezletilého načerno)   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka - ze dne 4. prosince 2014 sp. zn. I ÚS 1041/14 ve věci ústavní stížnosti A. F., zastoupené Mgr. Alicí Rychlou, LL.M., advokátkou, se sídlem Šafaříkova 24, Praha 2, proti usnesením Městského soudu v Praze č. j. 35 Co 485/2013-96 ze dne 13. 12. 2013 a č. j. 11 Co 476/2013-95 ze dne 18. 12. 2013 a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 35 EC 863/2010-87 ze dne 28. 8. 2013 a č. j. 35 EC 3048/2010-86 ze dne 28. 8. 2013, jimiž byly pro opožděnost odmítnuty stěžovatelkou podané odpory proti elektronickým platebním rozkazům na úhradu pohledávek - přirážek k jízdnému za cestování městskou hromadnou dopravou bez platných jízdenek. I. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. 11 Co 476/2013-95 ze dne 18. 12. 2013 a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 35 EC 3048/2010-86 ze dne 28. 8. 2013 byla porušena základní práva stěžovatelky na veřejné projednání věci v její přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a na participaci na řízení, které se jí dotýká, podle čl. 12 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte. II. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. 35 Co 485/2013-96 ze dne 13. 12. 2013 a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 35 EC 863/2010-87 ze dne 28. 8. 2013 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. III. Tato rozhodnutí se proto ruší. IV. Elektronický platební rozkaz Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 11. 2010 č. j. 35 EC 3048/2010-25 byl zrušen odporem stěžovatelky podaným dne 6. 2. 2012. V. Obvodnímu soudu pro Prahu 5 se zakazuje pokračovat v porušování základního práva stěžovatelky podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod spočívajícím v nenařízení jednání ve věci vedené pod sp. zn. 35 EC 3048/2010. Odůvodnění I. Předchozí průběh řízení 1. Ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví tohoto rozhodnutí uvedená usnesení a navrhla jejich zrušení pro rozpor se svými ústavně zaručenými právy na spravedlivý proces, na ochranu majetku, na zvláštní ochranu dětí a mladistvých a na respektování nejlepšího zájmu dítěte. Přitom odkázala na čl. 11 odst. 1, čl. 32 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 3 Úmluvy o právech dítěte. 2. Stěžovatelka byla po patnáctém roce svého věku několikrát kontrolována revizory při jízdě pražskou městskou hromadnou dopravou (dále též jen "MHD") bez platné jízdenky. V té době vyrůstala v sociálně komplikovaném prostředí pouze se svou matkou, která byla vážně nemocná. Rodiče byli rozvedeni, stěžovatelka byla svěřena do péče matky, se kterou sdílela bydliště, a s otcem, který žil v jiném městě, nebyla v kontaktu. Matka nedávala stěžovatelce dostatek financí na zajištění osobních potřeb ani na jízdné do školy; pouze vždy slíbila stěžovatelce, že pokuty za "černé" jízdy vyřídí. Stěžovatelka používala pražskou MHD pro cesty do školy, za nákupy apod. Pohledávky provozovatele MHD vůči stěžovatelce byly postoupeny soukromým společnostem, které navrhly vydání elektronických platebních rozkazů. 3. Teprve po smrti matky, která zemřela 27. 12. 2010, stěžovatelka (tehdy ještě nezletilá) zjistila za pomoci pěstounky, že proběhlo pět soudních řízení a že jedno řízení stále probíhá proti stěžovatelce jako žalované v důsledku nezaplacených smluvních pokut - přirážek k jízdnému. Nyní posuzovaná ústavní stížnost se týká dvou z těchto šesti řízení. A. Řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 35 EC 863/2010 4. Dne 25. 5. 2010 Obvodní soud pro Prahu 5 vydal vůči stěžovatelce elektronický platební rozkaz, kterým jí uložil zaplatit žalobci CREDIT MANAGEMENT SERVICES, a. s., částku 968 Kč s příslušnými úroky a náhradu nákladů řízení ve výši 6 420 Kč. Platební rozkaz byl podle doručenek ve spisu doručen do vlastních rukou stěžovatelce (5. 11. 2010), jejímu otci (8. 7. 2010) a matce (14. 12. 2010; poté, co se první pokus o doručení ze dne 1. 7. 2010 nezdařil). Vzhledem k tomu, že odpor nebyl ve lhůtě podán, obvodní soud vyznačil, že platební rozkaz je vykonatelný počínaje dnem 30. 12. 2010. 5. Stěžovatelka dne 6. 2. 2012 podala proti tomuto platebnímu rozkazu odpor, ve kterém mimo jiné namítala, že elektronický platební rozkaz nebyl řádně doručen její matce, neboť za ni jej převzala sama stěžovatelka, jak je zřejmé z podpisu na doručence. 6. Dne 28. 8. 2013 obvodní soud napadeným usnesením odpor bez bližšího odůvodnění odmítl jako podaný opožděně. 7. Dne 13. 12. 2013 městský soud napadeným usnesením prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. Uvedl, že řízení v předmětné věci bylo zahájeno v době, kdy stěžovatelce bylo 16 let. Platební rozkaz byl doručen přímo stěžovatelce, a to v době, kdy jí bylo 16 let a 8 měsíců. Způsobilost k uzavírání smlouvy o přepravě osob, z níž pro cestujícího mimo jiné vyplývá povinnost zaplatit stanovené jízdné, byla u žalované vzhledem k jejímu věku nepochybně dána. Její procesní způsobilost se odvíjí od způsobilosti k uzavírání výše zmíněné smlouvy. S ohledem na uvedený věk je proto zároveň nepochybné, že žalovaná mohla sama před soudem prvního stupně jednat. Dle závěru odvolacího soudu tak nebyl důvod, aby soud prvního stupně jednal s rodiči nezletilé žalované jako jejími zákonnými zástupci dle § 22 občanského soudního řádu. Případná absence řádného doručení platebního rozkazu matce stěžovatelky by tudíž nemohla vyvolat žádné důsledky s řádným doručením písemnosti spojené. Uvedený závěr by byl navíc použitelný i v případě, kdy by stěžovatelka musela být v řízení zastoupena zákonným zástupcem. Elektronický platební rozkaz byl doručen do vlastních rukou otce. Zákon nevyžaduje, aby nezletilé dítě zastupovali v soudním řízení současně oba rodiče. B. Řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 35 EC 3048/2010 8. Dne 10. 11. 2010 Obvodní soud pro Prahu 5 vydal vůči stěžovatelce elektronický platební rozkaz, kterým jí uložil zaplatit žalobci Tessile Ditta, a. s., částku 968 Kč s příslušnými úroky a náhradu nákladů řízení ve výši 6 420 Kč. Platební rozkaz byl podle doručenek ve spisu doručen do vlastních rukou otci stěžovatelky (23. 11. 2010) a matce stěžovatelky (18. 11. 2010). Stěžovatelce doručováno nebylo. Vzhledem k tomu, že odpor nebyl ve lhůtě podán, obvodní soud vyznačil, že platební rozkaz je vykonatelný počínaje dnem 2. 4. 2011. 9. Stěžovatelka dne 6. 2. 2012 podala proti tomuto platebnímu rozkazu odpor, ve kterém mimo jiné namítala, že elektronický platební rozkaz jí nebyl vůbec doručován a nebyl ani řádně doručen její matce, neboť za ni jej převzala sama stěžovatelka, jak je zřejmé z podpisu na doručence. Přitom ona sama poštu adresovanou její matce neotevírala. 10. Dne 28. 8. 2013 obvodní soud napadeným usnesením odpor bez bližšího odůvodnění odmítl jako podaný opožděně. 11. Dne 18. 12. 2013 městský soud napadeným usnesením prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. Uvedl, že v době, kdy stěžovatelka použila dopravní prostředek městské hromadné dopravy, jí bylo 15 let a 6 měsíců, a byla tak způsobilá k uzavření smlouvy o přepravě osob. I když se procesní způsobilost žalované odvíjí od způsobilosti k uzavírání uvedené smlouvy, s ohledem na její věk v době zahájení řízení (16 let a 5 měsíců) a možné dopady řízení do majetkové sféry žalované, nemohla žalovaná sama před soudem jednat. Soud prvního stupně proto správně jednal s rodiči žalované jako jejími zákonnými zástupci za aplikace § 22 občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že zákonným zástupcem nezletilého jsou oba rodiče, může při konkrétním právním úkonu nezletilého zastupovat kterýkoli z nich, a to bez ohledu na to, kterému z rodičů je nezletilý případně svěřen do péče. Kolizi zájmů mezi dítětem a rodičem nelze shledávat ve skutečnosti, že spolu nekomunikují a nežijí ve společné domácnosti. Doručení elektronického platebního rozkazu spolu s návrhem na jeho vydání otci žalované je proto doručením řádným ve smyslu § 50b odst. 1 občanského soudního řádu. Protože zároveň nebylo zapotřebí doručovat každému z rodičů, je skutečnost, čí je podpis na doručence určené matce, za výše uvedené situace, kdy bylo řádně doručeno otci stěžovatelky, nerozhodná. II. Argumentace stran 12. Stěžovatelka namítá, že měla být jako nezletilá na základě mezinárodního práva a ústavního pořádku České republiky pod zvláštní ochranou a k jejím zájmům mělo být zvláště přihlíženo při výkladu ustanovení, které nabízí různé interpretace. Výsledkem svévolného výkladu práva účastníky ohledně doručování a procesní způsobilosti stěžovatelky je skutečnost, že stojí při vstupu do života dospělých,