I.ÚS 1542/14 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 1542/14 ze dne 12. 8. 2014   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky), soudkyně Ivany Janů a soudce Ludvíka Davida o ústavní stížnosti stěžovatelky UNI LEGAL, advokátní kancelář, s.r.o. (dříve GARRIS LEGAL, advokátní kancelář, s.r.o.), se sídlem Praha 1 - Nové Město, náměstí Republiky 1079/1a, IČ: 24740551, právně zastoupené Mgr. Tomášem Uličníkem, advokátem se sídlem náměstí Republiky 1079/1a, Praha 1 - Nové Město, směřující proti postupu Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. Nt 610/2013, o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory se zpřístupněním listin ve smyslu ustanovení § 85b zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. 1. Včas podanou ústavní stížností ze dne 2. 5. 2014 se stěžovatelka domáhá vydání nálezu, ve kterém by bylo konstatováno, že postupem Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. Nt 610/2013 byla porušena základní práva stěžovatelky garantovaná v čl. 11. odst. 1, čl. 26 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), dále aby bylo zakázáno Městskému soudu v Praze pokračovat v porušování ústavně zaručených práv stěžovatelky zaručených v čl. 11. odst. 1, čl. 26 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy, a konečně aby bylo přikázáno Městskému soudu v Praze vrátit stěžovatelce veškeré věci odňaté stěžovatelce při prohlídce jiných prostor, provedené Policií České republiky dne 12. a 13. 9. 2013 na základě příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 9. 2013, sp. zn. 37 Nt 679/2013, specifikované v protokole o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků, sepsaného Policii České republiky, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, odbor výnosů a praní peněz, dne 12. 9. 2013, pod č. j. OKFK-2392/TČ-2012-251202, jako stopy č. 2 až č. 13, a zničit veškeré kopie těchto věcí a data z těchto věcí získaná. 2. Jak vyplývá z ústavní stížnosti ze dne 2. 5. 2014, doplněného podání ze dne 11. 6. 2014, předchozích ústavních stížností v téže trestní věci a veškeré přiložené dokumentace, příkazem soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 9. 2013, sp. zn. 37 Nt 679/2013, v trestní věci vedené u Policie ČR, ÚOKFK SKPV, odboru výnosů a praní peněz, pod č. j. OKFK-2392/TČ-2012-251202, byla podle § 83a odst. 1 trestního řádu za použití § 83 odst. 1 trestního řádu nařízena prohlídka jiných prostor a pozemků, a to kromě jiného kancelářských prostor užívaných stěžovatelkou v Praze X1, X2, X3 a v třetím patře č. kanceláře Y1 a ve 4. patře číslo kanceláře Y2 a Y3. Toto rozhodnutí o nařízení prohlídky bylo již podrobeno ústavnímu přezkumu pod sp. zn. IV. ÚS 3435/13, kdy Ústavní soud usnesením ze dne 26. 2. 2014 shledal ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů jako zjevně neopodstatněnou. 3. Při předmětné prohlídce byly stěžovatelce odňaty listiny a výpočetní technika nacházející se v prostorech, v nichž se vykonává advokacie. Z tohoto důvodu byl prohlídce přítomen zástupce České advokátní komory (dále jen "ČAK"). Ten policejnímu orgánu neudělil souhlas, aby se seznámil s obsahem zajištěných věcí a listin. Z tohoto důvodu dne 24. 9. 2014 Obvodní soud pro Prahu 5 podal návrh Městskému soudu v Praze, aby v řízení dle § 85b trestního řádu rozhodl o nahrazení nesouhlasu zástupce ČAK s umožněním policejnímu orgánu seznámit se s obsahem zajištěných věcí a listin souhlasem soudu. Řízení o tomto návrhu je vedeno Městským soudem v Praze pod sp. zn. Nt 610/2013. 4. Následně byl Ústavním soudem (usnesení sp. zn. III. ÚS 3988/13) přezkoumán samotný návrh předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 na nahrazení souhlasu zástupce ČAK a také následovní postup předsedkyně senátu Městského soudu v Praze při projednávání tohoto návrhu. Ústavní soud dne 24. 3. 2014 shledal i tuto ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou. K výtce ohledně návrhu předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 na nahrazení souhlasu zástupce ČAK Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh splňoval náležitosti uvedené v § 85b odst. 4 trestního řádu. Ústavní soud taktéž neshledal neústavnost v postupu soudkyně Městského soudu v Praze. S ohledem na to, že úkon se týká značného rozsahu posuzovaných předmětů, které byly zástupcem ČAK předloženy k posouzení, i na to, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. 1. 2014, sp. zn. Ult 4/2013, podle § 174a odst. 6 a 8 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na návrh stěžovatelky určil Městskému soudu v Praze lhůtu k nařízení na neurčito odročeného veřejného zasedání k projednání návrhu soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 podle § 85b odst. 3 trestního řádu do 20. 3. 2014, Ústavní soud nepovažoval délku trvání řízení o nahrazení souhlasu zástupce ČAK se zpřístupněním listin ve smyslu ustanovení § 85b trestního řádu za protiústavní. Současně však apeloval na předsedkyni senátu Městského soudu v Praze, aby věc projednala bez zbytečného odkladu, tedy přednostně a s největším urychlením tak, jak k tomu byla zavázána rozhodnutím vrchního soudu. 5. Dne 19. 3. 2014 soudkyně Městského soudu v Praze nařídila veřejné zasedání v předmětné věci na dny 15. a 16. 5. 2014. Na toto veřejné zasedání byl pozván i zástupce ČAK a příslušný policejní orgán, a oba tito účastníci byli upozorněni, že při veřejném zasedání mohou být policejnímu orgánu vydány, resp. ČAK vráceny, zkoumané listiny. S ohledem na uvedenou skutečnost stěžovatelka podala dne 2. 5. 2014 další (nyní projednávanou) ústavní stížnost proti postupu Městského soudu v Praze. Podle stěžovatelky došlo postupem orgánů činných v trestním řízení k zásahu do jejích ústavně zaručených práv a svobod. 6. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti uvádí, že soustavně a nepřetržitě vykonává advokátní činnost. Od září 2013, kdy byla orgány činnými v trestním řízení zajištěna její výpočetní technika, neměla dle svého tvrzení přístup ke klientským datům a softwarovému vybavení na zajištěných počítačích. Tato skutečnost má značně komplikovat výkon advokacie, čímž dle stěžovatelky dochází k zásahu do ústavou zaručeného práva na provozování podnikatelské činnosti a vlastnického práva. I když stěžovatelka uznává, že takový zásah může být dočasně ospravedlnitelný s ohledem na veřejný zájem na odhalovaní trestné činnosti a trestání jejích pachatelů, v posuzované věci již má docházet k průtahům takového charakteru, který způsobuje ústavní nekonformitu postupu orgánů činných v trestním řízení. Jde především o skutečnost, že nebyla dodržena lhůta k nařízení na neurčito odročeného veřejného zasedání k projednání návrhu soudce Obvodního soudu pro Prahu 5, stanovená Vrchním soudem v Praze do 20. 3. 2014. Samotné veřejné zasedání proběhlo až ve dnech 15. - 16. 5. 2014, přičemž bylo rozhodnuto jenom o části návrhu týkajícího se listin v papírové podobě a ohledně dokumentů v elektronické podobě ještě nebylo rozhodnuto, čímž se rozhodování o návrhu soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 prakticky opět odročilo na neurčito. Podle stěžovatelky tak bylo porušeno její právo na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny), čímž mělo též dojít k porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny). 7. Stěžovatelka dále opětovně namítá, že soud měl rozhodnout tak, že návrh měl buď zamítnout, nebo k němu vůbec neměl přihlížet (§ 85b odst. 10, resp. odst. 6 trestního řádu), a to z důvodu, že z návrhu neměl být schopen seznat, jakých listin se návrh týkal. Dokladovat to má vyžádání klíčových slov městským soudem, která byla doručena Obvodním soudem pro Prahu 5 až dne 14. 2. 2014. Stěžovatelka poukazuje na obdobný případ řešený Ústavním soudem pod sp. zn. II. ÚS 2894/08, kde Ústavní soud shledal protiústavnost postupu obecného soudu rozhodujícího o nahrazení souhlasu zástupce ČAK tím způsobem, že v pořadí již třetí návrh, tenkrát podaný již po uplynutí zákonné patnáctidenní lhůty, považoval za pouhé doplnění předchozích dvou návrhů a meritorně jej posuzoval místo toho, aby ústavně konformně k takovému návrhu vůbec nepřihlížel a vyrozuměl o tom ČAK a stěžovatelku. 8. Vzhledem k tomu, že dne 15. a 16. 5. 2014 proběhlo veřejné zasedání, na kterém bylo vydáno rozhodnutí o části návrhu týkajícího se dokumentů v listinné (papírové) podobě, stěžovatelka dne 11. 6. 2014 doplnila ústavní stížnost podáním, ve kterém rekapitulovala proběhnuvší řízení a opětovně poukázala na to, že v řízení má docházet k zbytečným průtahům. V doplnění taktéž rozporovala postup předsedkyně senátu Městského soudu v Praze při identifikaci zájmových elektronických dat pomocí klíčových slov získaných v součin