I.ÚS 1565/14 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 1565/14 ze dne 2. 3. 2015 N 51/76 SbNU 691 Porušení práva na účinné vyšetřování v případě možného ohrožení práva na život   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Ludvíka Davida a soudců Kateřiny Šimáčkové (soudce zpravodaj) a Davida Uhlíře - ze dne 2. března 2015 sp. zn. I. ÚS 1565/14 ve věci ústavní stížnosti J. J., zastoupené Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem, se sídlem Burešova 6, Brno, proti postupu Policie České republiky a Městského státního zastupitelství v Brně spočívajícímu v nekonání účinného vyšetřování ve věci vedené Městským ředitelstvím policie Brno, 3. oddělení obecné kriminality, pod sp. zn. KRPB-13937-11/ČJ-2014-060273-HK. I. Postupem Městského státního zastupitelství v Brně a Policie České republiky ve věci vedené Městským ředitelstvím policie Brno, 3. oddělení obecné kriminality, pod sp. zn. KRPB-13937-11/ČJ-2014-060273-HK bylo porušeno základní právo stěžovatelky na účinné vyšetřování vyplývající z práva na život podle čl. 6 Listiny základních práv a svobod. II. Policii České republiky se zakazuje pokračovat v porušování práva stěžovatelky podle čl. 6 Listiny základních práv a svobod spočívajícím v neprovedení účinného vyšetřování ve věci vedené Městským ředitelstvím policie Brno, 3. oddělení obecné kriminality, pod sp. zn. KRPB-13937-11/ČJ-2014-060273-HK. III. V té části, v níž stěžovatelka namítá porušení svého práva na účinné vyšetřování ohledně zásahu do práva na nedotknutelnost osoby a zákazu špatného zacházení, se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění I. Vymezení věci a předchozí průběh řízení 1. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že postup Policie České republiky a Městského státního zastupitelství v Brně porušuje její právo na účinné vyšetřování v rozporu s čl. 3 a 13 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen "Úmluva") a čl. 7 odst. 1 a 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Dne 28. 1. 2013 stěžovatelka porodila své dítě na Gynekologicko-porodnickém oddělení Nemocnice Milosrdných bratří v Brně (dále též jen "Nemocnice"). Stěžovatelka tvrdí, že v průběhu porodu na ní byly ze strany personálu Nemocnice prováděny zdravotnické úkony bez jejího souhlasu. 3. Dne 7. 1. 2014, poté co její předchozí stížnost přímo Nemocnici byla odmítnuta jako neoprávněná, stěžovatelka podala trestní oznámení, ve kterém tvrdila, že v průběhu porodu došlo ze strany zdravotnického personálu Nemocnice vůči ní k trestným činům nelidského a krutého zacházení, ublížení na zdraví a omezení osobní svobody. V trestním oznámení stěžovatelka uváděla, že personál vůbec nerespektoval její přání, ignoroval písemně sepsaný porodní plán a neinformoval ji o prováděných úkonech. Namítala především provedení následujících úkonů, se kterými nesouhlasila: dirupce (protržení vaku blan), epiziotomie (nástřih hráze), Kristellerova exprese (tlačení na břicho v druhé fázi porodní) a vytržení placenty po porodu dítěte. Uváděla, že tyto úkony nebyly nezbytné, nebyly lege artis, a naopak jí způsobily masivní, život ohrožující krvácení. 4. Dne 11. 2. 2014 Policie České republiky, Městské ředitelství policie Brno, 3. oddělení obecné kriminality, stěžovatelce zaslala vyrozumění, že šetřením podle § 158 odst. 1 trestního řádu (vedené pod sp. zn. KRPB-13937-11/ČJ-2014-060273-HK) nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že by byl spáchán trestný čin, a není tedy odůvodněno zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu. Ve vyrozumění policie uvedla následující. "Z této dokumentace a z provedeného místního šetření v porodnici Nemocnice Milosrdných bratří v Brně (dále též jen ,porodnice') bylo zjištěno, že oznamovatelka se dne 28. 1. 2013 dostavila do porodnice v 10:36 hod. na počátku II. doby porodní (vypuzovací fáze), vyšetřením byla zjištěna zašlá branka, ze které se klene vak blan. Zdravotním personálem byla provedena dirupce vaku blan (při stávajícím nálezu by praskl spontánně během několika okamžiků), odtok plodové vody v 10:40 hod. V 10:47 hod., tedy za 11 minut od příchodu na porodní sál a za 7 minut po provedení dirupce vaku blan oznamovatelka porodila zdravou dceru (4 540 g, 52 cm). Apgar skóre 8, 9, 10. Bezprostředně po porodu došlo k masivnímu krvácení z dělohy (krevní ztráta 1 200 ml) v důsledku poporodní komplikace - hypotonie dělohy (stav, kdy se děloha sama po porodu nestáhne), jedná se o stav zcela zásadně a akutně ohrožující přímo život rodičky. Tento stav byl lékařkou na místě ihned řešen podáním oxytocinu, prostinu, následně byla rodičce lékařkou provedena revize porodních cest a šití. Rovněž byla 2x hrazena krevní ztráta podáním transfuze. Shrnutím lze konstatovat, že oznamovatelka se coby rodička na počátku II. doby porodní dostavila do porodnice, ve které za 11 minut od příchodu porodila zdravé dítě, a následně jí byl zdravotním personálem zachráněn život, neboť prodělala poporodní komplikaci provázenou značnou krevní ztrátou. Po uvedeném zjištění policejní orgán zcela zásadně nerozumí důvodům, pro které je podáváno trestní oznámení, a co vede oznamovatelku k takovému kroku. ... S přihlédnutím ke skutkovým zjištěním je naprosto evidentní, že rozhodně nedošlo ani v jednom případě k naplnění některého ze znaků skutkové podstaty uvedených trestných činů, toto rovněž není ani třeba blíže vysvětlovat a podrobněji rozebírat, neboť jednáním zdravotnických pracovníků porodnice nedošlo ani k ohrožení či poškození zdraví, v žádném případě nedošlo k mučení, nelidskému a krutému zacházení a nedošlo ani k omezování osobní svobody. Samotný fakt, že porod dítěte jako takový je vždy doprovázen diskomfortem a značnou bolestivostí, není možné posuzovat z pohledu trestního práva, protože se jedná o fyziologickou záležitost. Stran námitek oznamovatelky k samotnému vedení porodu, provedení dirupce vaku blan, epiziotomie a provedení Kristellerovy exprese, která šetřením nebyla zjištěna - pouze byl lékařkou proveden tlak na děložní fundus (dle dokumentace a zjištění rodička absolutně odmítla jakoukoliv spolupráci a netlačila), policejní orgán zdůrazňuje, že všechny uvedené postupy jsou postupy lege artis. Jako takové za situace, když vedly k porodu zdravého dítěte a následně k záchraně života rodičky, není absolutně přípustné ani uvažovat o možnosti, že by těmito legálními a doporučenými postupy mohlo dojít ke spáchání trestného činu. ... i v případě, pokud by byla zdravotní péče poskytována proti vůli, tedy s nesouhlasem oznamovatelky (což je nepochopitelné, když se nejprve sama do porodnice dostavila) nebylo by v této konkrétní situaci možné péči ukončit, v opačném případě by se všichni ti, kteří v daný okamžik tuto péči poskytovali, vystavili riziku trestního stíhání, když v daný moment dle všech objektivně zjištěných okolností mohlo jít o ohrožení života a zdraví plodu a následně i života rodičky, k tomuto závěru vede následující: - zjištěné ozvy plodu po příchodu do porodnice byly 80-90/min. za situace, kdy v této době nebyla známá délka I. doby porodní, navíc již běžela II. doba porodní, proto bylo ihned přikročeno k porodu, který byl spontánní a trval od dirupce vaku blan a odtoku plodové vody 7 minut, celkově 11 minut od příchodu do porodnice, - masivní krvácení jako důsledek hypotonie dělohy, řešeno podáním léků, ošetřením porodních cest, následně podáním transfuzí, i když i s tímto vlastním ošetřením oznamovatelka nejprve nesouhlasila a souhlas dala až po přemlouvání všemi přítomnými. Policejní orgán dospěl k závěru, že i v případě, když by souhlas oznamovatelka ,v tomto konkrétním případě' neposkytla, péče by jí musela být stejně poskytnuta, neboť šlo o ohrožení života. Závěrem pak policejnímu orgánu nezbývá než zopakovat, že celé trestní oznámení je vzhledem ke skutkovým zjištěním naprosto nepochopitelným aktem, pravděpodobně se jedná o velmi zvláštní a svérázný způsob oznamovatelky a jejího právního zástupce jak vyjádřit díky za zdravé dítě a záchranu života, kdy lékařka a porodní asistentka, které svým profesionálním postupem dopomohly k porodu zdravého dítěte (v podstatě porod proti vůli oznamovatelky) a záchraně života oznamovatelky, takto čelí atakám v podobě své dehonestace učiněné jednak tímto trestním oznámením a jednak dalšími stížnostmi adresovanými nemocnici či jiným orgánům. Stejně tak nelze odhlédnout od dalších aktivit oznamovatelky, která v minulosti osočovala nevybíravým způsobem e-mailovými dopisy samotnou porodní asistentku, kdy toto je rovněž součástí spisového materiálu." 5. Z příslušného policejního spisu vyplývá, že v porodním plánu stěžovatelka mimo jiné uváděla, že si přeje přirozený porod bez jakékoliv medikace a lékařských zásahů. Nepřeje si urychlování porodu, nástřih hráze apod. 6. Dne 7. 2. 2014 policejní komisař navštívil Nemocnici, kde hovořil s primářem oddělení a získal zdravotnickou dokumentaci. 7. Policie také obdržela kopii písemného vyjádření lékařky p