I.ÚS 206/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 206/24 ze dne 7. 2. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce Jaromíra Jirsy a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatelky M. H., zastoupené Mgr. Kateřinou Pščolkovou, advokátkou, sídlem Revoluční 1003/3, Praha 1 - Staré Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. října 2023, č. j. 72 Co 235/2023-1115, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. května 2023, č. j. 0 Nc 29053/2020-1066, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníků řízení, a J. T. a nezletilé T. T., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se stěžovatelka (matka) domáhá zrušení v záhlaví označených rozsudků. Tvrdí, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") ve spojení s právy nezletilé vedlejší účastnice (nezletilá) podle čl. 3 odst. 1, čl. 7 odst. 1 a čl. 12 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte. Žádá, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozsudků. 2. Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že Obvodní soud pro Prahu 6 (obvodní soud) napadeným, předběžně vykonatelným, rozsudkem rozhodl o svěření nezletilé do střídavé péče obou rodičů při týdenním střídání v režimu od pátku 18.00 hodin do následujícího pátku 18.00 hodin (a to s výjimkou všech prázdnin, pro které péči stanovil odlišně), s místem předání a převzetí v místě bydliště rodiče, jehož péče končí (výrok I). Oběma rodičům určil do budoucna výši výživného [vedlejšímu účastníku (otci) 3 000 Kč, matce 6 000 Kč] a uložil jim povinnost zaplatit poměrnou část výživného za započatý měsíc květen 2023 (výroky II, III). Návrh matky na úpravu styku otce s nezletilou zamítl (výrok IV). Oběma rodičům uložil povinnost nahradit náklady řízení vzniklé státu (výroky V a VI) a o nákladech řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žádný z účastníků na jejich náhradu nemá právo (výrok VII). Ohledně péče obvodní soud vyšel z aktuální judikatury Ústavního soudu a vzal v úvahu, že podle mediační dohody rodičů z doby, kdy měla nezletilá tři roky, probíhala asymetrická střídavá péče rodičů. Shledal, že nezletilá vnímá obě výchovná prostředí jako pozitivní, bezpečná a přátelská, oba rodiče projevují o ni upřímný zájem a jsou schopni zajistit řádnou péči. Vzal v potaz problematickou komunikaci rodičů nezletilé a poukázal na to, že na délku řízení měli vliv především oba rodiče a jejich četné návrhy na nařízení předběžných opatření a návrhy ve věcech rodičovských neshod. Při stanovení výživného přihlédl k rozdílné výši příjmů rodičů a jejich zvýšeným výdajům na přepravu nezletilé v rámci jejich bydlišť (Ú./P.). 3. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozsudek obvodního soudu ve věci samé (výroky I až IV) v zásadě v plném rozsahu potvrdil, změnil ho pouze ve výroku I tak, že začátek a konec péče posunul na 17.30 hodin, a ve výroku III tak, že ode dne 1. října 2023 snížil matce výživné na částku 4 500 Kč (výroky I a II) Znovu rozhodl o náhradě nákladů státu a o nákladech řízení mezi účastníky (výroky III až V). Přihlédl k potřebě upravit čas předávání nezletilé otci v závislosti na odjezd autobusů a ke snížení příjmů matky v průběhu odvolacího řízení, jinak se ztotožnil se závěry obvodního soudu o tom, že oba rodiče jsou stejně dobrými vychovateli, nezletilá je má stejně ráda a přeje si s nimi trávit čas, který je stanoven vyváženě a spravedlivě. K námitce, že nezletilá špatně snáší dva kolektivy, zohlednil, že právě matka se odstěhovala do větší vzdálenosti od původního místa bydliště, proto to není možné přičítat k tíži otci. Otcův výdělkový potenciál vzal za pečlivě objasněný. Tvrzení matky o nízkých výchovných kompetencích otce prokázáno nebylo. II. Argumentace stěžovatelky 4. Stěžovatelka v návrhu podrobně shrnuje skutkový stav a průběh řízení a předkládá výčet pochybení obecných soudů. Vytýká jim, že nevedly dokazování k nenaplnění či naplnění kritérií pro svěření nezletilé do rovnoměrné střídavé péče a neuvážily možnost střídavé péče asymetrické, nadto vyšly ze znaleckého posudku z dubna 2022, ač rozsudek byl vydán až v květnu 2023. Jí navrhované důkazy soudy zamítly či opomněly, nevzaly v potaz problematický vztah rodičů, nezkoumaly osobnostní dispozice nezletilé ke zvládání změn a k návštěvě dvou předškolních a následně školních zařízení a z toho pramenící nespokojenost nezletilé, nezjistily názor nezletilé a městský soud ani nepřihlédl ke zprávám mateřských škol týkajících se dopadů střídání předškolních a posléze školních zařízení na vztahy nezletilé. Nejednaly tak v nejlepším zájmu nezletilé. Při stanovení výživného otci nedostály svým povinnostem plynoucím z vyšetřovací zásady, nevzaly v potaz potencialitu otcových příjmů. Napadená rozhodnutí hodnotí jako nepřezkoumatelná a postrádající odůvodnění. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byly vydány rozsudky napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný s výjimkou té části rozsudku obvodního soudu, která byla změněna či nahrazena. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario). 6. K tvrzením stěžovatelky o porušení základních práv nezletilé Ústavní soud dodává, že pro její procesní účastenství nebyly splněny procesní předpoklady vzhledem k předmětu řízení, když jde o věc, ve které proti sobě stojí zájmy obou rodičů vůči jejich dceři. Nezletilý v takovém případě musí mít opatrovníka a musí být zastupován na základě plné moci, která splňuje podmínky pro řízení před Ústavním soudem. Nezletilý, o jehož postavení vůči rodičům je veden rodiči spor, nemůže být vtažen do řízení jedním z nich na jeho straně. Rozhodnutí o ústavních právech jednoho z rodičů je přitom s ohledem na provázanost práv a povinností rodičů a dětí v rodině charakterizováno vzájemností, takže de facto je rozhodováno o úpravě vztahů v rodině v jejich vzájemné podmíněnosti. Vzhledem ke zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti, k čemuž Ústavní soud dospěl (viz níže), nebylo nutno uvedené procesní úkony učinit [srov. usnesení ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3374/20 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz)]. IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 7. Ústavní soud zastává zdrženlivý postoj k přezkumu rozhodování ve věcech týkajících úpravy péče a stanovení výživného. Posuzování těchto otázek je především v kognici obecných soudů, které mají v řízení odpovídající podmínky pro dokazování a pro následné rozhodnutí věci. Do jejich rozhodování Ústavní soud zasahuje toliko při extrémním vykročení z pravidel řádně vedeného soudního řízení. Kupříkladu tím, že by excesivním způsobem nerespektovaly již samotná ustanovení podústavního práva, přičemž nerespektování obsahu a smyslu příslušných zákonných ustanovení znamená přesah do ústavní roviny i proto, že příslušnou podústavní úpravou je právě ústavní úprava realizována a konkretizována [srov. nálezy ze dne 23. února 2010, sp. zn. III. ÚS 1206/09 (N 32/56 SbNU 363) a ze dne 18. srpna 2010, sp. zn. I. ÚS 266/10 (N 165/58 SbNU 421)]. 8. V rámci přezkumu Ústavní soud také vždy posuzuje, zda soudy v řízení konaly a přijímaly opatření v nejlepším zájmu dítěte (ve smyslu čl. 3 Úmluvy o právech dítěte) a zda shromáždily veškeré potřebné důkazy za účelem zjištění nejlepšího zájmu dítěte a veškerá rozhodnutí vydaná v průběhu řízení náležitě odůvodnily [srov. např. nález ze dne 26. května 2014, sp. zn. I. ÚS 2482/13 (N 105/73 SbNU 683)]. Další přehodnocování jejich závěrů Ústavnímu soudu nepřísluší, jelikož jsou to právě tyto soudy, které jsou na základě bezprostředního kontaktu s účastníky nejlépe vybaveny k tomu, aby dokázaly vhodně zohlednit a upravit aktuální rodinné poměry. 9. Projevují-li oba rodiče skutečný a upřímný zájem pečovat o své dítě a naplňují-li všechna kritéria (vymezená judikaturou, nález sp. zn. I. ÚS 2482/13) zhruba stejnou měrou, je třeba při rozhodování vycházet z ústavněprávního předpokladu rovnosti, podle kterého je v nejlepším zájmu dítěte, aby o něj pečovali oba rodiče. Proto je svěření dítěte do střídavé péče zásadně nejvhodnější a odlišné řešení vyžaduje pečlivé odůvodnění, proč je v nejlepším zájmu dítěte jiná úprava vzájemných rodinných vztahů [např. nález ze dne 21. listop