I.ÚS 2597/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 2597/24 ze dne 16. 10. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Tomáše Langáška o ústavní stížnosti stěžovatele M. P., zastoupeného JUDr. Jitkou Němcovou, advokátkou, sídlem náměstí Kinských 741/6, Praha 5, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 15 Co 67/2023-510 ze dne 20. 6. 2024 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 15 Co 75/2024-515 ze dne 20. 6. 2024, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a) M. K., b) nezletilé M. P. a c) nezletilého J. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí; tvrdí, že jimi Městský soud v Praze („odvolací soud“) porušil jeho základní práva zaručená v čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Skutkové okolnosti a procesní vývoj věci 2. V roce 2018 Obvodní soud pro Prahu 9 („opatrovnický soud“) schválil dohodu otce (stěžovatele) a matky [vedlejší účastnice a)] o svěření dětí (nezletilých vedlejších účastníků) do péče matky; běžný styk dětí s otcem byl stanoven v lichém týdnu od čtvrtka do neděle a v sudém týdnu v úterý a ve čtvrtek. V této době žili stěžovatel i matka s nezletilými v P. 3. V září 2021 matka otci oznámila svůj záměr přestěhovat se z P. do O., odkud otec i matka pocházejí, a to za účelem vyřešení svého bydlení a pomoci svým rodičům. V říjnu 2021 otec podal opatrovnickému soudu návrh na určení, že bydlištěm nezletilých je P.; zároveň žádal vydání předběžného opatření, kterým by matce bylo zakázáno přestěhovat děti a změnit školské zařízení. Opatrovnický soud začátkem listopadu 2021 takové předběžné opatření vydal (usnesení č. j. 6 P 301/2019-62 ze dne 1. 11. 2021) 4. Později v listopadu 2021 matka požádala o nahrazení souhlasu otce se změnou bydliště nezletilých a s jejich zápisem do školy v O.; současně podala návrh na změnu úpravy styku otce s nezletilými. Opatrovnický soud návrhu matky v dubnu 2022 vyhověl ohledně změny bydliště a upravil styk otce s nezletilými na lichý víkend. Opatrovnický soud odůvodnil rozhodnutí odkazem na bytovou potřebu matky a její silné zázemí v O., včetně stárnoucích rodičů, kteří občas potřebují její pomoc; dále uvedl, že otec musí zvážit, zda bude upřednostňovat kariérní postup v P., nebo bude schopen kompromisu, přizpůsobí se zájmu dětí a přestěhuje se do O., aby mohl pokračovat široký styk s nimi (rozsudek č. j. 6 P 301/2019-119 ze dne 14. 4. 2022). 5. V červenci 2022 odvolací soud rozsudek opatrovnického soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Opatrovnický soud podle odvolacího soudu dostatečně nerealizoval participační práva dětí, nezohlednil jejich nejlepší zájem; podle odvolacího soudu nešlo po otci spravedlivě požadovat, aby se přizpůsobil matce, která se rozhodla přestěhovat z výlučně osobních důvodů (usnesení č. j. 15 Co 238/2022-145 ze dne 11. 7. 2022). Následně v srpnu 2022 podal otec návrh na svěření dětí do jeho péče. 6. Opatrovnický soud v listopadu 2022 zamítl návrh matky na změnu úpravy styku a nahrazení souhlasu otce se změnou bydliště a se zápisem do školy v O. Opatrovnický soud rozhodoval za situace, kdy od srpna 2022 nezletilí bydleli s otcem a s matkou se vídali každý druhý týden o víkendu, protože se odstěhovala do O., kde zároveň podstupovala léčbu onkologického onemocnění. Opatrovnický soud dospěl k závěru, že neexistovaly závažné důvody pro změnu bydliště dětí, neboť matka mohla požádat o přidělení služebního bytu, léčit se v P.; její rodiče zároveň nevyžadovali intenzivní péči (rozsudkem č. j. 6 P 301/2019-232 ze dne 8. 11. 2022). 7. V květnu 2023 ovšem odvolací soud k odvolání matky „druhé“ rozhodnutí opatrovnického soudu z listopadu 2022 změnil. Odvolací soud — navzdory svému předchozímu názoru — nahradil souhlas otce se změnou bydliště a školy nezletilých; zároveň upravil styk otce s nezletilými na každý lichý týden o víkendu. Odvolací soud tentokrát opatrovnickému soudu vytkl, že dostatečně nezohlednil zdravotní stav matky. Podle odvolacího soudu nešlo matce vytýkat její přestěhování do O., kde vlastní byt a má zde práci; děti už se zároveň v minulosti museli jednou stěhovat a měnit školu. Odvolací soud zdůraznil neochotu otce udělat vstřícný krok a přestěhovat se mimo P., skutečnost, že nijak matce nepomohl v řešení její bytové situace a současně jí nebyl psychologickou podporou (rozsudek č. j. 15 Co 67/2023-289 ze dne 11. 5. 2023). Od září 2023 byli nezletilí ve faktické péči matky. 8. V červnu a říjnu 2023 opatrovnický soud nezletilé při jednání vyslechl a v listopadu 2023 rozhodl o návrhu otce ze srpna 2022 a vyhověl mu. Opatrovnický soud svěřil nezletilé do péče otce a stanovil jejich styk s matkou; přihlédl především k přání nezletilých zůstat v P. (rozsudek č. j. 6 P 301/2019-439 ze dne 9. 11. 2023). 9. V lednu 2024 Ústavní soud ovšem rozsudek odvolacího soudu zrušil, protože odvolací soud porušil základní práva otce (nález sp. zn. IV. ÚS 2206/23 ze dne 8. 1. 2024). III. Obsah napadených rozhodnutí 10. Odvolací soud po zrušujícím nálezu Ústavního soudu rozhodl o odvolání matky proti rozsudku opatrovnického soudu z listopadu 2022 znovu ústavní stížností napadeným rozsudkem č. j. 15 Co 67/2023-510 ze dne 20. 6. 2024. Odvolací soud rozhodnutí opatrovnického soudu změnil tak, že nahradil souhlas otce se změnou bydliště a školy nezletilých do O.; řízení o návrhu matky na změnu úpravy styku otce s dětmi zastavil. 11. Odvolací soud téhož dne rozhodl ústavní stížností napadeným rozsudkem č. j. 15 Co 75/2024-515 ze dne 20. 6. 2024 rovněž o odvolání rodičů proti rozsudku opatrovnického soudu z listopadu 2023, jímž opatrovnický soud svěřil nezletilé do péče otce a stanovil jejich styk s matkou (viz bod výše). Odvolací soud změnil rozhodnutí opatrovnického soudu a návrh otce zamítl. Odvolací soud dále změnil původní rozhodnutí opatrovnického soudu z roku 2018 a rozhodl, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilými každý sudý týden o víkendu; upraven byl rovněž styk o prázdninách a svátcích. Odvolací soud zároveň uložil otci povinnost platit vyšší výživné. IV. Argumentace stěžovatele 12. Argumentaci v ústavní stížnosti lze shrnout následovně: Stěžovatel tvrdí, že odvolací soud porušil jeho rodičovská práva, protože svým rozhodnutím legitimizoval protiprávní jednání matky, která otce fakticky vyloučila z rozhodování o podstatných záležitostech nezletilých — místa jejich bydliště a školy. Nezletilí jsou kráceni na svém právu být v kontaktu s oběma rodiči v důsledku velké vzdálenosti mezi oběma bydlišti rodičů. Stěžovatel dále zdůrazňuje, že děti byly po dobu více než jednoho roku v jeho péči – s matkou se tehdy vídali jednou za čtrnáct dní o víkendu (tento stav nadto nebyl upraven meritorním rozhodnutím soudu); prokázal schopnost postarat se o nezletilé, byť šlo o překvapivou a těžkou situaci. Děti byly v té době zcela spokojené. 13. Matka zneužívala pochybení soudu k udržování protiprávního stavu, bránila otci ve styku a snažila se jej poškodit. Matka ani poté, co byl rozsudek odvolacího soudu zrušen Ústavním soudem, neměla souhlas otce k přesunu dětí do O., avšak děti do P. k otci nevrátila a proti jejich vůli je v O. držela. Naopak otec se od počátku snažil svévolnému jednání matky zabránit. Matka dosáhla svého záměru pouze kvůli protiústavnímu (dnes zrušenému) rozhodnutí odvolacího soudu, bez kterého by děti otce a P. neopustily. Odvolací soud odůvodňuje obě napadená rozhodnutí okolnostmi, které zavinil on svým pochybením – že děti navštěvují školu v O., mají zde sociální vazby atd. Odvolací soud nerespektoval požadavek Ústavního soudu, aby věc objektivně posoudil a porušil principy spravedlnosti a nestrannosti; zároveň řádně neodůvodnil, proč by prostředí u matky mělo být pro děti stabilnější než u otce, který na rozdíl od matky udržuje stabilní vztah s partnerkou a jejími dětmi, jež nezletilí znají. Zjištění soudu, že nezletilí mají v O. širší rodinné zázemí, není v souladu s provedeným dokazováním (veškeré kontakty s rodinou ze strany otce proběhly jen za přítomnosti otce). 14. Oba nezletilí podle stěžovatele v rámci zjišťování jejich názor vyjádřili pozitivní citový vztah k oběma rodičům a nebyly zjištěny známky výrazného ovlivňování. Po vydání rozhodnutí odvolacího soudu z května 2023 dcera v rámci druhého zjišťování jejího názoru jednoznačně vyjádřila přání zůstat žít v P., kde dosud celý život žila (jak je zachyceno v protokolu o jednání před opatrovnickým soudem z června 2023). Odvolací soud ignoroval pokyn Ústavního soudu, aby nepřehlédl skutečnost, že děti již opakovaně vyjádřily přání, že chtějí žít v P. Ústavní soud přímo nevyžadoval opakovaný výslech dětí, neboť jejich vůle ze spisu vyplývala; odvolací soud však děti zatížil výslechem znovu. Odvolací soud byl veden snahou získat od dětí takovou reakci, na zákla