I.ÚS 2878/14 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 2878/14 ze dne 26. 10. 2015   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatelky UNI LEGAL, advokátní kancelář, s.r.o. (dříve GARRIS LEGAL, advokátní kancelář, s.r.o.), se sídlem Praha 1 - Nové Město, náměstí Republiky 1079/1a, IČ: 24740551, právně zastoupené Mgr. Tomášem Uličníkem, advokátem se sídlem náměstí Republiky 1079/1a, Praha 1 - Nové Město, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2014 sp. zn. Nt 615/2014, postupu Městského soudu v Praze v řízení sp. zn. Nt 615/2014 a trvajícímu zásahu do práv stěžovatele ze strany Městského soudu v Praze a Policie České republiky, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. 1. Řádně a včas podanou ústavní stížností ze dne 27. 8. 2014 se stěžovatelka domáhá vydání nálezu, ve kterém by bylo konstatováno, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. Nt 615/2014 a postupem Městského soudu v Praze v řízení sp. zn. Nt 615/2014 byla porušena její základní práva a svobody zaručené v čl. 2 odst. 2, čl. 11. odst. 1 a 4, čl. 26 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (déle jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, a z tohoto důvodu by bylo předmětné usnesení zrušeno, dále by bylo Městskému soudu v Praze a Policii České republiky zakázáno pokračovat v porušování ústavně zaručených práv a základních svobod stěžovatelky a Policii České republiky přikázáno obnovit stav před porušením práv a svobod stěžovatelky, "tzn. vrátit Městskému soudu v Praze nosiče dat, které jí byly vydány na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. Nt 615/2014, a to včetně dat na těchto nosičích se nacházejících v momentu jejich vydání Policii České republiky na základě tohoto usnesení, a zničit veškeré kopie či jiné dokumenty, které z těchto dat Policie České republiky pořídila". 2. Jak vyplývá z ústavní stížnosti a veškeré přiložené dokumentace, příkazem soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 5. 2014 sp. zn. 37 Nt 5055/2014 v trestní věci vedené u Policie České republiky, Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, odbor daní, 2. oddělení (dále též "policejní orgán") pod č.j. OKFK-2392/TČ-2012-251202 byla nařízena prohlídka nebytových prostor nacházejících se na adrese U nákladového nádraží 3156, Praha 3, ve vlastnictví společnosti Prospec Nagano a.s. se sídlem Svobodova 1961/1, Praha, pronajaté společnosti GTS Czech s.r.o. se sídlem Přemyslovská 43, Praha 3, a dále pronajímané společnosti Procusys a.s., se sídlem Bozděchova 1840/7 Praha, konkrétně prostor označených jako RP 31/12 a RP 31/11 sloužících k úschově datových serverů. 3. Při prohlídce, která se na základě shora uvedeného příkazu konala ve dnech 26. až 29. 5. 2014 a 2. 6. 2014, policejní orgán zabavil pevné disky, na nichž měla stěžovatelka uložena elektronická data. S ohledem na to, že stěžovatelka působí jako advokátní kancelář, policejní orgán přizval k prohlídce zástupce České advokátní komory (dále jen "ČAK") a dále postupoval dle § 85b trestního řádu. Při prohlídce policejní orgán pořídil otisky disků (pevné disky a přenosný disk s elektronickými daty stěžovatelky), které se v prostorech nacházely, a takto získaná data stěžovatelce odňal. Jelikož zástupce ČAK neudělil policejnímu orgánu souhlas k seznámení se s obsahem těchto listin v elektronické podobě, policejní orgán mu zajištěné kopie disků v souladu s § 85b trestního řádu předal. Dne 6. 6. 2014 soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 podal dle § 85b odst. 3 trestního řádu k Městskému soudu v Praze návrh na nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem dat z datových uložišť. 4. Městský soud napadeným usnesením ze dne 9. 7. 2014 podle § 85b odst. 9 trestního řádu nahradil souhlas zástupce ČAK stran seznámení se s obsahem listin a věcných důkazů bez toho, aby se podrobněji zabýval obsahem listin, tj. nosičů elektronických dat. V odůvodnění tohoto postupu uvedl, že v situacích, kdy je evidentní, že se nejedná o prostory, v nichž advokát vykonává advokacii, pouhá přítomnost zástupce ČAK, který neudělí souhlas k seznámení se s obsahem listin, nevyvolává zvýšenou ochranu v těchto prostorech zajištěných listin v podobě postupu podle § 85b trestního řádu, tj. povinnosti soudu seznámit se s jejich obsahem. Dle městského soudu by v opačném případě šlo o příliš extenzivní výklad ustanovení trestního řádu o postupu při provádění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, a tedy o bezbřehou ochranu advokátní povinnosti mlčenlivosti, jakož i možné zbytečné průtahy řízení zapříčiněné obstrukcemi na straně obhajoby. Městský soud uzavřel, že v posuzovaném případě prohlídka jiných prostor byla vykonána v prostorech sloužících k úschově datových serverů pronajímaných obchodní společností spravující tyto servery pro své klienty, mezi které náleží i stěžovatelka, přičemž není možné zahrnout tyto prostory pod legální definici prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, a poskytnout jim tak zvýšenou ochranu. 5. Jelikož městský soud neshledal naplnění podmínek pro postup dle § 85b odst. 1 trestního řádu, tj. vyžádání si součinnosti ČAK při provádění prohlídky v místě výkonu advokacie a souhlasu jejího zástupce k seznámení se s obsahem tam se nacházejících listin, a zároveň nepovažoval za příhodné k návrhu dle § 85b odst. 6 trestního řádu nepřihlížet, což by vedlo k navrácení listin advokátovi, rozhodl se i bez seznámení se s obsahem při prohlídce zajištěných elektronických nosičů dat návrhu vyhovět dle § 85b odst. 9 trestního řádu. Záhy po skončení veřejného zasedání soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 městský soud vydal veškeré zajištěné věci policejnímu orgánu. 6. Stěžovatelka brojí proti napadenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým byl nahrazen souhlas zástupce ČAK stran seznámení se s obsahem listin a věcných důkazů ze strany policejního orgánu, proti postupu Městského soudu v Praze vedoucího k vydání nezákonného a neústavního rozhodnutí, jakož i proti probíhajícímu zadržení stěžovatelčiných věcí policejním orgánem. V ústavní stížnosti rozvádí své argumenty ohledně definice prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, brojí proti procesnímu postupu městského soudu v řízení podle § 85b trestního řádu a procesním chybám, kterých se měl dopustit. Poukazuje též na veřejně publikovaná vyjádření advokátů i akademiků, kteří vesměs zastávají názor, že cloud - tedy externí datové úložiště - je prostorem, kde advokát vykonává advokacii, a kde se pravidelně vyskytuje větší množství informací o klientech advokáta (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 10. 2013 sp. zn. 3 Tdo 947/2013), a že se s klientskými daty musí nakládat ve stejném režimu ochrany zákonné povinné mlčenlivosti advokáta bez ohledu na místo a způsob jejich fyzického uložení. Díky technologickému pokroku je v dnešní době advokátům k dispozici široká škála elektronických zařízení s bezdrátovým připojením k internetu. Pomocí těchto zařízení mohou mít nepřetržitý bezprostřední i vzdálený přístup k veškeré advokátní agendě, uložené nejenom v paměťových discích ve vlastních počítačích, laptopech, tabletech anebo smartphonech využívaných při vykonávání advokacie, ale taktéž ve vzdálených úložištích (cloudech) provozovaných třetími osobami - profesionálními datovými centry. Stěžovatelka svou argumentaci podepírá i právním názorem Vrchního soudu v Olomouci vyjádřeném v usnesení sp. zn. 6 To 24/2014 ze dne 30. 4. 2014, dle kterého se výkonem advokacie ve smyslu § 85b odst. 1 trestního řádu myslí veškerá činnost advokáta na různých místech včetně místa svého bydliště, a nikoliv místo či sídlo advokáta registrované u ČAK. 7. Dle stěžovatelky je účelem řízení dle § 85b trestního řádu ochrana třetích osob v podobě ochrany důvěrnosti informací komunikovaných mezi advokátem a klientem v rámci poskytování právních služeb. Tyto informace mohou být zachycené v listinné i v elektronické podobě a oběma těmto formám je nutno přisoudit stejný stupeň ochrany. Stěžovatelka poukazuje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen "ESLP", konkrétně rozsudek ve věci Petri Sallinen a další proti Finsku ze dne 27. 9. 2005 č. 50882/99 ohledně důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem a rozsudek ve věci Wieser a Bicos Beteiligungen GmbH proti Rakousku ze dne 16. 10. 2007 č. 74336/01 ohledně rovnosti listinných a elektronických dat co do stupně ochrany). Z povahy elektronických dat je zřejmé, že tyto mohou být uloženy na fyzických nosičích ja