I.ÚS 3121/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 3121/24 ze dne 17. 2. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudců Jaromíra Jirsy a Jana Wintra (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti obchodní společnosti LENZA spol. s r.o., Pod Skálou 104, Hnanice, zastoupené JUDr. Jozefem Mikloškem, advokátem se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 23 Cdo 984/2024-148 ze dne 31. 7. 2024, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 28 Co 315/2023-133 ze dne 13. 11. 2023 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 4 C 190/2022-100 ze dne 22. 5. 2023, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6 jako účastníků řízení a obchodní společnosti VEMEX Energie a.s., Evropská 2591/33e, Praha 6, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti a napadená rozhodnutí 1. Stěžovatelka v letech 2018 až 2022 odebírala od vedlejší účastnice plyn. Proti vedlejší účastnici se domáhala určení existence právního poměru, týkajícího se ceny plynu a výše měsíčních záloh, a to na základě smlouvy a dodatku, kterými si účastnice sjednaly individuální cenu dodávek plynu. Dále se stěžovatelka domáhala určení neplatnosti navýšení záloh vedlejší účastnicí ze dne 2. 12. 2021, jakož i uložení povinnosti vedlejší účastnici vystavit a doručit stěžovatelce vyúčtování nákladů na dodávky plynu ve znění smlouvy a dodatku. Obvodní soud pro Prahu 6 žalobu v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. (K podrobné specifikaci jednotlivých žalobních nároků srov. výrok I až IV rozsudku obvodního soudu.) 2. Mezi stěžovatelkou a vedlejší účastnicí bylo nesporné, že v roce 2018 uzavřely smlouvu o sdružených dodávkách plynu a v roce 2020 dodatek k této smlouvě. Obvodní soud dále zjistil, že vedlejší účastnice s účinností od 7. 2. 2022 zvýšila cenu plynu, jakož i zálohy, avšak stěžovatelka měla za to, že cena plynu a výše záloh byly smlouvou ve znění dodatku ujednány fixně, pročež je vedlejší účastnice neměla právo jednostranně zvýšit. Vedlejší účastnice naopak tvrdila, že podle obchodních podmínek měla právo zvýšit ceny plynu v případě změn na trhu s energiemi. Obvodní soud se nejdříve zabýval tím, panuje-li na určení existence daného právního poměru a neplatnosti daných právních jednání naléhavý právní zájem podle § 80 občanského soudního řádu ("o. s. ř."). Za tímto účelem stěžovatelku obvodní soud při jednání (podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů, v čem onen naléhavý právní zájem spatřuje, a poučil ji o neúspěchu žaloby v případě nesplnění této výzvy. Stěžovatelka požádala o poskytnutí lhůty ke splnění výzvy. Této žádosti soud nevyhověl, neboť k tvrzení a doložení naléhavého právního zájmu již byla stěžovatelka písemně vyzvána před jednáním. Nato stěžovatelka uvedla, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje v nejistotě o povinnosti plnit vůči vedlejší účastnici, která stěžovatelce předložila zmatečné vyúčtování, panuje zde tedy nejistota o výši nároků vedlejší účastnice. Stěžovatelka měla za to, že je nutno postavit najisto, jaká měla být cena plynu a výše záloh, až poté je případně možno uplatnit škodu. Pokud jde o výši škody, tak vyúčtování od aktuálního dodavatele stěžovatelce dosud nebylo doručeno, pročež nemohla určit výši škody. Stěžovatelka se domnívala, že i kdyby mohla žalovat na náhradu škody, tak bude stále panovat nejistota o nárocích vedlejší účastnice na plnění. 3. Obvodní soud stěžovatelce při jednání dne 22. 5. 2023 sdělil, že neshledal naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Konstatoval, že obě strany mohou žalovat na plnění, přičemž z jejich přednesů bylo podle obvodního soudu zřejmé, že také žalovat budou. V této fázi řízení stěžovatelka navrhla změnu žaloby, a to tak, že by nově požadovala také náhradu škody ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím. Soud návrh na změnu žaloby při jednání zamítl, a to z důvodu procesní ekonomie, neboť sama stěžovatelka uvedla, že výše škody jí známa není, pouze ji odhaduje, neboť jí dosud nebylo doručeno vyúčtování od aktuálního dodavatele plynu. Nadto při jednání účastnice uvedly, že stěžovatelka po určitou dobu odebírala plyn u dodavatele poslední instance za vysoké ceny, a v řízení o náhradu škody tak kromě oprávněnosti základu nároku bude třeba vyjasnit přiměřenost postupu stěžovatelky stran přechodu k novému dodavateli, což je klíčové pro vyčíslení škody. To se však neobejde bez dalšího dokazování, což by spor v této věci, který jinak bylo možné ukončit, nepřiměřeně zatížilo. S ohledem na hospodárnost řízení a fakt, že stěžovatelka měla dostatečný časový prostor na změnu žaloby již před prvním jednání ve věci, soud návrh na změnu žaloby zamítl. S ohledem na právní názor soudu o nedostatku naléhavého právního zájmu pak soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrhy obou stran (zejména smlouvou, dodatkem, výpisy z bankovního účtu aj.). 4. V návaznosti na výše uvedené soud také zamítl celou žalobu na určení. Dospěl k závěru, že jakékoli věcné rozhodnutí by neeliminovalo riziko dalších sporů o plnění mezi stěžovatelkou a vedlejší účastnicí. Pokud by totiž soud žalobě věcně vyhověl, podala by následně stěžovatelka proti vedlejší účastnici žalobu na náhradu škody, u níž bude třeba řešit otázku platnosti jednostranného zvýšení ceny plynu jako otázku předběžnou. Pokud by soud naopak žalobu věcně zamítl, uplatnila by následně vedlejší účastnice vůči stěžovatelce svůj tvrzený nárok z titulu nedoplatku za dodávky plynu. Za takové situace však soud neshledává naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť obě účastnice řízení mohou žalovat na plnění, v rámci čehož se budou předmětné otázky zkoumat jako předběžné. Obvodní soud zamítl také žalobní nárok na vystavení a doručení vyúčtování, neboť měl z tvrzení a komunikace obou stran za prokázané, že vedlejší účastnice stěžovatelce sporné vyúčtování vystavila a doručila. 5. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem ve věci samé potvrdil rozsudek obvodního soudu. Městský soud se ztotožnil se skutkovým zjištěním i právním posouzením obvodního soudu. Podle městského soudu obvodní soud při hodnocení existence a naléhavosti právního zájmu stěžovatelky dodržel požadavky podle judikatury Nejvyššího soudu. Dále mimo jiné uvedl, že tato žaloba by nemohla plnit preventivní funkci určovací žaloby, neboť z nárokovaného určení ceny plynu a výše záloh nelze dovodit právní závěr o tom, zda vedlejší účastnice mohla v souladu se smlouvou a zákonem cenu změnit. 6. Dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud v záhlaví označeným usnesením odmítl pro nepřípustnost. Nejvyšší soud shledal, že rozhodnutí městského soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu; případně stěžovatelka předestřela otázky skutkového charakteru, které dovolacímu přezkumu nepodléhají. II. Argumentace stěžovatelky 7. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Nejvyššího soudu, in eventum také rozsudků městského soudu a obvodního soudu (viz dále), a to pro tvrzené porušení čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 1 a 3 a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, dále čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ("Úmluva"), jakož i čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě. 8. Stěžovatelka namítá, že pokud by podle soudů žádné rozhodnutí o žalobě na určení neeliminovalo spory mezi účastníky do budoucna, měl obvodní soud tím spíše připustit změnu žaloby na určení na žalobu na plnění. Stěžovatelka však nyní čelí žalobě vedlejší účastnice na plnění údajných pohledávek. Podle stěžovatelky byla právě změna žaloby nejhospodárnějším řešením. Nejvyšší soud se pak měl nesprávně vypořádat s odkazy na jeho rozhodnutí, s nímž má být rozsudek městského soudu v rozporu. 9. Obvodnímu a městskému soudu stěžovatelka vytýká, že nebyla splněna zákonná podmínka nepřipuštění žaloby, neboť výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Pokud by soud v souladu se stěžovatelčiným tvrzením provedl důkazy, které provést měl, zjistil by, že důkazní povinnost stěžovatelky byla naplněna i ve vztahu k navrhované žalobě na plnění. Ostatně i tvrzená částka podle návrhu na změnu petitu ve výši 30 000 Kč plyne z předložených důkazů. Jedním z důkazů by navíc bylo žádané vyúčtování, nárok na jehož vydání však obvodní soud bezdůvodně zamítl. Je proto nepochopitelné, proč soud hned na prvním jednání ve věci měl za to, že změna žaloby by byla nehospodárná. Spolu s nedostatečně odůvodněným závěrem o nedostatku právního zájmu na určení práva v tom stěžovatelka spatřuje svévolné odepření spravedlnosti a porušení práva na přístup k soudu. Jelikož vedlejší účastnice stěžovatelce odmítla dodávku plynu do jejích prostor, namítá stěžovatelka také zásah do jejího práva na nedotknutelnost obydlí. 10. Obecné soudy měly pochybit také neprovedením či opomenutím důkazů, z nichž m