I.ÚS 3378/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 3378/24 ze dne 7. 5. 2025 Porušení práv cizojazyčného otce opatrovnickými soudy; asymetrická střídavá péče   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele: Q. E. J. L., zastoupeného Mgr. Evou Blahetovou, advokátkou, sídlem Černíkova 2986/14, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 251/2024-156 ze dne 28. 8. 2024 a výrokům II., III., IV., V. a VI. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 50 Nc 6043/2024-100 ze dne 16. 5. 2024, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, a) E. S., zastoupené JUDr. Hanou Bukovskou, advokátkou, sídlem Francouzská 75/4, Praha 2, b) nezletilé L. S.-M. L. a c) nezletilé D. L.-M. L., zastoupených jako opatrovníkem X, jako vedlejších účastnic řízení, takto: I. Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 251/2024-156 ze dne 28. 8. 2024 bylo porušeno základní právo stěžovatele na rovnost účastníků řízení ve spojení s jeho základními právy na tlumočníka a projednání věci v jeho přítomnosti podle článku 37 odst. 3 a 4 a článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i jeho základní právo na soudní ochranu ve spojení se základním právem na péči a výchovu dítěte podle článku 36 odst. 1 a článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, a proto se uvedené rozhodnutí ruší. II. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní soud v nyní projednávané věci řešil dvě klíčové otázky: zaprvé, zda Městský soud v Praze zajistil plnou a efektivní participaci stěžovatele na jednání, jednal-li s ním bez přítomnosti tlumočníka, ačkoliv český jazyk dobře neovládá; zadruhé, zda stejný soud ústavně souladně odůvodnil, proč nebylo v nejlepším zájmu nezletilých dcer, aby byly svěřeny do střídavé péče obou rodičů. II. Skutkové okolnosti věci a obsah napadených rozhodnutí 2. Matka [vedlejší účastnice a)] a otec (stěžovatel) dvou nezletilých dcer [pětileté vedlejší účastnice b) a čtyřleté vedlejší účastnice c)] nevedou společnou domácnost od července 2023. Otec - původem Francouz - se od rodiny odstěhoval do nájemního bytu ve stejné městské části. Styk rodičů s dětmi probíhal na základě dohody rodičů tzv. asymetrickou formou v průměrném rozsahu přibližně 18:12 dnům měsíčně ve prospěch matky (otec dcery vídal převážně o víkendu). Nezletilé byly přihlášeny k nástupu do mateřské školy od září 2024. 3. V květnu 2024 Obvodní soud pro Prahu 5 ("opatrovnický soud") svěřil nezletilé do střídavé péče rodičů s rovnoměrně stanoveným intervalem střídání po jednom týdnu (výrok I.). Opatrovnický soud dále rozhodl o předběžné vykonatelnosti části rozsudku (výrok II.) a povinnosti rodičů platit dcerám výživné (výroky III., IV., V. a VI.). Dospěl k následujícím závěrům: Nezletilé mají k oběma rodičům plně navázaný vztah. Oba rodiče mají pro dcery vytvořené vhodné bytové podmínky a zázemí, s dcerami komunikují, řádně se o ně starají (včetně finančních záležitostí), podnikají s nimi aktivity a jezdí k prarodičům. Z pohovoru s nezletilými - který provedl kolizní opatrovník - vyplývá, že dcery mají rády oba rodiče a chtějí být s oběma. Nezletilé dcery je proto vhodné svěřit do střídavé péče rodičů, a to s rovnoměrně upraveným intervalem střídání, jelikož neexistuje překážka, která by tomu bránila; s ohledem na hezký vztah nezletilých k oběma rodičům je tato forma nejvhodnějším řešením vzniklé rodinné situace. Nezletilé si nebudou muset navykat na nový režim péče, neboť střídavá péče o ně, byť asymetrická, již probíhala; nezletilé jsou zvyklé na prostředí u obou rodičů a běžně se mezi nimi stěhují. Dosavadní rozsah styku se od nového režimu příliš neliší, jde o rozšíření styku otce o pouhé tři dny v měsíci, a nelze proto argumentovat stabilitou současného zázemí. Rodiče jsou schopni spolu v základních věcech komunikovat, o čemž svědčí, že se domluvili na péči o nezletilé včetně svátků a umožňují dcerám kontaktovat druhého z rodičů. Stav komunikace rodičů odpovídá nutné úrovni pro realizaci jakéhokoli druhu péče, včetně střídavé, která je v zájmu nezletilých i s ohledem na blízkou vzdálenost bydlišť rodičů a zachování stávajícího sociálního zázemí. 4. Městský soud v Praze ("odvolací soud") ústavní stížností napadeným rozsudkem změnil rozhodnutí opatrovnického soudu a svěřil dcery do péče matky; upravil rovněž styk otce s dcerami na lichý týden ve středu odpoledne a v sudý týden od čtvrtka do následujícího pondělí ráno. Odvolací soud dále částečně potvrdil zvláštní úpravu prázdninového styku, uložil stěžovateli povinnost platit na výživu dcer 6 400 Kč měsíčně a zaplatit nedoplatek. Dospěl přitom k následujícím závěrům: Opatrovnický soud nedostatečně posoudil zásadní hledisko komunikace rodičů, jež je v daném případě nastavena natolik nedostatečným způsobem, že rodiče nejsou schopni dohody ohledně základních potřeb nezletilých. Velká část praktické péče spočívá na matce; otec potřeby dcer poměřuje jím tvrzenou pohledávkou za matkou. Rodiče nejsou schopni konstruktivního dialogu, na základě něhož by byly běžné náklady nezletilých obratem řešeny; nadto otec nezaplatil dlužné výživné a převážnou část péče o hmotné zabezpečení dcer ponechal na matce, která běžné i dlužné výživné platila. Taková situace ohrožuje péči o nezletilé v oblasti hmotného zabezpečení (placení obědů, nákup obuvi, oblečení atd.), a je proto v jejich nejlepším zájmu, aby jim byl stanoven primární pečovatel, který bude jejich potřeby efektivně saturovat. Odvolací soud vzal při rozhodnutí v úvahu věk dětí (5 a 4 roky) a skutečnost, že od září 2024 začnou obě navštěvovat mateřskou školu, v níž si budou muset zvyknout být bez rodičů, osvojit návyky školního kolektivu, spolupracovat s jinými dětmi a pedagogem. Pro všechny děti je nástup do školského zařízení náročný na adaptaci. Střídavá péče není v nejlepším zájmu dcer, neboť v tomto období je třeba, aby změny byly kompenzovány stabilním domácím zázemím, ve kterém budou moci nové zážitky odpovídajícím způsobem vstřebat. Stanovené rozložení styku dcerám umožní lépe vnímat běh času ve smyslu pracovního týdne i volného víkendu a zároveň jim umožní v dostatečném rozsahu kontakt s otcem. III. Argumentace stěžovatele 5. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Tvrdí, že soudy porušily jeho základní práva zaručená v čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2, 3 a 4 Listiny základních práv a svobod ("Listina"), a dále čl. 12 a 18 Úmluvy o právech dítěte. 6. Stěžovatel namítá, že odvolací soud svěřil dcery v rozporu s jejich nejlepším zájmem do péče matky; jeho styk upravil asymetricky v poměru 18:12 dnům, přestože dosud fakticky probíhal režim péče v poměru 55:45 %. Střídává péče je v nejlepším zájmu dcer, které samy chtějí být s oběma rodiči a jsou na střídání zvyklé. 7. Odvolací soud jinak zhodnotil důkazy provedené opatrovnickým soudem, aniž by dokazování zopakoval, nevypořádal se s doporučením kolizního opatrovníka a přání dcer ignoroval. Závěr o nevhodnosti střídavé péče odvolací soud nedostatečně odůvodnil pouze odkazem na špatnou komunikaci rodičů, věk nezletilých a jejich nástup do předškolního zařízení, což jsou důvody, které podle ustálené judikatury Ústavního soudu samy o sobě nezakládají překážku střídavé péče rodičů. 8. Svěření dcer do péče matky nemění nic na potřebě komunikace o zásadních otázkách, neboť stěžovatel není omezen ve své rodičovské odpovědnosti (nález sp. zn. I. ÚS 3065/21 ze dne 3. 5. 2022). Byť komunikace mezi rodiči není ideální, v základních otázkách funguje (kupříkladu ohledně výběru školky). Odvolací soud závěr o špatné komunikaci založil pouze na výslechu matky, dále neoprávněně kladl otci k tíži, že hmotné zabezpečení zůstávalo na matce z důvodu, že neuhradil dlužné výživné. Není ani zřejmé, proč budou dcery v případě svěření do péče matky lépe hmotně zabezpečeny. 9. Věk dcer nepředstavuje překážku střídavé péče; dcery jsou na režim střídání v "dvojjazyčném" prostředí zvyklé. Obdobně nástup do školky stabilitu zázemí nenaruší: na zavedení střídavé péče nenastane nikdy vhodný čas, bude-li se status quo dlouhodobě konzervovat (srov. nález sp. zn. I. ÚS 823/16 ze dne 6. 12. 2016). Otec je zvyklý o dcery pečovat plynule více dní a má pro ně zajištěné bydlení v blízkosti bydliště matky. 10. Odvolací soud nadto postupoval protiústavně, neboť v okamžiku, kdy se na jednání nedostavil tlumočník, jednal se souhlasem stěžovatele (který mluví primárně francouzsky) a jeho advokátky, avšak nedal jí dostatečný prostor pro tlumočení. Odvolací soud při absenci tlumočníka vedl jednání, jako kdyby byl jeho průběh tlumočen, a neposkytoval žádný prostor pro překlad advokátce stěžovatele, která se zároveň musela plně soustředit na zastupování stěžovatele. Advokátka předsedkyni na nedostatek času na překlad upozor