I.ÚS 365/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 365/24 ze dne 23. 10. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra (soudce zpravodaje), soudce Jaromíra Jirsy a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) L. B., zastoupeného JUDr. Václavem Cidlinou, advokátem se sídlem Masarykova 998/31, Ústí nad Labem, proti výrokům I. d) a II. rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 13 Co 163/2023-226 ze dne 31. 10. 2023, a 2) J. B., zastoupené JUDr. Janem Puldou, LL.M., advokátem se sídlem Křižíkova 53/52, Praha 8, proti výrokům I. a), I. b) a I. c) rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 13 Co 163/2023-226 ze dne 31. 10. 2023 a rozsudku Okresního soudu v Děčíně č. j. 0 P 206/2022-141 ze dne 23. 2. 2023, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Děčíně jako účastníků řízení a 1) nezl. J. B. a 2) nezl. L. B., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. 1. Ústavní soud obdržel ústavní stížnosti, jimiž se stěžovatel (sp. zn. I. ÚS 365/24) a stěžovatelka (sp. zn. II. ÚS 389/24) domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, resp. jejich částí, s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejich základních práv a svobod. Stěžovatel a stěžovatelka brojí proti stejnému napadenému rozhodnutí, byť každý v jiných výrocích, nicméně oba napadají rozhodnutí obecných soudů ve věci samé, přičemž napadené výroky spolu souvisejí. Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity svého rozhodování Ústavní soud usnesením ze dne 28. 2. 2024 rozhodl o spojení řízení o ústavních stížnostech ke společnému řízení nadále vedenému pod sp. zn. I. ÚS 365/24. 2. Okresní soud v Děčíně rozsudkem ve výroku I. svěřil nezletilé do péče stěžovatele. Ve výroku II. uložil stěžovatelce povinnost platit na výživu nezletilé částkou 4 500 Kč měsíčně a na nezletilého částkou 3 500 Kč měsíčně. Výrokem III. rozhodl, že stěžovatelka je oprávněna se s nezletilými stýkat; nezletilé děti ke styku převezme a po ukončení styku předá v místě bydliště stěžovatele (odstavec první): V každém lichém týdnu kalendářního roku v době od pátku od 15:00 hodin do neděle do 18:00 hodin (odstavec druhý). Ve třetím až sedmém odstavci okresní soud upravil režim styku pro období prázdnin. V osmém odstavci pak rozhodl, že v období školních prázdnin platí speciální režim a neplatí režim styku pro období styku v lichém týdnu. Ve výroku IV. přiznal výrokům pod bodem I. a III. předběžnou vykonatelnost. Ve výroku V. vyslovil, že tím mění rozsudek č. j. 12 Nc 2291/2021-30 ze dne 27. 9. 2021. Výrokem VI. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 3. Z rozsudku vyplývá, že jelikož se poměry změnily natolik, že již nebylo možné praktikovat původní společnou péči, soud nezletilé svěřil do péče stěžovatele, stěžovatelce vyměřil výživné a upravil styk s nezletilými (kromě běžného styku jí bylo umožněno trávit s nezletilými každé podzimní, jarní a velikonoční prázdniny; období vánočních a letních prázdnin bylo rozděleno rovnoměrně mezi oba rodiče). Změna poměrů nastala poté, co se stěžovatelka přestěhovala z D. do R. a nezletilé děti se bez souhlasu stěžovatele odstěhovaly společně s ní. V době od října 2022 do února 2023 rodiče praktikovali střídavou péči v intervalech po čtrnácti dnech. Nezletilí tak střídali dvě školy, zájmové aktivity a výchovná prostředí. Podle vyjádření učiněných před opatrovníkem a soudem mají nezletilí k rodičům pozitivní vztah, přáli by si být s oběma a navštěvovat jednu školu, a to tu v D. Soud dospěl k závěru, že společná či střídavá péče s ohledem na značnou vzdálenost bydlišť rodičů a nutnost školní docházky nezletilých do dvou různých škol není v jejich zájmu. Jelikož stěžovatelka vyloučila možnost vrátit se zpátky do D, v němž děti odmalička žily, soud nezletilé svěřil do péče stěžovateli a předávání a převzetí nezletilých ke styku uložil pouze stěžovatelce. 4. Krajský soud rozsudek okresního soudu výrokem I. a) ve výrocích I., IV. a V. potvrdil, b) ve výroku II. změnil tak, že stěžovatelka je povinna přispívat na výživu nezletilé částkou 4 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilého částkou 4 000 Kč měsíčně, c) ve výroku III. odstavcích prvním, třetím, čtvrtém, pátém, šestém a sedmém potvrdil, d) ve výroku III. odstavci druhém změnil na "Každý první a čtvrtý celý víkend v měsíci od pátku od 15:00 hodin do neděle do 18:00 hodin a dále každý třetí celý víkend v měsíci od čtvrtka od 15:00 hodin do neděle do 18:00 hodin.", e) ve výroku III. odstavci osmém změnil tak, že v období školních prázdnin platí speciální režim styku a neplatí režim styku uvedený ve výroku I. písm. d) rozsudku krajského soudu. Výrokem II. pak rozhodl, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 5. Z vyjádření nezletilého před opatrovníkem a krajským soudem vyplynulo, že si přeje zůstat v péči stěžovatele a se stěžovatelkou se i nadále pravidelně stýkat o víkendech. Oproti tomu z vyjádření nezletilé před opatrovníkem a krajským soudem vyplynulo, že by si přála být v péči stěžovatelky a se stěžovatelem se pravidelně stýkat o víkendech, současně si však nedovedla představit odloučení od bratra. Obě děti se vyslovily proti střídavé péči, kterou jako nevyhovující odmítly, a nechtěly se rozdělit mezi rodiče, ale být spolu. Krajský soud proto shodně s okresním soudem dospěl k závěru, že v zájmu nezletilých je svěření do péče stěžovatele, ve které nebyly shledány nedostatky a zajistí jim jedno stabilní výchovné prostředí v původním bydlišti. I přes jednání stěžovatelky (svévolné odstěhování se spolu s dětmi) krajský soud považoval za nutné zachovat její právo podílet se na výchově nezletilých, a to prostřednictvím širokého styku, který je v zájmu obou dětí. Upravil jej proto tak, že děti budou se stěžovatelkou kromě prázdninového styku trávit celkem tři víkendy v měsíci, z toho dva vždy od pátku a jeden již od čtvrtku odpoledne s tím, že stěžovatelka zajistí předání a převzetí dětí v místě jejich bydliště a ponese náklady cestování. II. 6. Stěžovatel namítá porušení čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 3, čl. 6 odst. 2 a čl. 28 Úmluvy o právech dítěte. 7. Zatímco okresní soud podle něj rozhodl správně, s rozsudkem krajského soudu nesouhlasí a jeho odůvodnění považuje za nesrozumitelné a nepřezkoumatelné, přestože v některých částech byl krajský soud k jednání stěžovatelky dokonce kritičtější než okresní soud. Dle stěžovatele bylo prokázáno, že stěžovatelka se snaží s dětmi manipulovat, ignoruje jejich potřeby a zavinila vznik situace, při které se nemůže stejnou měrou podílet na výchově nezletilých. Styk nastavený okresním soudem proto stěžovatel považuje za dostatečný. V nejlepším zájmu nezletilých podle něj naopak není, aby se stýkaly se stěžovatelkou tři víkendy v měsíci a byly zatíženy náročným cestováním. Krajský soud tak prakticky vymazal společný čas stěžovatele s nezletilými v době pracovního a školního volna. Nijak se nevypořádal ani se školní docházkou nezletilých, kteří zameškají minimálně jeden pátek v měsíci a absence ve výuce povede buď k jejich zvýšené námaze, nebo ke zhoršení známek. Krajský soud nezohlednil ani zájmovou činnost nezletilého, kterému styk se stěžovatelkou prakticky znemožní účast na fotbalových zápasech. Jelikož řízení svým protiprávním jednáním zavinila stěžovatelka, považuje stěžovatel za překvapivé, že krajský soud nezohlednil okolnosti případu a neshledal důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení. 8. Stěžovatelka namítá porušení čl. 10 odst. 1, odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 3 Úmluvy o právech dítěte. 9. Navzdory tomu, že rodiči byla původně praktikována společná výchova a stěžovatel během soudního řízení se stěžovatelkou uzavřel dohodu o střídavé péči, rozhodly oba soudy o svěření nezletilých do jeho péče. Rozhodnutí je založeno především na vyjádření nezletilých dětí, jejichž kompetenci artikulovat svou skutečnou vůli a vyjádřit se bez vnějších tlaků stěžovatelka zpochybňuje s ohledem na jejich věk a vystavení informační asymetrii vytvořené stěžovatelem. Poukazuje-li krajský soud na to, že aktuální přání nezletilé je naopak ovlivněno stěžovatelkou, upozorňuje, že nezletilí byli již měsíce v péči stěžovatele a ona tak měla a má naprosto minimální vliv na tvorbu jejich názorů. Dospívající dcera s ní chce trávit více času v souvislosti s citově-intimním životem a potřebou komunikace o tématech, o kterých se stěžovatelem mluvit nemůže. V současnosti je odhodlána žít v domácnosti stěžovatelky za každou cenu, tj. i bez bratra. 10. Dle soudů se stěžovatelka dopustila tzv. vnitrostátního únosu, čímž zdůvodňují to, že má nezletilé přebírat a po ukončení styku předávat v místě bydliště stěžovatele. K tomu stěžovatelka uvádí, že oba rodiče pocházejí ze severní Moravy, kde mají veškeré rodinné zázemí a by