I.ÚS 380/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 380/24 ze dne 10. 6. 2025 Rozhodování o vydání věci v pochybnostech, komu k ní náleží právo; přípustnost ústavní stížnosti při nevyčerpání podnětu k dohledu státního zastupitelství   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy, soudce zpravodaje Josefa Baxy a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti IP wBTCb solutions, s. r. o., sídlem Národní 973/41, Praha 1 - Staré Město, zastoupené JUDr. Václavem Cidlinou, advokátem, sídlem Masarykova 998/31, Ústí nad Labem, proti usnesením Okresního státního zastupitelství v Kutné Hoře ze dne 3. října 2023 č. j. 2 ZN 840/2022-33, ze dne 23. října 2023 č. j. 2 ZN 286/2023-53 a ze dne 23. října 2023 č. j. 2 ZN 284/2023-37, usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kolín, obvodního oddělení Kolín ze dne 15. června 2023 č. j. KRPS-258771-45/TČ-2022-010411 a usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kutná Hora, oddělení obecné kriminality ze dne 7. září 2023 č. j. KRPS-92818-91/TČ-2023-010571-SOB, výroku II, a ze dne 11. října 2023 č. j. KRPS-94523-80/TČ-2023-010571-LI, za účasti Okresního státního zastupitelství v Kutné Hoře a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, jako účastníka řízení a 1) J. Ch., 2) J. N. a 3) M. C., jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Usneseními Okresního státního zastupitelství v Kutné Hoře ze dne 3. října 2023 č. j. 2 ZN 840/2022-33, ze dne 23. října 2023 č. j. 2 ZN 286/2023-53 a ze dne 23. října 2023 č. j. 2 ZN 284/2023-37, usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kolín, obvodního oddělení Kolín ze dne 15. června 2023 č. j. KRPS-258771-45/TČ-2022-010411 a usneseními Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kutná Hora, oddělení obecné kriminality ze dne 7. září 2023 č. j. KRPS-92818-91/TČ-2023-010571-SOB, výrokem II, a ze dne 11. října 2023 č. j. KRPS-94523-80/TČ-2023-010571-LI, byla porušena základní práva stěžovatelky na soudní a jinou právní ochranu a na ochranu majetku podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Tato rozhodnutí se proto ruší. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní soud se v tomto nálezu zabývá tím, jak mají orgány činné v trestním řízení postupovat, pokud právo k zajištěné věci uplatňuje více osob a domáhá se jejího vrácení či vydání podle § 80 odst. 1 trestního řádu. V posuzovaném případě orgány činné v trestním řízení rozhodly o vydání zajištěných finanční prostředků vedlejším účastníkům, stěžovatelka však namítá, že náleží jí. II. Skutkové okolnosti věci a obsah napadených rozhodnutí 2. Stěžovatelka se zabývá obchodem s kryptoměnami. Tvrdí, že na jména vedlejších účastníků u ní byly založeny tři klientské účty. Z bankovních účtů vedlejších účastníků poté byly na její bankovní účet převedeny částky 10 000 Kč, 89 000 Kč a 83 749 Kč. Stěžovatelka za ně krátce nato v souladu s pokyny z klientských účtů nakoupila kryptoměnu bitcoin a získané bitcoiny odeslala na externí bitcoinovou adresu. 3. Když vedlejší účastníci zjistili, že z jejich účtů odešly uvedené částky, obrátili se na orgány činné v trestním řízení. Uvedli, že při nakupování na internetovém bazaru se přes odkaz od prodávajícího dostali na podvržené webové stránky, které vypadaly jako stránky známých dopravců zboží a zadali na nich údaje ke svým platebním kartám. Neznámý pachatel tyto údaje zneužil a finanční prostředky z jejich účtů zaslal na účet stěžovatelky. 4. Policejní orgán poté rozhodl o zajištění uvedených částek na účtu stěžovatelky jako možných výnosů z trestné činnosti (§ 79a trestního řádu). Proti tomu se stěžovatelka ve dvou případech neúspěšně bránila stížností. Ve třetím případě jí rozhodnutí o zajištění bylo doručeno až o rok později na základě jejího upozornění. 5. Následně policejní orgán rozhodl napadenými usneseními, že se zajištěné částky 10 000 Kč, 89 000 Kč a 83 749 Kč vydávají vedlejším účastníkům jako osobám, o jejichž právu na tyto částky není pochyb (§ 80 odst. 1 trestního řádu). 6. Ve stížnostech proti těmto usnesením stěžovatelka namítala, že zajištěné finanční prostředky jsou v jejím vlastnictví. Prostředky převedené z účtů vedlejších účastníků totiž ještě před rozhodnutím o zajištění směnila za bitcoiny a ty odeslala na externí bitcoinovou adresu, což dokládala výpisem o transakční historii. 7. Okresní státní zastupitelství v Kutné Hoře napadenými usneseními zamítlo stížnosti jako nedůvodné. Uvedlo, že zajištěné částky zaslal na účet stěžovatelky neznámý pachatel, který je neoprávněně převedl z účtů vedlejších účastníků. O právu vedlejších účastníků na tyto částky tak podle okresního státního zastupitelství není pochyb. 8. Proti usnesení policejního orgánu o vydání částky 10 000 Kč a navazujícímu usnesení okresního státního zastupitelství o zamítnutí stížnosti stěžovatelka podala ústavní stížnost. Ústavní soud ji odmítl jako nepřípustnou, neboť dospěl k závěru, že stěžovatelka má před podáním ústavní stížnosti ještě podat podnět k dohledu nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství (usnesení ze dne 30. 10. 2023 sp. zn. IV. ÚS 2744/23). V souladu s tím stěžovatelka podala podnět k dohledu týkající se vydání všech tří částek. 9. Krajské státní zastupitelství v Praze vyrozumělo stěžovatelku o tom, že její podnět shledalo částečně důvodným. Vyložilo, že zajištění finančních prostředků na účtu stěžovatelky bylo zákonné, neboť policejní orgán nemohl se zajištěním finančních prostředků otálet a ověřovat si, zda už nedošlo k jejich směně za kryptoměnu. Pochybení spočívající v tom, že jedno z usnesení o zajištění nebylo doručeno stěžovatelce, bylo na základě jejího upozornění napraveno. 10. Rozhodnutí o vydání zajištěných prostředků vedlejším účastníkům však podle krajského státního zastupitelství zákonná nebyla. Stěžovatelka tvrdila a dokládala, že částky převedené z účtů vedlejších účastníků směnila za bitcoiny a ty odeslala na externí adresu, a že zajištěné prostředky jsou její. Za těchto okolností jsou dány důvodné pochybnosti o tom, kdo má na zajištěné prostředky právo. Vzhledem k těmto pochybnostem měly být zajištěné částky uloženy do soudní úschovy s tím, že nárok na ně lze uplatnit v občanskoprávním řízení (§ 80 odst. 1 věta třetí trestního řádu). 11. Krajské státní zastupitelství závěrem uvedlo, že rozhodnutí o vydání nemůže v rámci výkonu dohledu rušit, neboť se po zamítnutí stížností podaných proti nim stala pravomocnými. Podání stěžovatelky proto postoupilo Ministerstvu spravedlnosti jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Ministerstvo spravedlnosti podnět dosud prověřuje. III. Argumentace stěžovatelky 12. Stěžovatelka namítá, že napadenými rozhodnutími policejního orgánu a okresního státního zastupitelství bylo porušeno její základní právo na soudní a jinou právní ochranu a na ochranu majetku podle čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina"). 13. V ústavní stížnosti stěžovatelka podrobně rekapituluje průběh trestního řízení vedoucí k vydání napadených rozhodnutí. Orgány činné v trestním řízení podle ní neměly zajištěné finanční prostředky vydávat vedlejším účastníkům, neboť své právo k nim uplatňovala i stěžovatelka, a nebylo tedy postaveno najisto, komu náleží. V této souvislosti se stěžovatelka dovolává nálezu ze dne 29. 4. 2019 sp. zn. II. ÚS 2813/18. Stěžovatelka dále uvádí, že v době, kdy obdržela z účtů vedlejších účastníků platby, směnila je za bitcoiny a ty odeslala na externí účet, neměla žádný důvod se domnívat, že k převodu peněz došlo protiprávně a že nemá směny provádět. K zajištění finančních prostředků na jejím účtu došlo až později, po dokončení transakcí ve všech třech případech. 14. Stěžovatelka dále uvádí, že postup orgánů činných v trestním řízení v posuzované věci není ojedinělý a považuje ho za projev systémového problému. Zmiňuje, že řízení bylo zatíženo i dalšími pochybeními, nebylo jí totiž doručeno ani původní rozhodnutí o zajištění a nemohla se proti němu bránit. 15. Konečně stěžovatelka uvádí, že v souladu s předchozím usnesením Ústavního soudu podala ve všech třech věcech podnět k výkonu dohledu. Krajské státní zastupitelství se ztotožnilo s podstatou námitek stěžovatelky, nemohlo však pravomocná rozhodnutí o vydání peněžních prostředků zrušit. S těmito závěry stěžovatelka souhlasí, a vyrozumění o vyřízení podnětu k dohledu proto ústavní stížností nenapadá. Z procesní opatrnosti podává kvůli zachování lhůty ústavní stížnost před tím, než bude jasné, jak ministr spravedlnosti naloží s podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona. IV. Vyjádření účastníků řízení 16. Okresní státní zastupitelství ve vyjádření pouze odkázalo na napadená rozhodnutí. 17. Policie navrhla ústavní