I.ÚS 398/24 — Ústavní soud

ECLI: nalus:1-398-24_2
Datum: 2024-03-07
NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 398/24 ze dne 7. 3. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Pravoslava Vernera, zastoupeného JUDr. Zuzanou Smítkovou Ph.D., advokátkou sídlem Těšnov 1059/1, Praha 1, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. Nco 76/2023-296 ze dne 5. 12. 2023, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva financí, sídlem Letenská 525/15, Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Vrchní soud v Praze ("vrchní soud") ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl o námitce stěžovatele o podjatosti soudce tak, že soudce Městského soudu v Praze JUDr. Lubomír Velc není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 72 Co 243/2023. 2. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí; tvrdí, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 3. Dříve než lze ústavní stížnost věcně posoudit, je třeba zkoumat, zda jsou k jejímu projednání dány podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o Ústavním soudu"). Ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 ze dne 7. 2. 2023 (57/2023 Sb.) plénum Ústavního soudu sjednotilo svoji rozhodovací praxi tak, že ústavní stížnost směřující proti usnesení soudu, jímž bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v ní má činit úkony podle rozvrhu práce, a kterým byl zamítnut opravný prostředek proti takovému usnesení, je nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V podrobnostech odkazuje Ústavní soud na odůvodnění stanoviska. 4. Také v tomto případě se může uplatnit výjimka obsažená v § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, podle které Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, přestože stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, jež mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy. Je však věcí stěžovatele, aby v ústavní stížnosti tento "přesah vlastních zájmů" řádně, přesvědčivě a s využitím judikatury zdejšího soudu vyložil (bod 33 stanoviska). 5. Stěžovatel tvrdí, že ústavní stížnost jeho vlastní zájmy přesahuje. V této souvislosti uvádí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s východisky zopakovanými v citovaném stanovisku, které má být doplněno o jednoznačné konstatování, že z rozhodování o návrhu na povolení obnovy řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, který ve věci rozhodoval v původním řízení. 6. Ústavní soud neshledal v nyní projednávané věci takové okolnosti, pro které by bylo třeba se odchýlit od nedávno sjednocené praxe Ústavního soudu, podle níž je ústavní stížnost proti tomuto typu rozhodnutí zásadně nepřípustná - právě proto bylo stanovisko přijato a stěžovatel nemůže úspěšně zakládat přípustnost své stížnosti s odkazem na ně. 7. Tvrzení, že napadené rozhodnutí by mohlo být rozporné s předchozí judikaturou Ústavního soudu (či citovaným stanoviskem), není samo o sobě dostatečné. Podstatný přesah zájmů stěžovatele totiž nelze dovozovat z případné opodstatněnosti námitek, neboť Ústavnímu soudu nepřísluší ve fázi posuzování otázky přípustnosti ústavní stížnosti tyto námitky jakkoli meritorně posuzovat (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 446/04 ze dne 16. 6. 2005 nebo usnesení sp. zn. IV. ÚS 1671/11 ze dne 12. 4. 2012; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Stěžovatel ani netvrdí, že stížnost vykazuje znaky obecnosti, opakovatelnosti a neomezenosti konkrétním případem, coby nezbytné podmínky vyplývající z judikatury Ústavního soudu (k této otázce viz blíže např. body 10 až 13 usnesení sp. zn. I. ÚS 1353/21 ze dne 31. 8. 2021). 8. Vzhledem k uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný návrh. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 7. března 2024 Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj        

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.