I.ÚS 4065/14 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 4065/14 ze dne 14. 4. 2015   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. CREVISTON a. s., se sídlem v Praze 9, Kolbenova 923/34A, 2. PHYLONOE HOLDING LIMITED, se sídlem Arch. Makariou III, 199, NEOCLEOUS HOUSE, P.C. 3030, Limassol, Kypr a 3. GLADEFROST LIMITED, se sídlem 8-10 South Street, Epsom, Surrey KT18 7PF, zastoupených JUDr. Thu Nga Haškovcovou, Ph.D., MBA, advokátkou se sídlem v Praze 1, Perlová 5, proti usnesení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 9. září 2014 č. j. 1 KZN 505/2013-55, proti usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, ze dne 4. srpna 2014, č. j. KRPA-451196-79/TČ-2013-000092, a proti vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 2. listopadu 2014 č. j. 1 VZN 1966/2014-20, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Stěžovatelé se ústavní stížností (doručenou Ústavnímu soudu dne 31. 12. 2014), jako údajně poškození a osoby, které podaly trestní oznámení, domáhali zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, v jejichž důsledku došlo k odložení věci - podezření ze spáchání trestného činu. Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, bylo odloženo podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 a 5 písm. a) tr. zákoníku a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 a 4 tr. zákoníku, kterých se měli dopustit Petr Gerö a Karel Pech (vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem). Napadeným usnesením Městského státního zastupitelství v Praze byla jako nedůvodná zamítnuta stížnost stěžovatelů proti citovanému rozhodnutí policie. 2. Stěžovatelé dále v ústavní stížnosti uvedli, že dne 1. 10. 2014 podali v dané věci u Vrchního státního zastupitelství v Praze podnět k výkonu dohledu podle § 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Přípisem Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 2. 11. 2014, doručeným dne 4. 11. 2014, byli stěžovatelé vyrozuměni, že jejich podnět byl jako nedůvodný odložen. Od tohoto data odvozují stěžovatelé počátek běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti. 3. V ústavní stížnosti je k podstatě věci zejména uvedeno, že stěžovatel č. 1, tedy CREVISTON, a. s., je projektovou obchodní společností, která v roce 2004 nakoupila nemovitosti nacházející se v areálu bývalého státního podniku Praga, k. ú. Vysočany, obec Praha, a kterou do 28. října 2004 ovládali vedlejší účastníci, tedy Karel Pech a Petr Gerö. Stěžovatel č. 2, tedy PHYLONOE HOLDING LIMITED, je kyperskou obchodní společností, která je akcionářem společnosti CREVISTON, a. s., a od Petra Gerö odkoupila dne 28. října 2004 akcie společnosti CREVISTON, a. s. v hodnotě 6.000.000 Kč. Stěžovatel č. 3, tedy GLADEFROST LIMITED, je obchodní společností se sídlem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, která je akcionářem společnosti CREVISTON a.s., a od Petra Gerö odkoupila dne 28. října 2004 akcie společnosti CREVISTON a.s. v hodnotě 6.000.000 Kč. 4. Stěžovatelé dále obsáhle rekapitulují podle nich rozhodné skutečnosti daného případu, přičemž tuto rekapitulaci rozčlenili do několika subkapitol, nazvaných "transakce v roce 2004", "rozhodčí řízení v roce 2009", "soudní řízení", "trestní oznámení stěžovatelů a řízení o něm", "napadené usnesení 1" a "napadené usnesení 2". 5. V roce 2004 společnosti PHYLONOE HOLDING LIMITED, GLADEFROST LIMITED a Seddons, v. o .s., projevily zájem o akvizici veškerých nemovitostí nacházejících se v areálu bývalého státního podniku Praga, k. ú. Vysočany, obec Praha, toho času v majetku úpadce PRAG REAL Vysočany, a. s., na kterou byl vyhlášen konkurz a za niž jednal správce konkursní podstaty Mgr. et Mgr. Karel Miča. Zájemci měli v úmyslu akvizici nemovitostí uskutečnit prostřednictvím tzv. projektové společnosti, která by nemovitosti koupila a jejímiž akcionáři by byli právě výše uvedení zájemci. Při realizaci koupě nemovitostí byli zastupováni společností RICHCLIFF (společnosti registrované ve Velké Británii), jejíž jednatel pan Tessei byl seznámen s panem Karlem Pechem jako osobou, která má dojednánu smlouvu na nákup nemovitostí pro společnost CREVISTON a. s., kterou pan Pech se svými společníky ovládal. Bylo prý dohodnuto, že dva ze zájemců - PHYLONOE HOLDING LIMITED a GLADEFROST LIMITED - poskytnou na celou koupi finanční prostředky formou úvěru společnosti CREVISTON, a. s. s tím, že následně zájemci koupí všechny akcie společnosti CREVISTON, a. s. za předem dohodnutou částku 15.000.000 Kč, která bude zároveň "odměnou" pro Karla Pecha a Petra Geröho za realizaci obchodu. 6. V návaznosti na uvedenou obchodní dohodu byla mezi společností RICHCLIFF a Karlem Pechem uzavřena dne 19. 8. 2014 smlouva, na základě které se Karel Pech zavázal v rámci výběrového řízení vyhlášeného správcem konkursní podstaty společnosti PRAG REAL Vysočany, a. s. podat nabídku na odkup nemovitostí, a to za cenu, která nebude přesahovat 300.000.000 Kč. Tyto nemovitosti měly být získány pro společnost CREVISTON, a. s. Vedlejší účastník Petr Gerö byl jediným akcionářem a členem představenstva společnosti CREVISTON a. s., za niž dne 15. října 2004 uzavřel s konkursním správcem úpadce PRAG REAL Vysočany, a. s. smlouvu o koupi nemovitostí za kupní cenu 300.000.000 Kč, jejíž úhradu financovali stěžovatel č. 2 a stěžovatel č. 3. Následně došlo ke vkladu vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch společnosti CREVISTON, a. s., a k úhradě kupní ceny za akcie. 7. Tolik k předmětné obchodní transakci. Podstata daného případu a podané ústavní stížnosti však spočívá v tom, že Petr Gerö za společnost CREVISTON, a. s. údajně dne 20. srpna 2004 uzavřel s Karlem Pechem smlouvu, jejímž předmětem mělo být zprostředkování koupě nemovitostí za dohodnutou provizi ve výši 35.000.000 Kč. Roku 2009 podal Karel Pech u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR žalobu na zaplacení částky ve výši 35.000.000 Kč s příslušenstvím (ve výši 10% p. a.) a dále částky 3.650.000 Kč jako smluvní pokuty proti súpolečnosti CREVISTON, a. s. 8. Společnost CREVISTON, a. s. a její akcionáři (tedy stěžovatelé) tvrdí, že se s uvedenou smlouvou o zprostředkování před podáním rozhodčí žaloby nikdy nesetkali. Podle jejich názoru se budˇ jedná o antedatované padělky, nebo jim byla existence těchto dokumentů a závazků z nich vyplývajících úmyslně zatajena. Stěžovatelé jsou ale přesvědčeni, že správná je první varianta, tedy že smlouva o zprostředkování byla vytvořena ex post za účelem podvodného vymožení značného finančního obnosu na stěžovateli č. 1. 9. Další vývoj věci byl takový, že rozhodčí řízení bylo ukončeno usnesením ze dne 4. 2. 2010, č. j. Rsp 1542/09, ve kterém rozhodčí soud vyhověl námitce nedostatku pravomoci (příslušnosti) vznesené společností CREVISTON, a. s. Karel Pech následně podal dne 20. 1. 2010 žalobu k Městskému soudu v Praze, v níž se po společnosti CREVISTON a. s. domáhá zaplacení částky 35.000.000 Kč s 10% p. a. úrokem od 30. 10. 2004 do zaplacení a dále zaplacení částky 13.025.000 Kč jako smluvní pokuty. Vrchním soudem v Praze bylo následně rozhodnuto, že věcně a místně příslušným je Obvodní soud pro Prahu 9. Ten potom rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, č. j. 98 C 56/2012-186, rozhodl tak, že žalobě Karla Pecha vyhověl. Stěžovatel č. 1 podal do rozsudku odvolání, které je prý v současnosti projednáváno Městským soudem v Praze pod sp. zn. 96 Co 414/2014. 10. Stěžovatelé jsou přesvědčeni o tom, že smlouva o zprostředkování je antedatované falsum s tím, že v úvahu připadá i možnost, že její existence byla při akvizici v roce 2004 úmyslně Karlem Pechem a Petrem Gero zatajena. Stěžovatelé proto podali dvě trestní oznámení. První bylo podáno 30. 11. 2009 po podání rozhodčí žaloby. Věc byla projednávána Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie hl. města Prahy, SKPV OHK 2. oddělení, pod č. j. KRPA-57045/ČJ-2009-000092 a následně odložena. Druhé trestní oznámení podali stěžovatelé dne 4. 11. 2013. Uvedli, že při prověřování podezření, vzneseného na základě druhého trestního oznámení, postupoval policejní orgán zpočátku standardně, prováděl výslechy (podání vysvětlení) a vyžadoval si dodatečnou dokumentaci. Následně však prý došlo ke změně policejního komisaře a přístup policejního orgánu se zcela změnil. Policejní orgán pak ve věci rozhodl ústavní stížností napadeným usnesením tak, že ji odložil. 11. Podle názoru stěžovatelů toto napadené usnesení obsahuje pouze takové závěry, které jsou buď spekulativní, nebo zjevně nesprávné nebo nemají s věcí žádnou souvislost a vztahují se k okolnostem, které prý nikdy nebyly předmětem námitek z jejich strany. Proti napadenému usnesení policie proto podali stěžovatelé stížnost, která byla usnesením Městského