II.ÚS 1002/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1002/23 ze dne 31. 5. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudců Jana Svatoně a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele V. Ř., právně zastoupeného Mgr. Jitkou Snítilovou, advokátkou, sídlem Národní 60/28, Praha 1, vedené pod sp. zn. II. ÚS 1002/23, a o ústavní stížnosti stěžovatelky M. Ř., právně zastoupené JUDr. Ivou Pavlíkovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Kubišova 49/1303, Praha 8, vedené pod sp. zn. II. ÚS 1048/23, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2023 č. j. 68 Co 363/2022-1955, a o návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, takto: I. Ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. II. ÚS 1002/23 a II. ÚS 1048/23 se spojují ke společnému řízení a nadále budou vedeny pod sp. zn. II. ÚS 1002/23. II. Ústavní stížnosti se odmítají. III. Návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí se odmítá. Odůvodnění I. 1. Ústavními stížnostmi podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, podanými samostatně, se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o výchově a výživě jejich dvou nezletilých dětí. 2. Podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve spojení s § 112 odst. 1 o. s. ř., může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisí, nebo se týkají týchž účastníků. V záhlaví uvedené ústavní stížnosti uvedené požadavky splňují; stěžovatelé napadají shodné rozhodnutí obecného soudu, i když každý z jiných důvodů. 3. Řízení o obou ústavních stížnostech se proto v zájmu procesní ekonomie a v souladu s ustálenou praxí Ústavního soudu spojuje k řízení vedenému pod v pořadí první spisovou značkou, což je v tomto případě řízení vedené pod sp. zn. II. ÚS 1002/23. Pro spojené řízení nadále zůstává soudcem zpravodajem soudce určený v souladu s rozvrhem práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2023 (č. Org. 1/23, ve znění rozhodnutí č. Org. 14/23, č. Org. 28/23 a č. Org. 34/23). 4. Rozsudkem ze dne 8. 6. 2022 č. j. 62 Nc 2529/2019-1775, 12 P a Nc 109, 110/2019 Obvodní soud pro Prahu 9 svěřil nezletilého M. a nezletilého Š. pro dobu před rozvodem a po rozvodu manželství rodičů do střídavé péče rodičů tak, že otec je oprávněn nezletilé vychovávat každý lichý týden od středy po ukončení školního vyučování či 11:30 hodin do bezprostředně následujícího pondělí 7:30 hodin předáním nezletilých do školního zařízení a matka je oprávněna nezletilé vychovávat každý sudý týden od pondělí 7:30 hodin do středy lichého týdne 11:30 hodin. Místem převzetí a předání nezletilých určil soud vzdělávací zařízení nezletilých nebo místo bydliště toho rodiče, u něhož jsou nezletilí ve výchově (výrok I). Výrokem II. soud upravil péči rodičů o nezletilé v době prázdnin, výrokem III. určil, že otec je povinen s účinností od 1. 2. 2019 do 31. 8. 2021 platit na výživu nezletilého M. částku 5 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilého Š. částku 4 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2021 na výživu nezletilého M. částku 7 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilého Š. částku 6 000 Kč měsíčně. Výživné je splatné vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci předem a k rukám matky. Výrokem IV. soud určil, že nedoplatek na výživném, vzniklý tímto otci za období od 1. 2. 2019 do 30. 6. 2022 v celkové výši 169 350 Kč pro nezletilého M. a 128 350 Kč pro nezletilého Š., je otec povinen splácet k rukám matky částkou 4 000 Kč měsíčně pro nezletilého M. a částkou 3 000 Kč měsíčně pro nezletilého Š. spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek. Podle výroku V. je matka povinna s účinností od právní moci rozsudku platit na výživu nezletilého M. částku 2 500 Kč měsíčně a na výživu nezletilého Š. částku 2 000 Kč měsíčně. Výživné je splatné vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci předem k rukám otce. Nedoplatek na výživném matce nevznikl (výrok VI.). 5. Takto soud prvního stupně rozhodl v řízení zahájeném návrhem otce na úpravu poměrů obou nezletilých a úpravu styku pro dobu před rozvodem manželství ze dne 7. 3. 2019. Původně se otec domáhal svěření nezletilých do výlučné péče matky a stanovení jejich širokého styku s otcem, výživné navrhl určit částkou 6 000 Kč měsíčně pro nezletilého M. a částkou 4 500 Kč měsíčně pro nezletilého Š., a dále navrhl upravit svůj prázdninový styk se syny. Matka zpochybnila některá tvrzení otce a navrhla, aby nezletilí byli svěřeni do její péče a byl upraven jejich styk s otcem, výživné navrhla stanovit ve výši 13 000 Kč pro každého z nezletilých. 6. V průběhu řízení se stanoviska rodičů měnila. Před rozhodnutím soudu prvního stupně otec navrhl, aby nezletilí byli svěřeni do jeho výlučné péče, aby byl stanoven jejich styk s matkou každý sudý víkend od pátku 16:00 hodin do neděle 16:00 hodin, alternativně svěření nezletilých do střídavé péče rodičů od září 2022 do prosince 2022 s tím, že by děti byly v péči otce od středy do pondělí, a od prosince 2022 nadále s péčí otce v lichém týdnu a péčí matky v sudém týdnu s předáváním v 7:30 hodin ve školním zařízení. Výši výživného otec ponechal na úvaze soudu a navrhl stanovení předběžné vykonatelnosti rozsudku. Matka navrhla svěření nezletilých do své výlučné péče a stanovení jejich styku s otcem jedenkrát za dva měsíce, a to každý lichý měsíc od pátku 12:00 hodin do neděle 18:00 hodin, výživné navrhla stanovit pro nezletilého M. od 1. 2. 2019 částkou 12 000 Kč měsíčně a od 1. 9. 2019 nadále částkou 14 000 Kč měsíčně a pro nezletilého Š. od 1. 2. 2019 částkou 10 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2020 nadále částkou 12 000 Kč měsíčně. Opatrovník nezletilých navrhl svěření nezletilých do asymetrické střídavé péče dle stávajícího stavu v rozsahu pěti dnů v péči otce a devíti dnů v péči matky, výživné navrhl stanovit matce částkou 2 000 Kč měsíčně pro nezletilého Š. a částkou 2 500 Kč měsíčně pro nezletilého M., otci částkou 6 000 Kč měsíčně pro nezletilého M. a částkou 5 000 Kč měsíčně pro nezletilého Š. 7. Soud prvního stupně takto rozhodl na základě skutkových zjištění a vyšel z toho, že poměry obou nezletilých nebyly dosud konečně soudně upraveny, děti jsou v péči matky a s otcem se na základě předběžné úpravy stýkají od čtvrtka lichého týdne od 7:30 hodin do pondělí sudého týdne do 7:30 hodin. Na straně žádného z rodičů nebyly zjištěny okolnosti, které by z psychiatrického hlediska narušovaly jejich schopnost vychovávat nezletilé. Oba rodiče jsou schopni plnohodnotně zajistit veškeré potřeby nezletilých. Konflikt rodičů je dlouhodobý a intenzivní, veden na všech možných úrovních. Schopnost rodičů komunikovat odvisí od momentální intenzity vzájemného konfliktu, v době jeho nízké intenzity spolu rodiče dokáží komunikovat o záležitostech týkajících se nezletilých. V současné době je většina záležitostí ohledně nezletilých určována matkou s ohledem na větší časový rozsah její péče. Objektivně jsou oba rodiče schopni vzájemné komunikace, jsou dostatečně vyzrálými osobnostmi se schopností sebekontroly, kterou však nechtějí vůči sobě uplatňovat. Nezletilí jsou hluboce zasažení konfliktem rodičů, přičemž danou situaci hůře snáší nezletilý M. 8. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala odvolání matka, která jej napadla v celém rozsahu. Namítla nesprávné právní posouzení, nedostatečné a nesprávné zhodnocení provedených důkazů a z toho vyplývající nesprávné rozhodnutí ve věci samé. Vytkla soudu prvního stupně, že sice vyjmenoval v celém řízení provedené důkazy, nicméně fakticky se ve svých závěrech opřel výhradně o znalecký posudek doc. PhDr. Preisse, aniž by se řádně vypořádal se zdravotním stavem nezletilého M. a jeho projevy, ač chlapec je v psychiatrické péči, i nezletilého Š., jenž trpí noční enurézou. Střídavou péči podle ní soud upravil asymetricky, aniž by hodnotil, že v zájmu nezletilých by bylo vhodnější svěřit je do péče matky a otci upravit styk v daném rozsahu. 9. Otec proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání rovněž. Brojil proti všem výrokům, kromě výroků o náhradě nákladů řízení, a vytkl soudu, že nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Stran výživného otec namítl, že soud prvního stupně ze stejných příjmů rodičů vyměřil zásadně odlišné výživné, než v rozsudku ze dne 8. 2. 2021. Poukázal na to, že při rozhodnutí o dlužném výživném sice uvedl, že otec hradil po ukončení společné domácnosti náklady na bydlení v domě, kde bydlí matka s dětmi, ale tento závěr nezohlednil ve výroku o výživném, nezohlednil ani výživné na manželku, které bylo otci vyměřeno, ani rozsah péče rodičů o nezletilé v minulosti. Otci bylo stanoveno platit matce výživné i za měsíce, kdy měl nezletilé ve své výhradní péči. Svým rozhodnutím postavil soud prvního stupně ot