II.ÚS 1015/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1015/25 ze dne 7. 5. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Jaromíra Jirsy a Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Hart & Partners, v. o. s., sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5 - Smíchov, insolvenční správkyně obchodního závodu společnosti Art Design Future a. s., zastoupené JUDr. Janem Zrckem, advokátem, sídlem Kodaňská 1441/46, Praha 10 - Vršovice, proti postupu Městského státního zastupitelství v Praze, Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 a Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Prahy IV, Služby kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení hospodářské kriminality, ve věci vedené pod sp. zn. KRPA-104333/TČ-2023-001491, za účasti Městského státního zastupitelství v Praze, Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 a Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Prahy IV, Služby kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení hospodářské kriminality, sídlem U Plynárny 2, Praha 4 - Michle, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a průběh dosavadního řízení 1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud vyslovil, že postupem Městského státního zastupitelství v Praze (dále jen "městské státní zastupitelství"), Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 (dále jen "obvodní státní zastupitelství") a Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Prahy IV, Služby kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení hospodářské kriminality (dále jen "policejní orgán"), v trestní věci vedené policejním orgánem pod sp. zn. KRPA-104333/TČ-2023-001491, bylo porušeno její základní právo na účinné vyšetřování vyplývající z práva na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny. Stěžovatelka dále navrhuje, aby Ústavní soud zakázal příslušným orgánům činným v trestním řízení pokračovat v porušování jejího práva na účinné vyšetřování. 2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že stěžovatelka podáním ze dne 17. 2. 2023 (doplněným podáním ze dne 13. 3. 2023) podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu, kterého se měl (zkráceně uvedeno) dopustit V. N. tím, že obchodní společnost X obdržela úvěr ve výši 55 000 000 Kč, které následně V. N. za součinnosti dalších osob vybral dílem v hotovosti (více jak 18 500 000 Kč) a dílem převody na účet (více než 36 300 000 Kč), přičemž tyto prostředky se do dané společnosti nikdy nevrátily a nic za ně nezískala. 3. Vyrozuměním městského státního zastupitelství ze dne 22. 2. 2023 č. j. 4 KZN 200/2019-63 byla stěžovatelka informována o založení jejího oznámení s odůvodněním, že daná věc již byla prošetřena policejním orgánem pod č. j. KRPA-244160/TČ-2019-000096-JN (na základě trestního oznámení obchodní společnosti Sluneční chrám Maitrea a. s.) a že nebylo zjištěno v této souvislosti spáchání trestného činu, a to ať již ze strany V. N., tak ani ze strany jiné osoby. Stěžovatelce bylo sděleno, že její podání neobsahovalo žádné dříve neznámé skutečnosti, které by měly vliv na jiný závěr, než který byl již orgány činnými v trestním řízení v souvislosti s úvěrem 55 000 000 Kč a následným nakládáním s těmito finančními prostředky učiněn, a že proto nebyl žádný důvod, aby uvedené jednání bylo znovu předmětem prověřování. Současně bylo ve vyrozumění konstatováno, že by v úvahu připadlo pouze možné podezření z trestného činu podle § 222 trestního zákoníku, pakliže by se V. N. zbavoval svého majetku a patrně též čelil výkonu rozhodnutí. 4. Po obdržení tohoto vyrozumění stěžovatelka doplnila své podání o další listinný materiál, ze kterého mohly vyplývat zcizující úkony V. N. ve vztahu k jeho osobnímu majetku. Následně byla stěžovatelka vyrozuměním městského státního zastupitelství ze dne 13. 3. 2023 č. j. 4 KZN 200/2019-80 informována o tom, že její oznámení bylo s ohledem na dodatečně zaslané poznatky postoupeno příslušnému policejnímu orgánu jakožto možné podezření ze spáchání trestného činu podle § 222 trestního zákoníku. 5. Usnesením policejního orgánu ze dne 23. 5. 2024 č. j. KRPA-104333-42/TČ-2023-001491 byla pak podle § 159a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, odložena trestní věc podezření ze spáchání trestného činu poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Policejní orgán uzavřel, že ze shromážděných důkazů vyplynulo, že společnost X měla od 28. 3. 2014 nesplacený závazek po lhůtě splatnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru ve výši 55 000 000 Kč se společností E - INVEST, a. s. Vzhledem k tomu, že za tento závazek ručil i V. N., bylo policejním orgánem vedeno trestní řízení ve věci podezření ze spáchání trestného činu poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) trestního řádu, kterého se mohli dopustit oba povinní, společnost X (dlužník), zastoupená V. N., a V. N. tím, že by se svým majetkem činili takové dispozice, aby se poškozená společnost Sluneční chrám Maitrea a. s. (věřitel) nemohla domoci svých pohledávek z majetku dlužníka a ručitele. V řízení však bylo prokázáno, že v době po splatnosti úvěru neměla obchodní společnost X, ani ručitel V. N. majetek, z něhož by se věřitel mohl uspokojit. Z uvedeného důvodu policejní orgán věc odložil. 6. Vyrozuměním z téhož dne (23. 5. 2024) bylo stěžovatelce, coby oznamovatelce, policejním orgánem sděleno, že její oznámení bylo po provedeném šetření odloženo podle § 159a odst. 1 trestního řádu. 7. Dne 28. 11. 2024 bylo obvodnímu státnímu zastupitelství doručeno podání stěžovatelky ze dne 27. 11. 2024, ve kterém stěžovatelka brojila proti postupu státního zástupce obvodního státního zastupitelství v dané věci. Státní zástupce obvodního státního zastupitelství toto podání vyhodnotil jako podnět k výkonu dohledu a postoupil jej městskému státnímu zastupitelství k vyřízení. 8. Státní zástupkyně městského státního zastupitelství po provedeném dohledu shledala podnět stěžovatelky nedůvodným. Mimo jiné konstatovala, že stěžovatelce v předmětné trestní věci nesvědčilo postavení poškozené podle § 43 a násl. trestního řádu, ale pouze postavení oznamovatelky. Zdůraznila, že na základě učiněných skutkových zjištění je zřejmé, že společnost X (coby dlužník), jejíž insolvenční správkyní je stěžovatelka, nemůže mít postavení poškozené, neboť toto postavení má společnost Sluneční chrám Maitrea a. s. (coby věřitel), které toto právo bylo také přiznáno. Vysvětlila, že z uvedeného důvodu stěžovatelce nebylo umožněno ani nahlédnutí do předmětného trestního spisu. Rovněž poukázala na to, že stěžovatelka byla již vyrozuměním městského státního zastupitelství ze dne 22. 2. 2023 č. j. 4 KZN 200/2019-63 informována o založení jejího oznámení s tím, že věc již byla policejním orgánem prošetřena pod č. j. KRPA-244160/TČ-2019-000096-JN a že nebylo zjištěno spáchání trestného činu. II. Argumentace stěžovatelky 9. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že jako řádný správce zastupující obchodní společnost X, která byla připravena o finanční částku ve výši přes 50 000 000 Kč, v trestním oznámení uvedla dostatečně konkrétní tvrzení, která měla aktivovat procesní povinnost orgánů činných v trestním řízení vést účinné vyšetřování. Tvrdí, že v předmětném usnesení policejního orgánu o odložení věci je jiný skutek i jiná právní kvalifikace, než uvedla v trestním oznámení, a že nebylo vyhověno její žádosti o nahlédnutí do spisu. Stěžovatelka má za to, že postupem orgánů činných v trestním řízení bylo porušeno její právo na účinné vyšetřování, k čemuž odkazuje na četnou judikaturu ohledně tohoto práva. Podle jejího mínění příslušné orgány nevedly ve věci téměř žádné vyšetřování a v podstatě bez bližšího vysvětlení uzavřely, že když dříve shledaly, že jednání V. N. nezakládá trestný čin ve vztahu k věřitelům společnosti X, tak stejný závěr musí automaticky platit i ve vztahu k této společnosti samotné. Nadto jí ani neumožnily nahlédnout do spisu, což podle ní nelze v právním státě tolerovat. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 10. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení. Shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená v ústavní stížnosti. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a její ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva. IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 11. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že podle čl. 87 od