II.ÚS 1052/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1052/23 ze dne 31. 5. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka a soudců Jana Svatoně (soudce zpravodaje) a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky V. G., zastoupené JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou, sídlem 28. října 184, Příbram, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. března 2023 č. j. 25 Co 385/2022-1090 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. října 2022 č. j. 25 P 47/2021-830, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, a nezletilých A. P. G., A. P. G. a W. P. G. a P. G. G., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka (dále též "matka") domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi došlo k porušení jejích práv a práv nezletilých podle čl. 32 odst. 1 a odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i čl. 4 a čl. 96 Ústavy, čl. 6 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") napadeným rozsudkem rozhodl, že se nezletilí A. a W. pro dobu do a po rozvodu manželství rodičů svěřují do střídavé péče rodičů tak, že do péče matky se svěřují v každém lichém kalendářním týdnu od pondělí od počátku vyučování do následujícího sudého kalendářního týdne do pondělí do skončení vyučování, do péče P. G. G. (dále jen "otec") v každém sudém kalendářním týdnu od pondělí po skončení vyučování do následujícího lichého kalendářního týdne do pondělí do počátku vyučování (výrok I), nezletilý A. se pro dobu po rozvodu manželství svěřuje do střídavé péče rodičů s účinností od právní moci tohoto rozsudku pro dobu 60 dnů tak, že do péče matky se svěřuje v každém lichém kalendářním týdnu od pondělí od počátku vyučování do následujícího sudého kalendářního týdne do čtvrtka do skončení vyučování, do péče otce v každém sudém kalendářním týdnu od čtvrtka po skončení vyučování do následujícího lichého kalendářního týdne do pondělí do počátku vyučování (výrok II), nezletilý A. se pro dobu do a po rozvodu manželství svěřuje do střídavé péče rodičů s účinností od dne následujícího po uplynutí 60 dnů po právní moci rozsudku tak, že do péče matky se svěřuje v každém lichém týdnu od pondělí od počátku vyučování do následujícího sudého kalendářního týdne do pondělí do skončení vyučování, do péče otce v každém sudém kalendářním týdnu od pondělí po skončení vyučování do následujícího lichého kalendářního týdne do pondělí do počátku vyučování (výrok III), výrokem IV byla specificky upravena péče rodičů k nezletilým synům v období letních prázdnin, vánočních prázdnin, jarních prázdnin, velikonočních a podzimních prázdnin, ve výroku V bylo stanoveno, že místem převzetí a předání je školní zařízení nezletilých (v případě, že nezletilí nejsou ve školním zařízení, místem předání a převzetí je bydliště toho z rodičů, jehož péče končí), výrokem VI bylo rozhodnuto, že úprava péče pro období prázdnin má přednost před úpravou běžné péče, ve výrocích VII až XV bylo rozhodnuto o výživném hrazeném otcem a matkou včetně dluhu na výživném a způsobu jeho úhrady, ve výroku XVI bylo rozhodnuto, že soudem stanovená úprava výchovy a výživy platí i pro dobu po rozvodu, ve výroku XVII bylo zastaveno řízení o úpravě styku otce s nezletilými syny, ve výroku XVIII bylo určeno, že školským zařízením nezletilých synů je A, ve výroku XIX bylo rozhodnuto, že návrh otce na určení, že školským zařízením nezletilých synů je B se zamítá, ve výroku XX bylo rozhodnuto, že se zamítá návrh otce na určení, že bydlištěm nezletilých synů je území města P., ve výrocích XXI - XXIII byl zamítnut návrh otce na nařízení výkonu tam specifikovaných rozhodnutí, ve výrocích XXIV a XXV bylo rozhodnuto o vrácení nespotřebované části zálohy za znalečné rodičům, a konečně ve výroku XXV bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. 3. K odvolání obou rodičů rozhodl Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem, že se rozsudek obvodního soudu ve výrocích o úpravě péče o nezletilé A. a W. potvrzuje, ve výroku o úpravě péče o prázdninách a svátcích se mění jen tak, že po dobu vánočních prázdnin každý lichý rok budou oba nezletilí svěřeni do péče matky od posledního vyučovacího dne před vánočními prázdninami od 18:00 hodin do 29. 12. 18:00 hodin a do péče otce od 29. 12. od 18:00 hodin, a v každém sudém roce budou oba nezletilí svěřeni do péče otce od posledního vyučovacího dne před vánočními prázdninami od 18:00 hodin do 29. 12. do 18:00 hodin a do péče matky od 29. 12. od 18:00 hodin do posledního dne školních prázdnin v následujícím kalendářním roce do 18:00 hodin (výrok I), dále byl rozsudek obvodního soudu ve výrocích o úpravě péče o nezletilého A. změněn tak, že se tento nezletilý svěřuje pro dobu do rozvodu i po rozvodu manželství rodičů do péče matky (výrok II); konečně byl rozsudek obvodního soudu ve výrocích o výživném pro všechny nezletilé syny a ve výroku o nákladech řízení zrušen a věc byla vrácena obvodnímu soudu k dalšímu řízení (výrok III). 4. Městský soud nejprve konstatoval, že i kolizní opatrovník nezletilých navrhl střídavou péči všech nezletilých dětí, a to včetně A., u kterého je i přes jeho odmítavý postoj vhodné nadále udržovat kontakt s otcem i širší francouzskou rodinou. Městský soud po doplnění dokazování shledal, že nezletilé A. a W. je namístě pro dobu do a po rozvodu manželství rodičů svěřit do střídavé péče obou rodičů, včetně stanovení této péče po dobu prázdnin a svátků. Neshledal totiž, že by střídavá péče obou rodičů o tyto mladší nezletilé syny nebyla v jejich nejlepším zájmu, naopak shledal a odůvodnil, proč jsou splněny všechny znaky dovozené judikaturou Ústavního soudu pro stanovení střídavé péče. Naopak co se týká nezletilého A., městský soud dospěl k závěru, že v současné době nefunguje ani asistovaný styk otce s nezletilým, neboť nezletilý není žádnému styku přístupný. Za této situace není namístě nezletilého svěřit do střídavé péče rodičů, byť v řízení nebylo prokázáno, že by otec neměl dobré předpoklady pro výchovu nezletilých dětí. Nicméně je nyní nutné upřednostnit vlastní názor nezletilého, a to, že v současné situaci se s otcem stýkat nechce. Nezletilému je totiž třeba pomocí terapie a za asistence profesně kvalifikovaných osob dát signál, že kontakty s otcem jsou v životě normální, měly by probíhat, protože otec je v životě nezletilého důležitou osobou. II. Argumentace stěžovatelky 5. Stěžovatelka zejména namítá, že nelze učinit závěr, že by otec naplňoval kritéria stanovená zákonem a judikaturou Ústavního soudu pro střídavou péči. Obecné soudy dospěly k naprosto nesprávnému závěru, který nevyplývá z dokazování a který je jenom domněnkou soudů bez jakéhokoli reálného podkladu. Městský soud zásadním způsobem narušil svým rozhodnutím míru zachování identity nezletilých synů a jejich rodinných vazeb. Nezletilé syny svým rozhodnutím rozdělil do dvou režimů péče, a to režimu výlučné péče matky a střídavé péče obou rodičů. Stěžovatelka zdůrazňuje, že nezletilí, kteří jsou na sebe citově velmi vázáni, tak budou poškozováni ve svých sourozeneckých vztazích. Nezletilí jsou na sebe navzájem velmi fixováni, trávili spolu od narození veškerý volný čas. V řízení nebylo prokázáno, že by otec splňoval kritérium schopnosti postarat se řádně o bezproblémový vývoj nezletilých dětí. Soudy rozhodly zcela v rozporu s přáním nezletilých synů. Přáním všech nezletilých bylo být i nadále ve výlučné péči matky. A. vyjádřil jednoznačný odpor k jakémukoli styku s otcem, stejně tak jako A. Pouze nejmladší W. vyjádřil přání stýkat se s otcem jako dosud každý druhý víkend. Přáním všech sourozenců je být společně. Obecné soudy místo toho učinily to nejhorší možné rozhodnutí, kdy přání jednoho syna nakonec vyslyšely a zbývajících dvou nikoli. Toto v současné době přináší naprosto zásadní těžkosti v běžném životě. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, ve kterých byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a její ústavní stížnost je proti výrokům I a II napadeného rozsudku městského soudu přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpala všech