II.ÚS 1066/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1066/25 ze dne 13. 5. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy, soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatelek L. M., zastoupené Mgr. Filipem Hajným, advokátem, sídlem Rubešova 83/10, Praha 2 - Vinohrady, a V. M., zastoupené JUDr. Lucií Hrdou, advokátkou, sídlem Vinohradská 343/6, Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 54/2025-7660 ze dne 5. února 2025 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 60 P 133/2020-7518 ze dne 19. prosince 2024, spojené s návrhem na přednostní projednání ústavních stížností a odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3, jako účastníků řízení, a nezletilého L. N. R. a J. R., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnosti se odmítají. Odůvodnění: 1. První ze stěžovatelek je babičkou nezletilého vedlejšího účastníka (nezletilý), druhá je jeho matkou. Každá z nich napadla v záhlaví uvedená rozhodnutí samostatnou ústavní stížností. 2. Ústavní soud je usnesením ze dne 23. dubna 2025 spojil ke společnému projednání. 3. Obě stěžovatelky se domáhají zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Tvrdí, že jimi soudy porušily jejich základní práva a základní práva nezletilého zaručená v čl. 7 odst. 2, čl. 10 odst. 2, čl. 31, čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 2 a 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, dále v čl. 3, čl. 5, čl. 6 odst. 2, čl. 8 odst. 1, čl. 12, 16, čl. 18 odst. 1, čl. 19, čl. 24 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a čl. 37 písm. a) Úmluvy o právech dítěte a v čl. 3, 5, čl. 6 odst. 1 a 2, čl. 8, 13 a 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Obě žádají o přednostní projednání svých ústavních stížností ve smyslu § 39 zákona o Ústavním soudu. Matka dále navrhla odložit vykonatelnost napadených rozhodnutí. 4. Obvodní soud pro Prahu 3 napadeným usnesením zamítl návrh matky na nařízení předběžného opatření, aby byl styk a péče o nezletilého určena v rozsahu, jak byly upraveny rozsudkem obvodního soudu ze dne 10. března 2023. Zároveň soud napadeným usnesením z moci úřední nařídil předběžné opatření, kterým změnil své usnesení ze dne 6. srpna 2024 tak, že matka a babička jsou oprávněny se s nezletilým stýkat v konkrétně vymezené časy o vánočních prázdninách 2024 a každé sudé pondělí od 15.00 do 17.00 hod. v měsíci lednu 2025 za asistence Area Fausta Praha a od února 2025 za asistence Pexeso, z. s., do rozhodnutí ve věci samé o návrhu na zbavení rodičovské odpovědnosti matky a na zákaz styku nezletilého s babičkou. 5. Obvodní soud shledal, že aktuální stav nezletilého absolutně neumožňuje jeho svěření do střídavé péče obou rodičů. Po omezení na asistované styky se začal psychický stav nezletilého zlepšovat, což je důvodem pro pokračování asistovaných kontaktů. Soud vyšel z výstupů z případové konference a zprávy psychoterapeutky nezletilého, k čemuž doplnil, že matka i nadále s psychoterapeutkou spolupráci odmítá. Z moci úřední k podnětu opatrovníka nařídil rozšíření styku o jednu hodinu, jelikož jedna hodina za čtrnáct dní je nedostatečná. Dodal, že asistence odbornou organizací by měla snížit riziko způsobení psychické újmy nezletilému matkou i v případě delšího trvání styku. 6. Městský soud k odvolání matky a babičky usnesení obvodního soudu potvrdil. Plně odkázal na řádné a logické odůvodnění závěrů obvodního soudu. Tvrzení matky a babičky odporují zjištěním obvodního soudu o zlepšení stavu nezletilého ve vztahu ke škole, zájmovým aktivitám, spolužákům a otci. Ve stručnosti připomněl, že se mnohými námitkami matky a babičky již v minulosti zabýval. Nastavení asistovaných kontaktů považoval za správné. Upozornil, že účel předběžného opatření nebylo odtržení nezletilého od matky a babičky, nýbrž poskytnutí prostoru nezletilému pro klidný vývoj, stabilní a bezkonfliktní zázemí a nezatahování do konfliktů matky a babičky s druhým vedlejším účastníkem (otec). Ač účelu bylo dosaženo, setrvání v daném nastavení je ku prospěchu nezletilého s ohledem na argumentaci matky a babičky a chybějící nadhled. Zvýšení rozsahu styku na 2 hodiny městský soud považoval za přínosné, stejně jako ponechání nezletilého v péči otce pro jednoznačná pravidla a možnost pokračovat v psychoterapii. K nezjištění názoru nezletilého odkázal na odůvodnění předchozího usnesení z listopadu 2024 a doplnil, že pohovor soudce s nezletilým by mohl aktuálně do "uzdravovacího" procesu, kdy teprve nyní se nezletilý začíná projevovat přiměřeně věku, nepřiměřeně zasáhnout. 7. Argumentace stěžovatelek v ústavních stížnostech je velmi rozsáhlá a podrobná a obsahově obdobná. 8. Babička namítá jak porušení svých základních práv, tak porušení základních práv nezletilého, a rozsáhle popisuje obsah předchozích podání a zpráv z asistovaných setkání nezletilého s matkou. Napadená usnesení, jako pokračování předběžných opatření z dubna a srpna 2024, jsou podle jejího názoru svévolí soudů. Rozhodnutí považuje pro ni za re-traumatizující a viktimizující, protože soudy rozhodly ve prospěch agresora, který ji fyzicky napadl a způsobil jí vážnou zdravotní újmu. Rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná a nezletilého poškozují. Podle babičky mají soudy potvrzeno, že manipulace nezletilého matkou je výmyslem, přesto pokračuje v devastujícím režimu i po roce. Porušení práva na spravedlivý proces spatřuje v tom, že se obecné soudy nevypořádaly s jejími argumenty, a to zejména ve vztahu k posouzení pravdivosti zpráv "otcem vnucené" terapeutky nezletilého Č., zanedbávání zdravotní péče o nezletilého otcem, k traumatizaci opětovným odtržením od matky a neuznávání rodičovské role matky otcem. Má za to, že rozhodnutí vedou ke zpřetrhání vazeb nezletilého s jeho matkou, babičkou a dalšími členy širší rodiny matky. Tvrdí, že nastavený režim odpírá vnukovi základní práva a že bylo porušeno právo nezletilého být řádně v řízení zastoupen. 9. Matka namítá, že obecné soudy opominuly důkazy o násilí páchaném otcem na nezletilém a na babičce, ve skutkových zjištěních je zamlčely a zneužily soudní moci k útisku nezletilého. Rozsah styku pouhé 2 hodiny za 14 dní v uzavřené místnosti asistujícího centra podle matky nezletilého poškozuje, re-traumatizuje a ji z výchovy nezletilého eliminuje. Soudy neodůvodnily, proč nemůže být asistovaný styk širší, ač je matka pro nezletilého zásadní bezpečnou osobou, s níž má láskyplný vztah, a nezletilý konzistentně vyjadřuje přání být v její péči. Žádný z obecných soudů názor nezletilého nezjistil. Matka dále tvrdí, že rozhodnutí postrádají zákonný podklad. Jednak proto, že soud se odvolává na hypotézu otcem vybrané psycholožky o ohrožení nezletilého matkou, ačkoli ta není klinickým psychologem a nemá oprávnění vykonávat psychoterapie. A jednak proto, že režim nastavený předběžným opatřením trvá takřka 12 měsíců. Rovněž tato rozhodnutí nenaplňují tvrzený cíl ochrany dítěte před manipulací matky, a jsou tak rozporná i se zásadou legality a proporcionality. 10. Matka upozorňuje, že nezletilý nebyl v řízení zastoupen opatrovníkem a nebyla zachována rovnost účastníků. Objektivní pochybnosti o schopnosti vedoucí OSPOD Praha 3 řádně nezletilého zastupovat vzhledem k její zaujatosti vůči matce (pro postavení poškozené v trestním řízení proti matce a pro požadavek na náhradu škody za vzniklou újmu) musí vést k vyloučení OSPOD. Jinak jde o nepředvídatelný a zmatečný postup, protože OSPOD je ve střetu zájmů, jeho zájem na výsledku řízení je odlišný od zájmu nezletilého. Dopustily-li obecné soudy, že bude OSPOD opatrovníkem, nezajistily spravedlivou rovnováhu postavení obou rodičů. 11. Ústavní soud je k projednání ústavních stížností příslušný až na dále uvedenou výjimku. Ústavní stížnosti jsou včasné a nejsou nepřípustné podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; stěžovatelky jsou řádně zastoupeny advokáty a jsou osoby oprávněné k podání ústavní stížnosti s dále uvedenou výjimkou. Babička pojala ústavní stížnost ze značné části i v zájmu matky. Babička však není osobou oprávněnou podat ústavní stížnost k ochraně práv matky. V části, ve které soudy rozhodovaly o styku a péči matky a nezletilého, je babička osobou zjevně neoprávněnou k podání ústavní stížnosti. Obě stěžovatelky argumentují zájmy nezletilého. Zde platí, že ve věcech týkajících se dětí je nejlepší zájem dítěte vždy předním hlediskem (viz čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte). To platí také pro vztahy s prarodiči [srov. nález sp. zn. II. ÚS 395/22 ze dne 28. července 2022 (N 95/113 SbNU 123), bod 19; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz]. Rozhodnutí o ústavních právech jednoho z rodičů (zde i prarodičky) je s ohledem na provázanost práv a povinností v rodině charakterizováno vzájemností, takže je de facto rozhodováno o ústavní úpravě vztahů v rodině v jejich vzájemné podmíněnosti (obdobně viz usnesení sp. zn. IV. ÚS