II.ÚS 1261/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1261/24 ze dne 24. 7. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Svatoně (soudce zpravodaje) a soudců Pavla Šámala a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky I. F., zastoupené Mgr. Ing. Jiřím Horou, advokátem, sídlem Moravské náměstí 690/15, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. ledna 2024 č. j. 19 Co 144/2023-603 a rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. června 2023 č. j. 2 Nc 50007/2022-490, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Znojmě, jako účastníků řízení, a nezletilé K. J. a L. J., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka (dále též "matka") domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi došlo k porušení jejích práv podle čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i právo vedlejší účastnice (dále též "nezletilá") podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Okresní soud ve Znojmě (dále jen "okresní soud") napadeným rozsudkem svěřil nezletilou do péče vedlejšího účastníka (dále též "otec") (výrok I), rozhodl, že matka je povinna přispívat na výživu nezletilé s účinností od 16. 1. 2023 částkou 1 500 Kč měsíčně splatnou k rukám otce vždy do každého 15. dne daného měsíce (výrok II), rozhodl o uhrazení dlužného výživného matkou (výrok III), rozhodl o styku matky s nezletilou (výrok IV), tím vším změnil rozsudek okresního soudu ze dne 26. 4. 2022 č. j. 2 Nc 50007/2022-57 (výrok V), zamítl návrh matky na nahrazení souhlasu otce se změnou bydliště nezletilé na adresu X (výrok VI), rozhodl o nákladech řízení (výroky VII až IX a XI) a rozhodl, že výroky I a IV tohoto rozsudku jsou předběžně vykonatelné (výrok X). 3. K odvolání obou rodičů rozhodl Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem, že rozsudek okresního soudu se ve výroku III mění tak, že dlužné výživné pro nezletilou za období od 16. 1. 2023 do 31. 1. 2024 ve výší 5 726 Kč je matka povinna uhradit k rukám otce do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), rozsudek okresního soudu se ve výroku IV mění takto: matka je oprávněna stýkat se s nezletilou vždy každý lichý kalendářní týden od pátku 14:30 hod. do pondělí následujícího týdne do 8:00 hod., dále v každém sudém kalendářním týdnu od středy 14:30 hod. do čtvrtka 8:00 hod. Matka nezletilou vždy převezme a odevzdá ve školském zařízení, které nezletilá navštěvuje. V případě nepřítomnosti nezletilé ve školském zařízení předá otec nezletilou ke styku matce v místě bydliště matky a matka po skončení styku odevzdá nezletilou do péče otce v místě bydliště otce. Matka je dále oprávněna stýkat se s nezletilou: v době jarních prázdnin v každém sudém kalendářním roce od neděle předcházející jarním prázdninám od 17:00 hod., kdy otec předá nezletilou ke styku matce v místě bydliště matky, do pondělí následujícího po jarních prázdninách 8:00 hod., kdy matka odevzdá nezletilou ve školském zařízení, v případě nepřítomnosti nezletilé ve školském zařízení odevzdá matka nezletilou po skončení styku do péče otce v místě bydliště otce; v době velikonočních prázdnin v každém lichém kalendářním roce od pátku 17:00 hod., kdy otec předá nezletilou ke styku matce v místě bydliště matky, do Velikonočního pondělí 17:00 hod., kdy matka odevzdá nezletilou po skončení styku do péče otce v místě bydliště otce; v době letních prázdnin v každém sudém kalendářním roce od 1. 7. 17:00 hod. do 16. 7. 17:00 hod., od 1. 8. 17:00 hod. do 16. 8. 17:00 hod., v každém lichém kalendářním roce od 16. 7. 17:00 hod. do 1. 8. 17:00 hod., od 16. 8. 17:00 hod. do 31. 8. 17:00 hod., otec vždy předá nezletilou ke styku matce v místě bydliště matky a matka vždy odevzdá nezletilou po skončení styku do péče otce v místě bydliště otce; v době vánočních prázdnin v každém sudém kalendářním roce od 23. 12. 9:00 hod. do 28. 12. 17:00 hod. a v každém lichém kalendářním roce od 28. 12. 17:00 hod. do posledního dne těchto prázdnin 17:00 hod., otec vždy předá nezletilou ke styku matce v místě bydliště matky a matka vždy odevzdá nezletilou po skončení styku do péče otce v místě bydliště otce (výrok II). Dále krajský soud rozhodl, že ve výrocích I, II, V až XI se rozsudek okresního soudu potvrzuje (výrok III), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok IV). 4. Obecné soudy dospěly k závěru, že matka nevykonávala svou rodičovskou odpovědnost vůči dceři řádně, kdy opakovaně znemožňovala styk otce s dcerou. Otec byl nucen situaci řešit návrhy na vydání předběžného opatření a následně na výkon rozhodnutí. Přes opakované poučení soudem i opatrovníkem se matka bez souhlasu otce s dcerou odstěhovala mimo okres Z., cca 50 km od bydliště otce, o této skutečnosti pak matka otce ani předem neinformovala. Při předávání dítěte v novém bydlišti matky docházelo ke konfliktním situacím mezi rodinou matky a otcem. K posouzení výchovné způsobilosti obou rodičů pak okresní soud nechal vypracovat znalecký posudek, ze kterého jednoznačně vyplynula lepší výchovná způsobilost otce. Výchovné schopnosti otce jsou na velmi dobré úrovni, je schopen nezletilou dostatečně rozvíjet v rozumové, emoční i sociální oblasti. Naproti tomu výchovné schopnosti matky jsou sníženy, a to s ohledem k její simplexní osobnosti a nižším intelektovým schopnostem při horní hranici lehké mentální retardace. Matka je při výchově limitována svými intelektovými schopnostmi, je schopna zajistit základní potřeby dítěte. Nedostatků v péči o dítě si však matka není vědoma z důvodu snížené sebereflexe. Nezletilá je pak dítětem se speciálními výchovnými nároky, je dítětem s opožděným vývojem, a to v oblasti řeči. Je potřebné s nezletilou soustavně a pravidelně pracovat, rozvíjet její schopnosti, zajistit jí pravidelný režim a stálé výchovné prostředí. K tomuto má lepší výchovné předpoklady otec, jak vyplynulo nejen ze znaleckého zkoumání rodičů, ale i z přístupu obou rodičů v průběhu řízení. Byl to otec, který upozorňoval na zjevné zaostávání dítěte, měl snahu s dítětem pracovat, měl zájem na docházce nezletilé do mateřské školy, kdy vnímal, že její zapojení do kolektivu dětí by pro ni bylo přínosné. Následně zajistil docházku nezletilé do mateřské školy, která se specializuje na děti s logopedickými obtížemi. Matka naopak jakékoliv opoždění vývoje dcery negovala, měla za to, že její vývoj odpovídá jejímu věku. Obecné soudy měly proto za to, že je v zájmu nezletilé, aby byla svěřena do výlučné péče otce, kdy svěření do střídavé péče rodičů, jak bylo matkou navrhováno, se s ohledem na výše uvedené, nejeví v tuto chvíli jako vhodné. Je potřebné, aby se nezletilá nyní pokusila dohnat handicap ve vývoji, rozvíjely se její schopnosti, kdy k tomuto má lepší výchovné předpoklady otec. Pro nezletilou je důležité, aby toto výchovné vedení bylo soustavné, jednotné a pravidelné, kdy v případě střídavé péče by toto mohlo být narušeno. II. Argumentace stěžovatelky 5. Stěžovatelka zejména namítá, že byť je pro toto řízení typická dominance principu oficiality a materiální pravdy, tak okresní soud nikdy nezjistil skutečný stav věci a spolehl se pouze na ničím nepodložená tvrzení otce. Okresní soud byl povinen vykonat i jiné důkazy pro zjištění skutečného stavu věci, byť je účastníci nenavrhovali. Matka styku otce s nezletilou nikdy nebránila. Od vydání předběžného opatření dne 12. 9. 2022 č. j. 2 Nc 50007/2022-161 se otec stýkal s nezletilou pravidelně každý týden po dobu tří dnů. Jednalo se tak o faktický výkon střídavé péče, byť nerovnoměrně rozvržené. Matka tvrdí, že tím, že jí bylo právo na péči o nezletilou odepřeno, došlo k porušení čl. 32 odst. 1 Listiny, neboť rodičovská práva matky pod jejich ochranou rozhodně nebyla, spíše naopak - rozhodnutími byla matce odepřena, aniž by k tomu byl dán jakýkoliv důvod. Péče matky o dceru byla vyloučena minimálně po dobu téměř 8 měsíců (než okresní soud rozhodl ve věci samé) a následně byl upravený styk s matkou pouze v minimální míře; byl tak narušeny dlouhodobý a zaužívaný stav, kdy fakticky rodiče vykonávali střídavou péči s nerovnoměrně rozvrženou dobou. Napadená rozhodnutí postrádají rozhodující argument, proč by mělo ke změně péče dojít a proč je tato změna v zájmu nezletilé. III. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 6. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), který stojí mimo soustavu soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy). Vzhledem k tomu jej nelze, vykonává-li svoji pravomoc tak, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d)