II.ÚS 1335/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1335/24 ze dne 19. 11. 2024 Posouzení střetu svobody projevu s právem na ochranu osobnosti   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně (soudce zpravodaje) a soudců Pavla Šámala a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele Občanského sdružení Britské listy, z. s., sídlem K Letníku 174, Nučice, zastoupeného Pavlem Uhlem, advokátem, sídlem Kořenského 15, Praha 5 - Smíchov, proti výroku II. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2024 č. j. 25 Cdo 3510/2022-214, výroku I. rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. září 2022 č. j. 21 Co 222/2022-184, v rozsahu, v němž jsou potvrzeny výroky I. a II. rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 14. června 2022 č. j. 5 C 44/2019-141 a proti výrokům I. a II. rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 14. června 2022 č. j. 5 C 44/2019-141, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha - západ, jako účastníků řízení, a V. R., jako vedlejšího účastníka řízení, takto: I. Výrokem II. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2024 č. j. 25 Cdo 3510/2022-214, výrokem I. rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. září 2022 č. j. 21 Co 222/2022-184, v rozsahu, v němž jsou potvrzeny výroky I. a II. rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 14. června 2022 č. j. 5 C 44/2019-141 a výroky I. a II. rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 14. června 2022 č. j. 5 C 44/2019-141, bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2024 č. j. 25 Cdo 3510/2022-214 ve výroku II. se ruší. III. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. září 2022 č. j. 21 Co 222/2022-184 se ruší v části výroku I., kterým Krajský soud v Praze potvrdil výroky I. a II. rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 14. června 2022 č. j. 5 C 44/2019-141. IV. Rozsudek Okresního soudu Praha - západ ze dne 14. června 2022 č. j. 5 C 44/2019-141 se ruší ve výroku I. a II. Odůvodnění I. Vymezení předmětu řízení 1. Stěžovatel se ústavní stížností doručené Ústavnímu soudu dne 13. 5. 2024 a doplněné podáním ze dne 6. 11. 2024 domáhá zrušení napadených rozhodnutí v rozsahu vymezeném v záhlaví nálezu. Tvrdí, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý (řádný) proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právo na svobodu projevu podle čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny a princip zákazu výkonu veřejné (státní) moci nad rámec zákona zaručený v čl. 1 odst. 2 a čl. 2 odst. 3 Ústavy. II. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 2. Z ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a z vyžádaného soudního spisu se podává, že předmětem řízení před obecnými soudy byla žaloba na ochranu osobnosti podaná vedlejším účastníkem proti stěžovateli a dalším žalovaným: původně proti stěžovateli jako 1. žalovanému, J. Č. (vůči němuž bylo řízení později zastaveno pro nedostatek pravomoci soudů České republiky jako 2. žalovanému) a I. P., jako 3. žalované (po zastavení řízení vůči J. Č., vedené jako 2. žalovaná). 3. Stěžovatel vydává internetový deník Britské listy na adrese http://blisty.cz, jehož obsahem jsou především komentáře a rozhovory týkající se společenských, kulturních a politických otázek. Vedlejší účastník je lékař, který současně veřejně publikoval své názory v textech na internetových blozích (Idnes.cz a Lidovky.cz, v současnosti již nedostupných) a v rozhovorech (např. v internetových denících Parlamentní listy či Krajské listy). V nich varoval před tzv. islamizací ve smyslu probíhající kulturní změny, která vede většinovou společnost ke zříkání se svých tradic a hodnot a ztrátě kulturní identity, a to především ve Velké Británii. Tento proces popisoval na řadě situací jako například nemožnosti objednat si taxislužbu v době ramadánu, koupit si slaninu a pivo v supermarketu u muslimských pokladních, konvertování až tisíce bílých Britů k islámu či případy, kdy lékař muslimského vyznání odešel od pacienta k modlitbám či během operace nahlas předčítal z koránu a nabádal k jeho čtení i ostatní personál. Mezi takové texty patřil i rozhovor vedlejšího účastníka s titulem "Šokující slova českého lékaře žijícího v Anglii: Muslimské lékařky odmítají sundat šátek při vstupu na operační sál, muslimští lékaři odcházejí od pacienta k modlitbám, čtení koránu během operace", který byl zveřejněn dne 23. 1. 2016 na českém webu Parlamentní listy. Vedlejší účastník byl v době poskytnutí rozhovoru lékařem fakultní nemocnice v anglickém S., kde také se svou rodinou žil. 4. Šéfredaktor internetového deníku Britské listy, J. Č., který žije ve Skotsku, kde působí jako Senior Lecturer v oboru X na Universitě v Glasgow, poslal dne 23. 1. 2016 podnět zaměstnavateli vedlejšího účastníka, generálnímu řediteli fakultní nemocnice v S. V něm informoval o veřejných projevech vedlejšího účastníka, která považoval za předsudečná a islamofobní a jako taková rozporná s profesionální etikou lékaře. Na základě podnětu J. Č. byl vedlejší účastník dočasně suspendován z výkonu své lékařské praxe. Později bylo prošetřování podnětu ukončeno dohodou bez přijetí jakýchkoliv opatření a vedlejší účastník odešel z nemocnice. 5. Dne 7. 3. 2016 Britské listy uveřejnily text " S. lékař vyšetřován za "islamofobní" články publikované v ČR. V. R., lékař, pracující v S. je v současnosti vyšetřován svým zaměstnavatelem za "islamofobní" články, které publikoval česky v Parlamentních listech a jinde. Podrobnosti v angličtině ZDE." O podání podnětu a vyšetřování vedlejšího účastníka týž den informovaly také britské deníky The Star a S. Telegraph. 6. Dne 14. 3. 2016 Britské listy zveřejnily článek s titulkem "Spisovatelka I. P.: Děkuji vám, že se vám podařilo umlčet rasistu R." (dále též "předmětný článek"), jehož obsahem je podrobné informování o podnětu J. Č.. Článek je uveden poděkováním I. P., dále je v něm uveden komentář J. Č., v němž objasňuje, co jej vedlo k podání podnětu a poukazuje na nebezpečí tzv. hate speech a konečně zahrnuje i samotný obsah podnětu v angličtině. Ze spisu vyplývá, že uvedený text byl inspirován emailovou komunikací mezi J. Č. a I. P. ze dne 10. 3. 2016, v níž I. P. děkovala J. Č. za jeho podnět. 7. Vedlejší účastník se žalobou ze dne 22. 1. 2019 domáhal ochrany osobnosti a požadoval, aby stěžovateli bylo uloženo odstranit z webových stránek článek ze dne 14. 3. 2016, zprávu o vyšetřování vedlejšího účastníka za "islamofobní" články publikované v ČR, a všem žalovaným nahradit vedlejšímu účastníkovi nemajetkovou újmu ve výši 600 000 Kč. Návrh odůvodnil tím, že k zásahu do jeho osobnostních práv došlo podnětem J. Č. zaslaného generálnímu řediteli Fakultní nemocnice v S., dále publikací uvedených článků a písemné reakce I. P. na webových stránkách stěžovatele. 8. Napadeným rozsudkem Okresní soud Praha - západ (dále jen "soud prvního stupně") uložil stěžovateli, aby odstranil ze své webové stránky text s titulkem "Spisovatelka E. P.: Děkuji vám, že se vám podařilo umlčet rasistu R., 14. 3. 2016", s textem citovaným ve výroku I. (výrok I.) a odkaz navazující na sdělení, že s. lékař je vyšetřován za islamofobní články publikované v ČR (výrok II.); vedle toho zamítl žalobu vedlejšího účastníka v požadavku, aby stěžovatel ze své webové stránky odstranil text: "S. lékař vyšetřován za "islamofobní" články publikované v ČR, 8. 3. 2016. V. R., lékař, pracující v S., je v současnosti vyšetřován svým zaměstnavatelem za "islamofobní" články, které publikoval česky v Parlamentních listech a jinde." (výrok III.), uložil stěžovateli, aby zaplatil vedlejšímu účastníkovi částku 400 000 Kč (výrok IV.), dále zamítl žalobu ohledně částky 200 000 Kč (výrok V.), žalobu směřující vůči 2. žalované (I. P.), aby zaplatila vedlejšímu účastníkovi částku 600 000 Kč (výrok VI.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky VII. a VIII.). 9. Soud prvního stupně své rozhodnutí o povinnosti stěžovatele odstranit výše uvedené texty odůvodnil tím, že publikovaný článek jednoznačně přivodil vedlejšímu účastníkovi společenskou újmu, finanční ztráty z důvodů stěhování a nákladů na právní pomoc, pocit ohrožení a nejistoty celé rodiny a zdravotní následky v důsledku dlouhodobě stresující situace. Přestože se vedlejší účastník dobrovolně zapojil do veřejného života, nepřesně přeložený a účelově upravený článek včetně subjektivního komentáře nelze považovat za férovou kritiku, kterou by byl povinen strpět. Podle soudu prvního stupně šlo jednoznačně o zákeřnou dehonestaci vedlejšího účastníka a újma na jeho cti, pověsti a jméně byla jednoznačně v příčinné souvislosti s publikovaným článkem. Došlo tak ke zneužití svobody slova za účelem potrestání vedlejšího účastníka za jeho radikální postoje k otázkám muslimských přistěhovalců a poměrům ve Velké Británii. 10. Krajský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") k odvolání stěžovatele potvrdil roz