II.ÚS 1465/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1465/23 ze dne 14. 6. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudců Jana Svatoně a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. R., zastoupeného Mgr. Petrou Hrubou, advokátkou, sídlem Školská 694/32, Praha 1, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 16. 11. 2022 č. j. 9 P 41/2022-211, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2023 č. j. 72 Co 58/2023-244, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 7 a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají. Odůvodnění I. Ústavnímu soudu byl dne 1. 6. 2023 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů, a to pro jejich rozpor s čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu. II. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 bylo o návrhu vedlejší účastnice (matky nezletilého) rozhodnuto tak, že se nahrazuje souhlas otce (stěžovatele) s umístěním nezletilého k předškolnímu vzdělávání do Mateřské školy X. K podanému odvolání stěžovatele byl rozsudkem Městského soudu v Praze rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Stěžovatel napadl rozsudky obecných soudů ústavní stížností, v níž vyjádřil svůj nesouhlas se změnou mateřské školky nezletilého, přičemž poukázal na odlišnou otevírací dobu mateřských škol a jejich rozdílného zřizovatele. Stejně tak hodnotil kvalitu konkrétních školských zařízení. III. Stěžovatel ve svém návrhu sice uvádí, že si je vědom toho, že Ústavní soud není povolán k tomu, aby v další instanci revidoval závěry opatrovnických soudů. Nicméně z této své znalosti nevychází a předpokládá, že Ústavní soud podrobí jeho věc dalšímu instančnímu přezkumu. Podle Ústavního soudu může rozhodnutí obecných soudů o tom, které předškolní zařízení bude nezletilý navštěvovat, jen stěží představovat zásah do základních práv stěžovatele či jeho nezletilého dítěte. V zásadě se jedná o materii, na které by měli být rodiče schopni se dohodnout, a to i bez účasti obecných soudů, natož pak soudu Ústavního. Z ústavněprávního hlediska je podstatné, že z odůvodnění napadených rozhodnutí je zřejmé, z jakých ustanovení zákona obecné soudy vyšly, které skutečnosti považovaly za rozhodné a jaký je jejich právní názor na věc. Samotný nesouhlas stěžovatele s právním názorem soudu jeho rozhodnutí protiústavním nečiní. V podrobnostech lze zcela odkázat na odůvodnění napadených rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud rozhodl o předmětné ústavní stížnosti bez zbytečného prodlení, o návrhu na odklad vykonatelnosti samostatně nerozhodoval. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud neshledal, že by napadenými rozhodnutími byla porušena ústavně zaručená základní práva stěžovatele, a proto jeho ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. června 2023 Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu