II.ÚS 1504/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1504/25 ze dne 12. 8. 2025 Souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby nezletilým   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) B. U., proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 2856/2024-48 ze dne 10. 3. 2025, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 36 Co 111/2024-30 ze dne 30. 4. 2024 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 28 C 256/2023-22 ze dne 27. 2. 2024, 2) nezletilého J. J. U., proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 24 Cdo 1845/2024-45 ze dne 26. 2. 2025, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 11 Co 46/2024-27 ze dne 1. 3. 2024 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 14 C 237/2023-20 ze dne 29. 1. 2024, zastoupených Mgr. et Mgr. Alenou Vlachovou, advokátkou, sídlem Husova 242/9, Praha 1, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Usnesením Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 2856/2024-48 ze dne 10. 3. 2025, usnesením Městského soudu v Praze č. j. 36 Co 111/2024-30 ze dne 30. 4. 2024 a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 28 C 256/2023-22 ze dne 27. 2. 2024 bylo porušeno základní právo stěžovatelky 1) B. U. na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto se uvedená rozhodnutí ruší. II. Usnesením Nejvyššího soudu č. j. 24 Cdo 1845/2024-45 ze dne 26. 2. 2025, usnesením Městského soudu v Praze č. j. 11 Co 46/2024-27 ze dne 1. 3. 2024 a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 14 C 237/2023-20 ze dne 29. 1. 2024 bylo porušeno základní právo nezletilého stěžovatele 2) J. J. U. na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto se uvedená rozhodnutí ruší. III. Stěžovatelům se náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní soud v nyní projednávané věci řešil, zda civilní soudy porušily základní právo nezletilých stěžovatelů na soudní ochranu, vyžadovaly-li po nich bez dalšího souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby, kterou se proti státu domáhali zadostiučinění za újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým opatrovnickým řízením, jehož byli účastníky. II. Skutkové okolnosti věci a obsah napadených rozhodnutí 2. Stěžovatelé jsou sourozenci, kteří v listopadu 2023 podali samostatné žaloby, kterými se proti státu (vedlejší účastnici) domáhali zaplacení 462 812 Kč s příslušenstvím pro každého z nich. Žalovaná částka měla představovat zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým řízením vedeným Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. 50 Nc 6052/2019. V tomto opatrovnickém řízení šlo o úpravu poměrů tehdy nezletilých stěžovatelů a řízení trvalo více než čtyři roky. 3. V době podání žaloby bylo nyní již zletilé stěžovatelce šestnáct let a nezletilému stěžovateli třináct let. Sourozenci byli v řízeních zastoupení advokátkou na základě plné moci udělené zákonnou zástupkyní stěžovatelů - jejich matkou (č. l. 3 spisu sp. zn. 28 C 256/2023 a č. l. 3 spisu sp. zn. 14 C 237/2023). Obvodní soud pro Prahu 2 ("nalézací soud") oba stěžovatele (jejich matku) vyzval, aby doložili, že příslušný opatrovnický soud udělil s podáním jejich žalob souhlas ve smyslu § 898 občanského zákoníku. Jelikož stěžovatelé (jejich matka) na opakované výzvy nezareagovali, nalézací soud obě řízení zastavil pro nedostatek podmínek řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. napadenými usneseními ze dne 29. 1. 2024 a 27. 2. 2024. 4. Městský soud v Praze ("odvolací soud") ústavní stížností napadenými usneseními ze dne 1. 3. 2024 a ze dne 30. 4. 2024 rozhodnutí nalézacího soudu potvrdil s částečně obdobným odůvodněním jako nalézací soud. 5. Ve věci nezletilého stěžovatele odvolací soud odůvodnil své rozhodnutí následovně: Podání žaloby proti státu o náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, se týká oblasti správy majetku nezletilého dítěte a nelze je považovat za běžnou záležitost, jež by patřila do běžné správy jeho majetku; pro podání takové žaloby proti státu je proto třeba schválení opatrovnického soudu. Nedoložila-li zákonná zástupkyně nezletilého stěžovatele souhlas opatrovnického soudu s podáním žaloby, musí soud řízení zastavit. 6. Ve věci stěžovatelky odvolací soud odůvodnil své rozhodnutí následovně: Stěžovatelka se mýlí, staví-li na roveň svéprávnost a procesní způsobilost k účasti v soudním řízení - s tím, že by soud měl tuto podmínku řízení ve vztahu k ní posoudit individuálně. Soud nemůže zatěžovat řízení předběžným posuzováním intelektuální úrovně a duševní vyspělosti nezletilé (mohlo by jít o odbornou otázku). Procesní podmínky musí být upraveny jednoduše a jednoznačně a není možné, aby po dobu řízení existovala nejistota ohledně účinnosti úkonů (tehdy) nezletilé. Soud proto musí podmínku řízení - procesní způsobilost - posuzovat podle objektivních hledisek: obecně platí, že řízení před soudem je složitější, a proto vyžaduje větší rozumovou vyspělost než hmotněprávní jednání. Fyzická osoba tedy může před soudem samostatně činit procesní úkony (má plnou procesní způsobilost), je-li podle občanského zákoníku způsobilá ve všech záležitostech samostatně právně jednat. Podmínka plné procesní způsobilosti u stěžovatelky splněna nebyla, a proto bylo řízení správně zastaveno. Pro uvedený závěr svědčí i úprava ochrany nezletilého v situaci, kdy je jako žalobce zastoupen zákonným zástupcem (§ 858 odst. 1 občanského zákoníku; pozn.: správně § 898 odst. 1 občanského zákoníku). Podmínkou řízení o zaplacení újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení je, aby zástupce nezletilé iniciátorky sporného soudního řízení, tj. nikoli plně procesně způsobilé žalobkyně, disponoval souhlasem opatrovnického soudu; nezletilá osoba nemůže bez svého zákonného zástupce, který disponuje souhlasem soudu, žalobu podat. Stěžovatelka, které bylo v době podání žaloby a zmocnění advokátky šestnáct let, plnou procesní způsobilost neměla. 7. Nejvyšší soud následně dovolání nezletilého stěžovatele zamítl ústavní stížností napadeným usnesením ze dne 26. 2. 2025; dospěl k následujícím závěrům: Dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v názoru, že podání jakékoliv žaloby je pro nezletilého neběžnou záležitostí, která může mít dalekosáhlé dopady do jeho sféry; kromě vzniklých práv a povinností, o kterých je rozhodováno v řízení, kupříkladu nutnost hradit náklady řízení. Tento závěr vyslovil Nejvyšší soud i ve vztahu k řízení o náhradě újmy způsobené při výkonu veřejné moci. Ani skutečnost, že řízení bylo osvobozeno od soudních poplatků a neúspěšným žalobcům v těchto řízeních zpravidla není uložena povinnost k náhradě nákladů řízení (§ 142 občanského soudního řádu), se netýká povinnosti hradit náklady řízení (§ 140 odst. 1 o. s. ř.), bude-li nezletilý zastoupen advokátem, ať již prostřednictvím rodičů, či uzavře-li smlouvu o zastoupení sám. Bez ohledu na výsledek řízení nelze dále přehlédnout, že nezletilému mohou být uloženy k náhradě náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, způsobil-li by je svým zaviněním nebo jestliže by vznikly náhodou, která se mu přihodila (§ 147 odst. 1 o. s. ř). Vedle negativního zásahu do majetkové sféry nezletilého je dále významné, zda zákonní zástupci za nezletilé svévolně nebo zřejmě bezúspěšně neuplatňují práva či je nezneužívají: například je-li již ze skutkových tvrzení nepochybné, že žalobci nemůže být vyhověno, nebo je-li zjevné, že důvodem podání žaloby je činit žalovanému obtíže. V souladu se závěry nálezu sp. zn. IV. ÚS 1162/23 ze dne 10. 12. 2024 je třeba přihlédnout rovněž k významu řízení pro dítě a přínosu pro ně v případě kladného výsledku. Je-li podání jakékoliv žaloby za nezletilého neběžnou záležitostí vyžadující schválení opatrovnického soudu, není systematické ani odůvodněné jen pro případy řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. dovozovat výjimku z tohoto pravidla. Jakkoli se rozsah nákladů řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. může podobat nákladům ve správním soudnictví, platí zároveň, že dítě se nesmí stát pouhým "vehiklem" k uspokojování potřeby žalovat ze strany zákonných zástupců. Žádný jiný typ řízení než řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. přitom není tolik náchylný, aby se dítě stalo pouhým prostředkem rodiče k uspokojování jeho potřeby žalovat stát. Z hlediska práva na přístup k soudu není neúměrně zatěžující, aby i žaloba podaná za nezletilého podle zákona č. 82/1998 Sb. podléhala schválení opatrovnického soudu, neboť nejde o běžnou záležitost, která by byla častá. Ustanovení § 898 o. z., z něhož je dovozována potřeba souhlasu opatrovnického soudu i s procesním úkonem v podobě podání žaloby jako zvláštní podmínka řízení, doznalo změn. Občanský zákoní