II.ÚS 1689/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1689/25 ze dne 27. 8. 2025 Právo na účinné vyšetřování při posuzování psychického týrání   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy, soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatelky A. B. (jedná se o pseudonym), zastoupené prof. JUDr. Bc. Tomášem Gřivnou, Ph.D., advokátem, sídlem Revoluční 1044/23, Praha 1 - Staré Město, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 7 Tdo 725/2024-1843 ze dne 5. března 2025, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: I. Rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. 7 Tdo 725/2024-1843 ze dne 5. března 2025 bylo porušeno právo stěžovatelky nebýt podrobena krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení vyplývající z čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Proto se tento rozsudek ruší. Odůvodnění: I. Úvod 1. Ústavní soud v tomto nálezu řeší situaci, kdy Nejvyšší soud zprostil obžaloby B. B. (jedná se o pseudonym) (dále jen "obviněný"), který byl předtím rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze odsouzen za zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, jehož se měl dlouhodobě dopouštět vůči stěžovatelce. Nejvyšší soud založil zprošťující rozsudek na závěru, že jednání obviněného nenaplňovalo znaky týrání ve smyslu § 199 trestního zákoníku. Ústavní soud dospěl k závěru, že stíhaný skutek musí být považován za týrání, takže Nejvyšší soud nesprávným právním posouzením výrazně zasáhl do práva stěžovatelky na účinné vyšetřování vyplývající ze zákazu krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení. 2. Ústavní soud se v posuzované věci zabýval i otázkou, zda Nejvyšší soud neporušil ústavně zaručené právo stěžovatelky nebýt odňata svému zákonnému soudci, když nepředložil dovolání obviněného k rozhodnutí velkému senátu podle § 20 zákona o soudech a soudcích. Dospěl k závěru, že právo na zákonného soudce porušeno nebylo. II. Namítaná porušení ústavně zaručených práv, rekapitulace procesního vývoje a obsah napadeného rozhodnutí 3. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 7 odst. 2, čl. 10 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Listina) a čl. 3 a 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva). 4. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatelka měla v trestním řízení postavení poškozené. Rozsudkem obvodního soudu č. j. 29 T 81/2018-862 ze dne 11. července 2019 byl obviněný uznán vinným ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku. Odvolání obviněného městský soud usnesením č. j. 67 To 400/2019-1064 ze dne 28. ledna 2020 zamítl jako nedůvodné. Nejvyšší soud usnesením č. j. 7 Tdo 79/2021-1224 ze dne 17. února 2021 k dovolání obviněného obě uvedená rozhodnutí zrušil a věc vrátil obvodnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí s pokynem doplnit dokazování. 5. Rozsudkem obvodního soudu č. j. 29 T 81/2018-1486 ze dne 4. října 2022 byl obviněný znovu odsouzen pro uvedený zločin, tento rozsudek však byl na základě jeho odvolání zrušen usnesením městského soudu č. j. 67 To 407/2022-1616 ze dne 1. června 2023 a věc byla obvodnímu soudu znovu vrácena k novému projednání a rozhodnutí. 6. Obvodní soud rozsudkem č. j. 29 T 81/2018-1691 ze dne 26. října 2023 obviněného znovu uznal vinným ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let, jakož i přiměřená povinnost zdržet se ve zkušební době styku s poškozenou a osobně ji nekontaktovat. Skutek, za nějž byl obviněný odsouzen, spočíval v tom, že "minimálně od účinnosti trestného činu ode dne 1. 6. 2004 do 30. 1. 2018 ve společně obývaném bytě X, ale i jinde, obžalovaný dlouhodobě, opakovaně, především psychicky týral svou manželku poškozenou A. B., kdy psychické týrání spočívalo v tom, že ji běžně minimálně dvakrát týdně a od léta 2017 denně bezdůvodně ponižoval a urážel, a to minimálně jednou týdně zejména od roku 2014 hrubými vulgárními výrazy: "debile", "idiote", "kreténe", "hajzle", "blbečku", "ty lhářko prolhaná", "máš slepičí mozek"; musela plnit jeho příkazy v domácnosti, týkající se přípravy jídla, úklidu, servírování jídla, nutil ji jedenkrát až dvakrát měsíčně žehlit jeho košile v nočních nebo v brzkých ranních hodinách, týdně prát mohla jen v době, kterou určil, aby ho nerušila, na jeho příkaz musela povlíkat jeho povlečení i v noční dobu po jejím probuzení, musela na jeho příkaz v zimním období denně zavírat okno v jeho pokoji, další příkazy byly například: v zimním období denně teď nesmíš na balkon, teď nemluv, teď nevětrej v koupelně; musela vykonávat i všechny drobné opravy v domácnosti např. výměnu žárovek, čištění odtoku umyvadla, záchodu a podobně; taktéž musela plnit jeho příkazy, týkající se péče o jeho matku a to dvakrát týdně v pracovní dny za touto na pokyn obžalovaného jezdila či docházela, z důvodu péče o jeho matku musela na jeho pokyn této uvolnit i svůj pokoj v bytě a starat se o ni v roce 2010 asi dva týdny; musela vykonávat jeho pracovní povinnosti například: do roku 2017 jednou ročně opravovat absolventské práce jeho studentů, dvakrát ročně zapisovat do výkazů známky a docházku, v době jeho nemoci vozit do jeho zaměstnání pracovní materiály, kopírovat nebo skartovat velké množství dokumentů a taktéž ji nutil více jak pětkrát a to minimálně 1x ročně v nočních hodinách jezdit na centrální poštu podat korespondenci; své příkazy často podmiňoval slovy: "vezmi si papír a napiš si" nebo "pokud neuděláš nebo nebudeš souhlasit s tím, co já chci", tak já "nedovolím" nebo "nepůjčím" a pokud podle jeho mínění nesplnila jím uložený pokyn nebo s jeho pokynem nesouhlasila, byla z jeho strany potrestána urážkami a slovním nátlakem, který probíhal do doby, než souhlasila, slovní nátlak probíhal i několik hodin; taktéž 2x až 3x ročně jí nebylo z jeho strany umožněno rozhodovat o tom, co většího charakteru se do domácnosti koupí, nebral v potaz její nesouhlas a znemožňoval jí přehled o jejich společné finanční situaci; musela psát různé sliby, například: že nebude provádět rekonstrukci v bytě; dále její osobu po celou dobu kontroloval v jejím pohybu, za tím účelem mu předem sdělovala, kde a s kým bude, kdy přijde domů, požadoval, aby mu oznamovala: kde se nachází, co tam dělá, zda je skutečně na místě, a po jejím návratu ze schůzky domů ji vyslýchal; taktéž jí zakazoval stýkat se s kolegy mimo pracoviště a i s jejími přáteli; určoval jí, kdy může navštívit své příbuzné podle toho, jak to časově vyhovovalo jemu, omezoval i její aktivity v práci týkající se zejména mimopražských školení; dále byla poškozená nucena po jeho návratu z rehabilitačního zařízení v listopadu 2016 mu zavazovat tkaničky u bot, přestože byl sám tohoto úkonu schopen; při psychickém týrání vůči ní občas použil i fyzického násilí, především od roku 2014 do ledna 2018, a to běžně ve formě klepáním prsty na hlavu či strkáním do těla jako jeho normální způsob komunikace, pokud podle jeho názoru poškozená nevnímala nebo nesouhlasila dostatečně rychle či nesouhlasila, což bylo výjimečné, kdy strkání se zintenzivnilo v létě 2017; dále v přesně nezjištěný den v lednu 2018 do ní opětovně strkal při jeho výslechu, kdy musela odpovídat a ve chvíli kdy odpovídat přestala, začal do ní strkat, a když chtěla odejít, chytil ji za ruku a bránil jí v odchodu; taktéž ji v září a říjnu 2017 bezdůvodně budil v nočních hodinách pod různými záminkami s četností 2x až 3x do jejího odchodu z domácnosti; dne 1. 1. 2018 po návratu z návštěvy na ni bezdůvodně křičel: kde byla, proč mu nebrala telefon a přitom jí nadával "ty lhářko prolhaná", přičemž do ní strkal, když se vůči tomuto jednání poškozená ohradila, řekl jí "proč bych do tebe, hajzle, nestrkal"; dne 30. 1. 2018 poškozená ze strachu z manžela ze společného bytu utekla." 7. Městský soud usnesením č. j. 67 To 402/2023-1753 ze dne 27. února 2024 odvolání obviněného zamítl jako nedůvodné. 8. Nejvyšší soud na základě dovolání obviněného napadeným rozsudkem zrušil rozsudek obvodního soudu i usnesení městského soudu, a nově rozhodl tak, že se obviněný podle § 226 písm. b) trestního řádu zprošťuje obžaloby pro výše popsaný skutek, neboť tento skutek není trestným činem. III. Argumentace stěžovatelky 9. Stěžovatelka namítá, že Nejvyšší soud v rozporu se skutkovými závěry soudů nižších stupňů dospěl k závěru,