II.ÚS 1699/22 — Ústavní soud

ECLI: nalus:2-1699-22_1
Datum: 2023-09-26
NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1699/22 ze dne 26. 9. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka a soudců Davida Uhlíře (soudce zpravodaje) a Jana Svatoně o ústavní stížnosti stěžovatele Jiřího Nepolského, zastoupeného JUDr. Eliškou Vláčilovou, advokátkou se sídlem Vítězné náměstí 577/2, Praha 6, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2022, č. j. 20 Cdo 817/2022-460, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. listopadu 2021, č. j. 26 Co 250/2021-437, a usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 23. června 2021, č. j. 7 Exe 1545/2010-420, spojené s návrhem na zrušení čl. IV bod 1 zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci a předchozí průběh řízení 1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), tedy pro porušení práva stěžovatele vlastnit majetek a práva na soudní a jinou právní ochranu. Stěžovatel stížnost spojil s návrhem na zrušení čl. IV bod 1 zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 2. Předmětem nyní projednávané věci je otázka vykonatelnosti exekučního titulu nadnesená v rámci řízení o zastavení a odkladu exekuce, které stěžovatel (dále též "povinný") již poněkolikáté svým návrhem vyvolal. Pro úplnost proto Ústavní soud shrnuje průběh řízení, který předcházel vydání napadených rozhodnutí. 3. Samotná exekuce byla nařízena usnesením okresního soudu ze dne 4.11.2010 č. j. 7 Exe 1545/2010-36, a to k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 156.599,69 EUR. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Petr Polanský. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29.5.2014, č.j. 26 Co 533/2013-184, bylo rozhodnutí o nařízení exekuce potvrzeno. Odvolací soud zde se závazným právním názorem uzavřel, že námitky povinného, dle kterých rozhodčí nález neměl být vykonatelným, nebyly shledány za důvodné. 4. Dne 6.5.2020 a dne 7.5.2020 podal stěžovatel návrh na zastavení a odklad exekuce, i zde vznesl otázku vykonatelnosti exekučního titulu. Odkazoval na probíhající insolvenční řízení vedené Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 42 INS 9049/2015 ve věci dlužnice paní Ryplové. Uváděl, že v tomto řízení bylo vymoženo 2 805 375 Kč a měl za to, že nárok byl uspokojen. Současně namítal, že rozhodčí nález nebyl opatřen apostilní doložkou a exekučním titulem nemůže být cizí rozhodnutí, pokud by u něho nebylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie pro nesporné pohledávky. Následně namítal neexistenci rozhodčí doložky, a tím nedostatek pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu. Usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 25.5.2020, č. j. 7 Exe 1545/2010- 391, byl výrokem I. zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce ze dne 7.5.2020, a to v části tvrzeného zaplacení dlužné pohledávky. Ve výroku II. bylo zastaveno řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce ze dne 7.5.2020 a ze dne 6.5.2020 v části tvrzené nevykonatelnosti exekučního titulu. Výrokem III. byl zamítnut návrh povinného na odklad exekuce ze dne 7.5.2020. 5. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18.8.2020, č. j. 26 Co 159/2020-45, bylo zastaveno odvolací řízení o odvolání povinného proti výroku I. usnesení okresního soudu ze dne 25.5.2020, č.j. 7 Exe 1545/2010-391 (výrok I.). Usnesení okresního soudu ve výroku II. bylo změněno tak, že řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce se nezastavuje (výrok II.). Ve výroku III. bylo usnesení okresního soudu zrušeno, věc byla vrácena k dalšímu řízení (výrok III.). Odvolací soud měl za to, že s exekučním soudem lze souhlasit v tom, že překážka věci pravomocně rozhodnuté brání tomu, aby věc, o níž bylo již pravomocně rozhodnuto, byla znovu projednána a rozhodnuta. Pokud soud dospěje k závěru o překážce, musí vždy řízení zastavit. Povinný ovšem v návrhu na zastavení exekuce zejména namítal, že exekuční titul, kterým byl cizí rozhodčí nález, nebyl opatřen apostilní doložkou. Obecné soudy se sice se v minulosti v rámci předchozího rozhodování o návrhu povinného na zastavení exekuce věnovaly již námitce povinného, že neexistuje nedostatek podmínky pro nařízení exekuce se zřetelem k tomu, že je mj. dán nedostatek pravomoci rozhodčího soudu vydat rozhodčí nález. Z odůvodnění soudů však nevyplývalo, že by přezkoumaly námitku absence apostilní doložky jako formálního předpokladu pro vedení exekuce. Odvolací soud tak usnesení okresního soudu ve výroku I. změnil v tom směru, že ve vztahu k námitce nedostatku apostilní doložky není dána překážka věci rozsouzené, v ostatních případech se však již o věc rozhodnutou jedná. 6. Okresní soud v Semilech následně ústavní stížností napadeným usnesením ze dne 23. 6. 2021, č. j. 7 EXE 1545/2010-420, zamítl návrh stěžovatele na zastavení exekuce ze dne 7. 5. 2020, ze dne 6. 5. 2020, v části tvrzené nevykonatelnosti exekučního titulu, nařízené usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 4. 11. 2010, č. j. 7 Exe 1545/2010-36 (výrok I), a dále zamítl návrh stěžovatele na odklad exekuce ze dne 7. 5. 2020, nařízené usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 4. 11. 2010, č. j. 7 Exe 1545/2010-36 (výrok II). Tentokrát okresní soud řešil rovněž otázku absence apostilní doložky na cizím exekučním titulu. Řízení bylo zahájeno v roce 2010 za účinnosti tehdy platného exekučního řádu, ve kterém absentovalo ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. S ohledem na přechodná ustanovení zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále též "novela č. 396/2012 Sb."), se pro řízení zahájená do účinnosti tohoto zákona použijí dosavadní právní předpisy. Okresní soud proto dospěl k závěru, že exekuce byla zahájena v souladu s těmito předpisy, když samotnými podmínkami pro nařízení exekuce se již podrobně zabýval rovněž Krajský soud v Hradci Králové v již citovaném usnesení ze dne 25. 5. 2014. Ve shodě s tímto rozhodnutím okresní soud uzavřel, že náležitost apostilní doložky na vykonávaném exekučním titulu nebyla zákonnou náležitostí exekučního titulu, a proto návrh na zastavení exekuce zamítl včetně návrhu na její odklad. 7. Krajský soud v Hradci Králové pak napadeným usnesením ze dne 2. 11. 2021, č. j. 26 Co 250/2021-437, usnesení okresního soudu potvrdil. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že exekuce byla nařízena k vymožení pohledávky oprávněného na nákladech rozhodčího řízení ve výši 156 599,69 EUR podle vykonatelného rozhodčího nálezu vydaného dne 5. 2. 2010 podle Rozhodčích pravidel Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo UNCITRAL, přičemž není dán důvod pro zastavení exekuce z důvodu nezpůsobilosti exekučního titulu. Soudy již v předcházejícím řízení o nařízení exekuce dovodily, že byly dány podmínky pro nařízení exekuce, neboť byly splněny podmínky pro neformální uznání předkládaného rozhodčího nálezu. Exekuční řízení v projednávané věci bylo zahájeno dne 26. 10. 2010 a exekuce na majetek povinného byla nařízena usnesením exekučního soudu ze dne 4. 11. 2010, které nabylo právní moci dne 2. 7. 2014. Exekuční řízení bylo zahájeno před účinností novely exekučního řádu č. 396/2012 Sb., která v exekučním řízení zakotvila nutnost předcházejícího prohlášení vykonatelnosti cizího rozhodnutí. Exekuční řád ve znění do 31. 12. 2012 tak dovoloval tzv. neformální uznání, proto bylo v projednávané věci možné nařídit exekuci rozhodčího nálezu bez předcházejícího prohlášení vykonatelnosti a apostily. Z čl. IV novely č. 396/2012 Sb., upravujícího přechodná ustanovení ve vztahu k exekučnímu řádu, přitom vyplývá, že řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů s výjimkou konkrétních ustanovení, mezi nimiž však ustanovení § 37 exekučního řádu uvedeno není. Dle čl. III a násl. Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (dále jen "Newyorská úmluva") se procedura povolení výkonu rozhodnutí (exekuce) musí uskutečnit podle tuzemských předpisů. V době zahájení exekučního řízení nebyly žádné podmínky pro exekuci cizích rozhodčích nálezů vyžadovány a bylo možné tzv. neformální uznání rozhodčího nálezu, jež mělo povahu předběžné otázky v části řízení o nařízení exekuce. Proto v rozhodném období nebyla apostila ani předcházející prohlášení vykonatelnosti vyžadováno, a není proto dán zákonný důvod pro zastavení exekuce. 8. Ani Nejvyšší soud následnému dovolání stěžovatele nevyhověl a odmítl je v záhlaví specifikovan

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.