II.ÚS 1703/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1703/24 ze dne 19. 9. 2024 Zastavení trestního stíhání pro těžkou chorobu trvale vylučující postavení obviněného před soud   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně a soudců Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele M. V., zastoupeného Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem, sídlem Na Strži 2102/61a, Praha 4 - Krč, proti vyrozumění Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 17. dubna 2024 č. j. 2 NZT 40/2022-116, vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 22. dubna 2024 č. j. VZV 31/2022-781 a výzvě Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 25. ledna 2024 č. j. VZV 31/2022-681, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství a Vrchního státního zastupitelství v Praze, jako účastníků řízení, takto: I. Vyrozuměním Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 17. dubna 2024 č. j. 2 NZT 40/2022-116, vyrozuměním Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 22. dubna 2024 č. j. VZV 31/2022-781 a výzvou Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 25. ledna 2024 č. j. VZV 31/2022-681 bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na nedotknutelnost osoby podle čl. 7 Listiny základních práv a svobod a právem na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod. II. Vyrozumění Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 17. dubna 2024 č. j. 2 NZT 40/2022-116, vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 22. dubna 2024 č. j. VZV 31/2022-781 a výzva Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 25. ledna 2024 č. j. VZV 31/2022-681 se ruší. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí (vyrozumění a výzva) s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho práv zaručených čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 2, čl. 31 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti, předložených podkladů a vyžádaného spisu se podává, že usnesením Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, SKPV, Expozitury Plzeň (dále jen "policejní orgán"), ze dne 31. 3. 2021 č. j. NCOZ-8601-1590/TČ-2016-417301-H bylo podle § 160 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zahájeno trestní stíhání stěžovatele (vedle dalších obviněných) pro podezření ze spáchání zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. 3. Podáním ze dne 5. 6. 2023 podal stěžovatel z důvodu svého špatného zdravotního stavu zapříčiněného prodělaným infarktem myokardu u Vrchního státního zastupitelství v Praze (dále jen "vrchní státní zastupitelství") návrh na zastavení trestního stíhání ve smyslu § 172 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. K návrhu přiložil zdravotnickou dokumentaci. 4. Policejní orgán následně opatřením ze dne 31. 8. 2023 podle § 105 odst. 1 trestního řádu přibral k posouzení zdravotního stavu stěžovatele soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví interna, kardiologie, MUDr. Martina Herolda. Ze znaleckého posudku jmenovaného znalce vypracovaného dne 12. 10. 2023 vyplynulo, že stěžovatel prodělal dne 15. 1. 2023 velmi rozsáhlý srdeční infarkt s trvalými následky, které vedly ke vzniku srdečního selhávání, přičemž jde o trvalý stav a lze očekávat pouze postupné zhoršování jeho zdravotního stavu. Zdůraznil, že ač stav stěžovatele je v současnosti v klinicky stabilizovaném stavu, jeho kvalita života je přiměřená a cítí se být schopen řídit auto, tak že lze předpokládat, že jeho stav se po malém inzultu (infekce, emoce, větší fyzická námaha) může rychle zhoršit. Dané onemocnění je podle znalce zatíženo řadou komplikací a často dochází k opakovanému zhoršení klinického stavu, přičemž psychický stres je možným spouštěcím faktorem zhoršení zdravotního stavu. Na základě uvedených skutečností znalec jednoznačně uzavřel, že zdravotní stav stěžovatele trvale nedovoluje postavit ho před soud, resp. pokračovat v jeho trestním stíhání. 5. Státní zástupce vrchního státního zastupitelství následně shledal, že znalecký posudek znalce MUDr. Martina Herolda vykazuje vzájemné rozpory, proto na základě jeho pokynu bylo dne 11. 12. 2023 přistoupeno policejním orgánem k provedení výslechu znalce, při kterém znalec potvrdil své závěry formulované ve znaleckém posudku a opakovaně vyloučil možnost postavení stěžovatele před soud. Zopakoval, že již samotné vedení trestního stíhání negativně ovlivňuje zdravotní stav stěžovatele a způsobuje zvýšenou stresovou zátěž. 6. Přestože z vypracovaného znaleckého posudku i z výslechu znalce MUDr. Martina Herolda vyplynulo, že v případě stěžovatele jsou naplněny všechny předpoklady pro zastavení jeho trestního stíhání, státní zástupce vrchního státního zastupitelství v záhlaví označeným vyrozuměním stěžovateli sdělil, že jeho návrhu na zastavení, příp. přerušení trestního stíhání nevyhověl a současně ho vyzval k doplnění konkrétních informací vztahujících se ke schopnosti stěžovatele účastnit se úkonů trestního řízení a řešit standardní životní situace. 7. V reakci na výzvu státního zástupce vrchního státního zastupitelství se stěžovatel obrátil na Nejvyšší státní zastupitelství s podnětem k výkonu dohledu, v rámci něhož poukázal na nesprávnou interpretaci závěrů předmětného znaleckého posudku ze strany vrchního státního zastupitelství. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství po přezkoumání věci v napadeném vyrozumění konstatoval, že nespatřuje důvody k využití dohledových opatření. Poukázal na to, že v rámci provedeného dohledu nebylo zjištěno, že by státní zástupce vrchního státního zastupitelství při posuzování existence zákonných podmínek pro zastavení či přerušení trestního stíhání stěžovatele i při vyhodnocení závěrů přibraného znalce postupoval nezákonně nebo svévolně. Naopak je podle státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství z postupu státního zástupce vrchního státního zastupitelství patrné, že se opakovaně zabýval konkrétními skutečnostmi vyplývajícími jak ze zpracovaného znaleckého posudku, tak z výslechu znalce, stejně jako z dalších informací a podkladů zjištěných k osobě stěžovatele v průběhu trestního řízení. 8. Nutno dodat, že následně bylo vyrozuměním státní zástupkyně vrchního státního zastupitelství ze dne 22. 4. 2024 č. j. VZV 31/2022-781, které není napadeno ústavní stížností, stěžovateli sděleno, že nebyl shledán zákonný důvod pro zastavení či přerušení jeho trestního stíhání. II. Argumentace stěžovatele 9. Stěžovatel v ústavní stížnosti po rekapitulaci dosavadního průběhu trestního řízení namítá, že vrchní státní zastupitelství, jehož přístup aprobovalo i Nejvyšší státní zastupitelství, zcela přešlo a dezinterpretovalo jednoznačné závěry vypracovaného znaleckého posudku a odmítlo zastavit jeho trestní stíhání. Argumentace příslušných státních zastupitelství je podle stěžovatele věcně nesprávná a napadená rozhodnutí jsou nedostatečně odůvodněná. K tomu stěžovatel okazuje na nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2024 sp. zn. II. ÚS 197/24 (pozn. všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Dodává, že z uvedených důvodů se obrátil na jednoho z nejrespektovanějších odborníků v oblasti kardiologie v České republice, prof. MUDr. Jana Pirka, DrSc., se žádostí o vypracování odborného stanoviska k jeho zdravotnímu stavu. Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., ve svém odborném stanovisku ze dne 23. 5. 2024, které stěžovatel přiložil k ústavní stížnosti, uvedl, že se plně ztotožňuje s názory vyjádřenými soudním znalcem MUDr. Martinem Heroldem, že stěžovatel není schopen účastnit se úkonů trestního řízení. Ztotožnil se s názorem soudního znalce, že prognóza onemocnění je špatná, zvláště ve věku, ve kterém je stěžovatel (82 let). Současně neshledal žádné rozpory ve vyhotoveném znaleckém posudku. Mimo jiné vysvětlil, že na rozdíl od řízení automobilu jsou úkony trestního řízení zcela ojedinělou stresovou situaci, na kterou není běžný občan zvyklý. S odkazem na výsledky kontroly ICD (kardioverter-defibrilátor) ze dne 12. 3. 2024 poukázal na již se objevující poruchy srdečního rytmu. 10. Stěžovatel je toho mínění, že orgány činné v trestním řízení sice postupovaly v souladu se zákonem a ustanovily soudního znalce k vyhodnocení odborné otázky, kterou nebyly oprávněny samostatně hodnotit, avšak násl