II.ÚS 1713/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1713/24 ze dne 4. 9. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Ronovské (soudkyně zpravodajky) a soudců Pavla Šámala a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky H. M., zastoupené JUDr. Simonou Vypušťák Corradiniovou, advokátkou se sídlem Huťská 1383, Kladno, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 17 Co 144/2024-1329 ze dne 29. 5. 2024 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 41 P 35/2017-1203 ze dne 23. 2. 2024, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, a 1) J. L. C. G., zastoupený Mgr. Naděždou Priečinskou, advokátkou se sídlem Zborovská 619/49, Praha 5, a 2) nezl. M. C. C., zastoupené Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem Šilingrovo náměstí 257/3, Brno, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatelka a první vedlejší účastník jsou rodiče syna a dcery. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 41 P 35/2017-979 ze dne 2. 2. 2023 byla schválena dohoda rodičů, na základě které byla dcera stěžovatelky (v záhlaví označená jako druhá vedlejší účastnice, v textu dále uvedená jako "nezletilá") svěřena do péče matky (stěžovatelky), a její bratr do péče otce (prvního vedlejšího účastníka, v textu dále uveden jako "otec"). Dne 5. 12. 2023 nařídil Obvodní soud pro Prahu 10 předběžné opatření, kterým byla nezletilá předána do péče otce a matce byla uložena povinnost tuto péči otce strpět; bylo určeno, že toto předběžné opatření bude trvat po dobu tří měsíců. Toto předběžné opatření bylo vydáno k návrhu otce poté, co se nezletilá odmítla vrátit od otce k matce. 2. Stěžovatelka podala dne 16. 2. 2024 k obvodnímu soudu návrh na předběžné opatření, kterým by byl otec nezletilé povinen předat nezletilou stěžovatelce do péče v každém sudém kalendářním týdnu od pátku od 17 hodin do neděle do 17 hodin. Obvodní soud tento návrh ústavní stížností napadeným usnesením zamítl. Uvedl, že nezletilá opakovaně konsistentně vyjádřila svůj názor ke svému současnému vztahu s matkou a k tomu, že si nepřeje se s matkou stýkat. Konstatoval, že není zřejmé, co způsobilo aktuální negativní vztah nezletilé k matce a proč nezletilá takto radikálně odmítá kontakty s matkou, neboť to z pohovoru s nezletilou nevyplynulo. Uvedl, že si nezletilá v současné době přeje, aby se mohla s otcem a bratrem odstěhovat do Itálie. Uzavřel, že postoj nezletilé je zřejmý a podle názoru obvodního soudu je třeba ho v tuto chvíli respektovat. Ze shora uvedeného důvodu tak obvodní soud styk matky s nezletilou neupravil ani asistovanou formou a návrh stěžovatelky na úpravu styku s nezletilou zamítnul. Odkázal přitom na § 75c, § 102 odst. 1 a § 102 odst. 3 občanského soudního řádu a uvedl, že při rozhodování o nezletilých dětech je stěžejní nejlepší zájem dítěte, nikoli jednoho či druhého rodiče. Dodal, že na vztahu matky s nezletilou je třeba podle obvodního soudu pracovat, rodičům proto bude nařízena rodinná terapie se zaměřením na zjištění příčiny narušeného vztahu mezi dcerou a matkou. 3. Stěžovatelka podala proti usnesení obvodního soudu odvolání. Městský soud napadeným usnesením rozhodnutí obvodního soudu potvrdil. V odůvodnění uvedl, že posuzovaná věc je specifická tím, že nezletilá konsistentně a opakovaně (naposled při zjištění názoru obvodním soudem) styk s matkou odmítá. Městský soud odkázal na věk nezletilé a na skutečnost, že obvodní soud současně s vydáním napadeného rozhodnutí nařídil matce a otci spolupráci s organizací poskytující rodinnou terapii. II. Argumentace stěžovatelky 4. Napadená rozhodnutí podle stěžovatelky porušují její základní práva a základní práva nezletilé zaručené podle čl. 10 odst. 2, čl. 32 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Zdůrazňuje, že odebrání nezletilého dítěte z péče rodiče bez závažného důvodu, bez důkazů, na základě předběžného opatření, které je již potřetí prodlouženo, aniž by byl zároveň stěžovatelce zaručen alespoň minimální rozsah kontaktu s dcerou pro udržování a rozvíjení rodinných vztahů, je bezpochyby závažným zásahem do ústavně zaručených práv a svobod, když státní moc lze uplatňovat pouze v případech a v mezích zákona. V napadených rozhodnutích pak podle stěžovatelky zcela absentuje odůvodnění, z jakého závažného důvodu nemá stěžovatelka žádné právo na kontakt se svou dcerou. Stěžovatelka uvedla, že v době, kdy byla nezletilá v její péči, k žádnému konfliktu nedošlo. Ten vyvstal až poté, co byla nezletilá předána do péče otce. Od té doby nedochází k žádnému kontaktu mezi nezletilou a stěžovatelkou. Tuto skutečnost přičítá stěžovatelka manipulaci ze strany otce. Stěžovatelka dále uvedla, že si není vědoma toho, že by nutila dceru do věcí, které si dcera nepřeje, pouze do řádné přípravy do školy. Soudy podle ní neučinily nic k ochraně jejího ústavně garantovaného práva na rodinný život. Za rozhodné vzaly především vyjádření nezletilé, že se s matkou již nechce stýkat, přičemž nevyhodnotily řádně všechny skutečnosti. Stěžovatelka také požádala o mimořádné přiznání náhrady nákladů řízení, který odůvodnila tím, že je na rodičovské dovolené a pobírá pouze rodičovský příspěvek, a o přednostní projednání věci. III. Vyjádření účastníků řízení 5. Soudkyně obvodního soudu ve vyjádření k ústavní stížnosti uvedla, že s nezletilou opakovaně hovořila o možných kontaktech s matkou, její stanovisko bylo ale stále silně odmítavé s tím, že nepřipouštěla možnost žádných styků v žádném rozsahu. Návrh matky tak byl zamítnut s tím, že následně byla nařízena rodinná terapie za účelem zlepšení vztahů v rodině, zejména vztahu matky s nezletilou. Při této terapii nezletilá matce osobně sdělila, že se s ní vídat nechce a nebude. Nezletilé byl nabídnut další termín terapie, ta však tuto možnost odmítla s tím, že se již nedostaví a do budoucna tuto možnost zváží. Dodala, že nabídla rodičům nezletilé možnost asistovaného kontaktu za asistence organizace Area Fausta, s čímž rodiče souhlasili, a byl předběžně domluven termín takových styků a místo předávání. Kontakty byly domluveny tak, že se s matkou budou stýkat současně obě nezletilé děti s tím, že zprávy budou v řízení průběžně vyhodnocovány a následně může být rozsah či frekvence styku upraven. Otec při kontaktech s matkou součinnost přislíbil. S ohledem na shora uvedené je podle obvodního soudu zřejmé, že i když stěžovatelka viní ze současné situace soud, který měl zamezit možnosti jejího kontaktu s nezletilou, k narušení jejího vztahu s oběma dětmi došlo v důsledku obrovského a léta trvajícího rodičovského konfliktu. Kontakty dětí s matkou musí být obnoveny postupně a citlivě s ohledem na postoj a zájmy nezletilých. Závěrem uvedla, že ústavní stížnost stěžovatelky nepovažuje za důvodnou. 6. Městský soud ve vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že nesdílí názor stěžovatelky, že by byla napadenými rozhodnutími porušena základní práva účastníků řízení. Podle městského soudu je z vyjádření nezletilé zjevné, že si je vědoma toho, že by se měla s matkou stýkat, sama uvedla, že by se s matkou chtěla vídat o prázdninách, ale odmítá pravidelný víkendový styk, neboť se u matky necítí dobře. Městský soud dodal, že je mu z jeho rozhodovací činnosti známo, že nařízení asistovaného styku u dětí starších 10 let, které konzistentně odmítají kontakt s druhým rodičem, obvykle nepřináší kýžený výsledek. Styk, pokud vůbec proběhne, je jen formální, přičemž nařízení předběžného opatření o asistovaném styku za takové situace často vede k výkonu rozhodnutí, který konfliktní vztahy jen vyostří. Městský soud dále sdělil, že nezpochybňuje právo rodiče a dítěte být spolu, ani nerezignuje na řešení rodinné situace účastníků, zastává názor, že za popsaného stavu věci by se cestou rodinné terapie, lépe než nařízením předběžného opatření o asistovaném styku dcery s matkou, mohlo dosáhnout zlepšení jejich vzájemné komunikace a odmítavý postoj dcery k matce by mohl být překonán. 7. Kolizní opatrovník nezletilé (Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí) uvedl, že v rámci naplnění participačních práv nezletilé provedl s nezletilou rozhovor. V něm se nezletilá vyjádřila v tom smyslu, že vztahy s matkou byly pro ni vždy problematické, neboť matka odmítala slyšet její názory, proto raději mlčela, aby měla klid. Konflikty probíhaly již v době, kdy byla v péči matky, nakonec se začala nezletilá sebepoškozovat. Otec to zjistil a nechal si jí u sebe. U otce se cítí bezpečně. Poukázal na novou úpravu asistovaného styku (usnesením obvodního soudu ze dne 14. 6. 2024), který bude probíhat každý lichý týden v sobotu. V rámci přezkumu ústavní konformity postupu obecných soudů je nutné zejména posoudit, zda řízení před soudy a přijatá opatření byla činěna v nejlepším zájmu dítěte ve smy