II.ÚS 1751/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1751/24 ze dne 17. 7. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně (soudce zpravodaje) a soudců Pavla Šámala a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky J. V., právně zastoupené Mgr. Hedvikou Hartmanovou, advokátkou, sídlem Kaprova 15/11, Praha 1 - Josefov, proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. března 2024 č. j. 13 Co 297/2023-404, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníka řízení, a D. V. a nezletilého D. V., v řízení před opatrovnickými soudy zastoupeného opatrovníkem statutárním městem Most, sídlem Radniční 1/2, Most, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Obsah napadených rozhodnutí a stížnostní námitky 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, a to pro tvrzené porušení jejích základních práv zaručených čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práv zaručených čl. 3, 6, 8, 9, 12 a 18 Úmluvy o právech dítěte. 2. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě (dále jen "okresní soud") ze dne 10. 8. 2023 č. j. 54 Nc 3547/2022-156 byl svěřen nezletilý syn stěžovatelky (dále též "matka") pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů do její péče (výrok I). Výrokem II. soud uložil otci povinnost přispívat na výživu nezletilého počínaje dnem 1. 1. 2023, jakož i právní mocí rozsudku o rozvodu manželství rodičů, částku 30 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 20. dne v měsíci s tím, že částku 15 000 Kč je povinen hradit k rukám matky a částku 15 000 Kč je povinen hradit na spořicí účet nezletilého. Výrokem III. byla otci uložena povinnost zaplatit dluh na výživném pro nezletilého za období od 1. 1. 2023 do 31. 7. 2023 ve výši 137 600 Kč, a to ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným vždy do každého 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku k rukám matky. Výrokem IV. bylo rozhodnuto, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým vždy v měsících říjen, prosinec, únor, duben a červen, a to vždy druhý celý týden v konkrétním měsíci od pondělí po skončení školního vyučování, kdy nezletilého převezme ve školském zařízení, do neděle do 18:00 hod., kdy nezletilého předá v místě bydliště matky; o letních prázdninách vždy po dobu čtyř týdnů s tím, že otec matce vždy sdělí přesný termín kontaktu nejpozději do 30. 4. daného roku; o vánočních prázdninách v každém sudém roce vždy od 24. 12. od 10:00 hod. do 26. 12. do 10:00 hod. a od 30. 12. od 18:00 hod. do 1. 1. do 18:00 hod., a v každém lichém roce vždy od 26. 12. od 10:00 hod. do 30. 12. do 18:00 hod.; formou videohovoru v rozsahu 30 minut každou středu od 20:30 hod. s tím, že ke kontaktu o shora uvedených prázdninách otec nezletilého v uvedený čas převezme a následně v uvedený čas předá v místě bydliště matky. Matce byla uložena povinnost nezletilého řádně na styk s otcem připravit. Výrokem V. bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. 3. Proti výrokům II., III. a IV. shora uvedeného rozsudku podala stěžovatelka odvolání. V něm uvedla, že okresní soud neúplně zjistil skutkový stav, neprovedl navrhované důkazy, provedené důkazy nesprávně vyhodnotil a rovněž dospěl k závěrům, které neodpovídají provedenému soudnímu řízení, a to zejména v tvrzení, že mezi rodiči byla v rámci ústního jednání uzavřena dohoda o styku otce se synem. Ve vztahu k výživnému nesouhlasila s tím, aby na spořicí účet byla placena polovina výživného. Dále namítla, že okresní soud neúplně zjistil výši příjmu otce a neúplně zjistil jeho majetkové poměry. Proti výrokům II. a III. uvedeného rozsudku podal odvolání rovněž otec. Podle něho okresní soud neprovedl dostatečné dokazování ve vztahu k majetkovým poměrům matky a určená výše výživného nekoresponduje s jeho majetkovými poměry v době vydání rozsudku. Má zásadní výhradu k rozsahu dokazování, pokud jde o majetkové poměry obou rodičů. Soud se dotazoval otce na jeho podnikání a výdělkové poměry až dvacet let zpátky, tedy do období, kdy začínal život v USA. Dále byl povinen doložit výpisy ze všech svých účtů. Matka však obdobně vyzvána nebyla a ani sama toto nijak dobrovolně nedoložila. V jejích tvrzeních jsou přitom rozpory, zejména pokud jde o její příjmy a majetkové poměry. Z průběhu řízení je zřejmé, že matka má hlavní zájem právě na majetkových poměrech otce a následném vypořádání společného jmění. 4. Ústavní stížností napadeným výrokem rozsudku rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "odvolací soud") tak, že v odvoláním napadených výrocích II., III. a IV. rozsudek okresního soudu změnil a nově upravil výši výživného i styk otce s nezletilým. Otec je povinen platit na výživu nezletilého D. počínaje dnem 1. 1. 2023, jakož i právní mocí rozsudku o rozvodu manželství rodičů, částku 25 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 20. dne v měsíci, z toho částku 15 000 Kč je povinen hradit k rukám matky a částku 10 000 Kč je povinen hradit na spořící účet nezletilého. Dluh na výživném za období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2024 ve výši 55 000 Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí. Otec je oprávněn stýkat se s nezletilým D. v době od 27. 5. 2024 do 3. 6. 2024 a dále v každém roce v měsíci říjnu, prosinci, únoru, dubnu a červnu vždy od pondělí druhého celého týdne do následujícího pondělí s tím, že si nezletilého převezme po skončení školního vyučování ve školském zařízení, které nezletilý navštěvuje a předá nezletilého před začátkem školního vyučování ve školském zařízení. Pokud nebude mít nezletilý školní vyučování, dojde k převzetí a předání nezletilého v místě bydliště matky. V každém roce v době od 1. 7. do 14. 7. a od 15. 8. do 31. 8. s tím, že si nezletilého převezme v 10:00 hodin a předá v 18:00 v místě bydliště matky. V každém sudém roce v době od 24. 12. do 26. 12. a od 30. 12. do 1. 1. a v každém lichém roce od 26. 12. do 30. 12. s tím, že si nezletilého převezme v 10:00 hodin a předá v 18:00 v místě bydliště matky. Dále i formou videohovoru v rozsahu 30 minut každou středu od 19:00 hodin. Matka je povinna nezletilého na styk s otcem řádně připravit a zajistit funkční zařízení a aplikaci pro realizaci videohovorů, sdělit otci do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí kontakt, na kterém bude videohovor realizován, a umožnit otci nerušenou komunikaci s nezletilým D. 5. Stěžovatelka se změnou rozsudku okresního soudu nesouhlasí. V ústavní stížnosti se zaměřuje zejména na rozporování vyměřeného výživného. To podle jejího přesvědčení neodpovídá skutečným příjmům otce a stěžovatelka podrobně popisuje podle jejího názoru relevantní skutečnosti, na jejichž základě by vyměřené výživné mělo být vyšší. Uvedla, že opakovaně upozorňovala zejména v průběhu odvolacího řízení na zásadní pochybnosti o věrohodnosti daňových přiznání předložených otcem, jakož i na pochybnosti o příjmech otce, nákladech otce a dalších tvrzeních, včetně důkazů, které otec předložil. Stěžovatelka je přesvědčena, že z hlediska práva na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny je nutno rozsudek odvolacího soudu považovat za protiústavní. Bylo na zúčastněných soudech, aby provedly i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, tj. ke zjištění skutečných příjmů otce. Výživné je pro nezletilého zásadní, zejména s ohledem na životní úroveň otce, a nezletilý by měl tedy dosahovat stejné životní úrovně. Odvolací soud nevzal pro posouzení majetkových poměrů otce v úvahu všechna potřebná hlediska, proto je odůvodnění rozsudku nepřezkoumatelné. 6. Stěžovatelka nesouhlasí ani s určeným rozsahem styku nezletilého s otcem. Nezletilý v pohovoru vedeném u odvolacího soudu dne 26. 3. 2024 uvedl, že se s otcem vídat nechce. Nulový styk s otcem podle stěžovatelky není pro nezletilého žádoucí, potřebuje oba rodiče, nicméně jeho názor měl být alespoň částečně zohledněn. Soud mohl rozhodnout o kratším časovém úseku trvání styku, resp. vyhovět návrhu matky na styk každý měsíc v trvání čtvrtek až pondělí, což by bylo pro nezletilého příznivější a odpovídalo by to částečně i jeho přání. Stěžovatelka rozporuje také styk o vánočních svátcích i styk prostřednictvím videorozhovoru. II. Procesní předpoklady řízení 7. Ústavní soud nejprve posoudil splnění procesních předpokladů řízení. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastníkem řízení, ve kterém byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). III. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 8. Ústav