II.ÚS 1787/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1787/23 ze dne 25. 7. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudců Jana Svatoně a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Eva E. (jedná se o pseudonym), právně zastoupené JUDr. Jindřichem Rajchlem, advokátem, sídlem Povltavská 829/36a, Praha 7, proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 19. 5. 2022 č. j. 26 P 202/2021-1536 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2023 č. j. 32 Co 191/2022-2034, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Mladé Boleslavi, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění 1. Stěžovatelka (matka) se podanou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví citovaných soudních rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena její základní práva zaručená čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva svobod (dále jen "Listina"). 2. Okresní soud v Mladé Boleslavi jako soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl návrh matky na změnu péče o nezletilého (výrok I.), upravil styk matky s nezletilým každé úterý od 13:00 hodin do 15:00 hodin a každý lichý týden v sobotu od 12:00 hodin do 18:00 hodin a s účinností od 1. 8. 2022 upravil styk každé úterý od 13:00 hodin do 15:00 hodin, každý lichý týden v sobotu od 9:00 hodin do 18:00 hodin a každý sudý týden ve čtvrtek od 12:00 hodin do 14:00 hodin s tím, že k předání a převzetí nezletilého bude ve všední dny docházet na začátku styku vždy ve školském zařízení, do kterého nezletilý dochází, a na konci styku v místě bydliště otce a k předání a převzetí v sobotu a ve dnech, kdy nezletilý nebude ve školském zařízení, bude docházet vždy v místě bydliště otce (výrok II.) a rozhodl, že výroky I. a II. jsou předběžně vykonatelné doručením písemného vyhotovení rozsudku (výrok III.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.) 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala v zákonné lhůtě odvolání matka. Namítla, že soud nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem nebo k jí označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. 4. Na základě přezkoumání dosavadního obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některou ze zmatečnostních vad, uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř. či jinou vadou, která by měla nebo mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž je odvolací soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. Po doplnění dokazování odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že matka je oprávněna stýkat se s nezletilým, formou osmi asistovaných styků, které se fakticky uskuteční, a to v prvním sudém kalendářním týdnu v roce, který následuje po kalendářním týdnu, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to v úterý od 17:00 hodin do 18:00 hodin, a poté vždy v úterý v každém následujícím sudém kalendářním týdnu v roce od 17:00 hodin do 18:00 hodin. Styk bude realizován v prostorách Area Fausta, s. r. o., za asistence odborných pracovníků této společnosti. Náklady asistovaného styku je povinna hradit matka. Otci se ukládá povinnost nezletilého ke styku připravit, nezletilého ke styku v označeném zařízení ve stanovených termínech předat a po ukončení styku jej zde převzít. Každému z rodičů se ukládá povinnost respektovat pokyny odborných pracovníků Area Fausta, s. r. o. 5. V odůvodnění odvolací soud uvedl, že o výchově a výživě nezletilého bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 11. 2020 č. j. 16 P 52/2018-556, přičemž nezletilý byl svěřen do péče otce. Předpokladem pro změnu předchozího rozhodnutí je skutečnost, že nastala taková změna poměrů, v důsledku které je v zájmu nezletilého, který je prvořadým hlediskem při rozhodování ve všech věcech týkajících se nezletilých, nově péči o něho upravit. Taková změna poměrů však v posuzovaném případě nenastala. Nezletilý Tomáš (jedná se o pseudonym) byl do péče otce svěřen proto, že matka (které byl původně svěřen do péče) trvale bezdůvodně bránila otci ve styku se synem, s nezletilým se zdržovala na neznámém místě, syna vzdělávala individuálně, nebyla v kontaktu s dětskou lékařkou, nezletilého izolovala od rodiny. Tehdy bylo zjištěno, že u nezletilého nedochází k pokrokům ve vzdělávání, stále měl velké problémy s psaním, čtením i s počítáním. Poté, kdy přešel do péče otce, došlo u nezletilého ke zlepšení, jsou patrné pokroky jak v oblasti školních dovedností a vědomostí, tak v oblasti sociálních dovedností, v oblasti hygieny a sebeobsluhy, a to i přes závěry znalců (v trestním řízení) o lehké mentální retardaci. Je tudíž zjevné, že i přes omezené (vrozené) schopnosti je nezletilý Tomáš schopen při správném vedení a dostatečné péči dosahovat lepších výsledků. 6. Odvolací soud dále v souladu s ustanovením § 891 odst. 1 o. z., upravil styk matky s nezletilým. V řízení bylo prokázáno, že nezletilý v současné době kontakt s matkou odmítá. Nicméně znalci (v rámci trestního řízení) na základě vyšetření nezletilého dne 20. 1. 2023 doporučili obnovu asistovaného styku matky s nezletilým a dali na zvážení, zda je aktuálně styk s matkou (také vzhledem na její nátlakové chování) v zájmu nezletilého. Již v minulosti (na jaře 2022) se uskutečnily asistované styky matky s nezletilým v zařízení Area Fausta, s. r. o., za přítomnosti pracovníků tohoto zařízení, přičemž ze strany tohoto zařízení byly hodnoceny kladně, matka doporučení pracovníků zařízení respektovala. Následně byly styky realizovány podle rozsudku soudu prvního stupně na základě soudem vyslovené předběžné vykonatelnosti, nezletilý však setkání s matkou předčasně ukončoval a odcházel domů. Odvolací soud s ohledem na doporučení znalců i dřívější asistované styky upravil styk matky s nezletilým, formou osmi asistovaných skutečně realizovaných styků v zařízení Area Fausta, s. r. o. Styky se uskuteční podle přesně stanovených pravidel za asistence odborných pracovníků a matka bude mít možnost postupně znovu navázat svůj vztah se synem. Po skončení takto nastavených a realizovaných styků pak bude případně možné podle aktuální situace nově styk matky s nezletilým upravit. Odvolací soud zároveň uložil náklady asistovaného styku hradit matce s ohledem na okolnosti dané věci a poměry matky, které jí úhradu těchto nákladů umožňují. 7. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že soudy obou stupňů nebyl sledován nejlepší zájem dítěte, ačkoliv ve všech rozhodnutích Ústavního soudu z oblasti rodinných vztahů je explicitně vyjadřovaný důraz na maximální zohledňování zájmu dítěte. V daném případě došlo k faktickému omezení styku matky se synem na formu pouhých osmi asistovaných styků, kdy však již není řešen styk matky se synem po uplynutí těchto asistovaných styků. Jakmile se tedy asistované styky "vyčerpají", styk matky se synem nebude upraven vůbec. Pokračování kontaktu matky se synem bude vyžadovat další soudní řízení, což vzhledem k obvykle značné délce trvání opatrovnických sporů o děti časově velmi oddálí funkční realizaci kontaktu matky s dítětem. Hrozí, že "normální" styky či péče nenavážou na styky "asistované", které tak, v rámci dlouhodobějšího pojetí realizace zůstanou v podstatě zbytečné (pokud se na ně velmi rychle nenaváže styky či péčí "běžnou"). 8. Po přezkoumání napadených rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu ještě předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. Jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, ve kterém Ústavní soud může rozhodnout jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. 9. Podstatou věcných námitek stěžovatelky je nesouhlas s právními závěry opatrovnických soudů ohledně úpravy péče o nezletilého syna. Ústavní soud podotýká, že řízení o ústavní stížnosti již není pokračováním opatrovnického řízení před obecnými soudy, nýbrž samostatným specializovaným řízením, jehož předmětem je přezkum napadených soudních rozhodnutí toliko v rovině porušení základních práv či svobod zaručených ústavním pořádkem, jak je popsáno výše. Nelze se v něm tedy úspěšně domáhat vlastního hodnocení skutečností, na nichž by měla spočívat úprava péče o děti či stanovení výživného. Ústavní soud ve své ustálené praxi zastává zdrženlivý postoj při přezkumu roz