II.ÚS 1794/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1794/21 ze dne 30. 7. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce zpravodaje Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky PD clean s.r.o., se sídlem Bílkova 855/19, Praha 1, zastoupené JUDr. Janem Stančíkem, advokátem se sídlem Hemy 855, Valašské Meziříčí, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 70 Co 143/2021-127 ze dne 26. dubna 2021, jakož i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 19 C 113/2019-103 ze dne 2. března 2021 ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 19 C 113/2019-119 ze dne 24. března 2021, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci a argumentace v ústavní stížnosti 1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze č. j. 70 Co 143/2021-127 ze dne 26. dubna 2021 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 19 C 113/2019-103 ze dne 2. března 2021 ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 19 C 113/2019-119 ze dne 24. března 2021, kterými měla být porušena její ústavně zaručená práva, a to právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen jako "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen jako "Úmluva") a právo vlastnit majetek a nakládat s ním dle čl. 11 odst. 1 Listiny. 2. V nyní projednávané věci je stěžovatelka žalovanou ve stále probíhajícím řízení o zaplacení 9 788 293,20 Kč s příslušenstvím. Podanou ústavní stížností stěžovatelka brojí proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, kterým se jí ukládá zdržet se nakládání s nemovitostmi v jejím vlastnictví. 3. Stěžovatelka je společností zajišťující komplexní dodávky a montáž čistých prostor pro farmacii a zdravotnictví. Dne 22. března 2018 uzavřela jakožto kupující kupní smlouvu s vedlejší účastnicí, jejímž předmětem bylo dodání speciálního zdravotnického zařízení, materiálu a nábytku, konkrétně modul zdravotnický - pracoviště CT, v počtu dvou kusů o celkové hodnotě převyšující 17 milionů korun. Ve smlouvě bylo přesně sjednáno datum plnění a smluvní pokuta pro případ prodlení. Vedlejší účastnice se s dodáním zboží dostala do značného prodlení, ovšem smluvní pokutu stěžovatelce odmítla uhradit. Stěžovatelka vedlejší účastnici zaplatila část smluvní ceny. 4. Dne 17. října 2019 se vedlejší účastnice žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 domáhala po stěžovatelce zaplacení zbylé části kupní ceny s příslušenstvím. Na to stěžovatelka reagovala tím, že dne 25. listopadu 2019 vystavila vedlejší účastnici fakturu ohledně vzniklé smluvní pokuty a dne 28. prosince 2019 provedla započtení své pohledávky z titulu smluvní pokuty vůči pohledávce vedlejší účastnice na zbylou část kupní ceny, toto započtení oznámila vedlejší účastnici. 5. Stěžovatelka byla vlastníkem dvou nemovitostí, přičemž v prosinci 2020 prodala jednu ze svých dvou nemovitostí nacházejících se v k. ú. Valašské Meziříčí, načež dne 1. března 2021 podala vedlejší účastnice návrh k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení stěžovatelce zdržení se nakládání s nemovitostmi. 6. Obvodní soud pro Prahu 1 napadeným usnesením ze dne 2. března 2021 tomuto návrhu vyhověl a nařídil předběžné opatření, kterým uložil stěžovatelce zdržet se nakládání s vybranými nemovitostmi v jejím vlastnictví. Obvodní soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky nařízení předběžného opatření, neboť na základě vyjádření vedlejší účastnice v návrhu a zjištěných majetkových poměrů stěžovatelky byla osvědčena obava z budoucího uspokojení pohledávky vedlejší účastnice. 7. Proti danému usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 podala stěžovatelka odvolání, neboť usnesení trpělo zásadním rozporem výroku a odůvodnění - výrok nařizoval předběžné opatření, ač v závěru odůvodnění bylo řečeno, že návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá. Dne 24. března 2021 však vydal Obvodní soud pro Prahu 1 opravné usnesení (rovněž napadené ústavní stížností), kterým rozpor svého předchozího rozhodnutí odstranil opravou části odůvodnění. Opravné usnesení bylo odůvodněno opravou zjevné nesprávnosti v souladu s § 164 o. s. ř. Rovněž opravné usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 napadla stěžovatelka odvoláním. 8. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví specifikovaným usnesením tak, že rozhodnutí prvostupňového soudu ve znění jeho opravného usnesení jako věcně správné potvrdil. Městský soud dospěl k závěru, že vedlejší účastnice osvědčila svou pohledávku vůči stěžovatelce (ač dosud nebylo pravomocně skončeno řízení ohledně zaplacení této pohledávky) a prokázala, že nastaly skutečnosti objektivně vzbuzující opodstatněnou obavu z toho, že stěžovatelka se snaží zmenšit rozsah svého nemovitého majetku. Ztotožnil se tak s obvodním soudem, že zbavení se části majetku stěžovatelkou vyvolává obavu o možný výkon budoucího rozhodnutí. Stran odůvodnění předběžného opatření soud konstatoval, že z prvostupňového rozhodnutí ve znění opravného usnesení je zcela zřejmé, jak soud rozhodl, a odůvodnění je ve vzájemném kontextu plně přezkoumatelné. 9. Stěžovatelka v podané ústavní stížnosti poukazuje na zásadní vady usnesení prvostupňového i odvolacího soudu, ve kterých spatřuje porušení svých ústavně zaručených práv na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy a vlastnit majetek a nakládat s ním dle čl. 11 odst. 1 Listiny. Dle stěžovatelky obvodní soud řádně neodůvodnil svá rozhodnutí, přičemž ohledně ústavněprávního požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí odkazuje na judikaturu Ústavního soudu [konkrétně na nález sp. zn. III. ÚS 405/03 ze dne 23. 2. 2006 (N 45/40 SbNU 373) a nález sp. zn. IV. ÚS 1554/08 ze dne 15. 1. 2009 (N 12/52 SbNU 121)]. Z nálezu sp. zn. IV. ÚS 1554/08 stěžovatelka v ústavní stížnosti též cituje, neboť má za to, že závěry tohoto nálezu týkající se zcela absentujícího odůvodnění nařízení předběžného opatření jsou použitelné i na její situaci, kdy je odůvodnění usnesení obvodního soudu neúplné, matoucí a obsahuje zásadní rozpor. 10. V případě usnesení odvolacího soudu pak stěžovatelka uvádí, že jeho postupem jí bylo znemožněno vykonávat své právo na odvolání a tedy právo na spravedlivý proces, neboť svým odvoláním k Městskému soudu v Praze napadla opravné usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud však toto rozhodnutí přezkoumal ve znění opravného usnesení a bez dalšího označil za věcně správně původně zcela nepřezkoumatelné rozhodnutí. V konečném důsledku odvolací soud rozhodoval o usnesení obvodního soudu v jiném znění, než které původně stěžovatelka zpochybňovala. 11. Vedlejší účastnice neprokázala obavy z budoucího ohrožení výkonu rozhodnutí, ani to, že je třeba prozatímně upravit poměry mezi účastníky. Obecné soudy dle stěžovatelky též pochybily, když bez dalšího pohlížely na stěžovatelčiny dispozice s jejím majetkem tak, že jsou vedeny s cílem poškodit vedlejší účastnici, ač je tento postup v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, na kterou stěžovatelka v ústavní stížnosti odkazuje (nález sp. zn. III. ÚS 1121/20 ze dne 11. 8. 2020). Stěžovatelka uvádí, že obvodní soud si nesprávně vyložil její účetní údaje a nesprávně vyvodil její ekonomickou nedostatečnost, ač stěžovatelčin majetek výrazně převyšuje částku žalovanou vedlejší účastnicí a stěžovatelka i nadále vyvíjí hospodářskou aktivitu a generuje zisk. Obvodní soud též dle stěžovatelky zcela opomenul stěžovatelčin tvrzený a dokazovaný nárok vůči vedlejší účastnici z titulu smluvní pokuty, který též výrazně převyšuje nárok žalovaný vedlejší účastnicí. II. Hodnocení ústavní stížnosti 12. Ústavní stížnost byla podána včas a oprávněnou osobou, která je řádně zastoupena. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný a současně jde o návrh přípustný, neboť směřuje proti rozhodnutím obecných soudů, proti kterým již není přípustný žádný jiný opravný prostředek. 13. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), který stojí mimo soustavu obecných soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy). Vzhledem k tomu jej nelze, vykonává-li svoji pravomoc tak, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, považovat za další, "superrevizní" instanci v systému obecné justice, oprávněnou vlastním rozhodováním nepřímo nahrazovat rozhodování obecných soudů; jeho úkolem je toliko přezkoumat ústavnost napadených soudních rozhodnutí, jakož i řízení, které jejich vydání předcházelo. Proto nutno vycházet mimo jin) z pravidla, že vedení řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního práva a jeho aplikace na jednotlivý případ je v zásadě věcí obecných soudů a o zásahu Ústavního soudu do jejich rozhodovací činnosti lze uvažovat za situace, kdy je dané rozhodování stiženo vadami, které mají za následek porušení ústavnosti (tzv. kvalifikované vady). 14. Ústavní soud připomíná svůj konstantně zastávaný názor, pod