II.ÚS 1873/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1873/23 ze dne 7. 8. 2024 Zásady ústavně konformní aplikace institutu prohlášení viny a přípustnost opravných prostředků   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně (soudce zpravodaje) a soudců Pavla Šámala a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele D. M., zastoupeného JUDr. Martinem Reichlem, advokátem, sídlem Dříteč 155, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2023 č. j. 3 Tdo 255/2023-250, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. prosince 2022 č. j. 4 To 539/2022-180 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. července 2022 č. j. 2 T 77/2022-163, spojené s návrhem na zrušení § 206c odst. 7 věta druhá zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2023 č. j. 3 Tdo 255/2023-250, rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. prosince 2022 č. j. 4 To 539/2022-180 a rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. července 2022 č. j. 2 T 77/2022-163, bylo porušeno stěžovatelovo ústavní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2023 č. j. 3 Tdo 255/2023-250, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. prosince 2022 č. j. 4 To 539/2022-180 a rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. července 2022 č. j. 2 T 77/2022-163, se v části týkající se stěžovatele ruší. III. Návrh na zrušení § 206c odst. 7 věta druhá zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, se odmítá. Odůvodnění I. Vymezení předmětu řízení 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů s tím, že jimi došlo k porušení jeho ústavních práv vyplývajících z čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Zároveň navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí. S ústavní stížností spojil rovněž návrh, aby Ústavní soud zrušil druhou větu § 206c odst. 7 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"). 2. Pro posouzení této ústavní stížnosti se musel Ústavní soud zabývat existencí ústavních mezí užití institutu prohlášení viny v trestním řízení, v němž byl stěžovatel v nalézacím řízení odsouzen nejprve k peněžitému trestu a až v odvolacím řízení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. II. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 3. Následující klíčové skutečnosti vyplývají z ústavní stížnosti a spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") sp. zn. 2 T 77/2022. 4. Dne 17. 4. 2022 se po čtvrté hodině ranní dostavila na staveniště budoucí čerpací stanice policejní hlídka poté, co jí zaměstnanec společnosti provádějící stavbu oznámil nečekaný úbytek paliva ze tří stavebních strojů. Hlídka na místě zadržela stěžovatele a M. K. (dále též "spoluobžalovaný"), kteří tam přijeli stěžovatelovým vozidlem s přichystanou prázdnou nádrží o objemu 1 000 litrů. Podle ohledání místa činu poškodili ochranné prvky tří nádrží strojů a přečerpali nejméně 295 litrů nafty. Jakožto zadržená osoba byl stěžovatel téhož dne vyslechnut a ke krádeži nafty se podrobně doznal. 5. Dne 22. 4. 2022 bylo stěžovateli sděleno podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákoník"). Ke krádeži se stěžovatel opět doznal a vyjádřil nad svým chováním lítost a přání oslovit poškozenou společnost za účelem rychlé náhrady způsobené škody. Většina nafty byla poškozené vrácena, takže způsobená škoda byla posléze vyčíslena na 12 910 Kč (9000 Kč za ochranné prvky nádrží a zbytek za ztracenou naftu). 6. Podle policejního úředního záznamu ze dne 25. 4. 2022 se stěžovatel dohodl s poškozenou společností na úhradě částky 50 000 Kč, jejíž odeslání z bankovního účtu doložil na svém mobilním telefonu. Úhradu téhož dne potvrdila i poškozená společnost. 7. Dne 4. 5. 2022 byl okresnímu soudu doručen návrh na potrestání obou podezřelých, přičemž státní zástupce navrhl uložit stěžovateli nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, neboť skutku se stěžovatel dopustil ve zkušební době po předchozím odsouzení. 8. Po nařízení hlavního líčení stěžovatel zaslal okresnímu soudu ručně psaný dopis nadepsaný "uznání viny a následné vyjádření ke skutku". V něm výslovně prohlásil vinu ke spáchanému skutku. Vyjádřil nad svým jednáním lítost a stud a pokusil se jej (i jeho nepochopitelnost) vysvětlit osobními a rodinnými problémy. Dále uvedl, že navrhovaný trest považuje za neadekvátní, neboť škodu ihned nahradil. 9. Dne 27. 7. 2022 se stěžovatel (nezastoupený obhájcem) zúčastnil hlavního líčení. Podle protokolu byl stěžovatel před výslechem poučen podle "§ 33/1,2, 92/2 a 95/2 trestního řádu, § 206a, 206b, 206c, 206d trestního řádu". Následně se vyjádřil ke svým majetkovým poměrům (invalidní důchod a spoluvlastnictví nemovitosti) a zdravotnímu stavu, přičemž upozornil, že invalidní důchod má rovněž z důvodu duševní indispozice po úrazu a má ztráty paměti. K věci samé uvedl, že chce prohlásit vinu a souhlasí s popisem skutku i právní kvalifikací uvedenou v návrhu na potrestání. Rozumí tomu, že se nebude moci odvolat do výroku o vině, bude-li přijato prohlášení viny, které činí dobrovolně. Státní zástupce s přijetím prohlášení viny vyslovil souhlas. Soud proto vyhlásil usnesení, kterým přijal stěžovatelovo prohlášení viny. Následně jako důkaz přečetl stěžovatelův rejstřík trestů (9 záznamů mezi lety 2009 a 2021). K dotazu soudu stěžovatel uvedl, že je schopen zaplatit peněžitý trest. 10. Okresní soud poté vyhlásil napadený rozsudek, kterým stěžovatele odsoudil k peněžitému trestu ve výměře 60 000 Kč. Zároveň uložil oběma obžalovaným povinnost nahradit poškozené společnosti škodu ve výši 12 910 Kč. V očích soudu stěžovateli výrazně polehčilo prohlášení viny. Naopak mu přitěžuje jeho trestní minulost. Stěžovatel však podle okresního soudu nedoložil, že zaplatil poškozené společnosti částku 50 000 Kč. Uložením peněžitého trestu dal soud stěžovateli šanci vyhnout se výkonu trestu odnětí svobody ze starších odsouzení. 11. Proti rozsudku podal státní zástupce odvolání do výroku o trestu, neboť jej považoval za nepřiměřeně mírný. Stěžovatel byl mnohokrát v minulosti trestán a ukládání peněžitých trestů jej neodradilo od dalšího páchání trestné činnosti, navíc ve zkušební době trestu uloženého za v podstatě totožnou trestnou činnost. 12. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") rozhodoval o podaném odvolání dne 12. 12. 2022 ve veřejném zasedání. Poté, co stěžovatel prokázal úhradu 50 000 Kč, státní zástupce v závěrečné řeči uvedl, že tato skutečnost "by mohla do jisté míry měnit náhled na podané odvolání". Dále však podle něj zůstává otázkou, zda lze stěžovateli věřit ohledně budoucího chování. Stěžovatel se ve své závěrečné řeči znovu omluvil a uvedl, že předchozí trestná činnost byla důsledkem jeho špatné finanční situace, která by se však (díky dědictví) již neměla opakovat. 13. Krajský soud poté vyhlásil napadený rozsudek, kterým zrušil rozsudek okresního soudu ve výroku o trestu a sám stěžovatele odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou. Při výměře trestu soud zohlednil, že předmětná trestná činnost byla spáchána "řemeslným způsobem" a nelze akceptovat verzi obžalovaných o impulsivní ukvapené akci. Významná je rovněž vandalská povaha krádeže, tedy spáchání způsobem, kdy obžalovaní kromě odcizené věci způsobili škodu ve výši 60 % hodnoty odcizené věci. Prohlášení viny je podle krajského soudu sice polehčující okolností, avšak prostor k tvrzení, že pachatelem je někdo jiný, vzhledem k okolnostem případu nebyl velký. Významnou polehčující okolností je úhrada částky 50 000 Kč, kterou okresní soud chybně nebral za prokázanou. Ani ta však nemůže mít vliv na druh uloženého trestu. Na stěžovatele již podle soudu nelze působit jiným než nepodmíněným trestem. Trestný čin byl spáchán s rozmyslem a po přípravě a stěžovatel se jej dopustil ve dvojnásobné zkušební době.