II.ÚS 1889/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 1889/25 ze dne 23. 7. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Jaromíra Jirsy a Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Jaroslavy Lunáčkové, zastoupené Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem, sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1 - Nové Město, proti výroku III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2025 č. j. 14 Co 573/2024-318, 14 Co 574/2024 a výroku II. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. října 2024 č. j. 31 C 233/2021-266, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 5. listopadu 2024 č. j. 31 C 233/2021-273, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti Isara s. r. o., sídlem Neklanova 152/44, Praha 2 - Vyšehrad, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených výroků napadených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena základní práva zakotvená v čl. 2 odst. 3 a čl. 95 odst. 1 Ústavy, čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále jen "obvodní soud") se vedlejší účastnice jako žalobkyně domáhala po stěžovatelce jako první žalované a po obchodní společnosti Ris21 s. r. o., sídlem Štúrova 1701/44, Praha 4 - Krč (vymazána z obchodního rejstříku dne 20. 12. 2024; dále jen "Ris21 s. r. o." jako druhé žalované) zaplacení částky 2 820 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 5. 2021 do zaplacení. 3. Obvodní soud rozsudkem ze dne 5. 4. 2022 č. j. 31 C 233/2021-100 žalobu, kterou se vedlejší účastnice domáhala po stěžovatelce a po Ris21 s. r. o. zaplacení společně a nerozdílně částky 1 410 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 5. 2021 do zaplacení, zamítl (výrok I.) a řízení ohledně částky 1 410 000 Kč s příslušenstvím zastavil (výrok II.). Dále uložil vedlejší účastnici povinnost zaplatit stěžovatelce na náhradě nákladů řízení částku 85 910 Kč (výrok III.) a rozhodl, že ve vztahu mezi vedlejší účastnicí a Ris21 s. r. o. nemá žádná z nich právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). 4. Proti výše uvedenému rozsudku obvodního soudu podaly stěžovatelka i vedlejší účastnice odvolání. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") usnesením ze dne 26. 8. 2022 č. j. 14 Co 234/2022-135 řízení o odvolání vedlejší účastnice proti výroku II. rozsudku obvodního soudu zastavil (výrok I.) a rozsudek obvodního soudu ve výrocích I., III. a IV. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Obvodní soud následně v záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne 8. 10. 2024 č. j. 31 C 233/2021-266, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 5. 11. 2024 č. j. 31 C 233/2021-273 žalobu, kterou se vedlejší účastnice domáhala po stěžovatelce a po Ris21 s. r. o. zaplacení společně a nerozdílně částky 1 410 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 5. 2021 do zaplacení zamítl (výrok I.), uložil vedlejší účastnici povinnost zaplatit stěžovatelce na náhradě nákladů řízení částku 249 320,50 Kč (výrok II.) a dále rozhodl, že ve vztahu mezi vedlejší účastnicí a Ris21 s. r. o. nemá žádná z nich právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Doplňujícím usnesením obvodní soud rozsudek doplnil o rozhodnutí o nákladech vzniklých v řízení státu tak, že uložil vedlejší účastnici povinnost zaplatit České republice, na účet obvodního soudu částku 6 031 Kč na znalečném. O nákladech řízení mezi vedlejší účastnicí a stěžovatelkou rozhodl obvodní soud s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.") a v řízení zcela úspěšné stěžovatelce přiznal jejich náhradu ve výši 249 320,50 Kč. O nákladech řízení mezi vedlejší účastnicí a Ris21 s. r. o. rozhodl obvodní soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití argumentu a contrario, když v řízení zcela úspěšné Ris21 s. r. o. žádné náklady nevznikly. 6. Proti výše uvedenému rozsudku obvodního soudu podaly stěžovatelka i vedlejší účastnice odvolání. Městský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne 4. 4. 2025 č. j. 14 Co 573/2024-318 zrušil rozsudek obvodního soudu ve výrocích I. a II. ve vztahu k Ris21 s. r. o. a řízení zastavil (výrok I.). Ve výroku II. rozhodl, že rozsudek obvodního soudu, doplněný usnesením, se ve výroku I. ve vztahu ke stěžovatelce a ve výroku doplňujícího usnesení potvrzuje. Ve výroku III. bylo rozhodnuto, že rozsudek obvodního soudu se ve výroku II. mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení je 240 911 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje. Ve výroku IV. bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi vedlejší účastnicí a Ris21 s. r. o. nemá žádná z nich právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Výrokem V. bylo rozhodnuto, že vedlejší účastnice je povinna zaplatit stěžovatelce náklady odvolacího řízení ve výši 60 681,50 Kč. Výrok II. o nákladech řízení mezi vedlejší účastnicí a stěžovatelkou městský soud změnil jen tak, že výše jejich náhrady činí 240 911 Kč, jinak jej potvrdil. Obvodní soud podle městského soudu správně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že v řízení zcela úspěšná stěžovatelka má právo na náhradu nákladů řízení. Přiznanou náhradu však městský soud vyčíslil částkou 240 911 Kč. Odvolání stěžovatelky do nákladového výroku II. neshledal městský soud důvodným. Obvodní soud podle městského soudu správně určil odměnu jejího právního zástupce z tarifní hodnoty 1 410 000 Kč. O nákladech řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi vedlejší účastnicí a Ris21 s. r. o. rozhodl městský soud podle § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. a podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. O nákladech odvolacího řízení rozhodl městský soud s odkazem na § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. II. Argumentace stěžovatelky 7. V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že byla zažalována zjevně šikanózně vedlejší účastnicí, která uplatnila nedůvodný nárok a snažila se obohatit na úkor stěžovatelky. Předmět řízení byl žalobou vymezen částkou 2 820 000 Kč. Vedlejší účastnice se po podání žaloby rozhodla vzít žalobu částečně zpět, a to co do částky 1 410 000 Kč s příslušenstvím. Obvodní soud však v předmětném řízení věc po celou dobu trvání soudního řízení projednával jako žalobu o 2 820 000 Kč s příslušenstvím, přičemž o částečném zpětvzetí žaloby rozhodl až v rámci rozsudku. I přes výše uvedené rozhodování o nároku vymezeného výroky I. a II. v rozsahu 2 820 000 Kč soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z tarifní hodnoty pouze 1 410 000 Kč a tímto způsobem snížil náklady řízení za projednání věci do 26. 8. 2022, kdy místo hodnoty úkonu ve výši 19 580 Kč bez DPH vycházel z částky 13 940 Kč, tedy rozdíl na jednom úkonu právní služby byl 5 640 Kč bez DPH a 6 824,40 Kč včetně DPH. S ohledem na rozsah právní služby 8 úkonů (7 úkonů v plné hodnotě a 1 úkon v poloviční hodnotě) došlo ke zkrácení nákladů řízení v rozsahu částky 42 300 Kč bez DPH, resp. 51 183 Kč s DPH. 8. Stěžovatelka poukazuje na to, že hodnotou sporu je částka, o které soud rozhoduje. Tarifní hodnota se určuje podle hodnoty sporu a může se v průběhu řízení měnit. Pro rozhodnutí o nákladech řízení je rozhodný stav podle § 154 odst. 1 o. s. ř., tedy stav v době vyhlášení rozhodnutí. Stěžovatelka zdůrazňuje, že to byla vůle a právo vedlejší účastnice žalovat stěžovatelku o 2 820 000 Kč a stěžovatelka nemohla tuto skutečnost ovlivnit. Rovněž to byla vůle a právo vedlejší účastnice vzít žalobu částečně zpět, a to co do částky 1 410 000 Kč, přičemž k tomu došlo po zahájení řízení a nezávisle na vůli či skutečnostech majících základ u stěžovatelky. Byla to opět vůle a právo vedlejší účastnice podat odvolání do výroku II. rozsudku obvodního soudu, kterým bylo zastaveno řízení co do částky 1 410 000 Kč s příslušenstvím, kdy k tomuto kroku došlo nezávisle na vůli či skutečnostech majících základ u stěžovatelky. 9. Stěžovatelka uvádí, že ačkoli právní řád stanoví, jakým způsobem se tvoří tarifní hodnota pro výpočet hodnoty úkonu právní služby, a že hodnota se počítá v době započetí úkonu právní služby, a to vše ve spojení se základním pravidlem rozhodování soudů ve smyslu § 154 odst. 1 o. s. ř., soudy tento proces určení výše hodnoty právního úkonu nerespektovaly. Pokud soudy vycházely z tarifní hodnoty 1 410 000 Kč pro všechny úkony právní služby, pak nerespektovaly skutečnost, že zastavením řízení o odvolání usnesením městského soudu ze dne 26. 8. 2022 č. j. 14 Co 234/2022-135 došlo k zúžení předmětu řízení na polovinu, tedy na částku 1 410 000 Kč s příslušenstvím. Soudy nezohlednily ani skutečnost, že žaloba byla vedena zcela